Naruto Akkipuden - 20) Řev temnoty

Kapitola 20.
Řev temnoty

"Zajistěte to děcko k rychlému přenosu, musí se okamžitě dostat na ošetřovnu Centrály!" přikáže medik ANBU vojákům.Prozatím sáhne do kufříku pro plastovou krabičku s modrým gelem. Toho nanese silnou vrstvu na krvácející ránu kolem pečetícího ostří, krvácení se okamžitě zastaví.
"Pohyb!" přikáže medik důrazně a zatím co balí gel zpět do kufříku, dvojice vojáků ANBU a Kyuu vysokou rychlostí běhu překonávají střechy napříč Konohou. Není času nazbyt. Přece jenom bylo probodeno a zapečetěno srdce.
Opovaž se zemřít Minato. Tvůj život je pro vesnici příliš cenný... První jinchuuriky po tak dlouhé době by znamenal dominantní postavení v Alianci, pomyslí si Muku, jak tak běží vedle nosítek na nichž leží připoutané téměř mrtvé tělo mladého kluka, kterého Muku právě téměř zabil, pokud by se démon dokázal osvobodit z pečetících řetězů, tak ho zachrání... Ale to už dokážeme též, jen nám proces zabere více času, tedy podle posledních informací při výcviku a školení, vzpomene si Muku na možnosti, které Minato má. To už ale výtah s tělem letí vysokou rychlostí do podzemí a lékařský tým se připravuje na precizní a rychlou akci, jejímž cílem není nic menšího než vyrvat Minata ze spárů Smrti a Démona, kdy se obě tyto entity přetahují o jeho tělo i duši...

"Minato! Cítíš ten chlad? Cítíš tu bezmoc a slabost ve svých svalech?" zeptá se mlčícího chlapce ten chladný hlas, jenž se nese černotou všude kolem, zmatený? Povím ti co se stalo. Právě tvé srdce probodl člověk z tvé vesnice, byl to shinobi a učinil tak na příkaz samotného Hokage, vysvětlí hlas.
"Sklapni!" odpoví Minato hrdě.
Neřekl ti to snad už tvůj otec? zeptá se ledový hlas a Minatem to trhne, "přesně tak Minato... Ten sen nebyl jenom obyčejný přelud. Byl pravdivý, ale ty jsi se pravdě postavil se vzdorem!"
"Ne! Byl to jenom sen! Nemohla to být pravda! A kdo sakra jsi?!" vystartuje Minato rozčíleně a praští pěstí do tmy, ale nezasáhne nic než naprostou prázdnotu.
"Bráníš se pravdě, která se nikdy nemůže změnit... Můžeš si vysnít hezčí minulost, ale to bude pouze lež!" řekne hlas tentokrát trochu soucitně, "tvůj otec dospěl ve velice moudrého a bystrého muže, který si nemohl nevšimnout zla a prohnilosti, která kolem něho rostla. A tu noc, kdy byl zbaběle zavražděn, vložil ve smrtelných křečích otravy svoji vůli do deníku, který jsi našel," vysvětlí hlas ve tmě. Minato ho nechce ani v nejmenším poslouchat, usilovně si zacpává uši, hlas je však stále stejně zřetelný.
"Využíváš hloupého snu a lží! Chceš mě oblbnout! Nechápu o co ti jde, ale určitě k dosažení svého cíle potřebuješ ze mě udělat idiota!" začne křičet Minato a stále si zacpává uši dlaněmi i oči má zavřené.
"Chmm, jsi tak tvrdohlavé dítě, zrovna jako já v tvém věku," řekne tentokrát zcela jiný hlas, ten povědomý hlas. Minato okamžitě překvapeně otevře oči a znovu ho vidí, svého otce. Stojí naproti němu, ale stále uprostřed černé nicoty.
"Co si myslíš hlase... Tohle je určitě zase nějaký trik!" vykřikne Minato.
"On tu teď není synku," řekne Naruto s mírným úsměvem, "tušil jsem, že tě nepřesvědčí On... Takže jsem tehdy urychlil svoji smrt a vložil kromě síly démona do deníku a část sebe sama... Pro případ tvé natvrdlosti," vysvětlí Naruto a rozcuchá Minatovi vlasy, "jo takhle vypadáš líp... Co je ale důležité, potřebuji aby jsi konečně sebral odvahu a prohlédl. Musíš vidět pravdu a zachránit vesnici před katastrofou!" naléhá Naruto.
