Naruto Akkipuden - 21) Bestie v kápi nevinnosti

Kapitola 21.
Bestie v kápi nevinnosti

"Nevíte co se mu stalo, Sarne-sensei?" zeptá se Muku s povzdechem, při pohledu na obvazy a ortézy, do nichž je spící Minato kompletně zabalený, jenom hlava se bez nich obešla, tedy až na oči, které má rovněž zalepené krycím obvazem.
"Netuším jak mohl takhle skončit. Včera večer mě zavolali, že prý vypadl z okna při jeho čištění... Trochu ironické," řekne Sarn starostlivě a podívá se na Shiori, která je dnes podivně zamlklá. *Jako by se dneska pořád probouzela z hlubokého zamyšlení. Snaží se chovat normálně, ale je nad slunce jasné, že se o to pouze snaží. Možná ví i něco víc?* pomyslí si při tom pohledu Sarn.
"No to máte pravdu, zvlášť když ta ani neumyl pořádně," prohodí tiše Shiori a vloží kytici kvítí do bílé vázy, rychle se uzdrav Minato, ať nás brzo doženeš, zašeptá.
Muku si nemůže nevšimnout, že Shiori je z toho všeho silně rozrušená a nenuceně ji podpoří: "Neměj strach Shiori, Minato má tvrdou palici, určitě se brzo probudí a bude se vztekat, že jsme na něho nepočkali."
Shiori se trochu pousměje a obrátí se k Mukovi: "Děkuji," kývne a znovu si povzdechne. *Jestli tomu všemu nešlo zabránit? Mohla jsem tu chakru přece zablokovat... Ale pochybuji, nesmím se obviňovat... V tu chvíli jsem nemohla nic udělat... To musí každý pochopit!* přemýšlí.
"No dobrá," utne návštěvu Sarn, "určitě Minata rušíme. Co takhle začít odškrtávat mise z nového seznamu na tento týden? Je nás o jednoho méně, takže máme co dělat."
Nejvyšší čas tu smutnou podívanou prozatím opustit.

"Vašim cílem není pomáhat nemocným ani se starat o jejich stav. Tamní choroba se podle svědectví rozšířila nepřirozeně rychle na většinu populace oné vesnice. Vašim úkole je prošetřit zdroj nemoci a pokud by snad někdo obyvatele nakazil či otrávil záměrně, zajměte ho a přivedete do vesnice... Pro případ potřeby vám uděluji povolení mučit podezřelé, odchod!" řekne Takashi a družině tří ANBU lékařů a dvou ANBU vojáků. Jakmile rozkáže, průzkumná družina se vytratí ze dvora a rychlým během okamžitě vyběhnou směrem do vesnice Kyoha. *Je nepravděpodobné, že by v tom měl prsty On a už rozhodně není možné, aby se nemoc z čistajasna objevila právě v jediné vesnici... Nerad si to připouštím, ale může jít o práci pomateného vědce... Ale tak blízko Konoze? Hmm, buď je extrémně hloupý nebo to opravdu bude kuriózní přírodní úkaz,* pomyslí si Takashi a posadí se do křesla. Upře pohled do tmavého místa pod pracovním stolem a přemýšlí dál. *Naruto za to zcela určitě nemůže. O něčem takovém by mi dal přece vědět, ale co když ne? Jeho nová cesta je nevyzpytatelná, možná mě prostě už vyškrtnul ze svého plánu a nakonec mě zabije jako všechny ostatní,* uchechtne se, *takové myšlenky bych si neměl nechat ani vplout do hlavy. Prostě mi nedává smysl, proč by chtěl vylákat pozornost Hokageho a ANBU do malé vesnice, kousek od Konohy... Že bych tam měl přijít já osobně? Ale to je přece hloupost, Naruto by se nikdy k vesnici nedokázal ani přiblížit... Neumí maskovat svoji odporně silnou chakru. Tse, moc nad tím přemýšlím, kdyby to byla součást Narutova plánu, mě by informoval,* veškerá úvaha tedy skončí tam, kde před chvílí začala. Ale, i když se Takashi už rozhodne, nedokáže najít klid a neustále je myšlenkami odrazován od kancelářské práce.
