Milenec lady Temari – Přípitek, část 4.

Temari a Matsuo si tedy zašli na skleničku a Temari si hned vybavila rozhovor, který vedla s jeho sestrou Miharu o tom, že se musí stát jeho přítelkyní a bude-li to nutné i milenkou.
„Jste v pořádku?“ ptal se starostlivě.
„Ano jsem jenom jsem se zamyslela,“ odpověděla Temari.
„Jak tak pozoruji jste zamyšlená pořád,“ neodpustil si poznámku Matsuo.
„To víte není lehké být sestrou kazekageho a ještě řešit své vlastní problémy,“ svěřila se Temari.
„To věřím,“ přitakal Matsuo.
„Máte nějakou rodinu?“ zeptala se jakoby „náhodou“ Temari.
„Poslyšte, nebudeme si tykat? Přece jenom mám vás s bratrem na starosti,“ navrhl Matsuo.
„To je dobrý nápad. Číšníku, láhev saké, onegai,“ zvolala Temari. Jak byla objednávka splněna, tak si připili a vzájemně si potykali.
„Máš rodinu?“ zeptala se znovu Temari, ale již tykajícím způsobem.
„Ano, mám dvě sestry a rodiče už bohužel zemřeli a tak jsem teď hlavou rodiny já.“
„Páni, tak to já mám dva mladší bratry, nejmladší, přezdívaný také Sabaku no Gaara je kazekage a ten druhý, Kankurou je jounin, stejně jako já a velice schopný. Je nástupce legendárního loutkáře Akasuny no Sasoriho, který byl v Akatsuki a svoji babičkou Chiyo a chuuninem z Konohy, Harunou Sakurou poražen.“
„Jak vidím taky máš velmi zajímavou rodinu, vzbudila jsi ve mně zvědavost, na tvého bratra,“ nadhodil Matsuo.
„No, tak je to děsnej pruďas, ale jinak brácha za všechny peníze.“
„Zajímavá kombinace.“
Pak se jejich rozhovor stočil na velmi zajímavé téma: vztahy a už se pomalu smrákalo, když odešli z restaurace, kde toho poměrně dost vypili.
A než se nadáli byli u Matsua doma a Temari poprosila o sklenici vody a Matsuo ji vyhověl, i když trochu váhavým krokem se dobelhal do kuchyně, tak ho Temari následovala a říkala: „Tak já tu vodu nechci,“ jakmile to dořekla neudržela balanc a nějak se jí podařilo vzít sebou i Matsua, který se stal její přistávací plochou, tedy spíše runwayí.
„Gomen, já nechtěla,“ omluvila se a podívala se mu do tváře. To neměla dělat, protože ani ne za pár minut se již líbali. Překvapeni sami sebou a vlastní reakcí.
Ani jeden z nich nevěděl, jak se dostali do postele, ale byli tam.
Ráno bylo pro oba dva zvláštní – lépe řečeno – šokující.
„Mě, ale bolí hlava,“ postěžovala si Temari.
„Mě taky,“ přidal se Matsuo.
„Jashin, co jsme to prováděli?“ přemohla Temari zvědavost a zeptala se.
„No jak to vypadá, tak jsme skončili v posteli a jak vidno pořádně jsme si to užili,“ neodpustil si poznámku Matsuo.
„Tohle ani nevyslov! Gaara se zblázní, kde jsem,“ hned vylétla z postele a jala se oblékat, ještě štěstí, že měla přes sebe přehozenou deku z postele. Poletovat tady nahá, by nebylo zrovna dvakrát příjemné.
Temari z jeho bytu vystřelila jak namydlenej blesk a ani se nerozloučila a byla pryč.
„Ach ty ženské,“ povzdychl si Matsuo.

„Kde jsi byla?“ uhodil na ni Gaara, ale při pohledu na svou sestru hned věděl oč běží. „Dotkl se tě?“
„Ne, ale už jsem navázala první kontakt a musím říct, že velice podařený,“ víc neřekla a šla okamžitě do sprchy.