Sharingan Hinata – část 1 – Nové schopnosti

Zkáza, takto by se dala popsat současná situace ninjovské vesnice skryté v listech. Proč zrovna my? Ptali se místní obyvatelé, ale jenom opravdu malé množství z nich, protože podstatná část obyvatelstva zahynula během útoku. A to byl pouze jenom jeden nepřítel, ten který za tohle všechno mohl a nesl vinu, či měl zodpovědnost. Naštěstí, totálnímu zničení a vyhlazení zabránil včasný příchod budoucího hrdiny Listové – Uzumaki Naruto konečně dorazil a okamžitě se pustil do boje s nepřítelem. A vyhrával, tedy alespoň nějakou dobu a pak nastal zvrat. Nyní to byl on, kdo potřeboval zachránit. Mohl mu někdo pomoci? Někdo snad ano. Ale i kdyby takový člověk existoval, kde teď právě byl.

„Byla jsem tam celou dobu. Pozorovala jsem, jak Naruto-kun bojuje, jak moc se neuvěřitelně snaží, ale nakonec i to bylo málo. Co jsem mohla já dělat? Napadla mě jediná věc. Musím mu pomoct za každou cenu,“ rozhodla se mladá dívka přibližně v Narutově věku.

Byla to ta dívka, která jako jediná, jej vždy viděla, tak jak ho dnes vidí i jiní. Ti, kteří dostali tu šanci a dožili se jeho návratu. A tak se tato mladá dívka bez sebemenšího zaváhání, vrhla proti nepříteli, který ji o tolik převyšoval v síle.
Bila se jako lvice, protože bojovala za záchranu milované osoby. Ale jak se stává, tak láska ne vždy zvítězí a byl to i tento případ. Hyuuga Hinata, šestnáct let, nyní balancovala mezi životem a smrtí. I když z pohledu, který se naskytl Narutovi vyplývalo, že zemřela. Ale události, které měly nastat, si vyžadovaly, aby žila. Takový byl nyní její úděl. Důvod proč přežila, nebyla nikoli šťastná náhoda, ale záměr. Záměr Peina, který zničil Listovou. Proč to udělal? Odpověď je jednoduchá. Potřeboval, aby se ukázal Kyuubi a Hinata byla pojistka, že Uzumaki Naruto jednoho dne zemře. Byla pojistka, kdyby on dnes neuspěl.
Ale pro všechny bylo přežití Hinaty malým zázrakem, dokonce i pro ni samotnou. A zatím se Peinův plán ještě nerozjel.
Jak Pein šesti sfér, tak i Nagato byli poraženi. Nagato dokonce vyměnil svůj život, za životy všech, které dnes v Listové zabil. Ale už nebyl schopen zrušit Hinatin příkaz na zabití Naruta.

„No a co, komu by to mělo jako vadit? Já jsem přece ráda, že žiju, ne? Tak jaký je problém? To že jsem temná stránka osoby, která miluje můj cíl? Jak moc chytrý tah učinil Stvořitel – Pein. Ale prozatím, to tu vypadá jako ve vězení, ale nakonec všichni schizofrenici prolínají svoje osobnosti, ne? Takže si klidně počkám,“ řekla druhá nová osobnost Hyuugy Hinaty.

Nikdo ji neslyšel, protože sotva byla schopna mluvit, ale spíše to byly její myšlenky. Jak potom tedy mohla Hinata bojovat se svým vnitřním nepřítelem, o kterém neměla nejmenší tušení, že existuje?
Po pár hodinách se vrátil Uzumaki Naruto do vesnice jako hrdina. Nikdo nebyl mrtev, ale vesnice byla zničená. Proč všichni ožívali, věděl jenom málokdo, ale spousta lidí tento zázrak přisuzovala Narutovi. Ten měl co dělat, aby vysvětlil, jak se to ve skutečnosti všechno událo. Nyní byl čas na oslavu hrdiny a všichni si to opravdu skvěle užili. I Hinata zde byla a byla ráda, že je Naruto naživu.
Ale jak už to bývá, tak radost střídá smutek. První událost, která vedla ke smutku, bylo zvolení nového Hokageho - Shimury Danzoua. Nikdo z toho nebyl dvakrát nadšený a všichni doufali, že se Tsunade-sama rychle probudí. Ale to se nemělo stát. Jakmile byl Danzou dosazen do postu Hokageho, tak za nedlouho poté Tsunade umřela. A byl to on, kdo ji viděla jako poslední naživu. Koneckonců okolo její smrti bylo spoustu nejasností a dohadů. A ten, kdo si dovolil o tom nějak veřejně pochybovat, byl zatčen ANBU root, Danzouovou jednotkou a ti kteří se vrátili, už nebyli schopni proti němu křivého slova.

