Záhada tváře - 1.kapitola - Návštěva lorda Kazekage

Naruto se měl konečně po mnoha letech navrátit do své milované vesnice. Už mu bylo devatenáct, ale stále mu zůstával jediný sen – stát se lordem Hokage, a taky to stále dával najevo. Jen už ne tak okatě, jako dřív.
Spolu s Jirayou už šestý den mířili ke Konoze a právě se chystali vstoupit na hlavní trasu, která vele do vesnice. Ale ucítili na silnici několik chaker. A vypadaly dost silně. I když Narutovi se jich pár zdálo povědomých.
„Naruto-kun… po téhle cestě chodí jen ti, co mají namířeno do Konohy. Zkusíme být neviditelní a zjistit, co je to za lidi,“ řekl Ero-sennin svému studentu potichu. Naruto na něj jen kývl na srozuměnou a oba se vydali k okraji lesa.
Najednou se proti nim vymrštilo pár kunaiů a oni se nestihli vyhnout. Bylo jich několik desítek a oni skončili přišpendleni na stromech, po kterých zrovna běželi. Kupodivu je ale žádný z nožů nezranil.
Najednou ucítili zašustění a před nimi se zjevilo několik ninjů v zelených vestách. Naruto ihned poznal jejich čelenky a také jejich velitele. Okamžitě se usmál.
„Ahoj, Kankurou,“ usmál se Naruto na ninju s fialovými čárami na obličeji, s kápí na hlavě, který měl na zádech loutku, zabalenou v obinadlech tak, že vypadala jako mumie.
„Naruto-kun… myslel jsem si, že jsi na cestách,“ usmál se Kankurou na starého kamaráda a pokynul ninjům, aby je sundali dolů. Naruto seskočil k němu na větev a pevně si stiskli ruce. Jiraya skočil za nimi, ale jen je nejistě pozoroval.
„Taky, že jsem. Právě jsme s Jiraya-sensei na cestě do Konohy,“ odvětil Naruto s úsměvem. Pak nechal Jirayu, aby se s Kankurou seznámil.
„A co ty tady vůbec děláš?“ optal se Naruto zvědavě Kankura.
„Lord Kazekage se rozhodl pro oficiální návštěvu Konohy… prostě otrava,“ pokrčil Kankurou rameny.
„Takhle by ses o lordu Kazekage neměl vyjadřovat,“ popíchl ho Naruto.
„Je to můj mladší brácha, má co chtěl,“ odsekl Kankurou a Naruto nevěděl co říct. Netušil o tom.
„Ty jsi to nevěděl?“ podivil se Kankurou, kterému to došlo vzhledem k jeho udivenému výrazu na tváři.
„Ne… ještě se to ke mně nedoneslo,“ odvětil Naruto. V té chvíli dorazili ke skupince ninjů, která stála v pravidelných intervalech kolem vysokého muže v bílém plášti s modrými znaky a obezřetně se tvářili. Ale když uviděli Kankurův úsměv, tak se uklidnili.
„Někoho jsem ti přivedl, bráško,“ pousmál se Kankurou na svého mladšího bratra a spolu s Narutem k němu přistoupil skrz kruh ninjů.
„Naruto,“ zaradoval se Gaara a ihned svého dávného přítele objal.
„Gaaro… slyšel jsem, že jsi povýšil. A gratuluju ti,“ usmál se Naruto na kamaráda.
„Ani není proč… je to nuda takhle šéfovat celý vesnici… nebaví mě to…“ povzdechl si Gaara.
„Gaaro, měli bychom si pohnout… je už pozdě a do Konohy jsou to ještě dvě hodiny běhu,“ pobídla bratra blonďatá Temari a potřásla si s Narutem rukou. Pak si poupravila vějíř na zádech a vedla je do vesnice.
Naruto běžel vedle Gaary a po cestě se dobře bavili, zatímco Jiraya běžel vzadu a obezřetně se díval kolem sebe, protože si tam s nimi nepřipadal moc dobře. Ale pak se dal do hovoru s jedním jouninem a hned ho to začalo bavit. Hlavně, když rozebírali jeho knižní tvorbu.
Běželi a běželi, když tu si Naruto všiml něčeho zvláštního v rozestavení ochranky jeho přítele. Byla tam totiž jedna zahalená postava, která byla jednou vepředu a jednou vzadu. Přitom se s nikým nebavila, i když ostatní jí něco říkali.
