Dr. Hatake 9 - cirkusák

„Ne, ale dostal jsem chuť na fazole.“ Ušklíbl se.
„Fazole?? Co to zase meleš??“ Podíval se na něho nechápavě Maito.
„Máš rád kouzelnický triky??“ Položil Hatake otázku poté co se zastavil před skleněnou “zdí“, ohraničující Oriho pokoj od nemocniční chodby.
„Jo, nejraději mam tvůj kouzelnický trik, kdy mě připravíš bez mrknutí oka o zbytek mé ubohé výplaty. Co tady děláme?“
„Říkal, že umí vytáhnout meč z krku.“
„Tak to díky bohu že si ho neposlal na rezonanci.“ Řekl Gai tak ironicky, až začal Hatake pochybovat o jeho možném rozumu.
„Nevěříš mu?“
„Asi tak jako tobě když řekneš: Do týdne ti ty peníze vrátím.“ Citoval Gai trochu posmutněle Hatakeho slova.
„Nikdy sem neřekl který týden.“ Pousmál se Hatake.
„Tak co bude, budeme tady jen tak postávat a zírat na něho, jako na nějakou atrakci v zoo?“ Povzdechl si Gai při pomyšlení na to, že by Hatake taky mohl začít dělat svou práci.
„Ne.“
„Vážně.“ Vykulil Maito oči.
„My půjdeme dovnitř a budeme na něho zírat jak na atrakci v zoo.“ Usmál se a vešel dovnitř.
„Ahoj doktůrku, nějaký nový Info o mém stavu??“ Pozdravil Ori.
„ Ne, ale mám na vás jednu prosbu.“ Pohlédl na pacienta s úsměvem.
„Jakou??“ Podivil se Orochimaru.
„Mohl byste mi půjčit ten váš meč??“ Udělal Hatake prosící očíčka.
„Můžeš mi říct, o co se to snažíš??“ Zeptal se Gai, když uviděl Hatakeho výraz.
„Ukecat ho.“ Ušklíbl se na Maita.
„Pučil bych vám ho i bez toho šklebu.“ Zakoulel Ori očima. A začal vydávat zvuky, jako když had vyvrací svůj oběd. Hatake s Maitem na to koukali, jako na první výplatu, co v nemocnici dostaly. Jejich vystrašené a udivené pohledy se občas střetli a navzájem na sebe pokývli, že něco takového dlouho neviděli.
Po té, co byla operace hotova a Orochimaru svíral meč ve svých bílých dlaních, mu jej Hatake vytrhl a místo něho nechal krabici winterfreshek. Následně vzal i s Gaiem, kramle z pokoje.
Z místa představení vyrazili do Hatakeho oblíbené místnosti, kde narazili na jeho tým.
„Co to máte??“ Podivila se ihned Haruno, když spatřila Hatakeho, s mečem v náručí.
„Suvenýr, kterej vezmete na rozbor.“ Usmál se na ní.
„Kde jste to vzal??“ Nechápal Uzumaki Hatakeho objev.
„To je pacienta. Vy dva to teď vezmete na rozbor na jedovaté kovy.“ Vrazil to Haruno do náruče. Ta měla co dělat aby se s tím zvedla ze židle.
„Otravu těžkými kovy jsme snad vyloučili ne?“ Zapřemýšlel Uzumaki nad událostmi několika posledních hodin.
„Testovali jste jeho krev. Tohle měl v sobě, takže se to v krvi nemuselo vůbec projevit. Šlo to rovnou.“ Ušklíbl se.
„Ale…“ Chtěl Uzumaki něco říct ale Hatake ho nenechal.
„Žádné otázky, jděte.“ Ukázal směr východ. Po jejich odchodu se Gai na Hatakeho udiveně podíval a řekl.
„Tohle jsi vymyslel při pohledu na pravítko??“
„Je to něco, co jentak nevidíš, musíš se podívat pod správným úhlem.“ Usmál se.
„Stejně si myslím, že by se to objevilo v testu.“
„Já taky, ale nějak sem je musel umlčet.“ Začal se smát.
Po chvíli ticha, sezení v konferenční místnosti a ťukání prstem o skleněný stůl…
„Co budeme dělat??“ Zeptal se znuděně Gai.
„Co se jít takhle pohádat s Tsunade.“ Ušklíbl se Hatake zlověstně.
„Jo a o čem asi tak??“ Povzdechl si Maito.
„Třeba co jí nařknout, že má silikony.“ Zašklebil se Hatake.
Gai na něho jen mlčky hleděl, načež se Hatake zamyslel.
„Máš pravdu, to by nebylo nařčení, ale pravda.“ Začal se smát.
„Jsi jak malé dítě.“ Zakroutil Gai hlavou.
„To nevíš, že jsem objevil pramen mládí.“ Pousmál se.
„Jo, já taky. Prodávaj ho v kantýně a stojí 5 yenů.“ Pohodil Maito rameny.
„Hele tohle mě nebaví, pojď, dáme karty.“ Navrhl po chvíli Hatake.
„Neříkej, ty se nudíš?“ Vykulil Maito oči. „Ani náhodou, zase bys podváděl.“
„Tak co navrhuješ??“ Gai se zamyslel.
„Co třeba “člověče, nezlob se“.“ Zasmál se.
„Děláš si srandu?“ Podíval se na něho Hatake nechápavě.
….
„Podvádíš!“ zařval Maito na celou kancelář.
„A jak asi!“ Bránil se Hatake.
„Posunul sis figurku, když jsem si zavazoval botu.“ Zamračil se Maito.
„Proč si zavazuješ botu, když sedíš?!“
„To sem netahej! Podvádíš!“
„Jak malí děti. Hádají se kvůli hře.“ Rozesmál se Uzumaki ve dveřích, jenž byly za nimi.
„Ale on fakt podvádí.“ Podíval se na něho smutně Maito.
„Jak dlouho už tam stojíte??“
„Dost dlouho, abych mu dal za pravdu.“ Tentokrát se zamračil.
„To mě nezajímá!“ Odbyl ho. „Co ty testy?“
„Jak nezajímá!“ Zařval opět Maito.
„Nic.“ Zakroutil Uzumaki hlavou.
„Jak nic?! Něco se muselo projevit!“ Podivil se Hatake.
„Počkej! Já tě porazím i s tím tvým podváděním!!“ Řekl Gai s jiskrou v očích.
„No, něco vlastně jo.“ Rozevřel Uzumaki desky s výsledky.
„Budete mě dlouho štvát? Nebo to konečně vybalíte?!“ Trochu znervóznil.
„Ty se budeš divit, jak tě rozmetám!!“
„Ten meč je pro jeho tělo něco jako vitamín. Vyživuje ho. Takže nic nemáme.“ Povzdechl si Uzumaki.
„Tak to je špatný. Kdy má přijít ta Hyuuga?!“
„A pak mi budeš muset vrátit všechny peníze, co mi dlužíš!“ Zasmál se strašidelně Maito.
„Asi za půl hodiny.“ Podíval se Uzumaki na hodinky.
„Dobře.“ Povzdechl si Hatake.
„A to bude mé triumfální vítězství!“ Stál Gai na stole s pokrčenou nohou a vztyčenou pěstí. Pozorujíc strop jako kdyby na něm byla nakreslená jeho cesta ke slávě.
„Říkal jsi něco??“ Podíval se Hatake na Gaie.
„Ááááá už zase….“