A co kdyby... 01 - Dlouholetí přátelé
Zachmuřeně procházel Konohou. Pohled měl zabodnutý do země a ruce zastrčené do kapes. Mohlo mu být maximálně tak devět let. Blonďaté vlasy měl rozcuchané okolo celého obličeje.
Tvářil se smutně.
Najednou zaslechl nějaký hluk a ohlédl se tím směrem. Zastavil se.
„J-já se o-omlouvám.“
„Řekni to pořádně!“
„J-já,…“
Před ninja akademií, stáli schovaní za stromem tři chlapci. V jejich kruhu byla uvězněná nějaká tmavovlasá dívka. Klečela na zemi, obličej skloněný dolů. Plakala.
„Přestaňte!“ vyzval je Naruto tvrdě. Všichni se k němu otočili. Tři chlapci se posměšně ušklíbli.
„A ty seš jako kdo?“ optal se ho nejvyšší z nich vyzývavě.
„To je přece tamten…ten, co pořád lítá v průšvihu.“
„No jo, máš pravdu. Tamten.“
Zasmáli se.
„Já nejsem žádnej tamten!“ zakřičel Naruto vztekle, „jmenuji se Uzumaki Naruto a jednoho dne se stanu Hokagem!“
„Hahaha, to si děláš srandu?!“ smál se ten nejvyšší a zlomený v pase se opřel o svého společníka.
„Někdo jako ty se Hokagem nikdy nestane!“ poučil ho povýšeně ten třetí a vrhl se po něm. Vrazil mu pěstí do tváře. Naruto se složil k zemi. Tvář ho bolestně pálila, ale nevnímal to. Mnohem víc ho bolela ta slova. Zacloumal jím vztek.
„Já to dokážu! Jednoho dne mě budou všichni uznávat!“ zařval, vyskočil ze země a vyrazil na toho spratka. Prudce ho srazil k zemi a dal mu pěstí. Pak znovu…a znovu…a…
Jeho společníci nelenili dlouho v pozadí. Popadli Naruta v podpaží a vytáhli ho do vzduchu. Všichni tři šikanáři se na něho najednou vrhli. Jedna pěst následovala druhou. Naruto ucítil v puse krev.
„N-nechte ho! J-já jsem se přece omluvila! Prosím, DOST!“
Přestali. Pomalu se k ní otočili. Ten uprostřed se posměšně zašklebil.
„Snad to není tvůj kluk, když ho tak bráníš!?“ uculil se na Hinatu.
„N-ne, j-já jen,…“ Další její slova se ztratila v ohlušujícím výbuchu smíchu.
„Ti se k sobě teda hodí! Jeden ubožejší než ten druhej!“ smáli se a pomalu se otáčeli k odchodu.
„Stejně to už začínalo bejt nudný,“ oznámil ten nejvyšší a teatrálně si pokrčil rameny. Pak se všichni tři rozeběhli pryč. Jejich smích k nim z dálky ještě dlouho doléhal.
„H-hej…jsi v p-pořádku?“ ptala se Hinata sotva slyšitelně a opatrně se nad neznámého chlapce sklonila. Naruto nejdřív stiskl oči pevně k sobě a pak zamrkal. Překvapeně vytřeštil oči.
„AAAA!“ vykřiknul a vystřelil do vzduchu jako po ráně elektrošokem.
„P-promiň, j-já jsem tě nechtěla vyděsit,“ omlouvala se hned.
„Vyděsit? Já se nevyděsil já jen…myslel jsem, že to jsou ti tři, tak jsem se radši rychle připravil na protiútok,“ prohlásil Naruto.
„A-aha...,“ kníkla Hinata zmateně.
„A kdo vlastně jsi?“ optal se a naklonil se zvědavě blíž.
„J-já se jmenuju H-hinata,“ zakoktala.
„Já jsem Uzumaki Naruto a jednou se stanu Hokagem! To je můj sen!“
„D-děkuji ti Uzumaki Naruto, děkuji ti, že jsi mě zachránil.“
…………………………………………………………………………………………………...
O sedm let později:
Hinata zamyšleně hleděla z okna. V hlavě měla hrozný zmatek. Všechno vypadalo tak jednoduše.
Poslední dobou se jí dny slévaly do jednoho a každodenní rutina jí pokaždé absolutně vyčerpala.
Dnešek však nebyl jako ty ostatní dny. Dneska si poprvé uvědomila něco zásadního. Když nad tím teď přemýšlela,…vlastně to věděla vždycky. Jen si to nepřipouštěla. Po tolika letech strávených s ním si teprve teď uvědomila, že ho má ráda. Vlastně dokonce i víc než to.
Miluje ho. Miluje Uzumaki Naruta.
Znělo to tak jednoduše.
Závěsy se zavlnily ve větru a Hinatě přejela přes paže husí kůže. Zatřásla se a rychle okno zavřela. Chvíli si prohlížela zářící hvězdy na obloze za sklem, ale pak rychle zatáhla závěsy k sobě.
Teď nemělo cenu se tím zabývat. Pomyslela si smutně a zamířila k posteli. Bylo okolo půl třetí ráno. Hinata šla v noci spát velmi brzo, ale probudil jí sen. Tenhle se jí dřív zdál pořád dokola, ale už to bylo tak dávno, že na něj málem zapomněla.