*Co to mělo být?!* zpozorní náhle, znovu zvedne hlavu od papíru a napne uši, *zase ten zvuk!* slyší to moc dobře, takové jakoby šumění, *vadná špionážní štěnice!* připomene si Takashi a okamžitě vstane z místa, našlapuje velice tiše, pro ninju žádný problém a snaží se zachytit odkud přesně ten zvuk přichází, *jestli je to opravdu štěnice... Potom je musel nastražit Shino a ten jedná na rozkaz Hokageho... V tom případě ve mě nemá důvěru a něco se muselo pokazit! Zatraceně,* honí se Takashimu hlavou, když už začíná mít docela jasno ve zdroji i místě původu onoho zvuku. Musí vylézt na stůl, jelikož ten zvuk přichází ze světla na stropě. Stačí pouze přejet prstem po zaprášeném světle a nalezne do hledá, *takže je to pravda...* povzdechne si a okamžitě popadne nahmatanou štěnici, *jediná štěnice nedokáže zachytit zvuk v celé místnosti... Musí tu být minimálně ještě tři!* uvědomí si a položí poškozeného zrádce na desku stolu. Ví, že teď už mu zvuk nepomůže. Musí hledat v každém koutě i v tom nejméně pravděpodobném. A tak i učiní. Je nesmírně důsledný a prohlíží každý centimetr celé kanceláře. A má úspěch. Díky zkušenosti a pečlivosti dokáže najít další čtyři štěnice. Jednu v květináči, druhou pod deskou pracovního stolu, třetí za knihovnou a poslední ukrytou za jedním z obrazů všech vůdců ANBU. Takasi samozřejmě pátrat nepřestává. Nemůže vědět, kolik jich ve skutečnosti do místnosti Shino nastražil a díky svému dalšímu pátrání to najde. V úzké dutině mezi posledním šuplíkem a podlahou nahmatá nějaký hranatý předmět. Okamžitě to vytáhne. Ale není to další štěnice. Tentokrát nachází černou krabičku a v ní starou disketu. *Pravděpodobně někdo nechtěl, aby se na ty data dívaly cizí oči... V tom případě by v ní mohly být zajímavé informace,* uvědomí si Takashi a po ofoukání prachu z diskety ji vloží do počítače. Informace okamžitě naběhne. Jedná se o několik řádků textu, něco jako správa: Zápis 1, Nara Shikamaru:
Dnes se stalo něco opravdu podivného. Uzumaki Karin přes noc zmizela ze své cely. Bylo nutné se zajímat o něco takového, jelikož si vyšetření vyžádal sám Kami-sama. Zámky byly neporušené a hlídka si ničeho nevšimla... Hokage tvrdí, že nevydal žádný rozkaz o jejím propuštění či přemístění jinam.
Zápis 2, Nara Shikamaru:
Podařilo se mi zjistit několik podivných pravd a přesností. Uzumaki Karin zmizela přesně té noci, kdy se "slavilo" výročí od popravy Sakury... Všichni jsme vzpomínali a Hokage se dost opil... V ten den to byl přesně rok.
Zápis 3, Nara Shikamaru:
Provedl jsem testy a ukázalo se několik dalších podivností. V cele Uzumaki Karin a v tamním prachu byly nalezeny odumřelé zbytky tkáně, ale žádný z nich nebyl podle laboratorních testů mladší než jeden rok... Začínám si myslet, že z nás tady někdo dělá idioty.
Zápis 4, Nara Shikamaru:
Výpověď Uzumaki Muku a Uzumaki Yumi je zcela jasná. Zrovna tak se shoduje i přijetí Muku do péče jednotek ANBU a adopce Yumi Hokagem. Vše bylo provedeno v blízkosti dne, kdy byla zabita Sakura. Teď když nad tím uvažuji, ten kdo zabil Sakuru byl Hokage.
...
chyba
chyba
...
Zápis 21, Nara Shikamaru:
Uzumaki Karin nikdy neuprchla a "mrtvá" Sakura se dnes vrátila do vesnice za doprovodu Uzumaki Minata a Hyuuga Shiori. Navíc Hokage v den "smrti" Sakury byl několikrát navštívit Karin v její cele, k tomu všemu se rozhodl postarat o její a Sasukeho potomky... Tohle všechno mělo zůstat utajeno, ale ANBU si najde cestu vždy... Karin pravděpodobně zemřela na popravišti místo Sakury!
