Chtěl jsem zabít tebe.../3

Kabuto odstoupil od okraje srázu a urovnal si kapuci svého pláště. Když poté složil ruce v pečeti, nedokázal se ubránit výrazu, který byl něco mezi úsměvem a ušklíbnutím.
Země před ním se rozestoupila a objevila se rakev, jejíž víko se pomalu odklopilo. Odhalilo tak postavu drobné dívky v červeném...

,,Oodama Rasengan!“
Naruto narazil do Susana’a, které jeho útok opět úspěšně odrazilo.
Sasuke tázavě naklonil hlavu na stranu. ,,O co se tu vlastně snažíš?“ zeptal se, ale jeho slova zanikla v dalším výbuchu. S povzdechem se usadil na kámen a čekal až se Naruto unaví.
Tentokrát chtěl něco říct - a poprvé nedostával příležitost.

Po několika dalších nárazech do neproniknutelného štítu se jinchuuriki zastavil.
,,Takže, čeho tím vším chceš docílit?“
,,Pomstím Sakuru.“
,,Tak ty se chceš mstít...,“ Uchiha se zatvářil mírně pobaveně. ,,Zdá se, že jsme si podobní víc než jsem si myslel. Bolí to, když ztratíš někoho, koho miluješ, že? Teď mi možná dokážeš porozumět.“
,,Zabil jsi ji jen proto, aby jsi si byl jistý, že ti rozumím?!“ Věděl, že to není pravda, ale potřeboval ho nějak obvinit, dodat si odvahu... Přes to všechno ho stále považoval za svého přítele a chtěl ho přivést zpět - i když ho zároveň toužil zabít. Z toho všeho se cítil tak zmatený...
,,Vlastně,“ začal, ,, ti už rozumím. Opravdu to bolí... Ale zajímalo by mě, jak jsi se cítil ty? Nemůžeš přece zapomenout na minulost, na náš tým.“
,,Můžu.“
,,Takže tě budu muset zabít?“
,,Pochybuji, že se ti to povede, ale vlastně máš pravdu.“
Naruto otevřel pusu, ale nenapadlo ho nic, co by mohl odpovědět. ,,Jdu tě zabít,“ oznámil prostě a rozběhl se směrem k Sasukemu.
,,Vážně už si tím jsi jistý?“ zeptal se Sasuke.
Pak si povzdechl, zrušil Susano’o - nudil se v něm - elegantně se vyhnul několika vrženým kunaím, vyskočil do vzduchu... V další chvíli stál za Narutem a držel mu pod krkem svou katanu.
,,Bylo to lehčí než jsem předpokládal,“ promluvil nejprve sám k sobě. ,,No, abych se vrátil k Sakuře: Chtěl jsem zabít tebe... Když tam skočila ona, už jsem tu ránu nedokázal zastavit.
A teď,“ usmál se, ,,tě podříznu.“ Pomalu zatlačil na meč. Ostří lehce projelo kůží a pokračovalo dál...
Na zem dopadly kapičky krve.

