NFFORPG - Kirigakure no Sato

Ren Taiyo

"Myslel som si, že to povieš ..." Pousmial sa no stále mal isté obavy. "Čo keď Keitaro vstane a uvidí nás trénovať na veži miesto stromu ? Bol by to zrejme veľký problém nemám pravdu ?" Trocha bezradne si začal premeriavať vežu. "No ale keď už som to navrhol nemáme čo stratiť nemám pravdu ? Možno len nejaký trest ktorý bude veľmi nepohodlný ale treba to skúsiť. Zrazu si odkašľal. "Skús to prvá Kimiko. Vyzeráš byť do toho viac zapálená než ja a si navyše aj dievča." Popohnal ju aby zakryl vlastné obavy zo steny a chcel zabrániť aj vlastnému strápneniu ktoré by ho iste neminulo.

Kimiko Kay Kawashaki

,,To mě vůbec nezajímá. Mě zajímá ten výhled." mávla nad tím ignorantsky rukou. Vzala si od něj svitek a zase si ho letmo prohlédla. ,,Nevím, v čem vidíš problém. Prostě se postupně dostaneme k tomu, že tam vylezeme." prohlásila tvrdohlavě. ,,Tak to můžeme brát jako první fázi tréninku... Až vylezem celou věž, půjde nám to přece jen asi o něco lépe než začátku a pak se můžeme vrhnout na stromy." zamyslela se. ,,To by přece šlo, ne? A snad se tím i vyvarujeme zbytečné devastaci stromů." povzdechla si a přestala se protahovat. ,,Faaajn." sjela znovu věž pohledem.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

"Výhľad je to najmenej Kimiko. Bál by som sa skôr o chakru než o to či sa tam vôbec dostaneme." Zahľadel sa až na samotný vrch veže. "Vyliezť by sme tam teoreticky nejako dokázali za pár hodín ale čo potom ?" Podal Kimiko zvitok a následne po ňom poklepal. "Prečítaj si to poriadne. Treba využiť správny pomer chakry aby si sa dokázala prilepiť ku stromu. Keď si vezmeš hladký povrch veže bude to oniečo namáhavejšie než na strome. A ešte ... keď dokážeme liezť po veži neznamená to, že dokážeme liezť po stromoch. Veža je predsa len pevnejšie nie ? Takže budeme musieť len tipom odhadnúť kedy využívame moc chakry alebo veľmi pozorne počúvať kedy začne stena škrípať od tlaku."

Kimiko Kay Kawashaki

Zatvářila se nadšeně. ,,To zní super! A nemůžeme ani dostat vynadáno za to, že jsme zničili nějaký strom." spokojeně se usmála. ,,Jo, to se mi líbí." nechala svitky a knihy poházené na zemi a chytla se zase nové myšlenky. ,,Samozřejmě, bahno je podobné vodě. Ale spadnou do něj je nepříjemnější než do vody, víš?" protestovala. ,,A navíc by se nám tady asi blbě hledala nějaká kaluž bahna. Ale můžeme pro začátek vyzkoušet tu věž." vyšla ven a zdivhla hlavu ke špičce věže. ,,Chceme se dostat až nahoru? Asi jo, že?" pobaveně se usmála. ,,Musí s tama být krásný výhled." začala se protahovat. ,,Tak si to asi půjdeme ověřit, že?"

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

"Čo takto vyskúšať chodiť po stene veže ? Veža je dosť vysoká a stena hladká a pevná takže by to mohlo nahradiť strom. Mimo to sa mi zdá, že zničiť stenu veže je omnoho ťažšie než kôru stromu ktorá je dosť mäkká." Začal sa škrabať na hlave. "Je pravda, že budeme vyzerať ako dvaja blázni no neporušíme tým žiadnu Keitarovu podmienku nie ?" Zvitok pevne zovrel a zamieril smerom k východu. "Bahno ? to znie celkou zaujímavo Kimiko vieš o tom ? Bahno sa dá rovnať z vodou predsa len ..." Na moment sa zahľadel do zvitku "Nemôže byť H ako Hlavný tréning ? Alebo Hlavné vedieť ?"