„Jakmile Danzou zjistil, za jakých podivných okolností se mi podařilo přežít. Tak v tu chvíli na mě nasadil svoje hlídací psy z rootu. A já se musela podřídit jejich neustálému ohledu,“ říkala si Hinata, když uvažovala nad tím, jak mohla přežít.

Byl zde však hlavní důvod, proč se z Danzoua stal nový Hokage. Měla se konat schůze všech pěti Kagů, kde se měli dohodnout na společném postupu proti Akatsuki, ale zásluhou Danzoua se tak nestalo. Nikdo neví, co přesně tehdy udělal, ale nejspíše použil nějakou techniku na manipulaci s myšlenkami lidí. To vedlo k rozpadu shinobi aliance ještě před jejím vznikem.
Jak události následovaly, tak nejenom, že žádná aliance nevznikla, že vztahy mezi jednotlivými vesnicemi se opět vyostřovaly, tak i Uchiha Madara vyhlásil válku celému světu.

„Po návratu Hokageho domů do Listové, jsme se začali připravovat na válku. Nikdo nevěděl, co nás může čekat a co se od nás očekává. Tehdy jsem si nedokázala představit, že někomu vezmu život,“

Danzou stále nechával sledovat Hinatu. Měl obavy, že by mohla být zrádce. Protože mu nešlo do hlavy, jak ONA mohla přežít smrtelnou ránu od Peina.
„Ano Hokage-dono,“ řekla Tsunadina studentka, když dorazila k Danzouovi do provizorní kanceláře.
„Haruno Sakura. Takže ty jsi ošetřovala Hyuugu Hinatu poté, co ji zranil Pein,“ začal Danzou.
Sakuře z toho nebylo zrovna dvakrát příjemně, vzpomínat na takové události a proto na chvíli zamrzla. Nedokázala se pořádně rozpomenout.
„Tak mluv! Popiš mi to její zranění!“ Ztrácel pomalu trpělivost danzou.
„Nevím, jestli rozumíte všem názvům, takže,“ snažila se říct Sakura.
„Tohle mě nezajímá! Jenom chci vědět, jak moc ta rána byla smrtelná!“ Rozčiloval s Danzou.
Sakura se lekla, ale co mohla dělat? Dobře si uvědomovala, že když rychle nezačne mluvit, tak ji nejspíš budou jazyk rozvazovat ANBU.
„Stačilo pár milimetrů a byla by mrtvá,“ vyhrkla ze sebe, jak nejrychleji snad mohla.
Strach o vlastní bezpečí a pohodlí ji k tomu donutil. Ale byl to pouze pud sebezáchovy. Nakonec se přece mohla ospravedlnit tím, že nebyl žádný důvod to Hokagemu neříct. Avšak v hlavě jí začalo vrtat, proč se Hokage, tak moc zaměřil zrovna na Hinatu. To jí bylo teprve záhadou.
„Takže je to jasné! Rozhodně spolupracuje s Akatsuki. To by o nich však mohla něco vědět a tyto informace by Listové mohly poskytnout výhodu,“ uvažoval šestý Hokage.
Už, už si chtěl nechat zavolat svoje pochopy z rootu, aby zatkli Hyuugu Hinatu. V tom však vstoupil do jeho kanceláře jeden z nich.
„Hokage-dono,“ začal a čekal, až mu dá Danzou svolení pokračovat.
„Co máš tak důležitého, že mě vyrušuješ?“ Zeptal se Danzou.
„Tyto svitky by vás mohly zajímat,“ řekl ANBU a předal mu je.
„Proč by měly?“ Divil se Danzou.
„Protože byly nalezeny při rekonstrukci vesnice, pod troskami sídla Uchihů,“ řekl ANBU.
Toto byl pro Danzoua dostatečný důvod, aby zahodil všechny ostatní myšlenky za hlavu a začal se plně soustředit na tyto svitky, které jak doufal, budou obsahovat nějaké jutsu pro Sharingan.
Jejich přečtení mu zabralo celou noc, ale to, co se z nich dozvěděl, opravdu stálo za to. Nebyly zde přímo žádné speciální jutsu pro Sharingan, ale za to svitky obsahovaly popis vzniku Sharinganu. Tento svitek přímo dokazoval, že Uchihové byli příbuznými klanu Hyuuga, respektivě, že po použití dosti brutální techniky se Byakugan změnil na Sharingan. To Danzoua fascinovalo natolik, že rázem zapomněl uvažovat o Hinatě jako o zrádci, ale začal ji pokládat za vhodný pokusný materiál. Rozhodl, že si ji zavolá do kanceláře.
„Volal jste mě Hokage-sama?“ Zeptala se Hinata, když k němu vešla.
„Ano volal. Zaprvé je mi jedno, jestli si poskok Akatsuki nebo ne,“ začal mluvit.
Z tohohle byla Hinata naprosto v šoku, ale dávalo jí to vysvětlení, proč ji neustále sledovali ANBU root.
„Zadruhé, chci, abys použila toto jutsu. Máš třetinovou šanci, že přežiješ. Pokud odmítneš, budeš zatčena jako zrádce a následně vyslýchána, abys prozradila informace o Akatsuki. Pokud přežiješ, budeš zbavena veškerých podezření. Samozřejmě až vyhrajeme válku a ty přežiješ,“ vysvětlil Danzou.
Hinata už vážně nevěděla, která bije. Ale z toho co slyšela, jí vycházela jediná možnost a to zkusit třetinovou šanci na přežití nebo umřít. A i potom bude její život viset na vlásku.
Nebylo nad čím váhat, ani uvažovat. Buď to vyjde nebo zemře. Přistoupila blíže k Hokagemu stolu a začala studovat techniku. Chvíli jí to zabralo. Možná si chtěla prodloužit život co nejdéle. Ale ani takto to nešlo oddalovat do nekonečna. Ona si však přála opak. Techniku se jí podařilo pochopit během několika hodin. Danzou celou tu dobu na ni se zájmem zíral, nechtěl nic propást.
Přípravy byly dokončeny a Hinata se mohla pustit do skládání pečetí potřebných pro techniku, ale předtím se ještě chtěla rozloučit při nejmenším s Byakuganem a tak jej aktivovala. Pořádně si prohlížela okolí a snažila si to všechno zapamatovat.
„Budeš ještě zdržovat?!“ Ptal se naštvaný a zároveň nedočkavý Danzou.
Hinata sklopila svůj zrak opět ke svitku a tam si všimla, že některé pečetě byly přepsány za pomocí chakry. Všimla si jich z jediného důvodu a to z toho, že měla stále aktivovaný Byakugan. Rovněž bylo přepsáno procento pro přežití, rovnalo se skoro stu. Hinata položila svitek na zem a začala skládat upravené pečetě. Jakmile dokončila skládání, tak jí jejíma očima projela neuvěřitelná bolest. Musela se za ně chytit, protože si myslela, že jí snad vyskočí s důlků. Najednou ucítila, že jí po tvářích něco teče. Doufala, že to jsou jenom slzy. Ale mýlila se, byla to její vlastní krev, která jí stékala z jejích očí po tvářích.