,,Přestaň!“ přerušil Sasukeho čísi výkřik.
Zvedl hlavu. ,,Nemožné...,“ vydechl.
,,Ty... Žiješ?“ zašeptal Naruto.
,,Ne,“ odpověděla. Stála před nimi Sakura. Vypadal téměř jako živá, až na rozpraskanou kůži a tmavé bělmo očí.
,,Kabuto mě vyvolal pomocí Edo - Tensei. Ovládáme mé tělo, ale zatím ne mou mysl... Proto vám chci ještě něco říct.
Sasuke-kun. Není tvá vina, že jsem zemřela; bylo to moje rozhodnutí. Vlastně jsem si ani neuvědomila, že to co dělám, povede k mé smrti...
Co se týče tvých citů k mě... Jak už jsem ti řekla předtím, přišel jsi pozdě.“
,,Jakých citů? Proč pozdě?“ odvážil se zeptat Naruto.
,,Uvědomil jsem si, že v mém životě stále schází jedna osoba... Osoba, která ve mně probudila to, o čem jsem myslel, že už jsem to dávno ztratil - lásku. A jednoho dne jsem jí to řekl... Ale ona už mé city neopětovala. Našla někoho jiného. Taky mě to mohlo napadnout dřív...“ Sasuke pokrčil rameny.
,,Koho?“
,,Pořád jsi tak... Blbý,“ ušklíbl se. ,,Tebe Naruto, že Sakuro?“ otočil se na ní.
Naruto překvapeně nadzvedl obočí. Z rány na krku se mu spustily další rudé stružky.
,,Já... ,“ Sakura sklonila hlavu. Když ji poté pozvedla, na rtech měla jemný úsměv. ,,Miluju tě, Naruto.“
Jinchuuriki mlčel - něco takového nečekal. Nikdy jsem si nevšiml, že by chtěla, abychom byly více než přátelé... Ať jsem ji zval kamkoli, vždy mě odmítala. Tak co ta náhlá změna názoru?
Náhle si vzpomněl na okamžik, kdy mu Sakura vyznala lásku poprvé. Tehdy ji obvinil, že lže sama sobě.
Je to teď... Pravda?
,,Nevím, co na to mám říct,“ hlesl.
Dívka se zachmuřila. ,,Myslela jsem, že i ty mě miluješ. Oh... Začínám útočit. Pozor zleva!“ praštila pěstí do země. Objevila se dlouhá prasklina a mířila k Sasukemu, který stále držel Narutovi meč na krku.
Stáhl katanu pryč, zvedl nohu a nakopl Naruta do zad.
Kyuubiho jinchuuriki, Sennin a hrdina Konohy v jedné osobě překvapeně vyjekl a dopadl na všechny čtyři. Vzápětí zapadl do země.
Uchiha mezitím uskakoval před dalšími ranami.
,,Jak tě mám zastavit?“ zeptal se.
,,Musíš mě zapečetit... Zprava!“
,,Vidím tě,“ blýskl rudýma očima. ,,Jak tě mám zapečetit?“ opakoval.
,,Musíš mě znehybnit, složit pečetě psa, koně a tygra a vyslovit Kai.“
Naruto mezitím vylezl ze země a rozhlížel se kolem. Viděl jak se Sakura se Sasukem navzájem mlátí - ale netušil, co by měl dělat. Sundal si z čela čelenku a zavázal si jí na krk, aby ztlumil krvácení. Byl to jen škrábanec, ale stejně to bolelo.
Poté se Sasukemu rozběhl na pomoc - ten ovšem nevypadal, že by ji potřeboval. Držel Sakuřiny pěsti ve svých rukách a tlačil ji zády na skálu za ní.
,,Co chceš dělat teď?“ zeptala se.
Sasuke neodpověděl a otočil se na Naruta. ,,Pojď sem a zlom jí ruce!“
Ten jen přikývl; stál u nich. ,,Co že to mám vlastně udělat?“ zamračil se.
,,Přeraz jí ruce! Už jí dlouho neudržím, je dost silná.“
Naruto sebral ze země kámen. Doufal, že tím to půjde rychleji. Přistoupil blíž, rozmáchl se.
Dál už vnímal jen záblesky vzpomínek.
Sakura sedící v lavici na akademii a hledící směrem k Sasukemu.... On sám, jak stojí pod stromem a dívá se na ní - když jako první vyšplhala na strom bez pomoci rukou... Kyuubi, který při boji ovládl jeho tělo a on Sakuru zranil...
Jen pár milimetrů nad její rukou ránu zastavil.
,,Nedokážu to,“ přiznal. ,,Nedokážu ti ublížit. Na to tě příliš miluji, Sakura-chan. Vždycky budu...a -“
,,Tohle si nech na potom! Dělej, Naruto!“ přerušil ho Sasuke.
,,Udělej to,“ přidala se i Sakura. ,,Vše co jsi mi udělal... I to co uděláš, ti odpouštím.“
Naruto se beze slova znovu rozmáchl k ráně. Tentokrát ji nezastavil.
Těsně před jejím dopadem zavřel oči a odvrátil pohled, ale stejně uslyšel to křupnutí zlomené kosti následované výkřikem.
Sasuke zvedl ze země kámen a zlomil jí i druhou ruku. Naruto se otočil právě včas, aby viděl jeho zaváhání a stín pochybností, těsně před tím, než se ozvalo další křupnutí.
Sakura klečela na kolenou, ruce svěšené podél těla. ,,Rychle,“ zašeptala. ,,Brzy se uzdravím...“
Uchiha na nic nečekal - ozval se vřeskot chidori a vzápětí náraz do skalní stěny.
Když Naruto viděl o co se Sasuke pokouší, v ruce se mu objevil rasengan, který zarazil do skály. Poté uskočil.
Kolem začaly padat kusy kamení.
Naruto zastavil vedle Sasukeho, který stál otočený zády k místu, kde klečela Sakura a tvářil jako by se ho nic z toho netýkalo.
Jinchuuriki se ohlédl. Za nimi se nyní tyčila kamenná mohyla.
Sasuke se náhle otočil a kráčel zpátky. Naruto se rozběhl za ním.
Ze Sakury bylo vidět jen polovinu obličeje; zbytek těla byl pohřbený pod kamením.
,,Skončete to,“ řekla tiše.
Oba složili tři pečetě.
,,Nikdy na tebe nezapomenu,“ řekl Naruto.
,,Vždycky budeš v mém srdci,“ zašeptal Sasuke.
,,Jednou se znovu setkáme... Ať už to bude kdekoli.“
,,Kai...“ ozvalo se dvouhlasně.