Kimiko Kay Kawashaki

Zatvářila se uraženě, když jí vytrhl z jejího dloubání nad písmenem H. ,,Jo, přesně to máme dělat. Nevím jak ty, ale já to z toho svitku moc nepochopila." vstala a zvědavě se na něj podívala. ,,Ty to chápeš asi lépe než já, že? Super, čekám od tebe pomoc." poplácala ho zvesela na rameni. ,,Máme chodit po stromech a po vodě.. Na čem jiném si to chceš vyzkoušet?" nasadila nechápavý výraz. ,,Můžeme tak maximálně chodit po bahně, ale to zní o dost míň lákavě než po vodě. Nebo?" cupitala okolo něj v kruzích nadšeně.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

Vytrhol jej zvitok z rúk a začal si ho pozorne čítať. "Koncentrácia chakry ? Keitaro ? Mohol sa starať o výcvik mníchov v minulosti ?" Pýtal sa samého seba v mysli no nakoniec položil zvitok na zem, zhlboka sa nadýchol a privrel oči. "Máme sa naučiť koncentrovať chakru do nôh tak aby sme liezli po stromoch a chodili po vode. Zrejme si to musíme odskúšať v praxi, že ?" Znudene vstal popri čom vzal zvitok zo zeme. "Čo keby sme to skúsili najprv tak aby nás Keitaro nevidel ? Spomínaš, hovoril, že keď uvidí jediný zničený strom tak to nedopadne moc dobre. Mohli by sme to najprv skúsiť niekde inde nie ?" Natiahol ruku ku Kimiko pri čom očakával, že ona taktiež vstane.

Kimiko Kay Kawashaki

Začínala už ztrácet nervy a pořád hučila do Rena, jak se strašně nudí a jak jí to nebaví. Nakonec kapitulovala a svalila se do hromady knih a svitků, které už potom jen tak líně prohlížela. ,,Měla jsem od začátku pravdu. Nic v těch knížkách nenajdeme." prohlásila unaveně. Jejich náhlý objev jí však zase rychle dostal na nohy a držela od sebe Rena tak, aby na svitek neviděl. ,,Já to chci vidět první!" prohlásila nadšeně a zažrala se do čtení, které jí ve výsledku moc nebavilo. ,,Hele, podívej se na to." natáhla se k Renovi a cpala mu pod nos Keitarovo jméno na svitku. ,,Tohle by nám snad mohlo pomoc.. Co myslíš, že znamená to H?" zamyslela se a v tu chvíli jí zase svitek přestal zajímat. ,,H.. H... H..." opakovala si pořád pro sebe.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Kimiko a Ren

V knihovně nemohli nic pořádného najít, bylo tam všechno jen ne to co doopravdy potřebovali. Až po chvilce přehrabování našli svitek na kterém bylo velkými znaky napsáno Kontrola chakry v lidském těle. Na kterém byli napsány většinou nesmysly které už moc dobře znali, ale také si mohli všimnout že tenhle svitek sepsal sám Keitaro. Ale pozor za jménem ještě bylo velké H.

Keitaro

Celou cestu přemýšlel o těch dvou, nevěděl jak s s nimi začít. Proto se rozhodl že po tomhle prvním odzkoušení si je vyzkouší sám a to bojem.
Konečně se natáhnu Lehl si do postele a zavřel oči. Ptáci kteří zpívali na stromech ho uklidňovali natolik že vážně zalomil.

Ren Taiyo

"Slávny ..."Zopakoval si v tichosti. "To je možno trocha prehnané ... chcem niečo dokázať no nemusia o tom vedieť úplne všetci. Stačilo by aby to vedeli ľudia z kláštora. Veď sú predsa ako moja rodina nie ? Tí by mali hlavne odceniť snahu a nie celí svet." V myšlienkach sa trocha rozhodoval nad tým čo Keitaro povedal no nakoniec vstal a vydal sa k veži. "Máme sa naučiť chodiť po vode a po stromoch. Znie to celkom jednoducho ..." Mávol nad tým rukou a skoro okamžite sa rozbehol za Kimiko. "Dúfam len, že budeme s Keitarom vychádzať a časom ho spoznáme lepšie" Dodal si v mysli keď pomaly dobiehavala Kimiko

