Každodenní starosti 13

Nastalo mrazivé avšak jasné ráno. Hinata už byla vzhůru od časných ranních hodin a zrovna se snažila vymanit ze sevření jejího otce. Trápila ho obyčejná rýma a kašlíček, ale pro něj to znamelo těžkou chorobu, při které se o něj musí někdo starat.
,,Tati pusť budeš tady s Hanabi. Léky tady máš a do kuchyně si zvládneš dojít. Jsi jako malé dítě!'' Hiashi to vzdal a pustil ji. Trochu zafňukal a odešel trucovat do své ložnice. Hinata si jenom povzdechla, vzala Hikari do jedné ruky a druhou chytla Yukiinu a vracela se domů.

Doma bylo mrtvolné ticho, což vypovídalo o tom, že Naruto ještě spí. Neměla však tušení, co se dělo v noci. Hikari položila do postýlky v pracovně a Yuki posadila na zem mezi hračky. Pracovna byla totiž jediné místo, kde nemohla napáchat tolik škody a ublížit si.

V obývacím pokoji Hinatu čekalo překvapení. Po zemi byly rozházené krabice od jídla a plechovky. Mezi tím vším spali Naruto a Sasuke v zajímavé poloze. Naruto ležel na břiše a jeho pravé chodidlo spočívalo na Sasukeho obličeji. Druhou nohu držel Sasu jako plyšáka. Potom si všimla, že na zemi leží nůžky a černé vlasy. Pozorně si prohlédla Sasukeho hlavu a měla co dělat, aby nevybuchla od smíchu. Tohle musela zvěčnit a tak běžela pro foťák.
,,Zajímalo by mě, co se tady dělo. Měla bych je probudit.''
,,Vstáváme kluci!'' Ozvalo se zamrmlání od Naruta a Sasuke pomalu otevřel oči. Chvíli mu trvalo než zjistil, co má na obličeji a co drží v ruce. Byla to celkem rychlá akce. Pustil Narutovu nohu a druhou chytil a odmrštil ji tak, že ho obrátil a to ho probudilo.
,,Fuj už s tebou nikdy nespím v jedné místnosti!!!'' Naruto si třel bolavé místo na hlavě, které způsobila jeho otočka.
,,Já si neobjímal nohu. A teď vypadni dnes je můj a Hinatin den.''
,,Takhle nikam nemůžu. Vidíš, co mi udělal?! Moje krásně vlasy...''
,,Naruto-kun, proč jsi ho oškubal?''
,,Zasloužil si to. On ví moc dobře za co to bylo. Miláčku doufám, že jsi se ještě nedívala z okna.''
Hinata se podivila, proč se ji ptá na takovou otázku.
,,Ne, měla bych?'' Už si to mířila k oknu, ale Naruto vyskočil a zabránil ji v tom.
,,Ne ne to je překvapení. Teď se jdi nějak pěkně obléct dnes budeme jen sami dva.''
,,Ale co děti?''
,,Neměj strach o všechno jsem se postaral. Budou s Ten Ten a Leem. O ten svinčík se neboj Konohamaru mi dluží laskavost.'' Naruto měl všechno perfektně rozplánované na celý den a noc. Dnešek musel být dokonalý.
,,Dobře vidím, že zaměstnáváš všechny naše přátele. Sasuke pošlu sem Ino, aby ti to upravila.''
,,V ložnici se Hinata převlékla a byla v pokušení odhrnout závěsy a podívat se z okna. Mezitím přišla Ino a pěkně Naruta sjela za to, co udělal Sasukemu na hlavě. Ten jenom nad tím mávnul rukou a taky se nachystal. Po domě už také běhal Konohamaru a jeho parta a uklízeli.

