Strážce brány - 5. Předem prohraný boj

„Všichni do kruhu zády k sobě!“ Rozkázal Kakashi a ostatní ho hned poslechli. Utvořili kolečko a začali přemýšlet, jak se dostat z této šlamastiky. Deset velkých tvorů se k nim blížilo a každý vypouštěl část své chakry. Bylo to jako kdyby se navzájem přeměřovali, kdo má více energie. Pro členy týmu to bylo příšerné. Ten tlak na ně byl obrovský. Yamato složil nějaké pečetě a vykřiknul:
„Mokuton: Moku Shouheki no Jutsu!“ Obklopila je dřevěná polokoule, která je alespoň trochu chránila před pouhou vyzařující silou nepřátel. Yamato se podíval na své přátelé a byl v šoky. Všichni vypadali opravdu vyděšeně. Nikdy se s ničím takovým nesetkali. A ani on nic takového nezažil.
„Ti tvorové jsou jako jinjouriky. Nebo teda aspoň tak bojují. Jako kdyby je ovládl jejich démon a teď je nutí zabít vše co potkají.“ Přemýšlel nahlas. Ostatní jen zdrceně kývali hlavou na souhlas.
„A nešlo by tu jejich chakru zatlačit, jako jsi to dělal s Narutem?“ Navrhoval Kakashi. Tenzou však jen nesouhlasně zakroutil hlavou.
„Na to jich je moc. Nedokázal bych je všechny ovládnout.“ Teď už mohli začít vymýšlet pouze únikový plán. Chvilku nikdo nic nenavrhl, ale když se začalo ozývat dunění od nárazů útoků na jejich kryt, tak se ozval Sai:
„A co odletět na mém ptákovi? Všichni by jsme používali techniky na dálku a snažili by jsme se vykrýt všechny útoky, dokud nebudeme mimo dosah?“ Nikdo si nedokázal představit, jak chce vykrývat útoky těch deseti stvoření, které se zaměří na jediný malý společný cíl, ale nic jiného jim nezbylo.
Venku se zatím deset netvorů přiblížilo blíž ke krytu a mlátili do něho hlava nehlava. S každým úderem se objevovaly praskliny, které se stále více rozšiřovali. Pak se jednomu opravdu silným úderem podařilo prorazit dřevní kryt. Jenže než stihli nějak zareagovat, tak se vznesl do vzduchu pták s pěti lidmi na sobě. Všichni tvorové se na něho zaměřili a útočili přímo na něho. Někdo používal ty chakrové projektily z tlamy a další natahovací končetiny, které se pak v blízkosti cíle ještě rozvětvili, takže nebylo úniku. Nejhorší byla obrovská rychlost útoků. Než se posádka zmohla na něco, tak je zasáhli první střely a ozval se výbuch. Nejbližší příšery šly zkontrolovat jestli jsou opravdu mrtví. Tým se nehýbal a ležel na místě dopadu. Ale když k nim přišly monstra, tak se ozvalo jen puf! a nikdo tam nezůstal. Byly totiž jen klony. Originály letěly nevětší rychlostí úplně na druhou stranu, než kam letěla návnada. Zatím se jim podařilo nepozorovaně utéct, ale jakmile to tvorům došlo, tak se všech deset otočilo jejich směrem a sborově cosi zařvali. Rozeběhli se směrem k nim větší rychlostí, než oni byli schopní letět.
„Budete je muset nějak zaměstnat!“ Zvolal Sai, který se musel plně soustředit na ovládání ptáka. Snažil se mu dát víc chakry, aby ještě zrychlil. Ale ať mu dal sebevíc své chakry, tak to nepomáhalo. Neustále je doháněli. Ostatní se sedy otočili čelem k přibližujícím se nepřátelům a začali připravovat svoje techniky, které by je měli zdržet. Jako první byl připravený Yamato a vykřikl:
„Mokuton: Ikite Shinrin!“ Jeho chakra se znovu rozestoupila do okolí, jenže tentokrát se všechna vegetace, se kterou se jeho chakra dostala do kontaktu začala oživovat a zvedat se. Jako by všechno ožilo. Stromy začaly chodit a šly přímo na jejich pronásledovatele. Šest jich jednoduše přeskočilo stromové válečníky, ale zbylí čtyři se dali do urputného boje s přírodou. Všechny jejich končetiny každou chvíli obmotávali jiné větve nebo úponky, takže uvízli na místě a zbytek stromů do nich neustále mlátil. Šest příšer pokračovalo v jejich pronásledování. Než se však stihli přiblížit, tak Sakura už připravila svoji techniku a zvolala její název:
„Shitatsu Chrti Hana!“ Mohla tu techniku použít pouze na toho kdo se jí díval do očí. A to byl pouze jediný tvor. Najednou zarazil. Stál na místě a mlátil neustále na všechny místa. O jejich sledování už neměl žádný zájem. Tohle genjutsu, když se použije na obyčejného ninju, tak vyřadí z boje. Protože ho nutí neustále se vyhýbat třešňovým květům, které na něho létají v obrovské rychlosti. Technika se ukončí, až cíl padne vyčerpáním na zem.