Kimiko Kay Kawashaki

,,Jo, třeba. Svět je přece velký." pokrčila nad tím rameny a přemýšlela, co by na tom mohlo být špatného. ,,Vážně? Pomůžete? A co když si to třeba v průběhu času rozmyslíme?" tázavě natočila hlavu a čekala odpověď. Nakonec hbitě vyskočila a otřepala se. ,,Tam?" zarazila se a snažila se vzpomenout, jestli tam vůbec někdy byla. ,,Tak fajn, když to říkáte vy." povzdechla si a ještě se zamyslela nad tím, co řekl. ,,Co?! To to máme jako vyčíst s nějakých knížek?" nasadila výraz, který přesně vyjařoval to, jak jí to vyvedlo z míry. ,,Jo, jasně. Bez problému." otočila se na patě a zamířila k věži. ,,To je teda super.. Doufám, že tam najdu aspoň něco, co by dávalo nějaký smysl. Ne jako většina knih, které jsem četla od té doby, co jsem tady." protočila oči v sloup.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Keitaro Klášter

Jakmile oba dva domluvili pokývnul hlavou a zadíval se na hladinu jezera. Zklamalo ho že nechtějí svou budoucnost tak moc zasvětit klášteru.
„ty se chceš jen tak vydat do světa Kimiko a ty Rene chceš být slavný“ zopakoval si to nahlas a opírajíc se o svou hůl se zvedl ze země
„Pomůžu vám splnit si ty vaše sny, ale prvně vědomosti“ pobídl je ať vstanou a ukázal zhruba směrem k věži senzibilů
„Jděte do knihovny a podívejte se na svitky a knihy které by se vám mohli hodit“ pomalu odcházel a ještě dodal
„Praxe není všechno a je mi jedno jak dobře ji máte zvládnutou“ potom se zastavil, otočil a ještě hlasitějším hlasem zařval
„Budu ve svém domě, chci od vás vidět plynulý pohyb po vodě a šplhání na stromy, ne že uvidím nějaký poškozený strom a že si budete zkoušet pohyb po vodě na hlavním jezeře“ povyhrožoval z dálky a zamířil do svého domu na chvíli si lehnout, stále byl unavený a věděl že cesta do knihovny jim zabere nějaký čas a tak si na chvílí zdřímne a konečně bude fit.

Ren Taiyo

Zamyslene si čupol na druhú stranu vedľa Keitara. "Čo chcem dosiahnuť ... hmm." Začal si hovoriť sám pre seba no hneď nato potriasol hlavou na stranu a zamyslel sa. "Mojim snom je naučiť sa všetky Raitonové techniky ktoré existujú. Neviem prečo ale vždy ma to nejako priťahovalo." Sám sa nad tým pousmial pri čom začal rukou prechádzať po tráve ktorá ho šteklila na dlani. " Moje schopnosti sú celkom slabé zatiaľ ale chcel by som to časom zmeniť." Nadšene sa pousmial popri čom vytrhol jedno steblo trávy ktoré si začal obzerať. "A od života očakávam, že vážne niečo dokážem ... niečo čo osliní veľké množstvo ľudí no zatiaľ sám neviem čo by to mohlo byť."

Aay'han Tori
Yohei

Vyjeveně se na ní podíval " Aayo ? " Zeptal se jestli slyšel dobře tu přezdívku , kterou mu vymyslela a pak zpozorněl u její další otázky " No chtělo by si to nejdřív trochu obhlíhnout terén , potom se uvidí " Řekl trochu nejistě a sám přemýšlel jak tu misi dotáhnout do pro ně vítězného konce . Kolik vlastně uběhlo času od doby co odešli . V těchto chodbách se moc neorientoval v čase . . .

. . . I can't be GOOD , I won't be EVIL . . .

Už jsem unavený z toho jak všichni fňukají nad tím jak to mají v životě těžké , protože to odvádí pozornost od mýho fňukání nad tím jak to mám těžký já !!!

