Připoj se k nám 3 - Tma

Itachi znechuceně odhodil příbor na talíř, kde leželo cosi, co mu bylo dáno jako večeře. Rozvalil se na postel, která vydala skřípavý zvuk. Doufal, že si trošku odpočine, než započne peklo. Vzduch mu přišel čím dál těžší, mastné skvrny na stropě pronajatého pokoje začaly pomalu splývat v jednu. Pomalu zavřel oči a usnul. Zdál se mu sen, stál před zlatou sochou chrámu. Chrám se zdál být opuštěný, mohl si vše prohlédnout, ale zdálky slyšel kroky.
Představitel řádu k němu přicházel s menším úšklebkem ve tváři: „Vítej ve snu,“ rozpřáhl ruce. „právě jsi se dostal do naší moci jako každý v tomto městě a brzy každý na tomto světě.“
„Tohle je sen?“ zeptal se Itachi a stále si vše prohlížel.
„Sen, genjutsu… jsi lapen v naší moci!“ hodnostář náhle svíral zlatou tyč, kterou uhodil do země. Itachimu zalehlo v uších.
„Jakmile někdo usne dozvíme se o něm vše, kde se nachází, jeho myšlenky, jeho minulost… vše. Dávám ti jednu hodinu na opuštění tohoto města,“ představitel řádu došel k Itachimu s grimasou vítězství.
„Opravdu chceš rozpoutat válku?“ zeptal se Uchiha.
„Ano,“ odpověděl muž v rouchu chladně.
Itachiho ruka vyletěla do vzduchu, hodnostář jeho útok líně odrazil a tyčí bodl Uchihu do žeber: „Tvůj odpor je marný!“
„Řekni mi,“ postavil se Itacihi na nohy, „jaké jsou moje myšlenky?“
Hodnostář dlouze pohlédl do mladíkových očí, aby následně vyjekl: „Zabijte ho!“
Sen přestal. Itachi pootevřel oči, aby zjistil, že leží na posteli. Zkusil vstát, ale, když se o to pokusil ucítil bodnutí v boku, přesně tam, kde jej udeřila představitelova hůl. V tom dveře rozrazilo několik mužů v barvách řádu. Itachi jenom sykl, když se kolem něj postavili s napřaženými kopí.
„Bonus!“ uslyšel řev a skrz zeď prolítl muž s obrovským mečem. Jednou ranou zabil všechny příslušníky řádu a stihl zničit další zeď.
„Hoshigaki Kisame, jestli se mnou nepůjdeš mám tě zabít,“ napřáhl meč.
Uchiha se jenom usmál a složil ruce do jednoduché pečetě. Kisame máchl mečem po hejnu vran a zařval vzteky.

Město bylo v totálním chaosu. Všechny přístupové cesty byly v plamenech. Několik domů bylo naprosto zbořených. Jediná cesta vedla doprostřed města na náměstí. Zde byl jediný muž oblečený v černém plášti s červenými obláčky.
„Itachi Uchiha,“ zvolal muž s piercingem.
Jmenovaný k němu pomalu přistoupil připravený na všechno.
„Nabízím ti dohodu,“ spustil muž v plášti.
Itachi tiše stál a poslouchal.
„Sám tady nic nezmůžeš, i když vím jak jsi silný, ale zde sám nic nezmůžeš. Půjčím ti tvoji sílu, abys ty poté půjčil svoji sílu mě,“ Pein hodil po Itachim stejný plášť, který měl na sobě. Plášť padl k Itachiho nohám: „Amatera-"
„Ne,“ zvedl Pein ruku a odhodil tlakovou vlnou Uchihu.
„Ne!“ řekl Pein hlasitěji a další vlna všechny okolní budovy.
Itachi vylezl z pod trosek a vyplivl krev. Věděl, že tenhle soupeř je v jeho momentálním stavu nad jeho síly.
„Obleč si to,“ ukázal Pein do vzduchu na plášť s obláčky, který si plachtil ve větru.

Město bylo zahaleno plameny, trosky budov pokrýval kouř a prach. Poslední budova, která stála nedotčená byl chrám řádu, před kterým stála pětice mužů v pláštích s červenými obláčky.
„Začni,“ pokynul Pein. Itachi zavřel oči a pomalu se kolem něj začaly zhmotňovat plameny, které nabrali podobu obrovského stvoření: „Susanoo!“
Stvoření se tyčilo nad budovou a jedním švihem začalo šířit zkázu. Poté se k destrukci přidali i ostatní. Netrvalo to dlouho a celý chrám byl zničen.
„Vítej v Akatsuki, Itachi!“ pronesl chladně Pein po skončení práce.