Legenda jménem Namikaze Naruto 05

Minulý díl
„Dobře, pečeť je v pořádku.“ Konstatoval Naruto. Sakura se podívala na svoje břicho a uviděla tam obtisk Narutovi ruky.

„Neboj, až ovládneš Gobi tak zmizí, stejně jako moje.“ Uklidnil jí Naruto, když si všimnul, že si prohlíží pečeť.

„Mně by to stejně nevadilo miláčku.“ Odpověděla Sakura a usmála se.

„Tak, teď se připrav na test.“ Řekl Naruto a políbil ji. Sakura jen kývla, zavřela oči a usnula.

„Uf.“ Odechnul si Naruto a skácel se na zem.

„Ji v pořádku Naruto-kun?“ optala se Hinata, která se tam objevila v tu chvíli kdy se líbali a zrudla vzteky.
„Jo nic mi není.“ Odpověděl Naruto, vzal Sakuru do náručí a odnesl jí do ložnice, kde ji uložil do postele.

„Kyuubi, zůstaň tady, kdyby se něco dělo tak nás zavolej.“ Řekl Naruto. Kyuubi jen kývnul a leh si vedle ní a ocasy přes ni přehodil jako deku.

„Jak dlouho to ještě bude trvat?“ optala se strachem Tsunade.

„Nevím, já bojoval 2 dny.“ Odpověděl Naruto, bylo znát, že se o Sakuru bojí.

„Doufám, že bude v pořádku.“ Lhala Hinata, nevěděla, že Naruto ví o jejich hádce. Nic ji na to neřekl.

„Naruto, tak mě napadá. Řekl jsi, že víš o všem důležitém co se děje.“ Řekl Shikamaru.

„No, a co bys potřeboval vědět?“ optal se Naruto.

„Když jsme šli zachránit Gaaru tak jsi tam nebyl. Proč?“ optal se Shikamaru.

„Aha. Nebyl jsem tam protože, jsem byl v bezvědomí. Bylo to po boji z Kyuubim. V bezvědomí jsem byl dva týdny.“ Odpověděl Naruto smutně.

„To nevadí, vše dobře dopadlo.“ Konejšila ho Hinata a přitiskla se k němu. Všichni se dívaly na ni a na Naruta. Když uviděli Narutův obličej tak jim došlo, že on s ní nic nemá. Vzpomněli si na to, že Hinata miluje Naruta a že teďka musí Sakuru nenávidět.

„Kluku, probouzí se!“ křiknul Kyuubi. Všichni se rozeběhli do ložnice. Naruto tam byl první. Chvíli po něm dorazily ostatní. Sakura s sebou házela. Pak pomalu otevřela oči. Začali jí téct slzy. Vrhla se Narutovi do náručí a začala brečet.

„Sakuro-chan, podívej si mi do očí.“ Řekl jemně Naruto, ale Sakura nereagovala.

„Podívej se mi do očí!“ křiknul důrazně Naruto, ale opět bez reakce.

„Naruto, nech ji…“ začala Tsunade.

„Ne!“ křiknul Naruto a dál sledoval Sakuru.

„Podívej se mi do očí!“ zopakoval Naruto a jemně jí otočil hlavou tak aby jí do očí viděl.

„Sakuro-chan. Soustřeď se, musíš přivolat Gobi.“ Řekl Naruto.

„N-ne, t-to nejde.“ Vykoktala Sakura.

„Musíš, už jsi na konci cesty tak to nesmíš vzdát myško. Představ si Gobi vedle sebe.“ Řekl Naruto důrazně, ale i jemně. Sakura se dívala do jeho modrých studánek a představila se Gobi vedle sebe. Nikde jí necítila, pak najednou ucítila další mysl, jako kdyby se vkrádala do její hlavy. Ten pocit jí uklidňoval, pak se jí něco vlhkého dotklo. Podívala se na to místo a uviděla Gobi, jak do ní šťouchá čumákem.