A-ale před kterou... Co tím chceš říct... Jsi opravdu ty? vykoktá Minato několik vět.
"Důvěřuj svému otci. Ukážu ti ty chvíle. Ty před kterými jsi dříve utekl. Sám pak poznáš lež, v niž jsi vyrůstal. A ... je mi líto, že musíš žít v takové době," řekne Naruto trochu sklesle, avšak nabídne Minatovi ruku, "pojď se mnou. Musíš vidět realitu."
"Chci poznat pravdu, ale... Po tom všem... Bojím se," odpoví Minato, ale přes strach z neznáma natáhne k Narutovi svoji ruku. Ten nabízenou ruku zatne lehce v pěst a Minato si už domyslí co má na mysli. Staré dobré ťuknutí pěstí o pěst. Nicota kolem se rozplyne a Minato znovu stojí v tom starém snu. Tmavá noc, zahrada a maskovaní shinobi pronikající přes zeď, papírové dveře rozetnuté katanou a vpád útočné jednotky do domu. Tentokrát je to ale trochu jiné. V pokoji se rozsvítí světla a tedy může Minato vidět stín jedné ženy a vzápětí zaslechne i její hlas, který promlouvá k útočníkům. Vyrovnaně a beze strachu: "Útočná jednotka ANBU? Naruta zbaběle otrávil, ale mě se rozhodl nechat zabít čestně?"
"Omlouvám se Megami-sama, příkaz Hokageho-sama... Jste pro vesnici příliš nebezpečná. Vaše smrt zabrání povstání klanu Hyuuga!" řekne hlas změněný maskou a hned poté se mihne stín před světlem, ozve se hlasité říznutí do lidského těla a bílou papírovou stěnu potřísní tmavé kapky krve. Minato i tentokrát sleduje tu podívanou s vědomím, že za stěnou byla právě nemilosrdně zavražděna jeho matka. Nebrečí ani nemluví, je zcela ztuhlý hrůzou.
"To zdaleka není vše... Takhle sprovodil ze světa mě," řekne Naruto a mávne rukou. Obraz se rozplyne a Minato se tentokrát nachází v nějaké kanceláři s velkým stolem a krbem. Za stolem sedí jeho otec, bezstarostný a vychutnávající si rámen od místního mistra. Když vtom se jeho výraz promění, zamračí se, zrudne v obličeji a chytí se za hruď, lapá po dechu a padá na zem, zvrací krev, dusí se a krvácí z oči, v ruce drží knihu, ukrývá ji do spodního patra knihovny, naposledy vydechne, umírá. V tu chvíli se dveře do pracovny otevřou a vstoupí shinobi v jouninské vestě, postačí jedna pečeť a ze shinobiho je v tu ránu Hokage. Poklekne vedle ležícího Naruta a přiloží mu dva prsty ke krku, aby zkontroloval tep: "Sbohem Kami-sama, dny tvé slabosti jsou u konce," šeptne spokojeně v tu chvíli v oblaku kouře zmizí zcela...
"To přece není... Jak to mohl... Proč?" ptá se sám sebe čím dál zoufalejší, ale i rozčíleněji. Podveden, obelhán a vychován v klamu. Probouzí se v něm hněv, ale stále není dost velký. Ani si nevšimne, že celá scéna už dávno zmizela a zase je všude pouze tma v niž jen klečí on zoufalý a jeho otec s další strašnou větou na jazyku: "A teď se snaží zabít i tebe Minato! Musíš se zachránit, musíš nechat tu sílu, aby vyléčila tvé rány... Pro mě a tvoji mamku, pro Konohu! Musíš Kakashiho zastavit, chápeš?!" udělal zásadní chybu. S vidinou získáni moci se přestal chovat jako moudrý Kami-sama, přestal i tak mluvit a Minato to okamžitě poznal.
"Dost! Přestaň s tím!" vykřikne a zaútočí na obraz svého otce, který rozhodně není tím, za koho se vydává. Obraz se rozplyne a jak Minato čekal na náraz pěsti do těla, který nepřišel, tak se převáží a spadne na zem.
"Jsi zatraceně odolný spratek, Minato. Máš dostatečně silné tělo, aby mě dokázalo držet na uzdě, ale nemáš dost síly mě zcela zastavit... A to mi stačí!" řekne hadí hlas démona. Tentokrát už ne všude, tentokrát za zády Minata. Chlapec se z hrozivým očekáváním otáčí a mezi tím za jeho zády roste stín s rudým pohledem démona...

