Temná Brána: Konečně klid?, Kapitola 13.

Tyto události se odehrály před měsícem, ale pořád všichni, kteří se jich zúčastnili je měly v živé paměti a nejvíc Hinata a Kankurou.
Tělo velitele vesnice pohřbili se všemi poctami jako hrdinu.

V Mabě se nezdrželi dlouho, protože museli podat hlášení kazekagemu. A Kankurou musel zařídit pohřeb Beznaděje. Což také udělal a překvapivě na místě, kde se nechávali pohřbívat velcí ninjové Suny, kupodivu Gaara proti tomu nic neměl.
Ovšem nezapomněli ani Smrt. Vystrojili mu také pohřeb, kterého se účastnili pouze ti, kteří ho milovali jako přítele.

Hinata si právě prožívala peklo, pořád na něho musela myslet. Musela myslet jak by spolu byli šťastní a milovali se. Časem by přišli i děti, ale to se nikdy nestane, protože tento život jí byl odepřen. Představa její budoucnosti se jí vůbec nelíbila, i když se jí všichni snažili utěšit, zvlášť Naruto jí nejvíc pomáhal. Jednou muselo dojít na tento rozhovor, který nebyl ani pro jednoho lehký.
„Jak to jde?“ zajímal se Naruto.
„Jo, dobře,“ řekla Hinata, ale nebyla to pravda. Byla bledá, skoro nejedla, nespala.
„To je fajn a zítra se vracíme do Konohy, protože se jsme všichni uzdravili a není důvod tu déle zůstávat. Ráno mi to řekl Kakashi-sensei.“
„Také se mnou mluvil a nevíš, kdo s námi ještě jde?“
„Náhodou vím, jde jen Zkáza.“
„A co Škorpión a Lina?“
„Ti zde zůstávají, nechtějí tě ještě víc rozrušovat,“ sdělil jí důvod jejich nejití.
„Ahá, ale stejně se nezbavím těch myšlenek na něho,“ schválně nevyslovila jeho jméno. Rána byla stále čerstvá a nebyla zahojena. Vlastně se nezahojí nikdy.
„Tak já si počkám,“ řekl znenadání Naruto.
„Na co?“ chtěla vědět Hinata.
„Na tebe.“
„Na mě a proč bys to dělal?“
„Protože tě miluji. Já vím, že jsem si to uvědomil pozdě, ale já si počkám třeba i dvacet let,“ svěřil se jí se svými plány do budoucna.
„Já nevím jestli je to rozumné, ale nejsem si jistá, že budu chtít prožívat další vztah,“ podotkla Hinata.
„Ale to mě neodradí.“

O pár hodin později se spolu bavili Škorpión a Lina. O vyhlídkách na společnou budoucnost.
„Dokážeš mi někdy odpustit mé chování?“
„Už jsem ti dávno odpustila, ale pořád nechápu, že se mi konečně splnil můj sen.“
„Já zas tomu, že existuje někdo, tak nevinný a přitom, tak vnímavý, chápající, odpouštějící.“
„To nemluvíš náhodou o mě?“ při té lichotce zčervenala.
„Úplnou náhodou jsi to ty a vůbec jsi tě nezasloužím,“ nedal se.
„Ale ano zasloužíš, protože jsi jeden z mála mužů, kteří si zaslouží být šťastný a slibuji ti, že se mnou budeš a vynahradím ti všechnu bolest a muka, kterou jsi zakoušel a až přijdou děti uvidíš, že se staneš i skvělým tátou,“ řekla Lina s láskou v očích.
„Oh, to ti děkuji a budu se snažit nezklamat a být ti dobrým, ne báječným manželem, na kterého se můžeš spolehnout,“ také dal slib.
„Ten to slib beru a můžeš mi to dokázat hned teď,“ řekla provokativně Lina a Škorpióna nemusela pobízet dvakrát a udělal přesně to, o co ho požádala. I když nebyli sezdáni, tak tuto noc jejich srdce a těla splynula v jedno a dali si nevyslovený slib, že spolu zůstanou navždy.