„Výborně. Splnila jsi zkoušku mysli.“ Pogratulovala Gobi. Sakura se jen letmo usmála a pak se zase rozbrečela a tiskla se k Narutovi.

„Co se děje?“ optala se Tsunade se strachem.

„Dozvuk zkoušky. Teď prosím odejděte Sakura-chan se musí prospat.“ Řekl Naruto, pak se v pokoji objevila Mayi a odvedla je.

„Šššš, už je to pryč, nemusíš se bát, myško.“ Uklidňoval ji Naruto, hladil ji po vlasech a tisknul k sobě.

„Neboj, všechno to byli jen výplody. Nic z toho jsi neudělala a taky se to nikdy nestalo.“ Uklidňovala jí Gobi, která se o ni bála.

„Nemyslíš si, že si to trochu přehnala?“ optal se Kyuubi, když Sakura nereagovala.

„Za to nemůžu já, ale ta pečeť, znásobila tu zkoušku. Divím se, že je ještě normální.“ Gobi poslední část věty zašeptala tak, že to slyšel jen Kyuubi.

„Opravdu?“ optala se Sakura tak, že ji bylo sotva slyšet.

„Ano, nic se nestalo.“ Odpověděl Naruto a dlouze a vášnivě jí políbil.

„Jak se cítíš?“ optal se Naruto, po chvíli když se Sakura přestala třást a brečet.

„Dobře, cítím obrovskou sílu, až se mi z toho motá hlava.“ Odpověděla Sakura a pokusila se vstát, ale pak spadla na zem. Teda, spadla by, kdyby ji nezachytil Naruto.

„Neměla by si vstávat, myško.“ řekl Naruto a položil ji do postele.

„Počkej tady, hned přijdu.“ Řekl Naruto a odešel. Sakura se za ním podívala a přemýšlela, pro co šel. Po chvíli se vrátil a přinesl tác s jídlem.

„Tady, najez se, bude ti líp.“ Oznámil Naruto a dal jí tác do klína. Sakura se podívala na jídlo a pak na svého miláčka a řekla:

„Děkuju, ale nemám hlad, není mi dobře.“ A pokusila se o milý úsměv.

„Ne, žádný odmlouvání. Když se najíš tak ti bude hned líp, věř mi.“ Rozkázal Naruto s úsměvem.

„Dobře, ale dáš si semnou!“ smlouvala Sakura.

„Dobře, vyhrálas, myško.“ Odpověděl Naruto a políbil ji. Po večeři, Naruto uklidil nádobí, pak přišel k Sakuře a řekl:

„Dobrou noc, myško.“ A políbil ji, pak se otočil k odchodu.

„Kam jdeš?“ optala se strachem Sakura, pořád bylo z její hlasu poznat, že se bojí.

„Musíme vyzkoušet, jestli je ta pečeť pryč. Já ji tam nevidím, ale kdo ví, co se mohlo stát.“ odpověděl Naruto.

„Nechoď pryč, nechci tu být sama.“ Poprosila ho Sakura a nasadila psí očka. Naruto se usmál a lehl si k ní. Sakura ho vášnivě políbila a přitulila se k němu.

„Promiň.“ Řekl po chvíli Naruto.

„Za co se omlouváš?“ nechápala Sakura.

„Že jsem tě ohrozil.“ Odpověděl Naruto, v hlase bylo poznat, že je mu to líto.

„Miláčku, dobrovolně jsem se rozhodla stát se Jinchuuriki, není to tvoje vina.“ Řekla láskyplně Sakura a dlouze ho políbila. Naruto ji k sobě přitisknul a řekl:

„Miluju tě.“ Sakura se usmála a odpověděla:

„Taky tě miluju.“ A políbila ho. Pak si lehla na jeho rameno a pomalu usínala.

„Dobrou noc miláčku.“ Řekla Sakura a ještě víc se k němu přitulila.