"Nemůžeš mi zabránit pohltit tvé tělo! Ta směšná pečeť už dávno nezadrží moji strašlivou moc!" zařve démon agresivně a sáhne drápy po Minatovi rukou. Celého v ní dokáže ukrýt a rozdrtit tak jeho tělo svojí silou.

"Hokage-sama, probírá se!" zavolá jeden z mediků uvnitř chráněného pokoje z betonu a tvrzeného skla chráněného navíc pečetícími lístky. Hodnoty aktivity těla chlapce se začínají postupně zvyšovat, ale ve chvíli dosažení obyčejných hodnot se na tvářích mediků objeví vyplašený výraz, "stále to narůstá! Ta hladina chakry, tlak i tep, okysličení krve... Bohové, to není snad ani v silách lidského těla," podá informace druhý medik. V ten okamžik, jako zášlehem blesku Minato otevře oči a kůži znovu černé stopy obkreslý chakrové cesty. Bělmo zčerná a z úst, uší i nosu začne stoupat černý dým.
"Okamžitě vykliďte prostor! To je rozkaz!" křikne Hokage do mikrofónů. Lékařský tým uposlechne v poslední chvíli. Vyjedou vzhůru výtahem a z sebou nechají pouze ocelové dveře, které se již pomalu uzavírají. *Minato... Dokázalo tě to ovládnout tak rychle. Stačil pouze drobný podnět... Ale není to tebou, ta věc je nepochopitelně silná... Zatraceně!*
"Připravte plyn!" doplní příkazy Takashi a společně s Kakashim sledují skrze tvrzenou tabuli jak démon postupně získává nad Minatem vládu. Jeho kůže postupně zcela zčerná a pokryje se šupinami, zlaté duhovky září v temnotě očí jako dvě mince, zuby a nehty se zdeformují v tesáky a drápy. Za doprovodu zuřivého křiku rozběsněného démona se urve z kožených popruhů, jako by to byl papír. Popadne postel a ohromnou silou ji mrští proti sklu. Prožene se po něm modrá vlna chakry, kterou bylo sklo zapečetěno, ale vydrží a ani nepraskne.
"Uspěte ho!" rozkáže Hokage směrem k vojákovi u řídícího panelu. V izolované místnosti to začne syčet a stovkami malých otvorů se dovnitř žene jedovatá pára, která by měla zcela vyřadit mozkovou činnost a tím člověka zcela vyřadit a uvést do komatu... Ovšem zdá se, že stvoření v místnosti je již z větší části něčím zcela jiným než člověkem. *Zatraceně, nepůsobí to! ... Ale tohle nemůže být kompletní přeměna... Stále má lidské rysy... Stále bojuje!* uvědomí si Kakashi a upře pohled do mlžného oparu v místnosti pod ním.
"Vysajte tu páru a s ní u veškerý kyslík... Když to nemůžeme otrávit, tak to udusíme!" změní rozkaz Takashi a i tentokrát je příkaz uposlechnut, spustí se odsávání a místnost se rychle pročistí a znovu je zřetelně vidět na běsnící monstrum, které ve svém běsnění nadělalo cáry z přítomného lékařského vybavení. Avšak dochází mu kyslík a tohle začíná pociťovat. Řev utichá a začíná se chytat svými pařáty za šupinatý krk, jak se snaží nadechnout. Poklekne a vypadá, jako by měl každou chvíli padnout v bezvědomí na zem. Ovšem pak přijde další vlna řevu a síly. Místností patrně projde vlna energie, která má takovou sílu, že odmrští všechny trosky vybavení až ke stěnám. Kolem klečícího démona zahoří mohutný fialovočarný plamen...

"Tohle se mi vůbec nelíbí, Hokage-sama. Raději se připravte opustit tuto místnost," navrhne Takashi.
"Něco takového nemám v úmyslu. Hodlám tomu chlapci pomoci... Zatraceně, když to zastavilo Kyuubiho tak to musí zastavit i tuhle nedokonalou bestii," odpoví Kakashi a podívá se na svoji levou ruku. *Svedu tu techniku použít dostatečně rychle?* zauvažuje. Hokageho, Takashiho i všechny ostatní v řídícím centru izolované místnosti začne doléhat obrovský tlak, který způsobí pouze nenormálně silná chakra. Démon stále hoří fialovým plamenem a vytvořil si něco jako démonický plášť přes tu šupinatou kůži.
"Sakra vysajte už ten kyslík!" štěkne Kakashi na obsluhu.