Zbývá už jen pět pronásledovatelů. Kakashi byl jako další připraven a tak řekl:
„Doton: Haka!“ Čtyři monstra se zarazily a zůstaly stát na místě. Jejich pud sebezáchovy zapracoval znamenitě. Ale jeden běžel stále za nimi. Když v tom se celý propadl do země. Než se stihnul, nějak dostat ven, tak se nad ním uzavřela země a uzamkla ho v jeho hrobce. Pronásledovatelé se dali do pohybu, ale to už měl Sasuke připraven svoji techniku a tak jen zvolal:
„Raiton: Sempu!“ Nebe se zatáhlo a začaly z něho létat blesky na nebohé příšery. Energie blesků je asi hodně překvapila, protože příšery stály na místě a nechaly blesky narážet celou silou do sebe. To je na okamžik paralyzovalo a tak získali další čas na útěk. Konečně dokázali uniknout té smrtelné situaci.
Ostražitě se rozhlíželi po nepříteli a konečně si mohli prohlédnout místo, které bylo ukrýváno pod genjutsu. Bylo tam obrovské údolí. Stromy rostly jen po okraji údolí a dole byla jen planina. Na druhé straně údolí stojí velká hora na jejímž úpatí je jeskyně. Co bylo ale ještě divnější, bylo že celá planina byla pokryta tisíci možná i statisíci tlejících se mrtvol. Místy byly i na sobě ve vrstvách. S velkou nechutí hleděli na to co tam leželo a nedokázali si ani představit co se tam dělo. Ale mezi těly si všimli i nějakých čerstvých, protože tam byla čerstvá nezaschlá krev.
„Co je tohle za místo?“ Ozvala se klepající se Sakura. Viděla toho už hodně, ale něco takového ještě ne. Dělalo se jí špatně z toho co tam viděla. To nebyl masakr, to byly jatka. Všude tam ležela těla. Některá bez rukou, nebo jiných končetin, nebo dokonce bez hlavy. Nebyla jediná, komu se dělalo špatně. I tak ostřílení ninjové, jako Kakashi a Yamato museli odvrátit zrak. Byl to vážně špatný pohled. Tohle místo bylo prosáklé zlem a destrukcí. Sasuke objal Sakuru, aby ji alespoň dal najevo, že tam je s ní, ale i on se třásl. Tohle nemohlo být dílo ničeho normálního.
„A do háje!“ Vykřikl zaraženě Sai a začal kličkovat ve vzduchu. Ostatní se podívali před čím uniká a nechápavě hleděli na jeskyni. Vyletěli z ní dva velcí tvorové, kteří měli křidla. Nabrali rychlost a směřovali přímo na ně. Tvorové prolétli kolem nich a rozdělili se. Jeden letěl nahoru a druhý dolů. Chtěli je skřípnout ve dvou směrech.
„Katon: Hibashiri!“ Zareagoval rychle Sasuke. Od něho vyletělo několik rychlých proudů ohně. Rozdělili se a několik jich směřovalo na každý cíl. Tvorové však jen ještě víc zrychlili a vyhnuli se už tak rychlému útoku. Což byla jasná nápověda k tomu, že rychlostí je nechytí. Takže se je pokusili zpomalit.
„Mokuton: Mitsuna Netowaku!“ Zvolal Yamato. Roztáhnul prsty a z každého prstu mu vyrazil úponek, který se stále větvil dál a dál. Nakonec ve vzduchu kolem nich byla velice hustá síť, přes kterou se tvorové jen tak nedostali. Jenže jeden se otočil aby nabral rychlost a pak přímo na ně vyslal proud chakry. Jen s těží se dokázali vyhnout chakře, která prošla přes obranou techniku jejich společníka. Překvapeně se po sobě podívali a snažili se vymyslet nějakou další strategii, než se k nim dokáží dostat ti tvorové. Sakura chtěla použít nějaké svoje genjutsu, ale žádný z ptáků se jí nedíval do očí a tak se rozhodla použít jinou svoji techniku na dálku. Začala soustředit svoji chakru do ruky a druhou potom začala skládat pečetě. Pak zvolala:
„Nigemichi no jutsu!“ Pak se najednou chakra, kterou nashromáždila do ruky uvolnila. Jako by se rozplynula, ale až ty tvorové prolétali okolo, tak se energie zase spojila v podobu obrovské pěsti, která udeřila přímo do jednoho ptáka a poslala ho dolů k zemi. Odkud se už nevznesl. Takže zbyl už jen jeden protivník. Dole v místě dopadu zase ten tvor uvolnil svoji zbytou energii a změnil se v člověka. Jenže tento počin přivolal zevnitř jeskyně další dva ptáky.
