Neztrácet naději ! 3

Neztrácet naději ! 3

Chvíli bylo ticho. Hinata se rozmýšlela, jestli o tom snu má se Sakurou mluvit. Byla nejistá, a tak tam jen chvíli přešlapovala. „Proč jí to neříct? Nic se mi nestane, jen se jí prostě zeptám a bude to.“ Řekla si nakonec.
„Sakuro? “ Začala.
„Ano Hin?“
„No já se tě jen na něco chtěla zeptat.“ Řekla Hinata s pohledem na své spojené ruce.
„Ptej se.“
„No víš … „ začala Hinata „ zdál se mi sen. Dnes v noci.“
Sakura trochu znejistěla, ale nenechala se vyvést z míry. „Fajn … sny se mi zdají taky. Na co ses chtěla přímo zeptat? Věř mi, se sny ti neporadím, nejsem snář. “
„No já jen že tenhle sen … No prostě byl o divný, připadal mi strašné živý. Jako by se to dělo ale přitom to byl jen sen. Vážně jsem si myslela, že nespím, ale že jsem vzhůru. Abych řekla pravdu, bylo to celkem strašidelný, docela jsem se vyděsila, když jsem se probudila.“
„No jo ale stejně nechápu, co tím chceš říct.“ Bránila se Sakura.
„Nepřipadalo mi to jako normální sen. S Byakuganem bych to věděla jistě, ale bez něj si nejsem moc jistá. Ani mě nenapadlo ho použít. Ale teď si říkám, že by se hodilo, kdybych to udělala.“
„A tím chceš říct co?“ Ptala se už nedočkavě Sakura.
„No já jen že Sasuke si rozvil Sharingan a nikdo neví, co všechno dokáže, ale jsem si skoro jistá, že sen by dokázal vyvolat.“ Vysvětlila jí Hinata.
„Hele Hinato, podívej … jenom proto, že se ti zdál živej sen o Narutovi, neznamená, že budeš obviňovat Sasukeho! Kdyby něco takového udělal, věděla bych o tom. A navíc neznám jedinej důvod proč by to Sasuke dělal!!!!“
Hinata se konečně na Sakuru podívala. „Ale já sem neřekla, že ten sen byl o Narutovi. Jak to víš?“
Sakura se najednou zarazila a přála si, aby to co řekla, mohla vrátit zpátky. Už chtěla říct nějakou výmluvu, ale v tom se objevili kluci. Nemohla popsat slovy, jak byla ráda, že je jejich rozhovor u konce.
„Tak … pojď, Hinato, vyrazíme. Už jsem nám zabalil věci.“ Řekl Naruto a podal Hinatě batoh přes rameno. Hinata si ho vzala a hned si ho dala na rameno.
„Tak se tu mějte hezky.“ Řekla Hinata, ale v pohledu na Sakuru jí jasně říkala, že si ještě promluví.
„Jo mějte se.“ Odvětil Naruto.
„Ať se vám po cestě nic nestane. Raději se nikde nezdržujte moc dlouho. Víte přece, jaká je teď situace s některými ninji.“ Říkala Sakura.
„Jo budeme opatrní.“ Ujistila ji Hinata.
Sasuke na něj jen pokývl a chytil Sakuru okolo pasu.
Naruto a Hinata se šli ještě rozloučit s Gaarou a vyrazili na cestu.

O jeden den později.