Nad bojištěm se rozhostilo ticho.
Oba uvažovali proč to muselo skončit zrovna takhle. Jaký smysl má smrt?...
Kolem nich se přehnal poryv větru, jako by se snažil odnést všechny bolestivé vzpomínky.
,,Když je pryč, už mi nic nebrání srovnat Konohu se zemí,“ promluvil Sasuke tiše.
,,Nemůžu tě nechat to udělat.“
,,Tak mi v tom zabraň.“
Naruto se na něho překvapeně podíval. ,,Chceš abych to udělal?“
Uchiha pokrčil rameny. ,,Ano i ne. Po těch všech letech už mě to chvílemi opravdu nebaví... Ale stále toužím po pomstě.
Zastav mě, když to dokážeš, ovšem budeš mě muset zabít. Nikdy se ti nepodaří přivést mě zpět.
A když se o to budeš i přesto pokoušet, zabiju další, na kterých ti záleží.“
,,Já vím,“ přikývl Naruto. ,,Co kdybych zabil ty, na kterých záleží tobě?“
,,Žádní další už nejsou.“
A znovu bylo ticho, které žádný z nich nerušil sebemenším pohybem.

A poté opět jako první promluvil Sasuke.
,,Vrať se do Konohy. Najdi si svou druhou lásku. A až se příště setkáme, budeme bojovat.“
S těmi slovy se otočil a odcházel pryč.
Naruto za ním chvíli hleděl, pak pokrčil rameny a vydal se opačným směrem.

Pár měsíců po svém návratu do Konohy, Naruto konečně překonal svůj zármutek a začal si všímat dívek kolem sebe. Hlavně Hinaty.
A brzy jí roztřeseným hlasem vyznal lásku, kterou ona stále opětovala.
Druhého dne byla poslána na misi z níž se už nikdy nevrátila.
Naruto zasažený další těžkou ztrátou se opět vydal na cestou pomsty.
Přísahal, že tentokrát ji dotáhne do konce.
Brzy jejího vraha našel a vydal se ho zabít.
Ale na Madaru jeho síly nestačili.
A ten tak získal posledního bijuu do své sbírky.

Konec