4. Velká ninja válka - 7. Zrada

Dva sanninové přistoupili k nově příchozí skupince a bavili se s nimi o všem možném. Jen Shizune stála kousek za nimi a couvala. Pak než jí někdo stačil někdo něco říct, tak začala obrovskou rychlostí skládat nějaké pečetě a zvolala:
„Shizen no toneru!“ A položila svoji pravou ruku na zem. Kolem ní se objevil velký černý kruh.
„Zrádče!“ Zařvala Shizune na svoji učitelku. Ta na ni nechápavě koukala. Vždycky jí byla věrnou společnicí. Byla pro ni jako vlastní dcera. A ona se teď postavila proti ní a ostatním. Bylo jí to líto.
„Co to děláš, Shizune?“ zeptala se pátá Hokage a provrtávala ji pohledem. Její černovlasá studentka se na ni naštvaně dívala a řekla:
„Jak jste mohla?! Byla jste mi jako matka, když mě ta pravá opustila a teď jste zradila mě i svoje ideály. Vždycky jste říkala, že budete pomáhat potřebným a budete bránit Konohu! Bylo to ve vaší přísaze, jak jste se stala Hokagem. A teď to všechno hodíte za hlavu, aby jste mohla dělat společnost tomu blonďatému spratkovi, který si myslí, že mu patří svět? Kdyby jako dítě umřel ve vesnici, tak by byl klid!“ Tsunade se na ni zaraženě koukala. O přísaze věděla, ale teď už mají jiného Hokageho, takže se o vesnici nemusí starat. Ale postavit se proti vesnici taky není nejlepší nápad. O čem to tady vůbec přemýšlí? Vždyť to vesnice zradila Naruta, tak ať si nese plné následky. Všichni ho tam vždycky podceňovali a nenáviděli ho kvůli té lišce a pak Sakura s Minatem zradili. Je tu, protože si myslí, že mladý blonďák kousek od ní, má nárok na pomstu.
Najednou se vedle ní žlutě zablesklo a Naruto už vedle ní nestál. Byl o pár metrů dál a držel jednou rukou Shizune kolem krku, metr nad zemí. Černovláska na něho nenávistně hleděla a snažila se nějak dostat u jeho sevření. Oba dva stáli pořád v tom podivném kruhu, který vytvořila. Jak ji přitlačil silou na kmen stromu, tak jí jedna větev rozškrábla její ruku. Začala jí téct krev. Nesnažila se ji ani zastavit a čekala. Mladý Uzumaki se na ni nenávistně koukal a vyčítal jí:
„Vůbec neznáš mě ani můj život! Takže mně přestaň pomlouvat. Kdo může být tak blbý, aby pomlouval člověka, který stojí před ním? Mohlo by se to pěkně vymstít!“ Mladá žena chvilku sledovala potůček své krve, jak pomalu stéká po kmeni stromu až dolů do toho černého kruhu. Když se její krev dotkla země, tak se začala smát. Podívala se mladíkovi do učí a křikla:
„Jsi zrůda co, mi ukradla učitelku. Obyčejná zlodějská zrůda, která si myslí, že dokáže něco udělat proti mocnému Yondaimemu. Jenže náš Hokage tě zamáčkne do země jako obyčejného červa!“ Všichni ostatní co se na tu dvojici dívali vyvalily překvapeně oči. Věděli, co to pro ni bude znamená. Ale je opravdu blbá, takhle Naruta urážet do očí. Mladý Uzumaki napřáhl svoji druhou ruku, aby ji udeřil, ale najednou se začalo dít něco divného. Ten černý kruh najednou začal červeně blikat. Pak se začala zvedat krajní strana kruhu. Naruto na nic nečekal a odskočil z celého toho kruhu a čekal co se bude dít. I ostatní se postavili do bojového postoje, protože se jim to přestávalo líbit. Když se zvedla stěna tak dva metry vysoká, tak se začala země v okolí třást. Po chvilce ustalo třesení a stěna začala znovu klesat. Za ní se začalo objevovat deset postav.