„Celou tu bolest doprovázel můj řev. Bože, jak já tehdy trpěla,“
„Ale byla to nakonec zábava ne?“

„Povedlo se?“ Zasípala vyčerpaná Hinata.
„To uvidíme, až otevřeš oči,“ šíleně se zubil Danzou.
Nyní pro něj byla Hinata jedním z nejcennějších obyvatel Listové. Pomohl jí setřít krev z obličeje a vypláchnout zbylou krev z očí. Nyní se Hinata mohla podívat do zrcadla, aby zjistila, jak moc se změnila.
Místo bílých očí bez zorniček, byly její oči zcela černé, takže ani nyní nešlo určit, zda-li zorničku má, či nikoliv. Ale viděla pořád stejně dobře. Avšak oči nebyly to jediné, co se změnilo. I její tmavě fialové vlasy zcela zčernaly a už vůbec nebyly lesklými.
„Je fajn, že vypadáš jako Uchiha, ale zajímalo by mě, zda-li máš Sharingan,“ řekl Danzou.
Hinata v první chvíli nevěděla, co má vlastně dělat, jak má Sharingan aktivovat. Takže jí nezbylo nic jiného než to zkusit stejně jako u Byakuganu. Byl to sice trochu jiný pocit, ale Dojutsu se aktivovalo stejným způsobem. Nyní sice Hinata nedokázala vidět skrze předměty, ani neviděla charový oběh, ale za to se jí zdálo, že všemu rozumí a vše chápe zcela jasně.
„Co to?“ Divil se Danzou, který stál strašně blízko ní.
„Něco je špatně?“ Lekla se Hinata.
„Není, ale ten tvůj Sharingan je nějak zvláštní,“ řekl Danzou.
„Co je na něm zvláštního?“ Zeptala se Hinata.
Danzou nic neříkal a posla jí se podívat do zrcadla. Hinata byla vážně překvapená z toho, co viděla. Věděla, jak by měl vypadat Sharingan, ale její oči byly troch jiné. Byl to sice Sharingan jako takový, ale tečky byly ve dvou řadách. Ve vnitřním a vnějším kruhu, dokola byly dohromady čtyři tečky v každém oku. Dvě ve vnitřním kruhu a dvě v kruhu vnějším. Čím to bylo dáno, netušila ani Hinata. Nejprve uvažovala nad tím, že je to způsobeno tím, že použila jiné pečetě na techniku. Ale to nemohla nebo spíše nechtěla Danzouovi říct. Takže toto vysvětlení nepřipadalo v úvahu.
„Vypadá to, že si měla více než štěstí. Váš klan bude velkým přínosem pro naši armádu,“ řekl potěšeně Danzou.

