Akatsuki a manželské problémy 1x02=Itachi

„Dobrý den, pane.“
Sen se pomalu plížil do kanceláře. Kenshino už však byl na nohou a třídil své případy. Jakmile uviděl chlapce, zarazil se.
„Ahoj Sene, přišel sis poslechnout další případ?“
„Ano prosím,dneska se má vrátit táta z mise tak je celý dům vzhůru nohama.“
„Tak proč si tady se mnou a nečekáš raději na svého otce.“
„Protože už jsem zvyklý, že nebývá doma, jsem doma jenom s matkou a táta bývá doma jen jednou za čas. Minule to bylo stejné, měl se vrátit, ale nepřišel a teď to bude stejné.“
Sen drobátko posmutněl, ale hned zase nahodil úsměv.
„O kom budeme povídat dneska?“ Zeptal se dychtivě.
„No já nevím… o kom bys chtěl dneska vyprávět?“
Sen se hluboce zamyslel
„Hmmm… já bych si přál, abychom vyprávěli o Itachim, protože teta Hanabi povídala, že její švagr Itachi s manželkou tady taky někdy byli.“ Sen se zase usmál jako sluníčko. Kenshino si jen povzdechl, vzal do rukou tlusté desky, otevřel je a začal číst.
„Itachi a jeho manželka Mina se poznali před branami Konohy. Před třemi lety.“

PŘED TŘEMI LETY, PŘED BRÁNOU KONOHY:
Itachi se snažil nepozorovaně získat informace Konoze, pro Akatsuki. Když se vracel se získanými informacemi někdo mu poklepal na rameno. Byla to Mina.
„Musím uznat, že se plížíš docela dobře, ale pořád, kdybych chtěla, mohla bych tě nechat zabít.“
Dívka se sladce usmála. Itachi se na ní podíval. Jindy a v jiné situaci by se asi zachoval jinak, ale tahle dívka ho docela ochromila. Byla krásná. Měla dlouhé zrzavé vlasy stažené do culíku a měla krásné modré oči třpytící se ve svitu měsíce. Itachi se na ni díval a úplně zapomněl, co tady dělá a co má teď udělat. Jenom se na ni díval. Slova se tedy ujala dívka.
„Jsem Mina.“ Řekla dívka a andělsky se usmála.
„Já Itachi.“ Řekl zase Itachi a přitom se začal potit nervozitou. Pak si uvědomil, proč tu je a tak se rychle sebral a odešel. Mina se jenom usmála a odešla pryč.

ZPÁTKY:
„Takhle se poznali Itachi a Mina. Od té doby uběhly tři měsíce, než se potkali podruhé, ale o to šťastnější oba byli.“
„Tak už mě nenapínejte a povídejte.“

PŘED DVĚMA LETY A DEVÍTI MĚSÍCI:
Mina se procházela po lese. Už uplynuly tři měsíce od jejího setkání s Itachim. Byla nešťastná. Pořád na Itachiho myslela. Myslela na jeho vlasy, oči a z toho, že ho neviděla, jí bylo smutno. Procházela se a na obličeji si uchovávala zářivý úsměv. Najednou se v křoví něco pohnulo. Okamžitě se otočila, ale hned se zase uklidnila. Uviděla tam Itachiho. Usmála se a tentokrát zahnala i smutek. On se na ni jen podíval a přistoupil k ní.
„Neviděla jsem tě tři měsíce. Kde si byl? Chyběl si mi.“
Lehce se na něj usmála. Itachi se na ní podíval a promluvil.
„Ty mně taky. Mrzí mě to, byl jsem na misi, nemohl jsem přijít, ale ujišťuji tě, že jsem chtěl. Od toho setkání jsem na tebe nemohl přestat myslet.“
Mina se na Itachiho jenom dívala. Tolik si to přála slyšet. Přála si slyšet, že na ni Itachi myslel, stejně jako ona na něj. Pomalu se k němu přibližovala, až se konečně políbili. Pro oba to bylo to nejlepší, co vždy chtěli a měli. Itachi se vrátil do Konohy spolu se svojí přítelkyní Minou a se svým bratrem.