Poslední zápis je od těch předchozích výrazně vzdálený, ale pravděpodobně ten nejdůležitější ze všech. Takashiho oči hltají text jako o život a nestačí se divit. Obličej se mi náhle křiví rozčílením a v žaludku i srdci cítí křivdu, zradu a bolest. Ovšem i náhlé pochopení. *Tak takhle to je... Podle toho co tu vidím se Shikamaru pustil do vyšetřování tohoto podivného zmizení Karin. Nevím jak došel k tomu závěru, ale Shikamaru byl vždy velice schopný a inteligentní... Pokud čtu pravdu, tak Hokage nechal zemřít na popravišti ženu, kterou jsem miloval a nechal žít bezcennou Sakuru! Vyměnil cenný život za život zločince! Ten bastard, ubožák! Skrývá se pod maskou nevinnosti a nosí plášť ze lži! Ale pod ním se ukrývá monstrum schopné obětovat cenný lidský život pro nic! ... A pak se mi ještě dovolí nevěřit a podezřívat!* rozčílí se Takashi a vši silou mrští nalezené štěnice do plamene společně s disketou, z niž se dozvěděl ony strašné informace. Pravdu... Já potřebuji pravdu! Potřebuji jistotu! zuří a nasazuje si masku, aby ukryla vztek i záměr. Bez zájmu o okolí projde celou cestu z Centrály až do Hokageho kanceláře, poháněn touhou a rozčílením, ale stále vládnoucí rozumem. Nesmím na sobě dát nic znát... I díky tomu si nic nezapamatuje... Přísahal jsem sice, že tu techniku očí nikdy nepoužiji... Sám jsem určil za špatné shinobi ty, kteří ji užívají... Ale kvůli dobrání se kompletní pravdy klidně poruším co jsem sám řekl, klidně se stanu mizerným shinobi! pomyslí si a pak zaklepe na dveře. Hokage ho pozve okamžitě dál.
"Takashi-san, potřebujete něco?" zeptá se Hokage.
"Ano, Hokage-sama. Měl bych na Vás jednu otázku," *mangekyou sharingan,*"co všechno víte o vesnici, z niž přišlo volání o pomoc?"
"Moc toho není, malá vesnice jménem Kyoha, odešla tam Sakura a lidé nás tam nemají moc rádi," řekne Kakashi zcela přirozeně. *Takže je to pravda! Musím se tam dostat!* pomyslí si Takashi a zavře oči, čímž deaktivuje sharingan.
"Takashi-san, potřebujete něco?" zeptá se Hokage a pak se zatváří trochu zmateně, *Hmm, dejavu?* ale to se zamrkáním přejde.
"Ano Hokage-sama, žádám o povolení osobně dohlédnout na tu vesnici. Podle mě je možné, že tu nemoc mají na svědomí stejní lidé, kteří nedávno napadli vesnici," požádá Takashi.
"Nedůvěřujete snad svým jednotkám?" zeptá se Hokage.
"ANBU má moji nejvyšší důvěru, ale obávám se, že ani tým, který jsem vyslal by nemusel být schopný jim odolat," odpoví.
"Dobrá," svolí Kakashi, "ale vezmete sebou pro jistotu další dva shinobi."
Pane, nemyslím si, že je budu potřebovat, ohradí se Takashi. *Nechce mě ani na chvíli spustit z očí! Prohnaný parchant!*
"Takashi, jsi dobrý shinobi. Nehodlám riskovat tvůj život, proto chci aby posily tvořili ještě další dva z našich lidí," odpoví Hokage.
"Ehh, dobře vezmu si ochranku," přijme Takashi rozkaz, pak se bez dalších průtahů otočí a opustí kancelář. *Alespoň mě nechá vybrat lidi, kteří půjdou se mnou...*

"Sakuro-san, je jich tam čím dál víc!" vpadne Fidora do lůžkového pokoje, kde Sakura a Nami ošetřují čtveřici nemocných. Velice agresivních nemocných. Všichni jsou připoutaní k postelím koženými popruhy a spí díky sedativům.
Hned za Fidorou přibíhá i jeho bratr: "Všichni jsou nemocní a rozčílení!" dodá další informace.
"Nemůžu je sakra všechny ošetřit najednou, řekněte jim ať se vrátí domů. že si je objedu!" okřikne Sakura ty dva unaveně.
"Ale oni tady nejsou kvůli léčbě... Chtějí Vás," vysvětlí Podera, "však chvíli poslouchejte."
Sakura přestane s vyšetřením nemocného a zaposlouchá se. Srze zdi nemocnice proniká jen šum a občasná silná slova. Sakura rozčíleně zatne pěst a kývne na Nami: "Chvíli to vezmi i za mě, půjdu si s nimi promluvit."
Podera ji nechce nechat jít ven samotnou: "Sakuro-san, půjdeme s Vámi. Víte přece, že trénujeme bojová umění... Co když se.."
"To nemyslíš vážně?!" umlčí ho Sakura důrazně, "nejsou to žádná zvířata. A pokud ještě stojí na nohou a křičí, tak nejsou ani agresivní jako tihle čtyři. Kdybych si přivedla "ochranku" akorát by je to naštvalo," řekne a rychlým krokem projde kolem bratrů. Před hlavními dveřmi se zastaví, pomalu chytí za kliku a zhluboka se nadechne. Prudce otevře dveře a vystoupí ven, kde již čeká celá vesnice. Všichni rozčílení, nemocní a toužící po odpovědi.