Zajímavý způsob přemísťování. Před nimi se objevilo deset členů organizace. Jediní známý, byli Sasuke, Juugo a jejich vůdce Minato. Pod jejich nohama byla ještě Sakura, která ošetřovala zraněnou Shizune.
„Mohlo mě napadnout, že zradíš, Tsunade! Vždycky jsi byla příliš slabá a proto jsi klesala až tak, že jsi začala podporovat toho netvora,“ ozval se jako první Namikaze. Byl rád, že její žačka je stále loajální k vesnici a díky tomu mohl zabránit sanninům, aby se připojili k jeho synovi. Když Naruto uslyšel jeho hlas a taky jak ho nazývá, tak se v něm začal vařit vztek. Hned se vydal za zdrojem toho hlasu. Když si jeho protivníci všimli, že jde k nim, tak na něho zaútočili. Ale on zmizel ve žlutém blesku a objevil se u Namikazeho. Měl napřaženou ruku a držel ho za krk. Začal ho zvedat do vzduchu. Velitel organizace Ushi na to překvapeně koukal. Byl v šoku, takže se nezmohl vůbec na nic. Jeho společníci se rozhodli mu pomoci. Dva ninjové, každý z jedné strany, udeřili Naruta do břicha. Jenže jejich pěsti jen narazili do chakry, která se zformovala do jakési bariery a nedovolila nijak ublížit Uzumakimu. Ten stále provrtával blonďatého hrdinu zabijáckým pohledem. Potom se rozpřáhl s rukou a hodil Namikazeho někam pryč do křoví.
„Ty jeden srabe! Opustil jsi mě a potom se schovával za ženskou sukni! Za to zemřeš pomalou, bolestivou smrtí! To ti slibuji. Až s tebou skončím, tak z tebe nezbude ani mastnej flek, který by mohli poslat té tvojí ženušce!“ Naruto nenávistně křičel směrem na svého biologického otce a šel ho najít tam, kam ho hodil. Jenže to k němu už běžela Sakura s napřaženou pěstí, plnou chakry.
„Ty jeden zmetku! Jak to mluvíš o svém otci?“ divila se naštvaně růžovláska a snažila se ho udeřit největší možnou silou. Jenže než se k němu dostala, tak se jí do boku dala Tsunade takovou obrovskou ránu, že její tělo odletělo úplně pryč. Shodou náhod letělo na stejným směrem jako její manžel.
„Takovou macechu ti teda nepřeji,“ vydechla naštvaně pátá Hokage a ostražitě se koukala po ostatních členech té zpropadené organizace. Čekala, že na ně začnou jeden po druhém útočit, když napadli jejich vůdce, ale opak byl pravdou. Oni tam jen nechápavě stáli a čekali na rozkazy. Jediný Sasuke si dal do pohybu. Stoupnul si do dráhy mezi Narutem a jejich Hokagem.
„Naruto, stůj! Nemůžu tě nechat ublížit Minatovi. Vzhlíží k němu spousta lidí. Pochop, že není jen Hokage, ale i vůdce organizace Ushi. Kdybych tě nechal jednat podle tvého uvážení, tak by to mělo katastrofální následky na morálku všech lidí, které vede,“ snažil se ho uklidnit mladý kamarád. Nechtěl a hlavně nemohl ho nechat napadnout Namikazeho. On už měl možnost zkřížit svoje pěsti s Narutem a věděl, že je opravdu silný. Určitě by mu nedělalo problém srazit Yondaimeho k zemi a zadupat ho pod ní.
