Ohnivá vůle se nevzdává! Společné vzpomínky, část 15.

Jakmile se dostali z minulosti, tak Kakashi spěchal za svou rodinou. Aby je viděl, protože je miloval nade vše, ale při shledání s Rin si uvědomil, že ji nikdy nepřestal milovat.
Rozhodl, že se s Rin musí vidět a vše si vyříkat.
Dohodli se, že se sejdou na starém výcvikovém stanovišti, kde se stali týmem Yondaimem.
Rin se divila, že Kakashi přišel o půl hodiny později…
„Ty mi připomínáš Obita,“ poznamenala Rin.
„Já vím, protože jsem si nikdy neodpustil, že kvůli mně zemřel, a tak se snažím, abych na něho nezapomněl a taky, když se chovám jako on, tak mám pocit, že je pořád se mnou. Jako kdysi...“ svěřil se Kakashi.
„Tak proto, ale kdyby tu byl, tak by ti řekl, že to nebyla tvoje chyba, ale byl to jeho osud, i když jste se nesnášeli, tak jste byli přátelé, kteří by se sami obětovali než, aby ten druhý zemřel.“ Podotkla Rin.
„Částečně máš pravdu, ale i tak…“ pořád se v to musel vidět to „ale“.
Rin si povzdechla. Musela uznat, že se Kakashi za ty roky vůbec nezměnil.
„Já mám pravdu,“ řekla Rin.
„Tak proč, když si to přiznám, tak mám pocit, že bych zrazoval sám sebe?“ zeptal se Kakashi.
„To je proto, že je v tobě ten pocit už tak dlouho zakořenělý,“ opět měla pravdu a teď si uvědomil, proč ji miloval…
„Vždycky jsem tě miloval,“ řekl náhle Kakashi.
„Já vím, vždycky jsem to věděla jako jsem věděla, že mě miluje i Obito,“ přiznala se Rin.
„Tak proč jsi nám dvěma nic neřekla?“ zajímal se Kakashi.
„Čekala jsem, kdo z vás dvou se ozve dřív, ale nevím proč, ale milovala jsem Obita. Jen mě mrzí, že jsem mu to nikdy neřekla.“
„I Obito tě miloval víc a myslím, že i upřímněji než já,“ Kakashi se myšlenkami opět vydal do těch let, ale než se mohl hlouběji zamyslet, tak ho Rin vytrhla a musela přiznat, že ho miluje…
„Víš, že umírám?“ Rin to ze sebe vyhrkla.
„Cože?“ divil se Kakashi.
„Ano, jelikož jsem strážce meče, tak mi částečně zastavil stárnutí, proto vypadám, tak mladě, ale blíží se můj konec coby strážce, tak stárnu, ale při tom stárnutí také umírám a nejde to zastavit. Za tři roky jsem mrtvá.“ pronesla zcela vážným hlasem, ale bylo v něm znát, že se ji nechce zemřít.
„Tak proč jsi to přijímala?“ zeptal se Kakashi.
„Protože, jedině tak jsem tě mohla znovu vidět,“ svěřila se Rin.
„Vážně?“ nemohl tomu všemu uvěřit, ale teďka ho štvalo, že je ženatý.
„Ano a teď bych neměnila za nic na světě.“ Řekla upřímně Rin.
„Miluji tě a…“ Kakashi byl v této části zastaven, ale předtím než ho políbila, tak mu sundala jeho masku.
Kakashi, i když ten polibek čekal, tak netušil, že to bude velice intenzivní zážitek. Dokonce ani s Ayame nikdy nic podobného nezažil…
„To bychom neměli,“ ozvala se Rin.
„Já vím, ale dovol mi, abych tě jednou miloval,“ žadonil Kakashi. Nemusel čekat na souhlas, protože ho Rin objala a opět ho políbila.

Na toto odpoledne nikdy nezapomenou a to ze dvou důvodů, které je donutí k radikálním řešením…
I kdyby věděli co bude následovat, taky by za žádnou cenu nepřestali.
Byli až příliš v zajetí vášně než, aby přestávali v něčem, co se mělo odehrát už dávno. Ani jeden neunikl tomu spalujícímu pocitu.
Dávali a byli obdarováni.

Když bylo po bouři citů, tak se ho musela Rin zeptat.
„Lituješ toho?“
„Ne a nikdy nebudu, protože se jsi dnes splnila můj mladický sen a naděje, které jsem si celé roky uchovával v koutku srdce,“ řekl Kakashi a políbil Rin.
„Já také toho nelituju.“

Jakmile Kakashi odešel domů a Rin do svého starého bytu, který zůstal, tak jak ho před tolika roky opustila.

Ayame hned poznala, že se její manžel chová úplně jinak, jakoby by byl úplně vyměněný a tak si ho pozvala k sobě na kobereček.
„Kde jsi byl?“
„Nikde, jen jsem se procházel.“ Kakashi nerad lhal, ale Ayame se nesmí dozvědět, že jí byl nevěrný. To by jí zlomilo srdce.
„Tak to ti nevěřím, jinak by jsi se nechoval jako někdo, kdo právě nezažil něco krásného. Tak tady na mě nehraj divadýlko!“ vyčetla mi Ayame.
„Uklidni se. Jsme spolu už tak dlouho a teď z ničeho nic mi budeš nedůvěřovat?“ Kakashi již byl mírně rozčílen.
„Promiň, ale jen mě napadlo, že máš milenku.“ Řekla Ayame v žertu, ale to netušila, že má pravdu.
„A kterou prosím tě? Vždyť miluji tebe, ne?“ On ji ve skutečnosti miloval. Ovšem jinak než Rin. S ní to jiné…
„Věřím ti,“ pro tentokrát se nechala ukolébat.
Věděl, že by se měl přestat stýkat s Rin, ale touha byla silnější než vůle. Jak se to říká? Zakázané ovoce chutná nejlíp a to Rin byla, ve všech směrech…

Rin trápilo svědomí, že ona je tou třetí, ale na druhou stranu nechtěla přijít o milence a zároveň lásku, kterou teprve nedávno objevila. Nechtěla si odpírat něco tak úžasného jako je milování s ním.
Byla sobecká, to věděla. Nemohla si pomoct.
„Kéž bych mohla být těhotná a zanechat po sobě jeho odkaz, i když už má rodinu,“ zašeptala do noci a vůbec si nevšimla, že padá hvězda…

Kakashi se dozvěděl, že je jeho sensei je naživu a zaslechl také, že mezi nimi bude boj. Musel se okamžitě rozběhnout za Rin a říct jí to.
„Rin! Minato-sensei žije!“ zakřičel před Rinimi dveřmi.
Sotva to dořekl už se Rin hnala ze dveří div Kakashiho nevzala sebou.
„Co tady okouníš, tak jdeme, ne? Nebo jsi tady zakořenil?“ dobírala si ho Rin.
„No jo, vždyť už jdu!“ stěžoval si Kakashi a v duchu si pomyslel. To tam nepřijdu pozdě!

Dorazili na místo pozdě, protože boj byl v plném proudu a Kakashi s Rin se museli usmát.
„To je náš sensei,“ povzdychla si Rin.
„Ano, ale také jsem zvědavý na ninju, který je jedničkou v překvapování lidí,“ poznamenal Kakashi.
„To bude velmi zajímavý boj.“ Řekla Rin.
„Máš pravdu, ale jsem zvědavý, kdo vyhraje,“ prohlásil Kakashi.
„Jasně, že Minato-sensei!“ fandila svému senseiovi Rin.
„Počkej a uvidíš!“ Nedal se přesvědčit Kakashi.