"Co jste to provedla!? Proč taky není nemocná?! Nakazila nás schválně! To kvůli tomu, že nemáme rádi její vesnici!? Nikdy jsme ji neměli věřit! Otrávila nás injekcemi! Chce nás všechny zamordovat!? Není divu, že ji vyhnali!" šíří se celým davem. Zaťaté pěsti a vztyčené prsty hrozí a zamračené pohledy bombardují osamoceného človíčka na schodech nemocnice.
"Prosím uklidněte se! V žádném případě jsem vás neotrávila úmyslně... Všichni přece dostali injekci, dokonce i má pomocnice Nami, bratři Fidora a Podera ... dokonce i já! Nechápu jak se to mohlo stát, ale..." snaží se vysvětlit, ovšem mluví už příliš dlouho než, aby ji poslouchali, "lže! Každej kdo dostal injekci je nemocnej! Za chvilku z nás budou zvířata jako z těch co má u sebe!" vykřikne jedna žena a hodí po Sakuře hroudu hlíny. Hrouda však zasáhne jen stěnu domu.
"Ne! Vy tak neskončíte, už mám lék, musíte jenom..." snaží se mluvit Sakura dál, "od tebe už si nic nevezmeme! Napáchala jsi už dost škod!" tentokrát začne křičet celý dav a všichni hází různé předměty rovnou na Sakuru. Ta už to nemůže vydržet a rychle se zaběhne schovat za dveře a do nemocnice. Zabouchne je za sebou a slyší jen jak všechno možné naráží do nich. Kameny za zvuku tříštění skla proletí okny.
"Jak se tohle mohlo stát?! Ty vakcíny jsem testovala, byly v naprostém pořádku... Dokonce někteří z nás nemocní nejsou a to jsme je dostali všichni!" řekne Sakura rozčíleně, "jestli mi nezačnou věřit, tak všem přijde jako dobrý nápad zavraždit svého nejlepšího přítele... Tato čtveřice je jasným důkazem!" lamentuje dál.
"Vraťte se zpět do svých domovů! Okamžitě opusťte tuto oblast! Na vaši vesnici byl uvalen zákaz vycházení kvůli epidemii! Pokud neuposlechnete a nepřestanete ničit nemocnici, použijeme proti vám sílu!" zazní najednou venku hlas charakteristicky zabarvený megafonem. Po chvíli, kdy hluk davu nepřestává a do zdí dál narážejí všelijaké předměty se ozve několik desítek velice hlasitých explozí a venku se několikrát zableskne velice jasné světlo. Téměř okamžitě přestane být křik rozčílený a začne být vystrašený. Kameny přestanou létat a lidé začínají utíkat do svých domovů přesně podle příkazu neznámých zachránců nemocnice.
"Černé pláště a bílé masky a taky doktorské bílé pláště!" oznámí Fidora popis lidí, kteří se tak najednou objevili před nemocnicí a zahnali rozčílený dav.
"To jsou ANBU!? Co tady pohledávají? Hokage jasně slíbil, že sem nikoho... Na tom nezáleží. Říkali, že přišli kvůli epidemii. Promluvím s nimi a doufám, že vše proběhne v pořádku," řekne Sakura a vyhledá souhlas u bratrů i Nami, *taky jsou nervózní. Vše musí hlavně proběhnout v klidu,* povšimne si nálady v místnosti a chce si jít s ANBU promluvit. ANBU ji předběhli. Ozve se zaťukání na dveře a bez vyčkání na výzvu vstoupí ANBU v bílých pláštích.
"Dobrý den kolegyně, jsem doktor Yashi z Konohy a vedu celou záchranou misi. Dostalo se nám informace, že se potýkáte s "lidskou vzteklinou", jsme tu abychom pomohli," představí se muž středního věku v doktorském plášti.
"Těší mě, doktorka Namiko," zalže Sakura, "vzteklina je velmi trefné označení. Podrážděnost, agresivita a ztráta pudu sebezáchovy což vede ke smrti. Naštěstí se přenáší pouze krví a u většiny se dá ještě něco dělat," popíše onemocnění podrobněji, "je to má vina. Očkování proti chřipce se změnilo v nebezpečný virus, ale distributor se přitom prokázal doklady a testy, které jsem provedla nic neodhalily," přizná se Sakura a doktor Yashi bez problémů tyto informace vstřebá.
"Nepochybně jste naočkovala i sebe a nejste nemocná. Pravděpodobně virus přežije pouze v těle bez aktivní chakry. Jako lékař zajisté využíváte léčebné umění a vaši tři asistenti zrovna tak," zhodnotí situaci Yashi a uvažuje bezchybně.