DRINK MILK

Kimiko Kay Kawashaki

S úsměvem se vedle Keitara posadila, nasadila zvědavý výraz a čekala, až něco řekne. Přitom se vesele kolíbala ze strany na stranu a něco si pobrukovala. Utichla, až když konečně promluvil. ,,Samozřejmě, spolehněte se. Jediná slabika nebude pronesena lživě." pobaveně zasalutovala, ale myslela to vážně. ,,To bude asi ne déle, co?" povzdechla si, ale navenek se pořád usmívala. ,,No, třeba vás změkčíme." podotkla a na oplátku se na něj pobaveně ušklíbla. ,,To přece nemůžete nijak vyvrátit, ne? Je ve hvězdách co se stane." významně máchla rukama okolo sebe. Zarazila se až při větě, ve které hovořil o opuštění kláštera. ,,Opustit? Ven?" zatvářila se dost vyjeveně, ale mihla se v ní jiskřička naděje. Pak se plně zadumala nad jeho otázkami. ,,Uhm.. Život.." vypadala dost nejistě. ,,Co mám říct? Že odtud chci vypadnout proto, abych hledala někoho, kdo je možná už dávno mrtvý?" povzdechla si, ale nakonec přece jen něco vymyslela. ,, Samozřejmě, zatím nic extra.. Chci zesílit a .. vydat se do světa!" pronesla najednou nadšeně, rychle vstala a naznačovala, jak bude kráčet po světě. ,,No jo.. Zatím toho moc neumím." povzdechla si, když se zamyslela nad druhou otázkou. Jak rychle vstala, tak rychle zase sedla a zahanbeně svěsila hlavu.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Keitaro Klášter

Když oba dva dorazili a sedli/lehli nebo cokoliv jiného vedle něho na oba dva se zadíval dlouhým pohledem.
„Předtím než začneme cokoliv dělat musím o vás něco vědět, proto bych byl rád aby jste mi odpověděli pravdivě na všechno na co se budu ptát, samozřejmě je vaše volba co všechno mi budete chtít říct“ zatvářil se tak trochu uvolněně nechtěl na ně působit pořád tak tvrdě, chtěl ať mu toho řeknou co nejvíc a taky aby neměli strach.
„Mé jméno je Keitaro, a moc dobře mě asi neznáte“ nadechnul se, studenti mohli poznat že se blíží dlouhé vyprávění
„Jsem jedna z hlavních spojnic mezi okolním světem a klášterem, přenáším jak důležité zprávy tak i věci které nepatři do rukou poslíčků. Proto jste mě tady mohli zahlédnout málo kdy a proto i já neznám vás“ zavřel oči, vadilo mu že v klášteře je už tolik let ale zná jen pár mnichů
„Abych to zkrátil, musím vás upozornit že mé metody jsou přísné, proto by jste se měli obalit vytrvalostí a vůlí“ otevřel oči, na jeho tváři si mohli všimnout malého úsměvu
„Ale nebojte se, jelikož mám stále povinnosti, budeme moci i opustit klášter, pokud mi představení dovolí, vezmu vás sebou a podíváte se do světa“ Potom se na ně podíval tím klasickým neutrálním výrazem kterým se tak vyznačoval. A začal přemýšlet jestli by to bylo vůbec bezpečné. Po malé odmlce zase spustil.
„Takže k věci: Co vlastně očekáváte od svého života ? a jaké jsou vaše schopnosti“ Podíval se na ně soustředěným pohledem aby mu neuteklo ani jedno slovo.

Mizuki Saiuri
Yohei
Mizuki pokračovala chodbou, začínala mít pocit že se tady stráci. Vytáhla mapu z kapsi a začala s ní točit, aby se zorientovala. No moc se nedařilo ale zachvíly si byla jistá, že už ví kde jsou. Šla dále a přemýšlela jak má tomu týpkovi za ní asi říkat. Tak nezapamatovatelné jméno už dlouho neslyšela.O něco později došli ke vchodu. "Hej Aayo jak to teda chceš udělat? zavolala na něj.