„Sasuke, uhni mi z cesty! Vždyť jsi slyšel co mi ten zmetek, teď řekl! Jak po mě můžeš chtít, abych ho nechal jen tak jít?“ divil se naštvaně Naruto a stále se přibližoval k jeho bývalému týmovému partnerovi. Prostě nemohl přejít přes to, co u něm ten chlap říkal. Sice je to jeho otec, ale takovéhle kecy by si měl odpustit. On k němu vždycky vzhlížel a ani nevěděl, že to je jeho otec a nyní by ho nejradši zabil.
„Naruto, nedělej to. Jestli napadneš Hokageho, tak to znamená, že jsi skončil. Už nebudeš mít možnost vrátit se do Konohy a stát se znovu ninjou! Už nebudeš moct být se svými kamarády a každý známý, který tě potká se tě pokusí zabít. Víš co to znamená? Budeš vyhnanec bez možnosti návratu! Vím, že je to těžké, ale pokus se krotit svoji zášť a nenávist. Udělej to pro mě. Jsem tvůj věrný přítel,“ naléhal dál mladý Uchiha a pomalu se připravoval na střetnutí jejich sil. Nebyl z toho vůbec rád, ale rozhodně ho nemohl jen tak pustit. Začal se připravovat na nejhorší. Nevěděl, jak dlouho dokáže obstát v boji, proti jeho příteli, ale byl rozhodnut klidně položit i svůj život, aby ochránil svého vůdce.
„Ty si fakt myslíš, že se chystám vrátit? Mám přítelkyni a uznávají mě jako vůdce. Navíc mě vůbec nic netáhne domů. Jací mi tam zbyli přátelé? Všichni mě prodali, jediný kdo se vůči mě neotočil zády jsi byl ty. To ty jsi moje jediné pouto s vesnicí! Nikdo jiný se tam o mě už nezajímá. Mají mě za zrůdu,“ hlesl naštvaně Naruto. Trochu zpomalil ve svojí chůzi, ale stejně stále šel stejným směrem. Sasuke byl pravdu jediný, kdo mu z Konohy zbyl. Vždyť všichni ostatní se stali vůdci svých klanů a zvolili Namikazeho zpět na Hokageho. Nic víc nepotřeboval vědět. Kdyby se někdo z nich aspoň občas za ním zastavil a prohodil pár slov, tak by možná neskončil tady. Ale všem byl ukradený a když s nimi chtěl mluvit on, tak měli příliš práce a neměli čas. Z počátku tomu věřil, ale pak ho jejich stále stejná výmluva už začala pořádně iritovat a na ně zanevřel a přestal se snažit trávit nějaký čas s nimi. Uzavřel se do sebe.
„To si opravdu myslíš, že jsem jediný z vesnice které na tobě záleží? Nebuď tak slepý! Co třeba Hinata, Iruka-sensei a Konohamarův gang? A i staříkovi z Ichiraku ramen chybíš. Vidíš, že nejsem jediný. Máš s vesnicí mnohem víc pout, než jsi schopný připustit,“ namítnul nesouhlasně Sasuke. Mladý Uzumaki byl u něho už opravdu blízko. Než mu stihnul nějakým způsobem odpovědět, tak se kolem Sasukeho objevil zbytek jejich jednotky a chystali se zaútočit. Chtěli bránit jejich velitele se vším co umí. Každému Minato nějak pomohl a tak mu to chtěli nějakým způsobem oplatit. Proto s ním byli v té jeho organizaci.
„Uzumaki, vzdej se a možná tě necháme žít do tvého soudu. Jsi nicka, která proti nám, členům vznešené organizace Ushi žádnou šanci! Když půjdeš dobrovolně, tak možná necháme všechny ostatní svobodně odejít,“ vyzíval ho jeden z ninjů. Sasuke si povzdechl a provrtal toho odvážlivce pohledem. Nebyl dobrý nápad sebou brát nováčky. Vždyť tenhle nikdy neviděl Naruta v boji a valí tady do něho takové kecy. Asi se nechce dožít návratu do vesnice. Až se vrátí do Konohy, tak bude muset uspřádat nějaký seminář zaměřený na schopnosti Uzumaki Naruta, aby všem ukázal jakou má ve skutečnosti sílu.