"Ano pravděpodobně," přikývne Sakura a otočí se na Nami, Fidoru a Poderu, *trénovali bojová umění, ale dostali se k probuzení chakry? Proč mi o tom neřekli?* zapřemýšlí, ovšem nechce na sobě dát znát nejistotu, "už jsem vyvinula protilátku. Měla by fungovat na stádium v němž většina je. Čtyři chudáky, kteří leží vzadu to téměř vyléčilo i z velice pokročilého stádia, bohužel na ně to nestačilo a já nevím jestli budu dost rychlá a stačím jim pomoci," prozradí svůj úspěch přičemž vyndá několik papírů popsaných lékařskou hatmatilkou. Doktor Yashi na ně chvíli zamyšleně kouká. Projede očima všechny řádky a zamručí: "Hmmm, myslím že nic lepšího dost rychle nezvládneme. Ovšem to znamená, že máme už jen jediný úkol. Zbavit se té nemoci a donutit obyvatele vesnice, aby se nechali naočkovat."
"Nevím jak je přesvědčit. Spálili se a nemoc už jim pomalu ničí zdravý úsudek," odpoví Sakura, "sám jste viděl co se stalo, když jsem jim to navrhla."
"Ačkoli se mi to z pozice doktora příčí. Musíme použít tvrdý postup a donutit je spolupracovat třeba i hrubou silou. Jde o jejich život a pokud by se nákaza rozšířila za hranice vesnice, měli bychom problém," odpoví Yashi, "kde máte ten lék, Namiko?"
Sakura si povzdechne. Je jí jasné, že Yashi mluví rozumě. *Nelíbí se mi, že je donutí násilím... Ale to já byla tak nezodpovědná a nakazila je. Až to skončí, tak tu už nebudu moci zůstat, ale to mě nesmí odradit. Doktor ani ANBU se na můj názor stejně neptá a to je dobře,* pomyslí si když otvírá lednici a vytahuje krabici s odpovídajícím množstvím dávek.
"A co ti čtyři, které ta vakcína nedokáže vyléčit?" zeptá se Fidora.
"Mě i Namiko-san zavazuje přísaha. Smíme člověku pomoci, třeba bez jeho souhlasu a za použití násilí. Ale nikdy nesmíme ukončit jeho utrpení a vzít mu život, když je situace bezvýchodná... U Vás nic takového neplatí. Tudíž Vás žádám, aby jste ukončil život těch chudáků a jejich těla spálil. Pro bezpečnost všech vyléčitelných musíme projít touto bezcitnou kalkulační volbou," řekne doktor Fidorovi.
"Ale to přece nemůžeme udělat. Musíme je vyléčit nebo ne?" vloží se do věci ta pravá Nami, jediná skutečná asistentka Sakury.
"Doktor Yashi se rozhodl nemoc zničit. Já s ním souhlasím, to svinstvo musí zmizet. Je mi to líto, ale nedokážeme jim už pomoci. Brzy zemřou, ale před tím překoná jejich bolest i účinek tlumících léků," odpoví Sakura posmutnělým hlasem a v očích se jí zrcadlí rovněž hněv. *Pokud se mi ten obchodník někdy dostane do rukou, poruším své slovo a vezmu život další odporné kryse.*
Nami nasadí uražený a rozčílený výraz, mávne rukou a s prásknutím dveřmi odejde z místnosti zadním vchodem.
"Já to udělám. Musí to tak být," nabídne se Podera a se svolením Sakury vstoupí do místnosti v niž spí pod vlivem léků čtyři nemocní. Všichni plynule oddechují a nebýt popruhů kolem jejich těl a kruhů pod očima, nešlo by poznat, že jsou všichni smrtelně nemocní. Pomalu a tiše sáhne pro skalpel ponořený v roztoku dezinfekce. Moc nepřemýšlí o tom, že se chystá zavraždit čtyři bezmocné a nevinné lidi. Neuvažuje o tom, jestli je lepší zabít a ukončit utrpení nebo nechat odejít. Netrápí s tím své svědomí. Prostě a jednoduše splní zadaný úkol s přesvědčením, že není lepšího řešení. Je probodena hlava a smrt přichází okamžitě, bez probuzení a nabytí vědomí. Mrtvé však zanechá na svých místech v postelích, pouze překryje jejich chladnoucí tváře přikrývkou a připraví je tak na pohřební obřad. *V této vesnici už pro nás nebude místo, odejdeme nebo nás vyženou,* pomyslí si a v tu chvíli se v dálce zableskne a po chvíli zaburácí hrom.
Když je hotovo místnost opustí. Yashi i Sakura zrovna odchází a tak se on i jeho bratr připojí. Před dveřmi vyčkává celá jednotka ANBU a pozorně střeží nebezpečné obyvatele vesnice, kteří se stáhli ke svým domovům a zatím nic nepodnikají.
"Nezdají se být zrovna šťastní, ale tohle není lidská zloba. Vypadají jako nabručení psi," zhodnotí Yashi a pak se obrátí na svůj ozbrojený doprovod.