„Odkud se berou?“ Řekla naštvaně Sakura, když se dívala na tu jeskyni. Sai se pak zarazil a usilovně přemýšlel nad jednou myšlenkou co ho zrovna napadla. A pak řekl:
„Nemohli by všichni ti tvorové vycházet odtud?“ Všem se rozšířili oči překvapením. Začalo jim docházet to co ho napadlo.
„Ty si myslíš, že všechny ty těla jsou od těch mutantů?“ Ptal se překvapeně Kakashi. Jejich mladý pilot ptáka přikývnul a začal vysvětlovat:
„Je to jediný způsob, jak by se tu vzalo tolik těl. Ale kdo by je tu mohl zabíjet?“ Kdyby byla jeho myšlenka, alespoň trochu možná, tak by tu musela někde být nějaká armáda, která by s nimi bojovala. Ale oni zatím nikde nikoho nepotkali. Z uvažování je vyrušili až tři netvoři, kteří na ně letěli z různých směrů. Připravili se ke své obraně a začali metat techniky. Yamato se soustředil a začal po všech třech vysílat dřevní střely, které je donutily, aby změnili směr a začali uhýbat. Kakashiho napadla jedna spásná myšlenka a tak křikl na Sasukeho:
„Potřebuji déšť!“ Ten se na něho jen překvapeně podíval, ale nepřemýšlel nad tím a pronesl název techniky:
„Suiton: Ame!“ Na nebi se objevily mraky a začalo pršet. Chvilku jen tak kapalo, ale potom začalo pršet pravdu vydatně. Monstra začaly hůře manévrovat a toho chtěl hned využít Kakashi a tak zvolal:
„Suiton: Shogekiha!“ Najednou se začala všechna voda obalovat kolem nich a tvořit kouli. Vody stále přibývalo, takže koule se zvětšovala. Když už byla dost široká, tak se rozletěla pod tlakem do všech směrů a smetla všechny tři tvory sebou. Ani jeden to nestihl vybrat a tak dopadli z té velké výšky přímo na zem. Po chvilce se objevili tři kužely energie, které vypovídali o úspěšném úmrtí nepřátel. Začali se radovat, že mají konečně klid, ale z jeskyně vyletěli další tvorové. Ale tentokrát jich už bylo šest.
„Skončí to vůbec někdy?“ Bědoval zničeně Yamato. Jeho dřevní techniky ho hodně vysilovaly. Sice ještě nebyl na dně svých sil, ale na další boj se už necítil. Ani ostatní na tom nebyli už zrovna nejlépe.
„Tady jsme pro ně moc lehký cíl. Na zem jít, ale nemůžeme, takže to musíme nějak vydržet tady.“ Řekl jim Kakashi. Ani jemu se to už nelíbilo. Vypadlo to jako kdyby ta jeskyně nějak reagovala na počet poražených nepřátel a vždycky posílala jednou tolik nepřátel. Rozhodně jejich situace začal být už velmi vážná. Sakura se připravila použit další techniku:
„Daburu Nigemichi no jutsu!“ Tentokrát soustředila chakru do obou rukou a už je tak zkušená v ovládání chakry, že pečetě si řekla jen v mysli. Energie se zase rozplynula a když kolem proletěli netvoři, tak se spojila do dvou velkých pěstí, které zasáhly dva různé cíle a poslaly je nekompromisně k zemi. Tato technika ji stála hodně sil, takže prozatím nebyla schopná dále útočit. Yamato také neútočil, jen šetřil svoji chakru na připadnou obranu. Takže útoky zbyly na Sasukeho a Kakashiho. Ti se rozhodli pro nouzové řešení. Oba vyvolali svoje Mangekyou Sharingany a připravili se. Kakashi zjistil, že když něco pošle do jiné dimenze, tak v tom místě vznikne na dobu, kdy posílá předmět pryč pevná hmota. A toho chtěli využít. Soustředil se na vzduch kolem nich a poslal ho pryč, ale stále se soustředil, aby udržel svoji techniku. Sasuke se také soustředil a zvolal:
„Amaterasu!“ Černý oheň poslal přímo na místo, kam se díval Kakashi. Takže se teď kolem nich vznášel černý oheň, který nic neporazí. Všichni čtyři ptáci chtěly vyzkoušet co je to za oheň a tak do něho vletěli. Okamžitě začali hořet a spadli k zemi.