Než si odvedli Ten Ten a Lee Hikari s Yuki, tak se jejich rodiče s nimi pomazlili. Hlavně Hinata ještě nebyla na tak dlouho odtržené od Hikari.
,,Tak můžeme vyrazit.'' Přistoupil k Hinatě ze zadu a kolem očí ji ovázal šátek a potom ji vzal do náruče.
,,Počkej, co to děláš? Je to snad únos?''
,,Něco takového. A žádný byakugan. Jak jsem říkal venku je překvapení.'' Ještě ji dal klapky na uši, aby ani nic neslyšela a vyšel s ní ze dveří. Chvíli s ní šel krokem a potom zrychlil a skákal po střechách. Za nějakou chvíli se zastavil a Hinata poznala, že stojí někde vysoko. Naruto ji opatrně postavil na zem sundal ji klapky a poté i šátek z očí. To co viděla ji vyrazilo dech. Stáli na kopci za Konohou, takže na ni měli dobrý výhled a navíc, celá byla pokrytá sněhem.
,,Naruto-kun... Jak...?'' Více nedokázala říct. Dlaní si zakrývala pootevřená ústa a pořád nemohla uvěřit tomu, co viděla.
,,Vím jak moc miluješ sníh, takže s pomocí jedné nejmenované vesnice-toto je dárek pro tebe.'' Objala ho a věnovala mu polibek.
,,Děkuji. Je to šílené, ale tohle je snad ten nejlepší dárek, který jsem kdy dostala. Ten můj dárek tohle asi nepřebije.''
,,A kdypak ho dostanu?''
,,Budeš si muset počkat na později.'' Pošeptala mu to do ucha jako by je mohl někdo slyšet a Naruto se přesunul do své vlastní fantazírující dimenze.
,,Naruto-kun na co to zase myslíš?''
,,Ale nic. Myslím, že bychom se teď projít směrem k místu, kde budeme mít trochu netradiční oběd.'' Hinata se už na nic neptala. Nechala se jím vést a užívala si zasněženou Konohu. Zastavili se na skále s vytesanými hlavami hokágů, kde byl jakýsi útvar tvořený z ledu. Uvnitř bylo všechno taktéž z ledu. Vypadalo to tam jako v malé restauraci. Všechno bylo vytesané do nejmenších detailů. Židle byly potažené tyrkysově modrými umělými kožešinami, aby sedícím nepřimrzla zadnice.
,,To je bláznivě nádherné.'' Usadili se a jídlo jim nosili dva číšníci.
,,No tak vidím ti tu otázku na očích. Divým se, že jsi to tak dlouho vydržela.''
,,Nesměj se mi. Mám prostě starost. Doufám, že si ty lidi k tomu nedonutil. Ten sníh a teď tohle. Muselo to dát hodně práce.''
,,To mám na tobě rád jak ti záleží na ostatních. Nemusíš mít strach nedonutil jsem je k tomu násilím a ani, aby to dělali bez odměny. Teď pojdmě jít. Snad udělali ramen.'' Po té, co se naobědvali Naruto s plný žaludkem prohlásil, že je čas jít někam do tepla. Zrovna byl v kině nějaký filmový maraton, který běžel do osmi hodin a Hinata chtěla někde, kde to bude obyčejné a tak do večera byli v kině.

Po skončení filmů byla venku tma jako v ranci a osvětlení zajišťovalo pár pouličních lamp. Sníh se třpytil jako diamanty sem tam bylo vidět náledí. Naruto s Hinatou vypadali na první pohled jako dva zamilovaní puberťáci, kteří si užívají života. Kdo je neznal neřekl by, že mají oba dva ve vesnici velkou zodpovědnost a taky rodinu. Narutovi už hlasitě kručelo v žaludku. Pro něj byly dva kyblíky popcornu jako pro Chojiho jedno barbecue menu tudíž nic. Na večeři si zašli do kavárny, kde Hinatě dal prsten, který stále nosí na ruce.
,,Naruto-kun teď moje překvapení pro tebe. Půjdeme do onsenu.''
,,Ale já chci být s tebou o samotě.'' Udělal štěněčí pohled a vzal ji do svého pevného obětí.
,,Neměj obavy budeme naprosto sami.''
A opravdu tam nebylo ani živáčka jen majitelka, která jim otevřela a potom dala Hinatě klíče a odešla. Naruto už celý natěšený na horkou vodu vběhl rychle dovnitř a ve chvíli byl ve vodě.
Hinata se k němu po chvíli připojila.
,,To je báječné. Přímo tohle jsem potřeboval. A teď si pro tebe jde vodní monstrum WHRAAA!'' Jejich zdánlivě dětská hra se zvrhla v něco zvrhlého což by ocenil hlavě Jiraiya, kdyby žil.
Když pozdě v noci usínali Naruto dal Hinatě slib, že každý rok v ten den bude sníh.

Uběhlo pět měsíců, všechno kvetlo a zelenalo se. Malá Hikari už chodila a měla za sebou své první slovo, které bylo Hana, což si vyložili jako Hanabi a ta z toho měla radost. Naruto zase tak nadšený nebyl chtěl, aby její první slovo bylo tata.

Kakashi byl zrovna v nemocnici, protože tam chodil za jednou nejmenouvanu medičkou, když se potkal se Sasukem, který tam doprovázel Sakuru, protože měla nějaké bolesti. Už ji zbývali asi jen dva týdny do porodu a docela dobře se jim to dařilo tajit. Kakashi se se Sasukem dohadovali, který název je lepší pro jejich techniku jestli raikiri nebo chidori.
,,Já jsem byl ten, kdo tě tu techniku naučil nevděčníku!''
,,Raikiri ale není vůbec cool název. Chidori je lepší! Je to efektivnější.''
,,Vůbec nevíš o čem mluvíš. Měl bych tě zažalovat za porušení autorských práv!'' Takhle to šlo pořád dokola dokud nepřišla Ino.
,,Sasuke mezitím, co se tu vy dva dohadujete Sakura už rodí. Nechce tě tam a ani mě.''
,,Zatracená ženská, kdy už s tím přestane.'' Nezbývalo jim nic jiného než čekat. Pravda měla konečně vyjít najevo.