"Máme úkol. Místní doktorka vyvinula lék na jejich nemoc a našim úkolem je donutit ta zuřící zvířata donutit stát se znovu lidmi. Použijte své schopnosti, aby jste ty lidi zadrželi a přivedli sem. Snažte se jim neublížit a jednejte rychle, závisí na tom jejich životy a naše schopnost jim pomoci. Do akce!" vysvětlí velitel výpravy Yashi úkol vojákům ANBU. Ti neotálí a zatím co spadají na zem první kapky deště a vítr se zvedá, oni opouštějí své pozice u nemocnice a vrhají se vstříc vesnici, aby vyhledali a donutili k vyléčení každého nemocného. Čekali, že budou divocí. Očekávali, že je budou chtít zabít a budou se bránit vší silou. Počítali se vším co jim mohli divocí lidé způsobit a byli přesvědčení, že nic z toho nebude problém. Jenže to co přichází od Konohy společně s bouří, na to se nikdo připravit nemůže. Plameny černé se jako blesk proženou krajinou a jejich žár pohltí všechny vojáky ANBU jako přílivová vlna deroucí se na pevninu.
"Co se... argh!" doktor Yashi ani nezareaguje a zákeřná ruka vrazí dýku do jeho nechráněného krku. *Přichází a zabíjí ANBU, nikdo jiný nemá schopnosti stejné jako my. Zabíjíme ANBU protože tak to má být,* pomyslí si Fidora jehož mysl okamžitě zboří veškerou loajalitu vůči Sakuře a v momentě i on drží svoji oběť a přikládá Sakuře ostří nože na krk, zatím co Podera již potřetí bodne nůž do krku doktora, aby smrt nastala s naprostou jistotou.
"Tu nech žít!" křikne Takashi ze střechy nemocnice, odrazí se a dopadne do podřepu před Sakuru a mrtvolu doktora, "ona je důvod proč jsem tady, Fidoro," doplní Takashi příkaz a tasí svůj meč, již pokrytý od čerstvou krví cizích obětí. Švihne jím a potřísní tak zemi krví, jde přímo k naprosto zmatené Sakuře. *Nevyřízené účty, já toho člověka neznám... Mohl by to být On pod vlivem Henge? Ale proč Fidora a Podera tak strašně rychle reagovali? Zradili mě v okamžiku... Ne nikdy mě nezradili, jejich vděk a přátelství byla vždy jen hra a tak čekali až přijde tenhle muž? Kso!* její mysl se probudí. Je si jistá, že může něco podniknout pro svoji záchranu. Udělá to. V jediném okamžiku se s použitím ladnosti kunoichi a síly obra vysmekne ze smrtelného sevření mezi nožem a vrahem. Udeří Fidoru loktem do obličeje takovou silou, že s ním vylomí dveře nemocnice. Podera nedopadne o mnoho lépe. Jen co se zvedne od mrtvého doktora, je mu uštědřen kop jenž s ním zamete o zem.
"Jsem poslední ze sanninů, přepadnout vesnici byla velká chyba, shainaro!" vykřikne Sakura rozčíleně a její tělo okamžitě pokryje tmavě zelené tetování. Pěsti se zažehnou modrým plamenem chakry a Takashi pocítí, že stojí proti mocnému nepříteli představující potenciálně obrovské riziko. Sakura dál na nic nečeká, odráží od země s jasným cílem, zarazit Takashiho do země. V tu chvíli však zaslechne tichý chladný šepot uvnitř hlavy: "Mangekyou Sharingan."
V ten okamžik ucítí silné bodnutí v rameni, zatne zuby a přivře oči bolestí, Cože?! když je znovu otevře, sedí u stěny nemocnice. Z ramene jí stéká krev, mísí se s vodou z deště a odkapává na kamenné schody. Dlouhé ostří katany trčí z ramene. Sakura po něm pohledem dojde až k člověku, jenž jí teď má ve své moci. Stojí tam a shlíží na ni jako na podčlověka, jako na něco podřadného. Všude kolem temnota, jako by svět končil pár metrů od nich. Sakura však už vnímá pouze jedinou věc. Ty oči plné zla a krve, dědictví prokletého klanu. Ty vlasy, dlouhé a černé jako uhel. A tvář tolik odlišná a změněná časem, ale stále tak hluboko vyrytá v paměti její i celého světa shinobi.

Sa-su-ke?! Jsi to... Ne to není pravda, ty jsi mrtvý. Použil jsi Amaterasu, ale genjutsu se Sasukem už mě neoklame, pohrobku Uchihů! překoná Sakura počáteční překvapení a rychle si dvě a dvě dohromady. Sasuke však nezvolil genjutsu kvůli zmatení, chtěl jediné: "Nezajímá mě co si myslíš. Důležité je, že tady mám obrovské množství času. Zde tě podrobím výslechu na jehož konci bude tvá smrt. Ale před tím mi řekneš, co se stalo s Uzumaki Karin!" řekne a vytáhne meč z rány jen proto, aby ho bodnul do druhého ramene.