Choujou Kazuki
Dojo Oininov-->okolie Kirigakure

Jednu z rúk som mierne nadvihol, následne som si dlaňou vrazil do tváre a trocha som si pretrel oči. "Tebe to teda páli." Zamumlal som takmer nečujne na čo som sa na neho, viac menej otrávene pozrel pomedzi prsty. Nebol som si tak úplne istý, či pochopil kto som, aj po týchto mojich tichých slovách. Nie každý však bol obdarený aj tou najzákladnejšou schopnosťou dedukcie a tak som sa to snažil, prehltnúť. Nevedel som ani koľko má rokov, myslel som si však že, no že v jeho veku som už bojoval na fronte proti Konohe. Nakoniec som ruku zložil späť k telu a pohľad som odvrátil niekam von z Doja. "Poď za mnou a.. nepýtaj sa, na otázky bude dosť času aj potom." Prehovoril som tichším hlasom a s vojenskou presnosťou som pootočil celú dráhu môjho zorného poľa a pohybu, ku východu. Po tom som sa však zrakom vrátil môjho študenta. "Ak si ich pochopiteľne zaslúžiš." Dodal som smrteľne vážnym hlasom a len som vyrazil z Doja do ulíc Kirigakure no sato. Ruky som pri tom držal za chrbtom a chodil som až majestátnym krokom, akoby mi bola zem Kirigakure no sato sama o sebe hotový poklad.

Ren Taiyo

To len ty si moc malá Kimiko. Skús začať viac jesť a uvidíš sama, že to nejako pôjde. Milo sa na ňu usmial pričom rukou naznačil jej "Výšku" no pokračoval v ceste k jazierku. Cestou sa začal naťahovať pri čom sa tak nejak začal rozcvičovať. "Myslíš, že Keitaro bude dobrý sensei ? Predsa len je to potulný mních.Z väčšej diaľky konečne zahliadol žiariace jazierko ktoré sa lesklo ako tekuté striebro vďaka Slnku ktoré jasne svietilo na oblohe. "Dnes je krásny deň. Možno sa nám Keitaro predstaví bližšie keď už to bude náš sensei." Nestihol sa ani nazdať a už stáli pred jazierkom kde Keitaro sedel na zemi. Už sme tu konečne ..." Spokojne si povzdychol a zvalil sa na zem.

Aokawa Mizuiro
Cesta pomalu ubíhala a po delší době začali procházet velmi podivným tunelem který modře světélkoval. Mizuiro to naprosto uchvátilo, tak nádherný odstín modré ještě v životě neviděl. Nakonec společně s Akiem došli až k obrovské jeskyni kde uprostřed rostl velký strom, Mizu nechápal kde se tady mohl vzít. Ale ta chvíle když se rozkoukávali stačila na to aby zaslechli jakýsi tichý šepot, možná spíš naříkání. Mizuirovi z toho naskočila husí kůže, místo to bylo nádherné ale vzhledem že tu příliš mírumilovných věcí zatím nepotkali se mu to příliš nezamlouvalo.
,,Taky to slyšíš?" obrátil se na Akia aby se přece jen ujistil že mu z těch podzemních prostor nepřeskočilo. ,,Co myslíš? Půjdem to prozkoumat? Ale abych pravdu řekl moc dobrý pocit z toho nemám," vysvětlil a radši trochu zbystřil, nebyl by rád kdyby na něj něco vyskočilo a překvapilo ho to nepřipraveného.

Kimiko Kay Kawashaki

V očekávání na něj čekala, jelikož sama by byla ztracená. Věděla, že si časem vzpomene, ale ona to bohužel potřebovala právě teď. ,,Fajn." pokrčila nad jeho odpovědí rameny. ,,Takže to bude prostě tipovačka." porhlásila nadšeně a cupitavým rychlým krokem se vydala za ním. ,,Vyrostl jsi, že?" měřila se s ním za chůze. ,,A o dost.." dodala zklamaně a začala vedle něj cupitat na špičkách, aby dosáhla jeho výšky. ,,Však počkej.. Vyrosteš tak vysoko, že se udusíš. To vy vysocí nevíte, že se nedá nahoře dýchat?" došlápla zase na paty a ukázala směrem nahoru, na nebe.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

"No ... uhm ..." Zamyslel sa no cestu k jazierku si nevedel vôbec vybaviť. "Zrejme to bude niekde okolo hlavnej cesty ? Teda malo by to tak byť." Ohradil sa týmito slovami pri čom sa sám odhodlal vyjsť von z kláštora a vydať sa po hlavnej ceste smerom k jazierku. "Vždy som tam chodieval odpočívať a teraz mi vypadne tá cesta ? Ale možno to bude len z dôvodu, že zo smeru kláštora som nikdy nechodil k jazierku. Áno, zrejme to tak bude." Uisťoval sa v mysli.Ohliadol sa za seba či za ním ide Kimiko a sám sa zastavil aby na ňu mohol počkať.