Byl večer uprostřed lesa. Naruto s Hinatou našli útulnou jeskyni, ve které rozdělali oheň, najedli se a šli spát.
Byli asi čtyři hodiny ráno a obloha začínala přecházet z tmavé modré na šedou, když se Hinata probudila. Hned se posadila a uslyšela cinkání kunaie. Rozhlédla se, ale Naruto nikde nebyl. Okamžitě vstala a vyběhla ven. Utíkala pár metrů a doběhla na malou mýtinku. Uviděla zuřící boj nějakých ninjů a Naruta. Nestíhala ani spočítat kolik jich je, jak rychle se pohybovali, ale jedno věděla … byli v přesile a ve velké. Naruto bojoval rasen shurikenem a rasenganem. Hinata rychle vběhla doprostřed dění a využívala úderů 128 pěstí. Nevěděla, jak dlouho bojovali, ani kolik už porazili ninjů. Jejich techniky taky neznala. Věděla, že jestli boj rychle neskončí, asi padne vyčerpáním a jen co na to pomyslela, její protivník padl k zemi. Podívala se k Narutovi. I jeho protivník byl téměř poražen. Naruto použil stínové klony a ninja padl. Předklonil se, opřel si ruce o kolena a ztěžka oddychoval. Vypadalo to, že až na několik hlubokých škrábanců a dalších menších, které měl skoro všude, byl v pořádku, ale to se spletla. Jen co se Naruto narovnal a usmál se na Hinatu, sesypal se k zemi. Hinata nikdy nezapomene ten okamžik, kdy si myslela že Naruto umřel. Vykřikla a rozběhla se k němu. Klekla si vedle něj na kolena a brečela. Rychle ho vzala za zápěstí a zkusila tep. „Žije!!!“ Vykřiklo něco v Hinatě neskutečnou radostí.
Nějak se jí podařilo Naruta dostat do jeskyně. Dala mu na čelo mokrý šátek a začala mu uzdravovat rány. Všechny hluboké škrábance přestaly krvácet a malé se okamžitě zahojily. Rozdělala oheň a zkontrolovala svitky. Po boji byla vyčerpaná a tak se rozhodla, že nejrozumnější bude trochu si odpočinout a prospat se.
Když se probudila, bylo asi kolem osmé a byla skoro tma. Naruto se ani nehnul. Byl pořád stejný jen o něco bledší. Nevěděla, co má dělat, ale její žaludek jí pomohl. Otevřela batoh a vytáhla si sendvič. Když dojedla, uvědomila si, že jestli tu budou dlouho a Naruto se neprobere tak brzy dojdou zásoby. Jedinou její nadějí by bylo, kdyby tudy šli do listové Sasuke a Sakura.
Padal jsem. Padal jsem tmou. Nevěděl jsem co se děje a najednou jsem stál na nohou a neviděl nic jiného než bílo. Všude bilo bílo a bylo to velice nepříjemné. Jakoby někdo rozsvítil žárovku v jeho hlavě.
„Naruto.“ Řekl hluboký hlas. Naruto ten hlas poznával, jen nevěděl odkud.
„Kdo je to?“ Zeptal se. „ Kde to jsem?“
„Ty mě znáš Naruto.“
„Jo hlas je mi povědomý ale stejně si nevzpomínám. Ukaž se. A kde to jsem?“
Najednou se před Narutem začala formovat nějaká postava. Měla krátké blond vlasy a modré oči a … „Tati!“ Vyhrkl Naruto a obejmul svého otce.
„Synu. Co tu děláš? Ty tu nemáš být.“
„Nevím, co tu dělám. To bys mi mohl říct ty. A kde to teda jsem?“
„Nejsi nikde.
„Nikde? Co to znamená.“
„To znamená, že nejsi nikde. Jsi totiž někde na cestě mezi světem mrtvých a živých.“ Řekl Minato Narutovi.
„A kde jsem se tu vzal?“
„To řekni ty mě. Musíš mi říct, co se stalo a já ti potom můžu pomoct.“
„Dobře tak tedy …“ Naruto začal vysvětlovat, od začátku co se stalo až do konce.
Minato chvíli mlčel. Když nakonec řekl. „No Naruto, s tím co jsi mi popsal, ti musím říct, že ti pomoct nemůžu.“
Naruto na něj dlouho jen zíral. Když konečně promluvil. „Takže se odtud nedostanu?“
„No je tu možnost, že by ses dostal zpět do světa živých, ale také možnost že by ses dostal do světa mrtvých.“
„Ale jak?“ Ptal se nedočkavě Naruto.
„No do světa mrtvých se dostaneš, pokud tě někdo ze světa živých zabije. Musíš umřít, aby ses tam dostal. A do světa živých se dostaneš, pokud někdo komu na tobě hodně záleží, ti řekne popravdě, co k tobě cítí. Takže do světa živých tě dostane ten, co tě miluje.“ Jak to Minato řekl, tak se Naruto nezmohl na slovo. Jen tam stál a díval se do bíla. „Copak to někoho napadne? Říct mi co ke mně cítí a jestli ano kdo by to byl? Sakura? Hloupost, ta je se Sasukem s tím už bych se měl smířit. Asi tu ztvrdnu na hodně dlouho, pomyslel si Naruto.“
A mezitím co tu Naruto vedl svůj vnitřní monolog a dozvěděl se od otce spoustu věcí, u Hinaty uběhly tři dny!