"Argh! Cože?! uhm... Nevím co se stalo, když jsem odešla z vesnice... argh ... byla ve vězení kvůli Narutovi!" odpoví co nejrychleji, jelikož po celou dobu řeči jí Sasuke způsobuje nesnesitelnou bolest v rameni.
"Byl to Kakashi?! Pomohl ti zmizet on?! Jak to dokázal utajit? Co pro to musel udělat?" ptá se Sasuke dál a tentokrát ušetří Sakuru bolesti. Ona však mlčí. Tudíž meč je vytažen z ramene. Jeho ostří probodne nárt na levé noze: "Mluv nebo si projdeš peklem! Už to stejně vím, chci mít jen jistotu a pomstít se! Byl to Kakashi?!" zopakuje otázku a pomalu pohybuje mečem nahoru a dolů čímž dosáhne toho, že Sakuře prostě řeže nohu. Hlasitý řev utrpení protne to prázdné místo, ta bolest je nesnesitelná: "Aaargh! Nevím co se stalo. Argh! Nevím... Kakashi říkal, že má vše ošetřené, ale nevím co udělal! Dost... argha!" vydere ze sebe v neustálých návalech bolesti. Sasukemu se v obličeji objeví mírný úsměv a když Sakura znovu otevře oči. Vidí kolem sebe opět celé to peklo. Všechny domy ve vesnici hoří vysokými plameny jenž olizují snad samotná bouřlivá nebesa. Hoří domy, hoří zvířata, hoří muži, ženy i děti. Všichni uhoří ve svých domech i na ulicích, nelidský řev proudí celou vesnicí a řeže do uší nejen Sakuře. Teď tam už stojí pouze Takashi v zakrvácené zbroji ANBU a jeho dva zrádní sluhové. Sakura je plná nenávisti a lítosti: *Tolik utrpení. Tolik zmařených lidských životů v jediném okamžiku. A pro co? Pro pomstu nějakého šílence!? ... Ne, můžeme za to my Kakashi. Kdyby jste mi už tenkrát setnul hlavu... Tento den by nikdy nenastal. Vesničané by se nikdy nenakazili a vesnici by niky nikdo nespálil. Nezasloužím si dál žít, nemohu ani cítit nenávist k těm, kteří to způsobili... Protože to já, já je svou sobeckostí zabila... Odpusťte mi, prosím!* nenávidí se víc než nenávidí vrahy před sebou, ale je slabá. Obě ramena probodená a chodidlo rozříznuté téměř na dvě poloviny.
"Půjdeme Takashi-san, vesnice už hoří a všichni nemocní shoří s ní. Sakura též nepřežije dlouho, necháme ji zemřít, ano?" navrhne Podera rychlý odchod.
Takashi se na Sakuru chvíli podívá, zhodnotí všechna její zranění a pak zaměří pár dobře míněných rad: "Zemři dřív než na svět přijde skutečné zlo. Zruš pečeť, ať je to rychlejší... sbohem a děkuji, že jsi mi dala jistotu," řekne téměř jako by se loučil se starou přítelkyní, která zcela určitě nebalancuje na hranici života a smrti, "jdeme Fidoro, Podero. Vesnice je sice blízko, ale máme před sebou ještě hodně práce. Zvláštní to náhoda, že jsem na vás narazil v místě, kam jste podle plánu jít neměli, ale asi to tak mělo být," kývne Takashi na oba své pomocníky a rychlým během opustí hořící vesnici, ze které už žádný křik slyšet není. Čeká je v Konoze totiž hodně povinností.
"Takashi-san, nastal už den naší odplaty tomuto světu? Proč jste přišel do Kyohy?" zeptá se Fido a hned je mu dána odpověď: "Zmýlil jsem se, když jsem si myslel, že na všechno stačím sám. Potřebuji vaši přítomnost a pomoc ve vesnici a k tomu musíte být ANBU. Vás nikdo nezná, tudíž už se jen musíte vrátit jako vojáci ANBU do vesnice. Kousek odtud leží těla stráže, kterou se mnou poslal Hokage. Vezmete si jejich výstroj," vysvětlí Takashi.