Ta pouze zoufale odpoví: "V místnosti je teď absolutní vykuum Hokage-sama... Možná máme vadné senzory, zkontroluji je."
"Ne... Senzory jsou v pořádku... Raději opusťte místnost a zavřete za sebou dveře... Tady bude za chvíli trochu těsno," vypakuje Takashi svého podřízeného z místnosti. Všichni ostatní vojáci i další personál pochopí příkaz i ve vztahu ke své osobě a tak se řídící místnost brzy zcela vyprázdní. Oba shinobi připraveni na rychlý zásah proti něčemu, co ve vysokých násobcích převyšuje sílu genina, jenž na posteli ještě před několika minutami ležel v bezvědomí. Démon už zahlédl svůj cíl, za tak snadným cílem jakým je zapečetěné tvrzené sklo. Jeho zlatě zářící tlama plná tesáků se při takovém pohledu výrazně ušklíbne.
"CHCÍPNI KAKASHI!" protne hrubý hlas vzduch a pak se démon odrazí od země takovou silou, že kámen pod ním pukne. Pěstí udeří do skla a to se roztříští za doprovodu modrého bliknutí pečetící charky a hlasitého třesknutí vzduchu vznikajícího do prázdné místnosti. Síla proudícího vzduchu je dostatečně velká, aby vzala démonovy rychlost.
"Teď!" dá hlasitý pokyn napnutý Takashi.
"Oheň, Vítr, Blesk, Země, Voda ... Gogyo Fuuin!" Hokage praští dlaní do démonova břicha a přenese jednu z nejsilnějších pečetících technik, která držela na uzdě nejsilnějšího z ocasých démonů.

"ZMIZ!" zařve však démon hlasitě a úderem plným nenávisti pošle Kakashiho proti zdi o niž se zastaví a pouze chakra včas vypuštěná do prostoru zabrání tomu, aby se o ni roztříštil na cáry. *Proč to nezabírá?!* Démon si Takashiho ani nevšimne. Lačníc po krvi se zaměří na Hokageho, kterého ten překvapivý úder téměř vyřadil z boje. Ale to by tu nemohl být právě Takashi. Tasí meč a postaví se mezi Hokageho a démona.
"Vrať toho kluka! Té pečeti nemůžeš vzdorovat dlouho!" okřikne Takashi démona, který už se těšil na Hokageho krev a další červ stavící se mu do cesty mu příliš radost nedělá: "Ty bastarde! Mě stvořil nositel všech démonů ze sebe samotného! Taková směšná pečeť z jeho vlastního klanu mě nezastaví... Jeho tělo patří mě! A brzy bude i mysl, pak zničím tebe, Hokageho i celou tuhle prohnilou vesnici!" zavrčí démon a napřáhne levou paži v niž bleskově zformuje kouli rotující fijalovo černé chakry, "VYPAŘ SE ZMETKU!"

"Ty si snad myslíš, že máš v Zemi Sněhu ještě nějakou moc? Blázne, jak jsi vůbec mohl být tak naivní a doufat, že se tahle zpráva dostane mezi lidi?!" zeptá se posměšným tónem Kitsuneo, podpírajíc si bradu pěstí a sedíc na trůně, jenž v ne tak dávné době patřil zcela někomu jinému. Ve velké síni před ním v řetězech sklání svůj hřbet samotný velký Shogun, který pevně vládl v Zemi Sněhu několik desítek let. Dva muži zamaskovaní černou kuklou a v černých pláštích stojí s rukou připravenou na kataně za jeho zády. Další maskovaná osoba, tentokrát žena, stojí vedle Kitsuneova trůnu a v ruce právě drží srolovaný list papíru, z něhož právě zcela vše přečetla.
"Copak už nevíš co jsi slíbil? Nezavázal jsi se svojí ctí, že mi budeš poslušným pomocníkem, když přestanu zabíjet tvé vojáky a ušetřím tvoji půvabnou ženu a dceru?" zeptá se Kitsuneo se stálým úšklebkem v obličeji.