Kimiko Kay Kawashaki

Protočila významě oči, když si všimla lehce známé tváře Rena. ,,No super, teď do toho ještě on.." povzdechla si, ale nakonec se na něj přece jen i celkem mile usmála. ,,Ne, to je fajn. Můžeme klidně jít teď hned." kývla na něj a nakonec možná přece jen byla ráda, že je to někdo aspoň trochu známý. ,,Jezírko..?" zamyslela se, jelikož jí právě vypadla celá mapa komplexu. ,,A to je kde?" přiblble se na něj usmála, když vzdala šátrání v paměti po nějaké mapě a aspoň přibližné poloze jezírka.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

Prikývol na súhlas a začal narovnávať stoličky na svoje pôvodné miesto. "Musím ešte poďakovať bohu za to, že nám zoslal senseia" Náhle si kľakol na zem a začal sa modliť, ďakovať a ospravedlňovať sa. Po niekoľkých minútach vstal aby mohol zazrieť na Kimiko. "Chceš sa ešte aj ty pomodliť alebo môžeme ísť ?" Spýtal sa šťastným tónom v hlase pri čom sa oprel o stenu chrámu. Hlasne zívol a prešiel si rukou po vlasoch. Pri jazierku ... hmm ? Ktovie čo budeme robiť ?" Spýtal sa samého seba v mysli.

Nami Yarui Ki
Yohei

Už už se chtěla vyzléct celá, když přišla nějaká panička. Zřejmě bordel mama celého tohoto podniku, ale o tom ona nechtěla nic slyšet. Následovala ji. Poslouchala co říkala a jen zrudnutě se podívala.
"Chceš snad říct že jsem umělá?!" začla hysterčit, přičemž se rukama v kříží držela pod prsama.
"Sáhni si no?! Jsem čistě přírodní!" hysterčila dál, přitom stále někam chodily. Připadala si jako nějaká šlapka když furt jenom chodila a šlapala cestičky...

Keitaro Klášter

Kývnul hlavou na znamení pozdravu Kimiko. Ani neměla žádné otázky, to ho zaskočilo ale pokračoval tedy dál k chrámu a dovnitř kde ho poznal jeho další student.
„Ano to jsem já“ přikývnul hlavou k Renovi a pak soustředil svůj pohled na kamenné stěny chrámu.
„Dodělejte všechno od čeho jsem vás vyrušil, do hodinky se sejdeme u hlavního jezera“ a odešel směrem k jedné lavici na kterou si prvně sedl a po chvíli klekl a modlil se. Byl rád že byl zase doma.

Po zhruba třiceti minutách, se opřel o svou hůl a vstal.
Kolena jsou stále rozvrzané po té cestě . Vnitřně se zasmál, ale na tváři mu pořád zůstal jeho klasický výraz.

Dorazil tedy k hlavnímu jezírku, sedl si na břeh, zavřel oči a vnímal jenom zvuky přírody.
Lituju je, že dostali zrovna mě
A vyčkával na své učence.

Alice Yukari
Yōhei
Keď vstúpila do kancelárie, očakávala, že tam nájde Shinga a preto ju prekvapilo, že objavila kanceláriu úplne prázdnu. Alice nakoniec len pokrčila plecami a dvoma veľkými krokmi podišla ku skrini so zbraňami.
Stojac pred otvorenou skriňou, hľadela na zbrane a premýšľala, či to tie decká zvládnu. Ale... Ono to vlastne bolo jedno. Ak to zvládnu, splnia misiu. Ak nie, spravia aspoň rozruch.
Vybrala si zbrane, zabuchla skriňu a zamierila splniť svoju menšiu misiu.