Byl to sen o tom, jak se s Narutem poprvé seznámila. Od toho dne se spolu začali vídat mnohem častěji. Nejdřív neměla moc čas, protože byla pod stálým dohledem svého klanu, ale když začala chodit na akademii, všechno se změnilo.
Naruto byl vždycky ve třídě sám. Nikdo nechtěl sedět vedle něho, posmívali se mu, ignorovali ho,…
Když Hinatu ve třídě poprvé spatřil, hned k ní vyrazil jako ke své staré kamarádce.
„My se už známe, že jo?“ prohlásil tehdy s úsměvem na tváři.
Od té doby byli pořád spolu. Ona nikdy nebyla moc komunikativní typ a kamarády si hledala těžko. Naruto by s tímhle sice neměl problémy, ale nikdo se s ním bavit nechtěl.
Trvalo dlouho než si uvědomila proč.
Naruto jí změnil. Dřív vždycky tolik koktala a styděla se, ale přátelství s takovýmhle rošťákem jí v mnohém pomohlo.
Teď už na tom stejně nezáleží. Tolik let byli přátelé, ale ona si nikdy dřív neuvědomila, co k němu vlastně cítí. A teď už bylo pozdě.
Dneska totiž Sakura vyznala Narutovi lásku.
Tak jsem zkusila zase něco trochu jinýho. Budu ráda za všechny komentáře i kritiku. Dyštak mi řekněte jestli má smysl dávat sem ještě další díly.
Jo a jen tak mimochodem, ta první část je víceméně slovo od slova přepsaná z dílu 166 Naruto Shippuuden.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Tak jo, vypadá to... docela zajímavě je to i hezky napsané (těch pár malilinkatých chyb pominu) a pokud se to nezvrhne jen a pouze v nudnou romanťárnu, bude mě to i bavit. A docela by mě zajímalo, co vyvedeš se Sasukem ... Budu se těšit na další díl.
(A mimochodem... taky jsem byla zvyklá psát s mezerama, Word mi je generoval automaticky, ale hned u první povídky tady mi to Yamatka opravila - a jsem ráda, poněvadž jsem zjistila, že to bez nich vypadá vážně líp )
Pamatuj, tenhle svět není jen pro silný, stvořen byl pro všechny ztracený duše
a počítá se, jestli tě tvá cesta posilní, a ne to, jak rychle jsi ji ušel
~ Radůza
Jestli vám ty mezery vadí můžu je zkusit trochu omezit, ale jsem na tohle psaní zvyklá a myslím ,že se v tom pak dá lépe vyznat, ale záleží na názoru .
No problém s tím je, že každý používá a vnímá interpukci trochu jinak. Já třeba prázdnou řádku používám (a taky ji tak "čtu"), jako skok v čase nebo prostoru. Pak je jasný, že u tebe mě to mate a tedy hůře se mě to čte.
Pokud ty jako autorka to vnímáš jinak, pak se nedá nic moc dělat. Rozhodně to není chyba to takhle používat. Jen se to někomu čte hůř.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Musela jsem se zapřemýšlet, jak by asi Naruto lehce hledal kamarády, kdyby v sobě neměl Kyuubiho xD Ale to je jedno, jenom jsem se u toho docela smála xP
Zajímavý začátek, možná to dokonce budu sledovat i dál, přestože poslední dobou zase nic nečtu =D (Samozřejmě se mi tam taky nehodí ty mezery, ale to nevadí xD)
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
Proč jsou tam ty volný řádky?
No nic. Když si je odmyslím tak je to docela dobrý. Začínat NaruHinu větou: "Dneska totiž Sakura vyznala Narutovi lásku." Má něco do sebe.
Jen bych doporučil do té povídky dát něco jiného než jen jejich tokání. Přeci jen s toho nechceš harlequinku.
Samotná milostní tématika je totiž podle mě na utažení dobré povídky málo. Ale ty jsi autorka.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
jeeej som zvedava na dalsi
Pani diky za komentáře. Dalsi dil bude za tyden!
hmmm....otočení o 360 stupňů....Sakura vyznála lásku Narutovi??? Hmmmm tak na tohle si tedy počkám..... Libovka.....
JOSEPH IS MAKING MY BODY FLY!
Maroš Kufa
,,You say you love rain, but you use an umbrella to walk under it. You say you love sun, but you seek shade when it's shining. You say you love wind, but when it comes you close your window. So that's why I'm scared when you say you love me."
Bob Marley
Kurňáááááá! Ľudia, ak by ste videli moje staré trápne komentáre kde píšem jak prihamaná (idem hlavne o Gaarove obrázky =_=" ) tak si ich láskavo nevšímajte, viete, 10 rokov som asi mala ^^" *facepalm*... asi ma urve...
http://media.tumblr.com/76337834a94504d2e03291b5fcf60533/tumblr_inline_m...
XD inak sa nato reagovat neda XD
Fakt se těším na příští díl, zatím to vypadá velice zajímavě.
Copak asi dělala Konan, než potkala Nagata a Yahika? FF - Příběh Konan
I Uchihové mají sny... FF - Co si Sasuke přeje k Vánocům?
Povídka inspirovaná Sasorim FF - Loutkař
Přeju příjemnou četbu a doufám, že se budou líbit. Za kritiku nebo výtku budu jedině vděčná...
Je to skvělý!
Nevadí, že je to z toho dielu, vyzerá to zaujímavo! Som zvedavá, čo sa bude diať ďalej
Zoznam mojich FF
Dávajte pozor na to, čomu veríte, lebo pravda môže byť len jedna.