Jakmile byli u brány vesnice, tak vešli dovnitř a ihned je přivítala Hokage. Naruto stál skrytý za skupinkou a čekal na tu pravou chvíli, aby se jim mohl ukázat. Tsunade si mezitím vyměňovala zdvořilosti s Gaarou.
„A Kazekage-sama… nemáte náhodou zprávy o Narutovi Uzumaki a Jirayovi?“ zeptala se Tsunade opatrně Gaary. Kolem ní stála skupinka jejích nejlepších mladých ninjů… shodou okolností to byli všichni přátelé Naruta a při tomhle dotazu našpicovali uši.
„Ano, mám… jsou blíže, než doufáte,“ odpověděl Gaara popravdě. V té chvíli se Tsunade i její doprovod rozhlédli kolem sebe, ale když nikoho neviděli, tak se tázavě podívali na Kazekageho. Ten pokynul své družině a ta ustoupila na stranu. A do popředí se dostal Naruto s Jirayou.
„Naruto-kun!“ rozkřikly se dvě dívky a naprosto neprofesionálně se k němu rozběhly a nadšeně ho objaly. Jedna byla skoro stejně vysoká jako on a měla růžové vlasy po ramena, jasně zelené oči a na sobě bílé šaty, které nosili medik-kunoichi. Ta druhá byla o hlavu menší než on, měla dlouhé fialové vlasy a bílé oči bez zorniček a na sobě fialové šaty po kolena a pod nimi bílé kalhoty. Obě ho vítaly stejně nadšeně.
„A-ahoj,“ vykoktal Naruto šokovaně. Nečekal, že ho hned po návratu budou tak nadšeně objímat dvě krásné kunoichi. Když se od něj konečně odtrhly, tak se mu ulevilo, ale to už Tsunade pokynula i klukům a ti se na něj taky vrhli a pro změnu mu drtili ruce.
„A se mnou se nepřivítáš?“ usmála se Tsunade na Naruta, když se od něj jeho přátelé odtrhli a on je všechny pozdravil.
„Ahoj, Tsunade-san,“ pozdravil ji Naruto a přistoupil k ní a ona ho k údivu všech objala. Tento okamžik brala jako návrat ztraceného syna.
Pak se přivítala i s Jirayou a nakonec je propustila. Tedy kromě Naruta, Jirayi, Gaary a jakési podivné zahalené postavy, která se k nim připojila. Ti všichni s ní šli do kanceláře.
Přišli tam a na stole se skvěla šílená hromada papírů. Ty Tsunade jen smetla stranou a pokynula jim, aby se posadili na židle, které byly u jejího stolu. Jen ta zahalená postava stála za křeslem Gaary a vše pozorně sledovala průzorem pro oči v černé masce.
„Jirayo, ty můžeš odejít… s tebou si promluvím jindy,“ pobídla Tsunade svého starého přítele a ten se s nimi rozloučil a poslušně odešel.
„Gaara-sama, budu s vámi probírat důležité věci. Jste si jist, že je to bezpečné?“ zeptala se Hokage Gaary. Ptala se ho na tu zahalenou postavu.
„Více než bezpečné, lady,“ kývl Gaara. Naruto si ho udiveně prohlížel… takhle vážného ho ještě nikdy neviděl. Ani Tsunade.
„Dobře. Protože jste oba Jinchuuriki, tak mě napadlo, že když budete tady v Konoze, tak byste se mohli navzájem hlídat, aby se ani jednomu z vás něco nestalo,“ navrhla Tsunade.
„Souhlasím,“ kývl hlavou Gaara.
„Je to dobrý nápad,“ souhlasil Naruto. Pak dodal: „Ale to není všechno, že?“
Tsunade se najednou zatvářila vážně.
„Akatsuki po vás dvou stále jdou. Podle mých informací jim zbývají už jen tři démoni a já nevím, kdo je ten třetí, ale to je nepodstatné. Vy dva jste ve velkém nebezpečí a doporučuji vám nevzdalovat se samotní z vesnice. Mohlo by to pro vás být příliš nebezpečné,“ řekla Tsunade.
„Kdo všechno tedy zbývá?“ zeptal se Gaara Tsunade. Chtěl si to pořádně ujasnit v hlavě.
„Ichibi no Shukaku, Kyuubi no Youkou a Gobi no Houkou,“ odpověděla Tsunade.