Namikaze kuran no shinjitsu 04

Rande.

Sakura seděla v Ichiraku a čekala na Naruta. Už to bylo deset minut. Stařík v Ichiraku Sakuře moc nevěřil, ale věděl, že se Naruto neukáže, pokud tu bude někdo, komu nevěří. Sakura tam seděla ještě čtyři minuty. Když už to bylo patnáct minut, tak se zvedla a chtěl odejít domů. Bylo jí smutno, chtěla být chvíli s Narutem. Pak ji někdo zakryl oči a ozvalo se:

„Kdo je?“ Sakura se na chvíli zamyslela a pak řekla: Kiba?“ Naruto dal ruce z Sakuřiných očí a trošku naštvaně řekl: „To není vtipné“ a zkřížil ruce na prsou. Sakura se usmála a dala Narutovi sladký polibek.

„já vím, to byl trest, za to, že si mě nechal čekat.“oznámila Sakura a usmála se.

„Promiň, zdržel jsem se v boji.“ Omluvil se Naruto a dal Sakuře vášnivý a dlouhý polibek. Sakura se trošku lekla.

„Neboj, jsem v pořádku.“ Dodal rychle, když viděl její výraz. Sakuře se trošku ulevilo, ale i tak se o Naruta bála. Prohlížela si Naruta a opravdu na něm viděla, že bojoval.

„Neboj se, opravdu jsem v pořádku Sakuro-chan.“ Uklidňoval ji Naruto. Sakura kývla a usmála se.

„A jako omluvu tě zvu na večeři.“ Oznámil Naruto.

„To je fér.“ Souhlasila Sakura a usmála se.

„Staříku, prosím dva extra rámeny.“ Objednal Naruto. Stařík se usmál a řekl:

„Hned to bude.“ Odpověděl a spolu se svou dcerou se dali do vaření.

„Že jim to spolu sluší?“ optala se Aiame. Stařík se usmál a kývnul hlavou.

„Itadakimasu!“ řekli sborově a dali se do jídla. Naruto si dal svých patnáct rámenů a Sakura si dala tři.

„Děkujeme, bylo to výborné.“ Poděkovali oba. Pak odešly Naruto nabídnul Sakuře rámě. Ta ho s úsměvem přijala. Naruto ji vedl do sadu Sakur.

„Byla jsi tady někdy?“ optal se Naruto . Sakura se dívala po okolí a vzpomínala.

„Ne, tady jsem nebyla, máma mi říkala, že jsem, nemám chodit. Že tady to je jen pro členy nějakého klanu. Už si ale nevzpomínám, který klan to byl.“ Odpověděla Sakura smutně.

„Tohle je zahrada klanu Namikaze.“ Řekl Naruto.

„Nejmenoval se tak čtvrtý?“ optala se Sakura. Naruto kývnul hlavou.

„Nevěděla jsem, že čtvrtý měl klan.“ Oznámila Sakura překvapeně.

„Kvůli třetí velké válce klan Namikaze odešel. Zůstal jen čtvrtý se svou ženou a několika členy, kteří je měli chránit. A proto všechny záznamy o klanu jsou nepřístupné. Může k nim jen Feudální pán a Hokage. Je taky zakázáno o něm učit a připomínat ho.“ Vysvětlil Naruto. Sakura byla překvapená. Hledala něco o minulých Hokage, našla něco ke každému krom čtvrtého. Věděla jen pár věci, jako přezdívku Žlutý blesk z Listové. Je nejmladším Hokagem v historii, a byl taky nejmladším kágem v historii, v tom ho ale vystřídal Gaara. Pak ji něco došlo. Naruto nebyl nikdy tak chytrý. Jen v boji, když šlo do tuhého, tak dokázal uvažovat logicky.

„Jak to všechno víš? Nikdy jsi se neučil. Byl jsi vždy… nevím jak to popsat… hmm trdlo.“ Řekl Sakura, snažila se, aby to nevyznělo, jako že ho uráží. A to se jí povedlo.

„To, ano, a byl jsem víc než trdlo. To je ale minulost.“ Souhlasil Naruto a zastavil se. Byli uprostřed sadu. Byla tam krásná stará Sakura. Naruto si pod ní sedl, a Sakura se k němu přitulila. Bylo jim skvěle. Oba měli někoho, na kom ji záleží.

„Ještě si mi neodpověděl na moji otázku.“ Oznámila Sakura a podívala se Narutovi do očí. Naruto se nadechl a řekl:

„No, dobře, ale nejdřív mi musíš slíbit, že to nikomu neřekneš, dokud ti to nedovolím.“ Řekl Naruto.

„Slibuju, Naruto-kun.“ Slíbila Sakura a dala mu sladký polibek.

„ Důvod, proč to všechno znám, je ten, že je to historie mého klanu.“ Vysvětlil Naruto, neřekl Sakuře úplně všechno, chtěl, aby na něco přišla sama.

„Jak to myslíš? Vždyť jsi Uzumaki, tak to nemůže být historie tvého klanu.“ Nechápala Sakura. Naruto se usmál a řekl:

„To taky není pravda. Uzumaki je po matce. Měl jsem ho, jen pro to aby mě nepřátelé klanu nezabily, když jsem byl dítě.“ Oznámil Naruto.