Mluvil pravdu, kousek dál opravdu leží těla mrtvých ANBU. Všichni tři se kolem nich shromáždí a Takashi předá instrukce: "Oblečte si vše co na sobě mají. Je to trochu od krve, ale právě jsme si prošli peklem v němž zemřela téměř celá výprava. Bojovali jsme s divokými lidmi, kteří požírali maso svých mrtvých. Musíte se zbavit svých starých jmen, ANBU používají pouze služební jména. Fidoro, ty jsi nyní Kaito a Podero, tvé jméno je Masashi... vysvětlí oběma, Zatraceně, je mi jasné, že zničení celé vesnice je odpornost, ale muselo to tak být. Byli smrtelně nemocní a já se potřeboval ujistit, že je i Hokage naším nepřítelem... Ujistil jsem se, že zabil jednoho z nás a proto je rovněž nepřítelem... Můžu se na vás spolehnout, mám stále vaši důvěru?" potřebuje se ujistit, že ti dva, které zachránil z mučírny jsou stále na jeho straně. Svým činem mu dají jasně najevo, že s nimi může počítat. Oba se hluboce ukloní a Kaito promluví: "Takashi-san, nemějte prosím nejmenší pochybnosti o naší věrnosti. Přišel jste jako jediný, zachránil nás z pekla mučírny, sdělil nám kdo jsme a dal nám nový smysl život. Nemáme minulost a to se už nevrátí, ale díky Vám můžeme mít budoucnost. Až se vypořádáme se světem, který pouze nutí lidi k tomu páchat zlo, budeme konečně zcela svobodní a noční můry zmizí. Prosím nepošlapávejte naši čest svými pochybnostmi, Takashi-san," přirozená úcta a oddanost pramenící z hlouby srdce, to pozná Takashi v jeho slovech. Žádné předstírání nebo lež, vše bylo nanejvýš upřímné.
"Omlouvám se za svou nedůvěru, Kaito a Masashi... Musíme se zbavit těch těl," poděkuje Takashi a aktivuje sharingan, černé plameny vyšlehnou a pohltí obě těla stejně dravě a nenasytně jako kdykoli, jdeme, kouř z Konohy musí být vidět. Pokud Hokage nepošle posily, tak na nás bude čekat u brány.
Všichni tři znovu vyběhnou směrem k vesnici a pouze jediný kilometr od ní se téměř srazí s další hlídkou ANBU. Takashi okamžitě dává znamení Kaitovi a Mashimu, aby zůstali klidní: "Už není důvod tím směrem chodit vojáci, vesnice byla zcela zničena! Vrátíte se se mnou," přikáže Takashi a vojáci nemohou jinak než uposlechnout rozkaz. Tudíž se Takashi, Kaito, Mashi a dalších pět ANBU objeví u brány Konohy, kde na ně již čeká Hokage-sama. Jakmile spatří zakrvácené výzbroje dvou z ANBU a Takashiho, okamžitě ho přepadnou ještě pesimističtější myšlenky.
"Kde je zbytek výpravy, co ten kouř a co se vlastně zatraceně stalo, hlášení veliteli Takashi!" začne prudce.
"Hokage-sama, vesnice byla zcela zničena a část výpravy, která šla do vesnice přede mnou byla povražděna. Vše mají na svědomí dva muži. A jejich popis odpovídá těm, kteří nedávno poslali své klony do Konohy... Nemohl jsem už nic dělat, ale z nějakého důvodu mě ušetřili a odešli... Vlekli sebou pryč jednu ženu... Omlouvám se, neměl jsem dost odvahy ani sil se jim postavit a zachránit ji," bičuje se Takashi vlastními slovy, ukloněný v omluvné pozici.
*Takže ji našli... Přišli si pro Sakuru na Narutův rozkaz, mí muži vstoupili přímo do středu bouře. Zatraceně, to nemůže být náhoda... Tu nemoc tam museli roznést jako návnadu, ale těmhle třem nemohu mít za zlé, že se těm dvěma nepostavili. Neměli by šanci,* pomyslí si Kakashi a kývne směrem do vesnice.
"Chápu, že jsi zklamal sám sebe Takashi. Ale nemohl jsi se rozhodnout lépe, protože jsi přežil a předal informace. Nyní konečně víme, kde je hledat a to znamená jediné... Bude to jejich konec. Vy tři si jděte odpočinout. Zbytek očekávám za deset minut zde i s dalšími třemi skupinami. Vyrazíte k troskám Kiohy a dopadnete ty, kteří ji zničili!" rozkáže Kakashi a tak se i stane. Tým ANBU okamžitě vyrazí hledat další vojáky, kteří by se přidali. Takashi, Kaito a Mashi se mezi tím rozloučí s Kakashim a zamíří do centrály.
"Tento muž je pouze bestie v kápi nevinnosti, já pro něj pracuji a vy dva nyní také, ale nejsme mu věrni. On je jedním z vůdců tohoto zvráceného světa," řekne Takashi tiše svým kolegům. *Přísahám Karin, já tě pomstím. Kakashiho zabiju už velmi brzy!*