„Spi, maličká spi.“ Zašeptal jí láskyplně do ucha Naruto. Jako odpověď se mu dostalo úsměvu a blaženého zavrtění.

Ráno.

Sakura se probudila jako první, když zjistila, že ji Naruto pevně drží u sebe, nepokoušela se vstát. Ležela na něm a prstem mu jezdila po hrudi, všimla si, že Naruto má na tváři úsměv, tak pokračovala a začala ho lechtat na tváři a když ho podrbala za uchem tak škubnul nohou.

-Vzpomeň si Kyuubi říkal že Naruto je jako liška a každá liška má ráda drbání za uchem. - řekla vnitřní Sakura. Tak Sakura začala Naruta drbat za uchem dokud se neprobudil.

„Dobré ráno myško.“ Pozdravil ji Naruto a přidal k tomu dlouhý polibek.

„Dobré.“ Odpověděla Sakura a šla do koupelny, po chvíli byl z koupelny slyšet krásný zpěv.

„Co si dáš k snídani?“ optala se Sakura, když vyšla z koupelny.

„Hmm, to nechám na tobě.“ Odpověděl Naruto s úsměvem.

„Proč?“ zeptala se zájmem.

„Protože já bych, jsi dal rámen. Ale kdybych si dal rámen k snídani, obědu a večeři, tak bys mě asi zabila.“ Odpověděl Naruto z úsměvem a přitáhnul si k sobě svojí lásku.

„To máš pravdu, musíš jíst i něco jiného než rámen miláčku.“ Řekla Sakura a dlouze ho políbila.

„Jdu udělat snídani.“ Oznámila Sakura a odešla. Po snídani vzal Naruto Sakuru do zbrojnice.

„Proč jsme tu?“ optala se Sakura, Naruto se jen usmál a vedl jí do středu místnosti.

„Vyber si katanu a zbroj.“ Řekl Naruto s úsměvem.

„Cože?“ optala se Sakura.

„Začneme s tvým tréninkem, ale napřed tě vyzbrojíme.“ Vysvětlil Naruto.

„Ale já mám výzbroj.“ Odporovala Sakura a vytáhla si dýky. Naruto si je vzal do ruky a chvíli je zkoumal.

„Ty sis kupovala sama? A poradila ti TenTen? Že ano?“ optal se Naruto.

„Ano, jak jsi na to přišel?“ divila se Sakura.

„Kdyby ti je dala Tsunade, tak by byly v úplně jiné lize. Tím nechci tvrdit, že jsou špatné, ale přeci jen se nedají srovnávat s elitou. A to že ti je poradila TenTen? No, jedna z mála kdo dokáže prvotřídně vybrat zbraň.“ Řekl Naruto a vrátil dýky Sakuře. Ta tam stála s otevřenou pusou.

„Tady, vyzkoušej si je.“ Řekl Naruto a podal Sakuře pár dýk. Sakura zkoušela dýky, ale nepadli jí do ruky. Byly buď moc těžké, nebo lehké, moc krátké, nebo dlouhé. Narutovi to nevadilo, vypadal, že se baví, ale docházeli mu nápady.

„Zavolej Gobi, prosím.“ Řekl Naruto během zkoumání stojanu s dýkami. Sakura se chtěla vydat najít Gobi.

„Ne, myšlenkou.“ Zastavil jí Naruto. Sakura se na něj podívala, a pak jí došlo, že on taky z Kyuubim mluví pomocí myšlenek.

„Co se děje Naruto?“ optala se Gobi, která se tam objevila, vystoupila s víru.

„Zjistíme, jestli máš opravdu všechny vzpomínky Sakury-chan. Skoč prosím tě pro TenTen.“ Porosil Naruto a dál zkoumal stojan. Gobi se podívala na Sakuru a ta jen kývla. Pak Gobi zmizela.