„Takže chceš říct, že jsi z klanu Čtvrtého?“ divila se Sakura.

„Bingo.“ Řekl Naruto a usmál se. Sakura na něj koukala jak z Jara.

„A to není vše.“ Pokračoval Naruto.

„Co ještě?“ optala se Sakura a nevěřícně na něj koukala.

„No, víš o tom, že čtvrtý, měl manželku?“ řekl Naruto. Sakura kývla hlavou.

„A víš taky to, že měli mít dítě?“ optal se Naruto.

„Ne, to jsme nevěděla.“ Odpověděla ještě víc překvapená Sakura, pak jí to došlo.

„Počkat, to mi chceš říct, že jsi syn čtvrtého?“ optala se Sakura, sama těm slovům nevěřila.

„Ano, jsme syn Kushiny Uzumaki, a Minata Namikaze.“ Souhlasil Naruto a usmál, se, když viděl její výraz.

„ Páni.“ Nic jiného Sakuru v tu chvíli nenapadlo.

„Tak to jsi hlavní adept na post Hokageho.“ Oznámila Sakura.

„To ano, ale mám, něco co musím dodělat, takže jsem sen odložil na neurčito.“ Řekl Naruto.

„Ty jsi odložil svůj sen?“ divila se Sakura. Naruto jen kývnul.

„Já jsem si říkala, že jsi podobný čtvrtému.“ Usmála se Sakura. Naruto se taky usmál a dal Sakuře vášnivý polibek, a Sakura mu ho s chutí oplácela plnou měrou.

„Je ještě něco, co bych měla vědět?“ optala se Sakura.

„No, ve zkratce, vlastním polovinu všech obchodů, bank, hotelů, restaurací, lázní, a továren v zemi Ohně. Plus další stovky poboček v jiných zemích. Tady v Konoze, vlastním celou čtvrť, kde dřív bydlel klan.“ Řekl Naruto. Sakura na něj nevěřícně koukala.

„Jasně, ještě něco vlastníš?“ optala se Sakura. Naruto zapřemýšlel.

„Tebe.“ Odpověděl Naruto a začal jí lechtat. Sakura se snažila bránit, a zadržet smích ale po minutě se rozesmála. Naruto jí pak povalil na zem a lechtal jí dokud se nevzdala.

„Naruto-kun, přestaň prosím, nebo se počůrám.“ Smála se Sakura. Naruto jí lechtal tak intenzivně, až jí tekli slzy.

„Vzdávám se, Naruto-kun.“ Oznámila Sakura mezi smíchem. Naruto přestal Sakuru lechtat. Sakura si otřela slzy. Pak dělala, že je uražená.

„Sakuro-chan, to byla jen sranda.“ Řekl Naruto a ze zadu jí objal. Sakura nic neříkala. Naruto jí otočil čelem k sobě a chtěl jí políbit. Sakura ho, ale povalila na zem a začala ho lechtat.

„Tak, teď je to fér.“ Oznámila Sakura po několika minutách. Naruto se usmál, přitáhnul si Sakuru k sobě a dal jí vášnivý polibek.

„Chceš domů, nebo ke mně?“ optal se Naruto. On sám, chtěl, aby Sakura šla k němu. Když leželi spolu v posteli, tak měl zvláštní hřejivý pocit u srdce a poprvé za ty roky, měl pocit, že není sám.

„K tobě.“ Oznámila Sakura s radostí. Taky chtěl být u Naruta. Přemýšlela nad tím, že by se zeptala, jestli nemůže být u něho, byla ráda, že se zeptal. A když viděla, že se Naruto taky raduje, tak mu dala sladký polibek. Naruto jí opět nabídnul rámě. Když ho Sakura přijala, tak se vydali do Narutova bytu. Když Naruto odemykal dveře hodiny odbíjely desátou.

„To jsme tam byli přes dvě hodiny?“ divila se Sakura.

„Čas letí, když má člověk skvělou společnost.“ Řekl Naruto. Sakura se usmála a trošku se začervenala.

„Prosím.“ Řekl Naruto, když otevřel dveře. Sakura se usmála, poděkovala. Oba si dali sprchu. Každý zvlášť samozřejmě. Naruto seděl v obýváku a nalíval saké. Sakura se usmála a přitulila se k němu. Ještě chvíli si povídali. Naruto se vyptával na ostatní, a pak na to jak se Sakura měla.

„Naruto-kun, moc ti děkuju za ty květiny a básničky.“ Poděkovala Sakura a dala Narutovi několik dlouhých sladkých polibků.

„Vše pro moji krásku.“ Odpověděl Naruto s úsměvem. Sakura zrudla. Nebyla zvyklá na to, že ji někdo skládá komplimenty. Když hodiny odbíjely půlnoc, tak se vydali spát. Sakura se schoulila u Naruta. Ten přes ni dal ruku a zašeptal ji o ucha: „Spi, maličká spi.“ Sakura se blaženě zavrtěla a za chvilku spokojeně spala.