Hokageho syn 7. Díl

,,Jo! Mami, podívej! Jsem genin!‘‘ Jásal blonďáček a rozeběhl se ke své mamince, ta mu vyšla vstříc. Objala ho a políbila na vlasy.
,,To bylo úžasné miláčku, jsi celý po tatínkovi,‘‘ usmála se.
,,Tvůj otec by byl na tebe pyšný,‘‘ usmál se Naruto.
,,Jak to, že tu není s vámi,‘‘ Otázal se šibalsky Naruto. Hinata se na Naruta podívala překvapujícím pohledem.
,,Kazuo, utíkej domů, já si s panem Hokagem, ano,‘‘ Kazuo pouze kývl a rozeběhl se i s Minatem v náručí domů.
,,Prosím Sayuri, říkejte mi Naruto,‘‘ usmál se Naruto.
,,Dobře Ho... Naruto, jsem Sayuri‘‘ usmála se Hinata.
,,Tak a teď mi prosím povězte, proč tak krásná žena, jako jste vy, nemá po boku muže?‘‘ Otázal se Naruto, vyčkávajíc odpověď. Hinata mlčela, posadila se na nedalekou lavičku. A zaťala ruce v pěst.
,,Promiň Sayuri, jestli jsem tě nějak rozhodil, nebo urazil…‘‘ řekl Naruto.
,,Ne to ne, já jen… na Kazuova otce se moc lidí neptá. Ale byl… no stále asi je, skvělým mužem, je nebojácný, odhodlaný udělat vše pro své přátelé, tedy spíše pro každého z jeho okolí a dokonce i pro jiné. On byl mojí jedinou láskou, seznámili jsme se na Akademii, tehdy o mně nevěděl a pak v pozdějším věku, jsem mu vyznala lásku. Pak, ale zjistil, že jeho srdce touží po jiné a tak jsem utekla z vesnice. Pár měsíců po té, se mi narodil můj syn Kazuo, byl a stále je mojí jedinou radostí,‘‘ usmála se Hinata a vzhlédla k obloze.
,,Všiml jsem si Kazuovým zvláštních očí, jak k nim přišel?‘‘ Otázal se Naruto a sledoval jak se Hinatin zrak přesměroval na něho.
,,Z poloviny ode mě a z polo od svého otce,‘‘ usmála se Hinata a jeden, z jejích neposedných pramínků vlasů, ji spadl do obličeje. Naruto natáhl ruku, aby jí ho dal na původní místo. Když se jeho ruka dotkla jejích vlasů, cosi v něm se sevřelo, ale byl to krásný pocit. Odhrnul jí pramínek, chytl za bradu a přisunul svůj obličej blíže k tomu jejímu, mírně naklonil hlavu. Jen malý kousíček ho dělil od znovu okusení jejích rtů, ale ona jako by se bála. V mžiku sebou lehce cukla a pohlédla znovu na nebe. Naruto se odsunul a doufal, že Sayuri brzy zapomene na toto drobné nedorozumění.
,,A co ty Naruto. Slyšela jsem, že jsi kdysi měl přítelkyni, která pak z nešťastné lásky k tobě odešla…‘‘ tímto mu Sayuri totálně vytřela zrak! Naruto nevěděl, co má říct. Začal mít ‘‘Hinatin syndrom‘‘ což znamená, že člověk se z ničeho nic začne neskutečně zadrhávat a zakoktávat.
,,No… ee… já… no… eee… no…‘‘ mumlat a jeho čelo se rázem orosilo.
,,No…?‘‘
,,S-s-s-s-sakuru jsem měl rád, ale poz-poz-později jsem z-z-z-zjistil, že Hinatu miluji, a že-že-že semnou če-če-čeká dítě, ale už bylo poz-poz-pozdě…‘‘ Vykoktal ze sebe Naruto.
,,Aha, určitě se jednou vrátí, vím to!‘‘ Řekla rázně Sayuri a usmála sena něho.
,,Ano, snad ano. Možná je mi blíže než bych si kdy mohl pomyslet,‘‘ řekl Naruto zahleděně do mraků. Bohužel tím nevědomky narazil na Hinatinu, Achillovu patu. Hinata vstala, rozloučila se s Narutem a když byla na odchodu, chytl ji za ruku.
,,Počkej, neutíkej mi, já tě aspoň doprovodím,‘‘ usmál se na ní, jeho širokým úsměvem, od ucha k uchu. Hinata pouze kývla a šla úzkou cestičkou zpátky na náměstí. Naruto jí následoval. Téměř celou cestu mlčel, nevěděl, co ji má říct, ani má udělat.
,,Jak se vlastně má Sakura-san?‘‘ Otázala se Sayuri.
,,Řekl bych, že asi dobře, prý si má brát Sasukeho. Konečně ho uhnala,‘‘ ušklíbl se Naruto.
