Ninja z Vodopádové vesnice.. 02

Běží co nejrychleji. Už tak mají velké zpoždění a nerady by se zpozdily ještě víc, jestli to ještě jde. V Konoze měly být už včera a namísto toho tam přijdou až dnes, možná až zítra. A podle Kasumi je to samozřejmě Yuzurina chyba. Prý, že nebýt její „pauzy“ už by tam dávno byly. Asi už zapomněla, jak se cestou často zastavovaly kvůli tomu, že nebyla schopná běžet s díváním se do mapy. No jo, hold si nebyla schopná zapamatovat cestu. Yuzuru s Nat se ale nakonec dohodly, že nemá cenu se s ní hádat.

„Přidej!“ křikne na Nat již poněkolikáté Kasumi. Ano, přesně takhle to dopadá když se ji něco nedaří. Je poté protivná na všechny kolem, tudíž na Yuzuru a Natsumi. Je ale zbytečné se s ní hádat, to Yuzuru věděla. Proto se taky na Nat pouze usmála a rukou ji naznačila ať se pokusí přidat. Úsměv ji ale z tváře zmizel hned, co se otočila zpátky na Kasumi. Byla na ní naštvaná, moc dobře věděla, co Nat zvládne a co ne a i přesto po ní řve, ať přidá a běží rychleji. Nejspíš ji zase vypadlo, že je vlastně o tři roky mladší, a tak toho nezvládá tolik. Má sice velkou výdrž, daleko větší než Kasumi nebo Yuzuru, ale v rychlosti už pokulhává.

Yuzuru si koutkem oka povšimla, že se stromy začínají rozestupovat a po chvilince již zahlédla také cestu, která pravděpodobně vede do Konohy. Poklepala Kasumi na rameno a ukázala na dobře viditelnou cestu, ta pouze kývla a seskočila z větví dolů, Natsumi s Yuzuru hned za ní.

„Dobře, dáme si malou přestávku-“ odmlčela se Kasumi a když si vytáhla mapu, hned zas pokračovala. „-a poté půjdeme po téhle cestě, která by nás měla dovést přímo do Konohy. Takže můžeme trochu zvolnit. Ale jen trochu.“ Dodala, když si všimla, jak se Nat zatvářila. Ta se ihned začala tvářit: já nic, já muzikant.

„Prosím, podej mi vodu.“ Někdo cizí by se mohl divit, jak někdo může tak rychle měnit nálady. Nat s Yuzuru si na to však, již zvykly a tak je to vůbec nepřekvapilo. Jen se na sebe pousmály, načež Nat hodila Kasumi láhev vody. Ta ji okamžitě otevřela a během pěti sekund vypila snad polovinu. „Počkej!“ Kasumi se ne-moc příjemně podívala na Nat, která ukázala na láhev a na sebe. Kasumi ji jen s velkou neochotou odtrhla od svých rtů, zašroubovala a hodila zpět.

Na rozdíl od ní, se Natsumi napila rychle, ale taktéž jako ona vypila skoro druhou polovinu. Když se voda dostala k Yuzuru, nebyla už tam ani čtvrtina. Nat se na ni omluvně usmála, ta ale jen mávla rukou a dopila zbytek. „Tak, dopito. A teď bychom se už mohly vydat do Konohy.“

„Jasně. Jdeme.“ Seskočila Kasumi, zase plná energie, z kamene na který se předtím posadila a rozběhla se po cestě, směr Listová vesnice. Yuzuru s Nat se na sebe zase jen usmály a rozběhly se za ní.
----------------------------------------------

Před třemi dívkami se tyčila velká Konožská brána. Všechny na ni civěly s vypoulenýma očima, jen u některých to šlo více vidět, jako například u Natsumi. Yuzuru s Kasumi to uměly velmi dobře skrývat. Proto se také obě dvě rozesmály, když se jejich pohledy zatoulaly k Nat. Kasumi se začala smát velmi hlasitě, až dokonce odletělo i pár ptáků, kteří zrovna posedávali kolem. Naproti tomu Yuzuru se nesmála vůbec. Ano, tvářila se jako by se smála, ale z úst ji nevycházel žádný zvuk. Cizí by si mysleli, že se pouze směje potichu, jen někteří věděli pravdu.

Když se konečně dosmály, Nat se tvářila uraženě. Ty dvě ale poznaly, že to pouze hraje. „Tak pojď. Ať nepřijdeme ještě později.“ Chytila Kasumi Nat kolem ramen a rozešla se směrem k bráně, Yuzuru jen pár kroků za nima.

„Stát. Kdo jste a co tu chcete?“ Dívky se otočily a spatřily dva ninji, jak jdou směrem k nim.

Kasumi se okamžitě změnila z pohodové holky na velitelku týmu. Ukázala na svou čelenku Vodopádové vesnice, kterou nosí uvázanou na levé paži. „Jsme tým z Vodopádové vesnice a máme si zde promluvit s Pátou Hokage o blížící se Chuuninské zkoušce.“

„Ah, ovšem. Dostali jsme zprávu, že někdo dorazí, ale mělo to být včera.“ Oba dva se na ně podívali zkoumavým pohledem.

„Vím. Bohužel jsme se trochu zdržely-“ Kasumi hodila po Yuzuru naštvaný pohled, který naznačoval, kvůli komu se zdrželi. Ta jen protočila očima, Kasumi se tudíž obrátila zpátky na ty dva před sebou. „-ale doufám že to nebude zas tak velký problém. Nakonec jsme dorazily.“

„Dobře, tady Kotetsu vás dovede k Páté Hokage.“ Na to jeden z nich odešel a před nima zůstal stát ninja s obvazem přes nos. I když to ani jedna neřekla nahlas, Yuzuru a Kasumi připadal roztomilý. Zvlášť, když si ještě prohrábl ty svoje vlasy, které vypadaly tak trochu, jako po elektrickém proudu.

„Tak, pojďte za mnou.“ Dívky na nic nečekaly a rozešly se za ním. A Natsumi začala usilovně přemýšlet, co znamená ten výraz co má její sestra a Kasumi v očích.