„Já byla moc v šoku na to, abych mu řekla, že je tam i upravená verze, kterou lze vidět za pomocí Byakuganu. Po chvíli prohlížení mých očí mě pustil domů a já už nebyla schopná odhadnout, kde se skrývají ANBU, co mě sledují,“

Hinata byla opravdu hodně vyčerpaná, a proto si to zamířila rovnou domů a do postele. Hned usnula.
Následujícího rána se vzbudila a jako vždy šla první do koupelny provést ranní hygienu. Jakmile si čistila zuby, tak jí do koupelny vešla její mladší sestra.
„Co to máš s vlasama?! Že to povím otci,“ snažila se začít vydírat Hanabi.
Hinata si vypláchla ústa a vyplivla vodu do umyvadla. Nyní se jí začalo vracet vše, co se včera událo. Začala mít špatnou náladu.
„Nemyslíš, že na to stejně přijde u snídaně?“ Odsekla jí Hinata.
Moc se jí to nepodobalo a Hanabi vyvedlo stylovější chování její sestry. Začala se na svoji starší sestru strašně šklebit a dělat různé obličeje. Hinata chtěla zjistit, co Hanabi dělá, ale nenápadně.
„Byaku,“ zarazila se Hinata.
Nyní si uvědomovala, že už žádný Byakugan nevlastní. Ne, nyní měla Sharingan a technicky vzato by se dal nazvat dvojitým, protože tečky se v něm pohybovaly po dvou orbitách.
Když Hinata opět otevřela oči, už jí zářily rudě. Rozhodla se, že trochu postraší Hanabi. Měla strašnou chuť jí nějak šokovat. Nemohla si pomoct a otočila se na Hanabi s aktivovaným Sharinganem. Hanabi jenom valila oči a vůbec nechápala, co to vidí.
„Kdo sakra jsi?!“ Děsila se.
„To ani nepoznáš svoji starší sestru?“ Zeptala se Hinata.
Hanabi byla v šoku. Co se to dělo? Její sestra, její vlastní sestra měla rudé oči! Co to mohlo být?
„Ty se snad vážně bojíš?“ Řekla pobaveně Hinata.
Začala si sama uvědomovat, že jí něco na svém chování nesedí.
„To si nikdy v životě neviděla Sharingan?“ Zeptala se Hinata.
Sharingan, to magické slovo. Hanabi okamžitě věděla, kam si jej má přiřadit. Sharingan patřil Uchihů, jejich vzdáleným příbuzným. Ne ona věděla něco více, něco co ví jenom hlava hlavní rodiny klanu Hyuuga a ještě pár starších. Sharingan, to byly oči zrádců, kteří se kdysi dávno vzepřeli chránit hlavní rodinu. Byli to ti z vedlejší větve, kteří se snažili opět získat oblohu nad hlavou. Uvolnit se z klece, kterou pro ně představovala prokletá pečeť, kterou jim na čela vyrývala hlavní rodina. Tak, proč má tyto oči i její vlastní sestra? A jak k nim vůbec přišla?
„Co je? To se mě tak děsíš?“ Zeptala se Hinata.
Hanabi nevěděla, co si má počít. Měla začít brečet, mít radost, že se konečně zbavila konkurence svojí starší sestry nebo měla utíkat a bát se? Nevěděla.
„Tak utíkej a pěkně to otci všechno řekni!“ Zuřila Hinata.
Hanabi ji bez sebemenšího zaváhání poslechla a vyletěla tryskovou rychlostí z koupelny a dolů po schodech za svým otcem.

„Tehdy jsem nevěděla, jaký byl původní důvod pro vytvoření Sharinganu, ale brzo jsem to měla zjistit,“