,,Počkat… jak jako uhnala?‘‘ Ptala se překvapená Sayuri.
,,No nedávno jsme mluvil se Sasukem a on mi řekl, že si Sakuru vezme jen kvůli svému klanu, aby ho obnovil‘‘
,,Ale proč? On snad nemá nikoho, koho miluje?‘‘
,,Má… Tedy měl, jmenovala se Hinata Hyuga, jenže ona milovala mě a on nikdy neměl tolik odvahy jí to povědět. Už je to dávno, co jsem jí naposledy viděl. Mátě stejné oči,‘‘ usmál se a šel dál.
,,Aha, to je možné, každý z klanu Hyuga má takové,‘‘ odsekla Sayuri.
,,To sice ano, ale na jejích očích bylo cosi… magického, byli plné radosti, života, pochopení a taky lásky a pokaždé, když jsem je spatřil, myslel jsem, že se v nich utopím,‘‘ Naruto mluvil s úžasem v hlase a když dořekl poslední slovo, sjela mu slza po tváři. Hinata si toho všimla, zachytila jí hřbetem svého prstu a jela až k jeho oku a tím usušila jeho tvář. Pak ho chytla za bundu a políbila ho na čelo. Naruto zrudl a pak se usmál.
,,Za co?‘‘ Otázal se Naruto.
,,Já nevím, jen mi to přišlo, jako dobrý nápad,‘‘ usmála se na něho, ale v jejím hlase byli cítit rozpaky. Po chvíli došli před rozlehlou rezidenci klanu Inuzaka.
,,Tak a jsem doma,‘‘ řekl Sayuri.
,,Jo… Sayuri…no nechtěla by si jít semnou třeba na večeři?‘‘
,,Zní to lákavě, ale ne děkuji. Mám spoustu práce a navíc jsem slíbila Kazuovi, že mu pomohu s tréninkem,‘‘ začala se vymlouvat.
,,Aha, tak někdy jindy, ale určitě se ozvi, ano?‘‘ Usmál se z široka. Sayuri jen radostně kývla.
,,Tak dobře, měj se,‘‘ řekl Naruto a políbil ji na její malý nosík. Sayuri zčervenala a Naruto se vytratil. Stála tam, jako omámená, nohy se jí třásli štěstím, nikdy si nepomyslela, že by tohle mohla ještě někdy zažít. Ale v hlavě se jí furt míhala jedna myšlenka, ve které se uchylovala k Sasukemu Uchihovi, opravdu byla tak zaslepená, že si nevšimla, že ji miluje? Nebo si to jen vymyslel? Nevěděla, co si má myslet. Nu co… Sasuke bude šťastný se Sakurou a Naruto… mohla by ho opět milovat? Ne nemohla, ona miluje někoho úplně jiného, někoho kdo jí je nablízku pořád a vždy jí nablízku bude.
,,Sayuri, jdeš dovnitř, nebo tu budeš jenom stát?‘‘ Ozvalo se ze dveří za ní. Stál tam Kiba jen v černých trenýrkách. Hinata k němu vzhlédla a zčervenala se, při pohledu na jeho krásné vypracované tělo a bezchybnou hruď. Byl v tomto tmavém světle překrásný. Sayuri kývla a vešla do dveří, které za ní Kiba zavřel.
,,Slyšel jsem, že se Kazuo stal geninem, jsem na něho moc pyšný,‘‘ usmál se na ni Kiba.
,,Já také, je silný a odvážný. Bude z něho skvělý ninja,‘‘ chválila ho Sayuri.
,,Hinato?‘‘ Řekl Kiba a Hinata se otočila k němu.
,,Ano?‘‘
,,Miluješ Naruta?‘‘ Tato otázka Hinatě vyrazila dech, rychle však vzpamatovala a chytila Kubu jemně za tvář.
,,Ne,‘‘ řekla, stoupla si na špičky, přitiskla se k němu. Pohlédla mu do očí a on jí též, sklonil se k ní, jednu ruku ji obmotal kolem pasu a přitáhl si ji k sobě, druhou zajel do jejích krásných vlasů a jeho rty směřoval k těm jejím. Oba pomalu začali zavírat oči a pak se to stalo… jejich rty se konečně spojili. V tu chvíli i uvědomila,že její pravou láskou je Kiba, v tu chvíli hodila všechny starosti za hlavu a užívala si jeho jemné rty, na těch jejích. Bylo to krásné, jako by se oba ocitli někde jinde. Ani jeden z nich nechtěl, aby tento okamžik skončil, ale po chvíli se od sebe odtrhli. Pohlédli si hluboce do očí a usmáli se. Kiba vzal Hinatu do náručí a donesl ji k sobě do svého pokoje. Položil ji do postele a lehl si k ní, ona se k němu přitiskla a v objetí oba začali pomalu, ale jistě usínat. Konečně byli oba šťastní.