Naruto se na ně naštvaně podíval. Neměl vůbec rád, když na něho takhle křičí a navíc ho takhle podceňuje.
„Sasuke, protože jsi můj kamarád, tak mám pro tebe nabídku. Vezmi si celý ten svůj spolek idiotů v čele s Namikazem a Sakurou a odtáhněte pryč. Nepřišli jsme sem dnes bojovat. Přišli jsme jen pro Tsunade a Jiraiyu. Takže když stáhnete ocasy, jako psy mezi nohy a utečete, tak vás necháme žít,“ navrhl naštvaně mladý blonďák. Sice mluvil na Uchihu, ale stále pohledem provrtával toho opovážlivce, co si myslel, že ho donutí se vzdát. On se nikdy nevzdává, to jim snad nikdo neřekl? Mají štěstí, že tohle je pouze záchranná mise. Kdyby je potkal na bitevním poli, tak by je už dávno zabil.
„Ale vždyť my jsme v přesile. Nechápu, proč bychom se měli stahovat. Neměli by jste se stáhnout spíš vy?“ divil se nechápavě Sasuke. Věděl, že všichni čtyři jsou opravdu silní, ale určitě by nedokázali vzdorovat dvěma členům organizace naráz. Orochimaru se rozesmál, nad tím jak se mladý Uchiha divil.
„To sis myslel, že bychom sem šli bez jakékoli podpory? Zklamal jsi mě, Sasuke. Myslel jsem, že jsi se toho ode mně naučil víc,“ vyčítal mu jeho dávný učitel. Tím všechny nepřátelské ninji hodně znejistěl. Začali se rozhlížet po okolí, ale nikdo z nich necítil v okolí, žádnou chakru. Tak si mysleli, že se snaží blafovat.
„Ale tady nikdo není! Nedělej si z nás blázny a okamžitě se vzdejte,“ naléhal ten stejný maník jako předtím na Naruta. Vůdce Zvučné vesnice si povzdechl a řekl směrem k Narutovi:
„Ten je ale otravný, viď? Zavřeš mu klapačku ty, nebo to mám udělat já?“ Mladý blonďák se pousmál a odvětil:
„Velice lákavá nabídka. Ale dneska je necháme jít. Nejsme tu kvůli boji. Vypadá to, že se tvoji vojáci dokonale zamaskovali. Mohl bys je sem přivolat, aby pochopili, že si z nich nestřílíme? Chci vidět, jak budou utíkat pryč.“ Sasuke se svými lidmi na něho nechápavě dívali. Oni mezi sebou měli velice vnímavého senzibila, který dokáže na kilometr rozeznat jakoukoli chakru. On by je určitě varoval, kdyby někoho vycítil. Ale jestli ani on nic necítí, tak jak jsou ti lidé ukrytí?
Najednou se ozvalo lusknutí od Orochimara a kolem nich začalo z keřů vycházet patnáct postav. Nikdo z nich nechápal, jak je možné, že je nikdo z nich necítil. Asi musejí být hodně dobří ve skrývání své chakry. Tou horší věcí je, že teď je devatenáct ninjů proti osmi. V takovém početním rozpoložení nemají šanci se vůbec nějak prosadit. Bude lepší, když se opravdu stáhnou.
„Juugo a Stere vezměte Hokageho s jeho manželkou a odneste je domů. Já vezmu Shizune a raději se stáhneme,“ rozkázal Sasuke a vzal ze země do náručí černovlasou ženu a pak řekl směrem ke svému příteli:
„Děkuji, že nás necháš jít. Vždycky budeš můj přítel.“ Potom všichni zmizeli v bílém kouři. Naruto potom rozkázal ostatním ať se taky stáhnou a tak na tom místě nezbyl vůbec nikdo.