"Svůj slib jsi nedodržel Kitsuneo-dono... Smrt se žene mou zemí a můžeš za ni ty!" odpoví zhnuseně Shogun, "zasáhl jsem tedy sám! Nechci, aby proti sobě bojovali lidé mé země... Navíc, když obě frakce bojují za tvé zájmy!" doplní a stále mu zní v hlase tón opovržení, kterým s Kitsunemem mluví téměř vždy. Naruto nad tím však jen mávne rukou: "Zabíjejí se mezi sebou idiote, ten meč v ruce nedržím... Kdyby chtěli, tak přestanou, ale oni zřejmě bojovat chtějí... Ne, já svoji část dohody splnil... ovšem ty jsi moji důvěru v tebe vloženou zklamal, když jsi jednal za mými zády," odpoví a mávne rukou k zakuklené ženě. Ta mu do nastavené ruky předá srolovaný papír. Naruto jej rozbalí a přečte úryvek: "Ten démonický bastard není ničím jiným než morem, který vás ve svém odporném plánu nutí bojovat proti sobě, aby snad oddělil zrno od plev. Musíte přestat okamžitě vraždit své bratry a osvobodit hlavní město..." když dočte svoji zřejmě oblíbenou pasáž, tak se zklamaným výrazem zavrtí hlavou a předá list zpět ženě.
"Ty mnou opravdu opovrhuješ, že?" zeptá se Kitsuneo, jako by to pro něho bylo nějakým překvapením. I když každý normální člověk by nemohl najít jediný důvod proč by měl Shogun ke Kitsuneovi cítit něco jiného než ryzí nenávist.
"Máš pravdu, nenávidím tě a až se nebudeš dívat... Vrazím ti dýku do krku!" odpoví Shogun bez obalu. Ví moc dobře, že Naruto ho potřebuje minimálně do konce války živého a proto si chladí krev alespoň sny o jeho vraždě. A Kitsuneo si z toho nic nedělá. Jen se pobaveně uchechtne.
"Chceš mě dokonce sám zabít... Hmmm, no v tom případě našemu vztahu neublíží takové menší vyrovnání skóre co říkáš?" zeptá se a v tu chvíli se otevřou boční dveře a do místnosti vnikne divoký křik odporu Shogunovy manželky, kterou vlečou tři zakuklenci. Je vidět, že ji téměř vytáhli z postele. Rozcuchaná a oblečená v noční košili je sražena na kolena.
"Kasumi!?" vyhrkne Shogun vyděšeně a chce vstát, rána pěstí od jeho strážců ho však rychle znovu srazí k zemi.
Kenji... Proboha co se to děje? Kdo je ten chlap... Proč jsi v řetězech?! Co se děje?!
"Ty jsi porušil dohodu. Já poruším dohodu. Budeme si kvit," řekne Naruto a kývne na jednoho ze strážných. Ten tasí katanu z pouzdra u pasu a přiloží ji zmatené, vystrašené a plačící Kasumi na zátylek.
"NE! Prosím smilujte se, ty dohody dodržím! Udělám všechno!" začne naléhat Kenji a vyděšeně střídá Narutův zamračený a Kasumi uplakaný pohled.
"Rizika jsi znal! Teď už je pozdě litovat a děkuj bohu, že nechám žít tvé děti!" odpoví Kitsuneo a pokrčí rameny, jako by byl zcela bezmocný odledně její smrtí. Pak se zatváří vážně a krátce kývne. Meč ostrá jako břitva
Nééé! Neee! zařve v posledním zoufalém pokusu o zastavení popravy Kenji, ale co je mu to platné, "Bastardeee!!! Ne-he-nhe-he-he!" zcela se zhroutí, přitiskne obličej ke kolenům a pouze tlumeně vzlyká. Kitsuneo neprojeví jediný náznak soucitu, vstane z trůnu a úšklebkem na tváři přistoupí k Shogunovi a tichým hlasem řekne:"Vinit můžeš pouze sám sebe... Zemřela kvůli tvé zradě. Já své sliby plním ty zrádná sebestředná zrůdo. Zcela vědomě jsi riskoval její život." to je vše co řekne. Otočí se na patě a odejde od plačícího muže i mrtvé ženy. Kolem trůnu a do svého osobního pokoje. Za doprovodu hlasitého bouchnutí zavře a se zlostí na jazyku se posadí do křesla: "Zatraceně!" zakleje a promne si tvář, "nenávidím to všechno!" zavrčí rozčíleně a zhluboka se nadechne. *Ještě bude prolito mnoho krve těch, které určím... Teprve vše začíná. Mnoho lidí zemře než splním svůj úkol... Hinata, Udon, Ino, Sakura, Chouji, Hanabi ... Ti všichni zemřeli kvůli jedinému cíli! Nesmím selhat, musím vytrvat! Teď jsem temnota...*

"Vrať se do klece démone!" křikne Takashi. Všude kolem černo a prázdno, pouze démon ohnivého stínu se tyčí vysoko nad muže, který se mu postavil na jeho vlastním území. Upírá pohled Uchihů přímo do krvavých očí monstra, ani tři tomoe sharinganu ho však nedokáže plně ovládnout. Ne teď, když má téměř absolutní moc nad živým shinobim.
