Legenda jménem Namikaze Naruto 16

Minulý díl

„To je dobře. Vím, že bys chtěl na tom pracovat, ale teď ne, až si odpočineš.“ Oznámila Sakura a dala mu pusu. Naruto se usmál a dal ji vášnivý polibek. Sakura mu pak připravila čaj z bylinek, které sehnala. Naruto ji poděkoval a napil se.

„Jak ti to chutná?“ optala se Sakura. Naruto se na ni podíval a nevěděl co má říct.

„Je to výtečné myško, děkuju.“ Poděkoval Naruto a usmál se na ni. Sakura se na něj podívala taky se usmála a řekla:

„Je odporně že?“ Naruto jen kývnul.

„Promiň, ale je to jako kdybych se napil s kaluže.“ Odpověděl Naruto smutně.

„To nevadí, jsem ráda, že si kvůli mně lhal.“ Řekl Sakura a odnesla čaj. Vrátila se po několika minutách a dala mu další čaj.

„Zkus tenhle.“ Řekla Sakura s malou nadějí v hlase. Naruto se napil a usmál.

„Tenhle je opravdu výtečný.“ Odpověděl Naruto a jako důkaz se pořádně napil.

„Opravdu?“ zeptala se Sakura. Naruto se usmál a políbil ji.

„Moc ti děkuju, nevím co bych si bez tebe počal.“ Oznámil Naruto. Sakura se usmála a přitulila se k němu.

Pokračování:Překvapení.

Týden který měl Naruto strávit v klidu se chýlil ke konci. Sakura ho nenechala nic dělat. Takže jenom ležel, procházel se, nebo pozoroval Sakuru. Té se líbilo, že je tady Naruto s ní.

„Kdy budu moct jít do práce? Už se toho tam dost nakupilo.“ Zeptal se Naruto a nasadil smutné oči. Sakura se pousmála, sedla si mu do klína a řekla:

„Dobře, dobře, v pondělí můžeš jít.“ Naruto se usmál a políbil ji. Sakura mu polibek vroucně oplácela.

„Naruto-kun, chtěla bych tě o něco poprosit.“ Začala Sakura a prohrábla Narutovi vlasy.

„Ano?“ odpověděla Naruto, byl zvědavý co potřebuje. Sakura chvíli nic neříkala, jen si ho prohlížela a jezdila mu rukou po hrudi.

„No, blíží se vánoce, a já bych chtěla pomoct jedné organizaci.“ Pokračovala Sakura a podívala se na Narutovu reakci.

„A o jakou jde pomoc a co je to za organizaci?“ optal se Naruto.

„No jde o peněžní pomoc, ale ta organizace se stará o sirotky, tělesně a mentálně postižené, je to pro dobrou věc. Několikrát jsem tam byla pomáhat a byla jsem tam dvakrát na štědrý den. Prosím miláčku.“ Poprosila Sakura nasadila psí oči a nevinný prosebný výraz. Naruto se pousmál a políbil ji.

„Ano.“ Řekl Naruto s úsměvem. Sakura se taky usmála a dlouze ho políbila.

„Děkuju ti miláčku.“ Odpověděla. Sakura byla ráda, že přispěje, když ji zemřeli rodiče, tak tam začala hodně pomáhat a děti ji měli rádi.

„Nebude vadit, když tam na štědrý den nějakou dobu budu? Kvůli dětem.“ Zeptala se Sakura.

„Klidně, a můžu jít s tebou?“ odpověděl Naruto. Sakura se na něj překvapeně podívala a pak přikývla.

„Určitě, děti budou rádi, že tam budou mít někoho nového.“ Oznámila Sakura.

„To mi připomíná, že jsem tam dlouho nebyla.“ Řekla si spíše pro sebe, bylo jí to líto, měla je ráda.

-Určitě jim bylo smutno.- pomyslela si Sakura, začalo ji hryzat svědomí, že se tam ani jednou neukázala.

-Neboj se, určitě se na tebe nezlobí. Navíc jsi toho měla hodně.- konejšila ji Gobi.

-Děkuju.- poděkovala Sakura a vrátila se do reality.

„Stalo se něco?“ optal se Naruto.

„Ne, jen jsem mluvila s Gobi.“ Odpověděla Sakura.

„Dobře, tak co budeme dělat?“ řekl Naruto.

„Spíš já. Ty budeš odpočívat.“ Oznámila Sakura, tónem který říkal, že nemá odporovat.

„Ano, madam.“ Odpověděl Naruto. Sakura se pousmála a odešla na cvičiště. Kde trénovala živel vody, už plně ovládla zemi a vítr. Nedávno začala trénovat živel vody. Naruto šel za ní a lehnul jsi do houpací sítě a pozoroval ji. Sakura trénovala pár hodin, pak se vydala uvařit.

„Kam jdeš?“ optal se Naruto.

„Uvařit.“ Odpověděla Sakura.

„To nemusíš, celý týden ses o mě starala, dneska půjdeme na oběd.“ Rozhodl Naruto a usmál se.

„Dobře, tak já jdu zase trénovat, ano?“ řekla Sakura, Naruto jen přikývnul.

„Uklidni si mysl. Voda není jako zemně nebo vítr. Musíš být klidná.“ Poradil ji Naruto.

