Kaeri 16 - Rawa

„Buch…buch.“ 2 rány na okno probudili Anshina z poklidného spaní. Genin ještě rozespalýma očima pohlédl na hodiny visící naproti jeho posteli.
„5.“ Povzdechl si a přišel k oknu. Pod ním stála s úsměvem od ucha k uchu Niki.
„Co potřebuješ?“ Zeptal se rozespale.
„Trénovat.“ Vyhrkla.
„Je 5 hodin.“ Řekl a promžoural si oči. „Hele, tak v 8 na tréninkovým hřišti.“ Řekl, ani nepočkal na odpověď a zalezl zpět do postele. Niki jen vesele přikývla a šla bůh ví kam.

Když Anshin v 8 dorazil na místo určení, Niki už tam netrpělivě posedávala.
„Co chceš trénovat.“ Zeptal se rozmrzele. I 8 na něj bylo brzo.
„Napadlo mě…“
„Tebe napadlo??“ Ozvala se Mikon, tu ale Anshin neslyšel.
„Jo jasně, nás s Mikon napadlo že pokud bych dokázala klon přeměnit na podobu Mikon a ona by ho dokázala ovládnout, pak by mohlo být všechno jako dřív.“ Usmála se blondýna.
„Nikdy to nebude jako dřív.“ Řekl smutně hoch a měl pravdu. „Ale proč ne, zkusit to můžeš.“
„Ok.“ Přikývla blondýna. Složila ruce v pečeť „Pes, prase, tygr.“
*poof* Vedle ní se objevila další Niki. Anshin se zájmem pozoroval to co se kolem děje.
„A teď.“ Nadechla se blondýna. „Ovce, Had, Tygr. Henge!“ Zařvala.
„NO já ti nevím, myslím že Mikon měla vetší přednost, nějak mi chybí ty její zuby a rozhodně neměla oranžový vlasy. Jo no a taky na tý fialoví minivestičce neměla růžový proužky.“
„Tohle nejsem já!“ Ozval se Niki v hlavě řev Mikon.
„No, jo vy dva!“ Zaječela na les. „To byl první pokus.“
„Henge!“
„Pořád má malí přednosti, a trochu delší vlasy.“ Prohlásil Anshin. Mikon konečně nebyla plochá a měla svoje oblečení. Zuby byly též na svém místě.
„Henge!“
„Jo to je ona, ale co Byakugan?“ Podíval se pobaveně Anshin na Mikoniný leskle modrý oči. „Musim ale uznat že jí to sluší.“
„Slyšelas, líbím se mu.“ Zaradovala se Mikon.
„Asi si zapomněla že už si pod drnem.“ Pomyslela s Niki, tak aby to Anshin neslyšel.
„Eh, nemáš fotku byakuganu?“ Zrudla Niki.
„Ty nevíš jak vypadá??“ Vykulil oči Anshin.
„Heh, to je snad za trest.“ Pomyslela si Mikon.
„Henge!“
„No, tak styl je dobrej, jenom to má být světle modrá a ne brčálově zelená.“ Zasmál se Anshin.
„henge!“
„To je ono.“ Usmál se Anshin.
„Vážně je mam tak velký.“ Pomyslela si Mikon.
„Jestli se ti to nelíbí, tak ti je zmenším.“ Řekla si Niki v duchu škodolibě.
„Ne, v poho.“ Řekla Mikon rozpačitě.
„Tak teď je to na tobě Mikon.“ Řekla Niki nahlas a posadila se na pařez. Anshin si sednul vedle ní a pozoroval co se bude s přeměněným klonem dít.
„Ummmmmmm. Ummmmmmm.“ Tvářil se klon už asi půl hodiny divně a vydával zajímavý zvuk.“
„Nějak to nejde.“ Řekl Anshin a nevěděl jestli má věřit že má Niki ve své mysli Mikon nebo ne. Tu pečeť viděl ale to bylo jediný. Jiný důkaz neměl.
„Snaž se víc Mikon!“
„Vždyť se snažim! Nejde to!“
„Musí to jít!“
„Héééj lidi!“ Ozvalo se z dálky.
„Sakra, někdo jde! Nesmí to vidět!“
*poof* rozplynul se pokusný králík v oblakách prachu.
„Anshine, nikomu o tom neříkej, jasný!“ Podívala se na genina Niki vystrašeně
„Neboj se.“ Řekl Anshin klidně.
Na obzoru se oboum geninum objevila Rawa.

Rawa Nara (16)
Dcera Shikamara a Temari.
Kunoichi, nosící na své hlavě hnědé dlouhé vlasy, většinou je má ale v culíku. Po svém otci zdědila schopnost ovládat stíny, z čehož vyplívá že je spíše pro boje na střední vzdálenost. Schopnost taktizovat zdědila též po svém otci. Není ale tak lenivá jako on. Pravděpodobně alespoň někde zvítězili Temařiny geny.

„Ahoj Rawo, co se děje.“ Usmála se na právě přiběhlou dívku Niki.
„Máte se oba dostavit do kanceláře hokage.“ Řekla udýchaně, jelikož celou cestu z kanceláře běžal.
„Co nám zase chtějí.“ Povzdechl si Anshin.
„Mám dojem že dostanete misi.“ Řekla dívka.
„Misi? Teď? Musim trénovat.“ Sklopila hlavu Niki cestou.
„Na trénování bude ještě dost času.“ Usmál se na ní Anshin.

„Tak co potřebuješ tati.“ Řekla Niki, a vešla do kanceláře hokage, následována Anshinem a Rawou.
„Ahoj, děcka. Půjdete zkontrolovat vesničku Rotesa nedaleko hranic, už týden od nich nemáme žádné zprávy.“ Řekla Naruto a rozložil si na stole mapu.
„Počkat, to i já???“ Udivila se Rawa a Anshin s Niki se na ní vyjeveně podívali.
„Jo i ty. Pokud vím Sataku a Mihayu (čti Mihaju) jsou nemocní.“ (Setkání s nimi se uskuteční v některé z dalších částí.)
„Jsou no.“ Řekla rozpačitě.
„Itai nebo Kashiho s námi nepůjdou?“ Podivil se Anshin.
„Taky si myslím že by nebylo k zahození mít sebou nějakého senseie.“ Prohlásila Niki.
„Ty sebou chceš dozor.“ Vykulil oči Naruto. Tohle by nečekal.
„Po tý misi s pečetí, kdy nás ta babizna zastihla nepřipravený a bez senseiů, bych byla radši aby se to už neopakovalo.“ Posmutněla Niki.
„To jí to změnilo tolik??“ Pomyslel si Naruto. „Bohužel Itai je na misi v písečný a Kashiho podlehl také té infekční chorobě, která postihla i 2 spolubojovníky Rawy.“ Zamyslel se.
„Takže bez nich.“ Ušklíbl se Anshin.
„Uvidím co se dá dělat. Když tak vám někoho pošlu.“ Pousmál se blonďák. „Tak vyrazte.“