„Co se děje? Dneska jsem měla mít volno.“ Řekla TenTen, když vystoupila z miny tornáda.

„Potřebuju Sakuře-chan vybrat vybavení, ale moc mi to nejde a ty jsi v tom lepší.“ Vysvětlil Naruto.

„Proč? Ty jsi zničila ty dýky, které jsem pracně hledala 5 hodin?!“ zeptala se podrážděně TenTen.

„Ne, ale Naruto-kun říkal, že tady jsou lepší dýky, a na to co chci udělat je budu potřebovat.“ Odpověděla Sakura.

„Dobře, dobře co je na nich lepšího?“ optala se TenTen.

„Jsou z kovu, který nejlíp reaguje na chakru, a ta vlastnost je posílena tím, že se při kovaní do něj dává chakra.“ Vysvětlil Naruto.

„Páni, to jsou ale všechno drahé věci. Jsou všechny věci vyrobeny tímto způsobem?“ optala se TenTen a začala zkoumat zbraně.

„Ano, myslím si, že si tu Sakura dýku nevybere.“ Řekl Naruto.

„Páni.“ Řekla Sakura a vytasila jednu z katan.

„Líbí?“ optala se TenTen, ale Sakura jen zavrtěla hlavou, začalo několikahodinové hledaní zbraně.

„Tahle, je super, nejlepší ze všech.“ Řekla Sakura a zkusila pár ran.

„Konečně!!!“ radovala se TenTen.

„Ještě něco?“ dodala, nikdo nic nechtěl tak ji Gobi přenesla domů.

„Takže, konečně máme zbraň! Teď ještě brnění, vestu, svitky, kunaie, shurikeny .“ počítal Naruto, pak podal Sakuře kunaie a shurikeny. Sakura si vyzkoušela několik brnění. Vzala si ho celé až na prsní krunýř, místo něj si vzala speciálně vyztuženou vestu.

„Miláčku, co je to za svitky?“ optala se Sakura když stály u stojanu se svitkama.

„Jsou v nich zapečetěné všelijaké vychytávky. V černých jsou kunaie a shurikeny , v červených jsou léky a další zdravotnický materiál, v modrých jsou potraviny a láhve s pitnou vodou, nikdy se nezkazí, v zelených jsou jehlice, v fialových jsou výbušné lístky s vlasci, v růžových jsou zapečetěny léčící techniky a do žlutých se píší zprávy, pak napíšeš komu to má být, budeš na něj myslet a pak se to objeví u toho, na koho si myslela.“ Vysvětlil Naruto a podal Sakuře několik svitků.

„Tak, teď máš vše, co potřebuješ do boje. Je čas si trochu zabojovat.“ Řekl Naruto a vedl Sakuru na venkovní cvičiště.

„Myško ještě jedna věc. Byla si zvyklá hromadit v pěsti velké množství chakry, bez rozmyslu. Teď se na to musíš soustředit. Máš obrovské množství chakry, a kdybys nepřemýšlela a praštila do země tak bys mohla srovnat se zemí celou Konohu. Proto se muší soustředit na určité množství chakry.“ Řekl Naruto pak aktivoval Rengan a prozkoumal chakru Sakury. Ta se cítila nesvá, když si ji takhle Naruto pohlížel.

„Hmm zajímavé.“ Řekl Naruto a usmál se. Sedl si na schody a pokynul Sakuře, aby si mu sedla do klína.

„Co je zajímavé?“ optala se Sakura.

„No zjišťoval jsem tvůj hlavní živel a přišel jsem na něco, co tě potěší.“ Začal Naruto.

„A co to je? Nenapínej mě Miláčku.“ Prosila Sakura.

„Slyšela ji legendu o pětiocasém psím démonovi?“ optal se Naruto, Sakura jen zavrtěla hlavou.