„Dobře.“ Odpověděla Sakura a začala meditovat. Naruto jí naučil základní techniky, jako je vodní drak, střela vodního draka, přílivová vlna a vodní vězení. Teď ji učil jak z vody pomocí chakry vytvořit všelijaké věci, budovy, postavy, zbraně atd. To ji moc nešlo, nemělo to bojové využití. Mělo ji to jen pomoc soustředit se. Sakura o tom nevěděla, myslela si, že je to nějaká technika.

„Dobře, zkusíme klony.“ Řekla Naruto a posadil se na schody.

„Vytvoř 100 stínových klonů a trénuj.“ Dodal Naruto, takhle to pokračovalo až do oběda. Vydali se do ichiraku.

„Zdravím staříku.“ Pozdravil Naruto, a po něm Sakura.

„Co si dáte Naruto-sama?“ optal se Nena.

„Dvakrát extra miso rámen, a neříkejte mi tak. Jsem Naruto.“ Objednal a posadil se vedle Sakury.

„Jistě hned to bude.“ Odpověděl Nena.

„To jsem si mohla myslet, že budete tady.“ Pronesla Tsunade. Naruto se Sakurou se na ni otočili a usmály se.

„Co potřebujete Tsunade-sensei?“ optala se Sakura.

„Promluvit si s Narutem.“ Odpověděla Tsunade a pokynula mu, by ji následoval. Když byli z doslechu tam se k němu nahnula a řekla:

„Orochimaru byl spatřen poblíž Listové, asi si jde pro Sakuře, musíš ji chránit, poslala jsem za ním ANBU aby ho našli. Až ho najdou tak chci abyste se ty a tvůj klan postarali o to aby už nikoho neobtěžoval, a chci, aby to bylo v tichosti. Sakura se o tom nesmí dozvědět, jasné?“ Naruto na ní překvapeně koukal.

„Jistě, nebojte se, mi se o to postaráme.“ Ujistil ji Naruto, a vrátil se k Sakuře.

„Co se dělo?“ optala se Sakura.

„To se týká klanu, takže promiň.“ Odpověděl Naruto. Sakura jen chápavě přikývla a usmála se.

„Tady máte, jménem podniku vám přeji dobrou chuť.“ Řekl Nena a usmál se. Když se najedly tak se vrátili domů a Sakura pokračovala v tréninku. Naruto se posadil na schody a pozoroval ji. Byl duchem mimo, tak si ani nevšimnul, že na něj Sakura mluví. Všimnul si toho až když na do něj šťouchla.

„Ty mně nevnímáš.“ Řekla Sakura kapku podrážděně.

„ Ano.“ Odpověděl Naruto. To Sakuru naštvalo ještě víc.

„Nezapomeň, co jsem ti říkal ráno myško.“ Připomněl ji Naruto.

„Koleduješ si.“ Řekla Sakura. Naruto se usmál a dal ji pusu. To Sakuru uklidnilo.

„Už ti to jde?“ optal se.

„Trochu. Nemůžeme trénovat něco jiného?“ odpověděla Sakura.

„Když ti při tréninku nešlo léčit, taky jsi to vzdala?“ řekl Naruto.

„Ne.“ Odpověděla Sakura.

„Tak proč to chceš vzdát?“ optal se. Sakura se na chvíli zamyslela a nic jí nenapadlo.

„Konec pauzy.“ Oznámil Naruto.

„Ještě néé, prosím.“ Poprosila Sakura a tiskla se k němu.

„Dobře.“ Řekl Naruto a dal kolem ní ruku. Sakura se blaženě usmála a zavrtěla se. Nikam se jí nechtělo.

„Myslím, že to pro dnešek zabalíme co?“ optal se Naruto. Sakura přikývla, pak se vydali do domu, objednali si večeři, a dívali se na TV.

Ráno

Sakura se probudila jako první. Když se rozkoukala tak se usmála, dala Narutovi pusu, a opatrně se dostala z jeho objetí. Šla mu přichystat snídani. Naruto se probudil o půl hodiny později, teda Sakura ho něžně probudila.

„Vstávej miláčku, čeká tady na tebe snídaně.“ Řekla mu Sakura něžně do ucha a dala mu pusu. Naruto se zavrtěl a otevřel oči.

„Dobrý ráno myško.“ Pozdravil Naruto a protáhnul se. Sakura ho políbila, pak se nasnídali a Naruto se vrhnul do práce, za týden se mu nakupilo spoustu papírů.

„Já jdu trénovat ano?“ řekla Sakura. Naruto jen kývnul a dál se věnoval papírům. Po hodině Naruto přišel za Sakurou a řekl:

„Jdu na schůzi, přijdu tak za dvě-tři hodiny.“ Oznámil. Sakura přikývla a dál trénovala. Po hodině, se vydala na nákup. Chtěla uvařit rámen, ale neměla ingredience. Když se vracela z nákupu, tak měla špatný pocit. Zkrátila si cestu přes park, když byla uprostřed parku, tak uslyšela známé hlasy.

„Ahoj, Sakuro.“ Řekl Sasuke. Sakura se otočila a ztuhla, nevěřícně koukala na Sasukeho.

„Co to? Máš být mrtvý! Naruto-kun tě zabil!“ křikla Sakura.

„Taky zabil, ale já ho přivedl zpět.“ Řekl slizkým hlasem Orochimaru. Jakmile si ho Sakura všimla, tak to v ní začalo vřít, popadla ji touha zabít Orochimara.