"Už jsem to jednou řekl. Já byl stvořen vládcem všech démonů... A prastaré pokusy o mé spoutání se roztříští jako sklo hozené na zeď!" řekne démon, zvedne ruku v niž svírá Minata a chlapce sežere, "zničil jsem tvého Hokageho. Co proti mě zmůžeš ty?"
"Podceňuješ nepravého... Pohleď do očí stvořitele a vrať se do klece!" zavrčí Takashi. Zavře pravé oko a druhé přestoupí na mnohem silnější úroveň než pouhé tři tomoe sharinganu. Ten pohled zapůsobí na démona jako svěcená voda. Okamžitě se stáhne o několik metrů dál a vypadá to, jako by zmenšil a přikrčil.
"Tvé oči... To není možné. Ten pohled zmizel ze světa se smrtí Uchihy Sasukeho!" řekne démon hlasem, v němž je cítit strach, "nesmíš mě zničit! Já jsem společně s tím člověkem nadějí pro tento svět!"
"Banbutsu Sōzō!" zašeptá Takashi a v tu chvíli na něho udeří řezavá bolest v otevřeném oku. Zatne zuby a pouze sleduje, jak se démon zmítá v něčem čemu by se u člověka říkaly svalové křeče. Skučí a vší silou se snaží vyrazit proti shinobimu, který ho nutí podřídit se Minatovu tělu a Pečeti pěti živlů. *Jakým způsobem něco tak silného vzniklo a dokázalo se maskovat? Proč nikdo nepoznal pravou sílu chakry v něm ukryté... Silný a já nejsem v nejlepší formě!* pomyslí si Takashi a doufá, že dokáže démona podřídit své vůli dřív než se bolest v levém oku stane neúnosnou.
"Jsi silný Uchiho! Ale jednoho dne nebudeš na blízku a tehdy získám tělo i duši tohoto člověka! Pak poznáš moji skutečnou sílu, která překoná i pohled Stvořitele mých předků!" zaskučí démon a v ten okamžik na něho padne první z bran pečetě. Ta ho srazí na zem a proto mohou další brány padnout na další části jeho těla. Nakonec se uzavře i červená klec a před ní vyšlehnou plameny. Temnota zmizí a místo ní je zde ohněm osvětlená jeskyně. Démon byl zahnán zpět...

Démonický plášť zmizí, kůže se promění zpět na lidskou, oči získají znovu bělmo, drápy i tesáky se vytratí a zůstanou jen nehty a zuby, vyčerpaný chlapec a polámaný chlapec v roztrhaném oblečení padá Takashimu pod nohy. Běsnění je u konce, všichni jsou už v bezpečí.
"Co se stalo?" zeptá se otřesený Hokage, když se teprve sbírá ze svého setkání s betonovou stěnou, "myslel jsem, že pečeť nezabrala."
Ufff, naštěstí pouze trvalo nějaký čas než zapůsobí... Démon měl opravdu extrémní sílu. Tím návalem chakry pravděpodobně chlapci polámal několik kostí v těle. Pár měsíců se z toho bude dostávat, odpoví Takashi udýchaně.
"To ano... A Takashi, co sis o sobě myslel, když jsi se mu postavil do cesty? Neznám tvé schopnosti, ale měl jsi vůbec nějakou naději?" zeptá se Kakashi, zatím co se shýbá k Minatovi a prohlíží povrchová zranění. *Sharingan dokáže zastavit démona na stejné úrovni jako Pečeť pěti živlů... Ale pokud by pečeť nefungovala, potom by ani sharingan neměl mít dostatek vlivu... Snad mi říká pravdu,* pomyslí si.
"Nevím co jsem si myslel. Asi jsem Vám jen chtěl dát čas na vzpamatování... Kdyby pečeť zabrala o pár sekund později, tak bych s ním nic nesvedl," pokrčí Takashi rameny.
"Zavolej ven, že situace je v normálu... A ať se lékařský tým připraví na ošetření zlomenin a natažených svalů," řekne Kakashi a vstane od Minata, "a Takashi. Děkuji..." uzavře Hokage rozhovor.