„Legenda pravý: Ten co ovládne Gobi no Houkou bude, vládnout 5-ti živly jako velký Nistrio Namikaze, v nouzi si na pomoc přivolá psy, kteří mu budou věrně sloužit.“ Přednesl Naruto legendu.

„Tím chceš říct, že můžu přivolat psy a můžu ovládat 5 živlů?“ optala se Sakura nevěřícně.

„Ano. Máš smlouvu s nějakým zvířetem?“ odpověděl Naruto.

„Tsunade-senseii mi dala smlouvu se slimáky.“ Prohlásila hrdě Sakura.

„Sakra, a já si myslel, že budu jediný shinobi co má dva druhy summonů.“ Čertil se Naruto, ale Sakura ho uklidnila svým úsměvem a polibkem.

„Takže, máš někde tu smlouvu?“ optal se Naruto.

„Ne, má ji Tsunade-senseii.“ Odpověděla Sakura.

„No, tak to bude jako u mě.“ Řekl Naruto, Sakura nasadila nechápavý výraz, Naruto se jen usmál a přenesl je před kancelář Hokage. Zaklepali a po vyznávání vstoupily do kanceláře Hokage.

„Dobrý den Tsunade-sama, Kakashi-senseii.“ Pozdravily sborově.

„Dobré, jsme ráda, že už si v pořádku Sakuro.“ Řekla Tsunade s úlevou.

„Děkuji.“ Řekla Sakura.

„Co potřebujete?“ optala se Hokage.

„Potřebujeme moji smlouvu se slimáky Tsunade-senseii.“ Řekla Sakura. Kakashi s Tsunade na ni koukaly jako na blázna.

„Na co ji potřebuješ? Doufám, že ji nechceš zrušit.“ Strachovala se Godaime.

„Ne, ale Naruto-kun říkal, že ji potřebuje k tomu, abych mohla přivolat psy.“ Vysvětlila Sakura, což jejím senseiům málem přivedlo infarkt.

„Žádný shinobi nemůže přivolávat dva typy summonů! A navíc psy přivolávám já.“ Řekl Kakashi.

„Tak mi řekněte senseii na co se koukáte?“ optal se dotčeně Naruto.

„Co tím myslíš?“ optal se Kakashi. Naruto si jen povzdychl a přenesl je do svého domu na venkovní tréninkovou plochu.

„Proč jsme tady?“ optala se Tsunade.

„Abychom zbořily 2 mýty. A to že neexistuje shinobi co může ovládat 5 živlů a že není možné přivolat 2 typy summonů.“ Vysvětlil Naruto.

„Kakashi-senseii, viděl jste, že můžu ovládat 5 živlů. Ale Tsunade-sama ne. Tady je ukázka.“ Řekl Naruto a složil pár pečetí a před ním se zformovalo 5 zdí. Každou zeď tvořil jeden element.

„T-to je nemožné!“ křiknula Tsunade.

„Hmm to slyším pokaždé, když Naruto použije 5 živlů a pokaždé říkám že: Pro uživatele plně vyvinutého Renganu není nic nemožné.“ Řekl Jiraiya.

„Umí to celý klan?“ optala se Tsunade.

„Ne, jenom já. Každý shinobi z klanu má Rengan, ale nikdo neví, nakolik se projeví. V historii klanu byl jen jeden shinobi z plně vyvinutým Renganem a to zakladatel klanu Nistrio Namikaze.“ Vysvětlil Naruto.

„A teď to přivolání.“ Řekl Naruto a kousnul se do obou palců, pak si dal krev na obě dlaně, složil pečetě a křiknul:

„Přivolání!“ před ním se objevil Gamakichi a okolo něj spousta lišek.

„Co se děje Naruto a proč jsou na mě ty lišky?“ divil se Gamakichi.

„Nic, jen boříme mýty.“ Odpověděl Naruto, pak dal rozkaz liškám, aby se vyřádkovaly u něho.

