Lásku si získáš, nevynutíš 1x03= Není důležitá!!!

„Vážení novomanželé a drazí hosté.“
Začal značně nervózní Lee pronášet svůj proslov.
„Vím, že jsme se tady sešli při zcela jiné příležitosti, než té, kterou vám hodlám sdělit, ale chci vám oznámit, že přesně za měsíc se já a Sakura Haruno budeme brát.“
Všichni přítomní se podívali na Sakuru, až na Naruta který obdivně hvízdnul. Sakura se jenom zářivě usmála a chytila Leeho za ruku. Ten se na ni usmál a posadil se na své místo. Hanabi stále seděla na svém místě, jako zařezaná a společensky se usmívala. Najednou jí někdo položil ruku na rameno. Byl to Naruto, usmál se na ní a pak se jí zeptal. „Hanabi, já a Hinata budeme pořádat svatební večírek, půjdete tam se Sasukem?“ Zeptal se s úsměvem na tváři a s radostí v hlase. Hanabi se lehce usmála, zvedla a všem se omluvila.
„Jistě, jen se ho zeptám… omlouvám se, ale bohužel musím odejít. Připravit se na večírek… omluvte mě."
S těmito slovy odešla z hostiny.

U SASUKEHO A HANABI DOMA:
Sasuke se vrátil domů. Sedl si do obývacího pokoje a ruce dal do dlaní. Najednou ucítil na svém rameni něčí ruku. Lekl se a rychle se otočil, po chvíli se uklidnil.
„Aha, to si ty, co chceš?“ Zeptal, ale dobře znal důvod návštěvy.
„Přišel jsem se podívat na svatbu, mluví se o ní všude.“
„Že ty taky někdy z toho svého hnízda vylezeš.“ Řekl naštvaně Sasuke.
„Ale… ale Sasuke, ty si mi nějaký podrážděný a … a co to máš na sobě?“
Snažil se nesmát nezvaný návštěvník, ale pohled na Sasukeho mu v tom bránil.
„Nech toho… pravý důvod tvé návštěvy, ale není zkonstatování mého oblečení, tak to vyklop, co chceš?“
Sasuke už vyzníval skutečně podrážděně a podíval se na svoji návštěvu.
„Co chci… No tak Sasuke… ty to přece víš… jaká je pravděpodobnost, že se Naruto zhroutí, když se jeho krásné nové ženě něco stane?“ Zeptal se celkem slizce. Sasuke by si ho spletl s tím ohavným… no nic.
„Myslím si, že by se Naruto nezhroutil, ale zabil by tě… vás oba.“ Škodolibě se ušklíbl.
„A teď už…“
„Ahoj Sasuke, jsem doma.“
„Schovej se... Ahoj Hanabi, jaká byla hostina.“
„Skvělá… už si sundej ten oblek, na večer budeš potřebovat černý.“
„Na večer???“ Zeptal se Sasuke v domnění, že se přeslechl.
Hanabi se jen pousmála.
„Jistě… Naruto a Hinata… pořádají svatební večírek a tam musíme přijít. No nic, už musím jít, slíbila jsem Hinatě, že jí pomůžu s přípravami, tak Ahoj.“
„Ahoj, Hanabi.“ Řekl jenom Sasuke a díval se za ní.
Návštěvník se vrátil zpátky, z místa, kde se před chvílí skryl.
„Páni… to je ale kočka… zajímalo by mě, jak je silná.“
Sasuke se na něj podíval. Najednou, ačkoliv nad tím nepřemýšlel, vyštěkl.
„Je slabá… velmi slabá… ta pro vás nemůže být důležitá a…“
„Dobře… dobře Sasuke, chápu, necháme ji být, ale je opravdu krásná.“ Potom se sebral a odešel. Sasuke ještě chvíli stál uprostřed místnosti a zašeptal do ticha.
„Ano… to je… překrásná.“
Potom odešel ze sebe svléknout svatební oblek a oblékl si černý. Po chvíli přišla domů i Hanabi, aby se převlékla a večer potom spolu šli na svatební večírek.

VEČÍREK:
„Tak, na co si připijeme?“ Zeptal se Neji, trochu nejistě, když se podíval po zvědavých obličejích. Do řeči mu, ale skočil Naruto.
„Na to, aby každý z vás našel tu pravou lásku, jako já našel Hinatu.“ Řekl Naruto a usmál se na svojí novomanželku. Hinata se jenom lehce začervenala a také se usmála.
„A já Sakuru.“ Vykřikl Lee a chytl svou snoubenku za ruku. Oslava byla v plném proudu, když dovnitř vešli Sasuke a Hanabi. Oba se společensky usmívali a vypadali báječně. Hanabi se okamžitě šla přivítat se sestrou a ostatními dívkami a Sasuke udělal to samé. Večer byl celkem klidný, když tu najednou, jakoby Sasuke uviděl… jeho obličej. Zatřásl hlavou a jen se díval na to místo, kde ho ještě před chvílí viděl. Nakonec se přemluvil, že se mu to jenom zdálo. Otočil se a bavil se s ostatními. Pak se zase otočil a zase ho viděl. Pomalu se začínal potit a pomalu se začínal bát. Naruto si toho všiml. Šel až k Sasukemu a zeptal se ho, co se děje.
„Sasuke, co se ti děje… si zamlklý… potíš se a…“
Sasuke však nic neřekl a jen se dál díval na místo, kde ho viděl. Měl úplně rozšířené zorničky, zrychleně oddychoval a stál tam, jak solný sloup. Pak ho znovu uviděl, ale tentokrát měl veselý obličej a pomalu se přibližoval k Hinatě. Sasuke se začal potit ještě víc… oči se mu rozšířily hrůzou a strach mu se žaludkem máchal, až připomínal mokré prádlo. Najednou uslyšel Hinatu vykřiknout. On ji unesl a utíkal s ní k bráně Konohy. Naruto okamžitě zareagoval a rozběhl se za ním. Sasuke si sedl a ponořil se do svých myšlenek.
„Proč by to dělal? Vždyť je tady tolik lidí, nemůže mu to projít… tak proč? Není přece tak hloupý, aby ji unesl před tolika schopnými lidmi, proč?“
Najednou se za ním někdo objevil a zašeptal mu do ucha.
„Jestli chceš, aby tvoje manželka žila, tak půjdeš se mnou, ano? Rozumíš mi? Hinatu unesl jenom můj klon… brzy na to přijdou, ale Hanabi už takové štěstí mít nemusí. Přece víš, že tebe porazím s naprostým klidem… tak pojď, než se jí stane nějaká nehoda.“
Sasukemu to stačilo, proto se zvedl a chystal se k odchodu. Najednou však přišla Hanabi… uviděla ho a v očích se jí objevily slzy.
„Sasuke!!!“ Vykřikla a chtěla se k němu rozeběhnout, ale on ji zarazil. Sasuke sebou trhnul, ale on už s ním zmizel pryč. Hanabi se naposledy na něj podívala a zašeptala do tmy.
„Sasuke.“