ZPÁTKY:
„Nemusím snad říkat, že to byl vskutku nádherný pár.“
Kenshino si dojatě utíral slzy.
„A svatbu měli kdy, pane?“ Zeptal se dychtivě Sen.
„Přesně měsíc po jejich sestěhování.“

PŘED DVĚMA LETY A OSMI MĚSÍCI:
„Už je to tady, už je to ta…“
„Vím, že si nadšená Sakuro, ale opravdu to nemusíš vyzpívávat na celou Konohu.“ Řekla Mina, která už se těšila, až si konečně navleče své svatební šaty a dojde k Itachimu k oltáři. Už zbývalo jenom asi půl hodiny, když v tom do pokoje přišel Kakashi.
„Ehm… Mino, moc mě to mrzí, ale svatba se odkládá na druhou hodinu odpoledne… Sasuke potřeboval do lesa a Itachi si myslel, že by ho měl doprovodit.“
„Jistě… to je v pořádku…“ Řekla, ale když Kakashi odešel, hodila kytici na zeď a rozbrečela se. Pak ale přestala a zbylých šest hodin věnovala dolaďováním posledních detailů. Pořád si říkala, že až budou manželé, že to bude jenom lepší. Už pro Itachiho nebude žádný Sasuke, ale jenom ona. Když se Itachi a Mina přestěhovali do Konohy, začal se Itachi velmi věnovat svému bratrovi. Neustále za ním chodil a neustále s ním něco podnikal. Bylo mu jedno, jestli s ním nechce Mina být sama prostě klidně odešel a ani se neohlédl, proto se také konala velká svatba, Mina zkrátka doufala, že bude po ní pro Itachiho jedinečná. Oblékla si svatební šaty, nalíčila se a pak trpělivě vyčkávala. Naštěstí další odložení už neproběhlo a tak se mohla za svitu slunce nést až k oltáři. Když byli s Itachim svoji připadala si úžasně, ten pocit však zmizel, když k nim domů přišel Sasuke, že šel za svojí holkou a že dostal od jejího bratrance pěstí. Itachi se okamžitě zhostil úlohy nemocniční sestry a jal se zraněného ošetřovat. Při té příležitosti mu nabídl, aby tady bydlel s nimi. Mina sice byla nespokojená, ale nechtěla o tom dát Itachimu vědět, a tak mlčela a trpělivě snášela Sasukeho v domě.

ZPÁTKY:
„Takže měli stejný problém jako Pein a Youko, že?“
„Ano, Mina Itachiho milovala, ale on nad ní stavěl svého bratra, jenže Mina byla příliš hrdá, aby něco takového přiznala, ale Itachi si postupně začínal všímat těch změn v jejím chování… přišli ke mně po roce.“

PŘED ROKEM A OSMI MĚSÍCI:
„Dobrý den, vítám vás v mojí manželské poradně.“
Kenshino vstoupil a potřásl si rukou s Itachim a jeho krásnou ženou Minou.
„Dobrý den, víte moje žena a já jsme už rok manželé, ale cítím, že se nějak změnila a tak…“
V tom se Mina k Itachimu otočila a vypadala, že ho za chvíli někam půjde zakopat, ale vydržela to, protože byla v novém prostředí a nechtělo se jí křičet před cizím člověkem. Stejně jako Pein a Youko, tak i oni byli zprvu stydliví a báli se o sobě mluvit, ale po měsíci bylo jasné, že už se nebojí. Vyprávěli o všem, co vedlo k jejich svatbě, až jsme se dostali k jádru problému. Mina totiž stále mluvila jenom o tom, jak u nich Sasuke bydlí, jeho zlozvyky a podobně. A po druhém měsíci.
„Počkej povídáš to, jakoby ti Sasuke vadil.“
„Samozřejmě, že mi vadí. Sasuke je u nás jako v hotelu. Divím se, že ti to ještě nedošlo. Vždyť proti němu je i hodinový hotel tichý. Ty doma skoro nejsi, ale ty holky si tam Sasuke vodí tak často, že by i… ach, už ani nevím, co mám říct, ale proč on si může dělat, co chce a nebrat na nikoho ohledy a já ano?“
Mina začala plakat. Itachi tam jen tak seděl s otřeseným výrazem. Kenshino ho měl podobný a oba se dívali na Minu. Itachi se vzchopil a objal Minu. Kenshino se jenom usmál a rozloučil se s nimi.

ZPÁTKY:
„A jak to dopadlo?“ Zeptal se Sen nadšeně.
„No… Sasuke se nakonec uklidnil a oženil s Hanabi. Itachi a Mina k sobě našli znova důvěru a cestu a teď Mina čeká dítě.“
„Já bych chtěl ještě jedno po…“
Sen nedopověděl, protože někdo vešel do dveří.
„Dobrý den, Hinata mi řekla, že tady najdu Sena, tak jsem si pro něj přišel.“ Usmál se zářivě Hokage.
„Tati.“ Zvolal radostně Sen a vrhl se otci do náruče. Naposledy se otočil.
„Zítra, ale zase přijdu.“
Kenshino se jenom usmál a zamával Senovi.

Poznámky: 

Tuhle povídku věnuji.

MayaGaara

Doufám, že se bude ta povídka líbit. Přijímám i kritiku, ale musím mít od vás zpětnou vazbu a ne, že mi někdo dá jednu hvězdičku a neřekne proč, protože to pak vypadá, že závidí... (neříkám, že se to děje )
Děkuji za komentáře a za ohodnocení.