Strážca
Na dievčinu doslova a do písmena vyvalil oči, dobre, že mu z jamiek nevypadli. Spamätal sa ale rýchlo. Dobre vedel, že ak sklame, nebude ho čakať prechádzka ružovou záhradou.
"Ehm," odkašľal si a pohľad mu proti jeho vôly opäť skĺzol na prsia tej mladej slečny.
"Ak chceš vstúpiť do organizácie," začal zo seba konečne dostávať slová. "Musíš sa stretnúť s veliteľmi a..."

Alice Yukari
Yōhei
vyšla z tmavej chodby a keď si všimla, že sa strážca s niekým rozpráva, spomalila. Zastala až tesne za ním a pohľadom preskenovala neznáme dievča.
"Nový záujemca, ktorý stratil zmysel života a hľadá ho Yōhei?" Mierne nadvihla obočie.
Prešla okolo dievčaťa, otvorila dvere a zastala v nich.
"Chceš sa pridať k nám? Poď so mnou a uvidíme, či si vhodný materiál." Prehovorila bez toho, aby sa na dievča pozrela. "Ak dnes uspeješ, uvidíme, čo sa s tým dá robiť."

Ren Taiyo
Kláštor

Modlil sa ešte niekoľko minút no nakoniec to vzdal. Smutnejšie si povzdychol pri čom päsťou udrel do stoličky pred sebou a sledoval ako sa začala húpať vpred a vzad. Stolička zrazu padla Renovy priamo na nohy pričom poskočil vzad a prehupol sa na zem spolu zo stoličkou na ktorej sedel. Hlavou tvrdo narazil do zeme no len ticho zasyčal a povzdychol si. "Takže dnes to vidím na hrozný deň ..." Náhle len započul kroky dvoch osôb čo ho predsa len donútilo vstať a začať sa oprašovať. Pozrel na obe osoby pri čom v rýchlosti spoznal len Kimiko."Zdravím ... eh ..." Začal tápať v spomienkach. Po pár sekundách uvažovania si spomenul na meno mnícha ktorý stál vedľa Kimiko "Keitaro ! Mám pravdu ?" Spýtal sa nadšene popri čom prišiel pred nich "Žeby ma bohovia vypočuli ?"

Kimiko Kay Kawashaki

,,Super.." povzdechla si bezradně když došla k závěru, že si nevzpomene na tu strašně důležitou věc, co dnes měla udělat. Pak jí někdo pro ní cizí oslovil jménem.. že by si přece jen nakonec vzpoměla? Chvilku se zatvářila dost přiblbe, no pak se rozhlédla okolo a potrvdilo se jí, že je oslovována zrovna ona. ,,No.. Jo. To jsem já."usmála se nakonec přátelsky a vesele cupitala za Keitarem. Celou dobu si ho zvědavě prohlížela, protože měl takový hodně výrazný celkový vzhled, což se často nedívalo. ,,Vypadá celkem.. děsivě." usoudila nakonec a snažila se působit nějakým slušným dojmem, aby si ho náhodou neznepřátelila hned ze začátku.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Aay'han Tori
Yohei

Díval se na svou partnerku bez změny výrazu , jen ho uvidilo že je tak akční , takový přístup zrovna nemusel ale jen ostrá akce ho přesvědčí jestli to bude na škodu nebo k užitku . Když na něj křikla tak otočil hlavu " Myslím si že jména nejsou moc důležitá , když jsme tady " Chvíli se odmlčel a pak pokračoval " ale budiž . . jmenuji se Aay'han " Řekl trochu zamyšleně ale na její jméno se nezeptal . Pokračoval dál chodbami i když vlastně nevěděl kam vlastně jde . Snažil se matně si vzpomenout jestli mu Alice dávala při vstupu mapu nebo ne . Poté se jeho váraz zmenil na zděšený a rychle vytáhl z kapsy svůj poklad . Krabičku cigaret z které jeno vytáhl a hned si ho zapálil . Pocítil velkou úlevu . Už od dob kdy začal kouřit mu kouření přinášelo jakýsi vnitřní klid . . .

. . . I can't be GOOD , I won't be EVIL . . .

Už jsem unavený z toho jak všichni fňukají nad tím jak to mají v životě těžké , protože to odvádí pozornost od mýho fňukání nad tím jak to mám těžký já !!!

DRINK MILK