Kakashi a Zkáza také vedli rozhovor, ale na zcela jiné téma.
„Ne to ti nedovolím,“ řekl rázně Kakashi.
„Že ne? A co uděláš?“ zajímala se Zkáza.
„To ještě nevím, ale něco mě napadne!“
„Ale jak by jsi se tvářil, kdybych ti řekla, že už jsem smrtelná a nejde to nijak vrátit?“
„Tak potom jsem sice šťastný, ale na druhou stranu mě mrzí, že jsi přišla o svou nesmrtelnost,“ tohle myslel smrtelně vážně.
„Ale mě ne, protože budu už navždy s tebou a na ničem jiném mi nezáleží.“
„Tak to si nechám líbit a na čem ti ještě záleží?“ chtěl vědět Kakashi.
„Na tomhle,“ a pak mu sundala masku a políbila ho na jeho rty, které byly teplé a zvaly ji na úžasnou cestu slasti.
Líbáním to neskončilo, ale pokračovali v té spalující hře, ve které nemohl být vítěz ani poražený. Oba dva si to užívali, dávali a byli obdarováni.
„Myslíš, že mě ve vesnici přijmou?“ zeptala se, když Kakashi pomalu usínal.
„Jistě a když budeš moje manželka, tak nevidím žádný problém,“ zašeptal unaveným, ale spokojeným hlasem.
„To jsem ráda.“ Po těch slovech usnula také a zdál se jí velmi hezký sen z dob jejího dětství.

Kankurou nechápal, ale Beznadějina smrt ho vzala víc než si byl ochoten přiznat. Pořád na ni musel myslet. Z mysli mu nešel poslední pohled jejích očích, ve kterých se odrážel jak strach ze smrti, bolest od postupujícího jedu a také láska a oddanost k němu.
Nějak nemohl pochopit, že někdo dokáže za tak krátkou dobu někoho si zamilovat a to ještě při tak těžké situaci v níž se řízením osudu ocitli.
Také přemýšlel, co mu ještě chtěla říct, ale nestačila to vyslovit.

Pyramida

Z pyramidy zbylo pouze něco se podobalo skládce použitého stavebního materiálu nebo jakoby tady někdo právě zboural celou ulici domů anebo se tady přehnala písečná bouře.
Avšak z jeho trosek vyšla jedna postava, která měla četná zranění, ale téměř okamžitě se mu všechny rány zahojily.
Krvavá modř jeho očí byla zjevná a ta touha po zabíjení a krvi se ještě více prohloubila, když uviděl na cestě útržek látky mikiny, která patřila Hinatě…
Zvedl ten kus látky a čichl k ní a pak se vydal tím směrem od kterého cítil tu vůni…
Čas jeho pomsty ještě neskončil, ale teprve začal…

Konoha

Jakmile podali hlášení, tak se všichni rozešli do svých domovů a byli překvapeni, že tentokrát v pyramidě plynul čas stejně jako všude jinde na zemi.
Zkáza souhlasila, že se okamžitě nastěhuje ke Kakashimu. Neviděli důvod, proč by to měli odkládat, když je to nevyhnutelná věc.
Hinata se teď víc jak jindy pustila do tréninku a dokonce se jí jednou podařilo zvítězit nad svým otcem. Neji šel náhodou kolem a když viděl, že jeho strýc je na zemi a Hinata se nad ním vítězně sklání. Nemohl tomu uvěřit.
„Hin, ty mě překvapuješ,“ řekl Hiashi.
„Děkuji, otče,“ poděkovala.
„Pokračujeme?“
„Jak chcete otče, já klidně ano,“ prohlásila pevně Hinata.
„Tak dobře.“

Naruto s také vrhl na trénink. A společně s Jiraiyou se učili další techniky, které jednou Narutovi zachrání život. Dokonce mu Ero-sennin dal užitečné rady.
„Když chceš oslnit dívku svého srdce, tak se jí věnuj, ale tak, abys jen upoutal její pozornost a pak ona sama se bude snažit o tvou přízeň.“