Změna je život - 9.Akamaru veď nás

Naruto, Jackie a Kiba se zastavili před hlavní bránou Konohy. „Tak všichni připraveni?“ zeptala se Jackie celá nažhavená pro věc, protože bude na misi s Narutem no a taky, aby zachránila Saiu, ale to už bylo vedlejší.
„Jo!“ vyhrkly bojovně Naruto s Kibou. „Okey tak můžeme vyrazit!“ pronesl Naruto a vydal se na cestu. Jackie na nic nečekala a následovala ho. Ovšem Kiba se ani nepohnul.
„Hele vy dva chytráci. Vy jako víte kudy se vydáme?“ nahodil povýšený výraz a čekal na jejich odezvu. Jackie s Narutem se na sebe podívali jako na dva největší voly pod sluncem, a pak se provinile otočili zpátky na Kibu. Ten nahodil výraz alá sem král světa a hrdě vykročil vpřed. Naruto ho mezi tím propaloval pohledem za to, že si dovolil ztrapnit ho před dámou. Jackie jen tak sklonila pohled k zemi s provinilým obličejem, ale v duchu na Kibu posílala ty nejhorší nadávky, na který si vzpomněla. Nakonec se, ale oba neochotně vydali za Kibou.
Na místě, kde unesli Saiu, byli celkem rychle, jelikož je tentokrát nezdržoval nikdo poznámkami ve stylu: „Já už nemůžu.“ Nebo: „ Mě bolej nohy.“
Cesta tam ovšem nebyla tak snadná, jak čekali. Pač, byla tma, a tak se ani naši dobrodruhové nedokázali vyhnout běžně překonatelným překážkám, jako například pařez v cestě, vosí hnízdo, kořen stromu, keř s bodalkami nebo kopřivy. Nejvíc toho vytrpěl Naruto jelikož šel přímo za Kibou, který díky svému čichu překážky bezpečně obcházel, kdežto Narutovi se to skrz ně zdálo kratší.
Když se tedy úspěšně probojovali až na ono místo, zůstala v duchu viset otázka co teď. Jelikož už pomalu začínalo svítat, první ranní paprsky odhalili na Narutovy jeho napuchlý bok zápěstí, kam dostal hned tři žihadla a jeho mírně potrhané tepláky z jeho dobrodružné cesty keři. „Hele.“ Řekla Jackie a ukázala na kus látky, který vysel na malinké větvičce kousek nad zemí. Kiba se ho vydal hned prozkoumat, kdežto Naruto zaujat nynější velikostí své ruky jim nevěnoval absolutně žádnou pozornost.
Kiba sundal látku z větvičky a důkladně si jí prohlížel. „Dokážeš z toho zjistit něco o únosci?“ zeptala se ho Jackie, která hbitě přiskočila k němu. „No mohu s naprostou jistotou říct, že únosce měl na sobě cosi černého! Vypadá to jako 100% bavlna, ale nejsem si tím jistej.“ Odpověděl jí vážným hlasem Kiba. Jackie se plácla do hlavy. „Maminko ty to vidíš?“ kroutila očima, protože takovou odpověď by ani ve snu nečekala. Kiba se na ní tázavě podíval. Naprosto totiž nechápal, co se jí na jeho odpovědi nezdálo.
„No určitě je velmi důležité, jestli měl na sobě únosce něco černého ze 100% bavlny, ale v hlubokým prázdným lese je nám to celkem na nic nemyslíš?“ vyjádřila se k jeho objevu Jackie. Kiba se jenom nevinně podrbal za uchem, ale stejně považoval svůj objev za velmi podstatný.
„Tak na co ste přišli?“ ozval se Naruto, který úspěšně do detailů přezkoumal své zápěstí. „No prakticky na nic.“ Mávla rukou Jackie. Kibu to zjevně nesmírně urazilo, jelikož zvedl nos nahoru a minimálně deset vteřin si ji nevšímal. „Tak co teď?“ tlesknul rukama Naruto v naději, že někdo příjde s geniálním nápadem, jak pokračovat. Ovšem jediného čeho se dočkal, byly dva tupé pohledy jeho společníků.
V tom se ale do situace vrhnul Akamaru, který se až do teď nijak neprojevoval. Přiběhl ke Kibovi a důkladně začal očichávat látku v jeho ruce, po té přiložil čumák k trávě a jel s ním jako vysavač směrem, odkud pach přicházel.
„Výborně Akamaru, veď nás!“ zajásal Kiba a s Narutem a Jackie v závěsu se vydali za Akamarem.