„Tak co pořád si myslíte, že nejdou přivolat 2 typy summonů?“ optal se usmívající Naruto.

„Jak je to možné?“ divil se Kakashi a zkoumal lišky.

„Je to díky mě. Naruto mě ovládnul a díky tomu může ovládat lišky, které mi přísahaly věrnost.“ Vysvětlil Kyuubi, který se tam objevil.

„Takže, Sakura bude mít taky 2 typy summonů?“ optala se Tsunade.

„Ano, ale musíme předělat smlouvu. Určitě jste jí dala podepsat svitek, na kterém je i vaše smlouva že?“ řekl Naruto.

„Ano, proč se musí předělat?“ optala se Tsunade.

„Ta smlouva člověka váže jen k jednomu typu, když se tam napíše jedna výjimka tak to půjde.“ Vysvětlil Naruto, Tsunade jen kývla, přivolala Katsuyu a ta sebou přinesla i smlouvu. Po vysvětlení souhlasila se změnou.

„Tak, teď to podepiš a je to.“ řekl Naruto, když zkontroloval smlouvu. Po podepsání Katsuyu zmizela.

„Gobi, tohle nechám na tobě.“ Řekl Naruto, zavolal na Mayi, která jim přinesla občerstvení.

„Tohle bude na dlouho.“ Vysvětlil Naruto.

„Mě to trvalo hodiny, než jsem přivolal pořádnou lišku.“ Řekl Naruto a ukázal na jednu z lišek.

„To je Kazu. Vůdce lišek, kteří slouží Kyuubimu.“ Představil lišku Naruto.

„Budete potřebovat něco jiného Naruto-sama?“ optal se Kazu.

„Ne, a říkal jsem ti, abys mi tak neříkal.“ Odpověděl Naruto, Kazu jen kývnul ve znamení souhlasu, pak zmizel. Naruto jen zakroutil hlavu, pak se tam objevil Shiri a podal mu několik papírů k podepsání, ukázala se i rada klanu, chvíli si povídali. Po čtyřech hodinách Naruto řekl:

„Stačí, musíš mít hlad, půjdeme někam na jídlo?“ a podíval se na svoji přítelkyni.

„Ještě jednou.“ Odpověděla Sakura, kousla se do palce, složila pečetě a křikla:

„Přivolání!“ Cvičiště obalil bílý kouř, v kouři bylo vidět 8 postav.

„Co se děje Kakas…“ začal známý hlas, ale pak se zastavil.

„Sakuro?“ divil se Pakkun.

„Pakkune?“ divila se Sakura, zděšeně se podívala na Naruta a ten jen kroutil hlavou.

„Co se to děje?“ divil se Kyuubi který se teď probral.

„Proč je tady Pakkun, já myslel, že přivolání trénuje Sakura?“ divil se Kyuubi.

„Hmm, zajímavé.“ Řekla Gobi.

„Gobi-sama!“ křiknul Pakkun a spolu s ostatními psy se uklonil.

„Vstaňte.“ Řekla mile Gobi a usmála se.

„Sakuro, jak to že jsi přivolala moje psy?“ optal se Kakashi.

„To bude asi tím, že rodiče tvých psů sloužily mě, ale pak mě chytla AKATSUKI a většina mých věrných zemřela, zbylo jich jen 50. Tys je našel a vychoval, že ano?“ optala se Gobi.

„Ano.“ Souhlasil Kakashi.

„Hmm, přivolala jsi je proto, že jejich rodiče byli mí blízcí přátelé.“ Vysvětlila Gobi.

„Pakkune, jsou ve vesnici i jiní psy?“ optala se Gobi.

„Ano. Jejich tam asi 60.“ Odpověděl Pakkun.

„Hmm, Sakuro-chan, zkus je přivolat, ale jen z pomocí démoní chakry. Jestli jsou pořád věrní Gobi, tak uposlechnou.“ Řekl Naruto.
„U mě to fungovalo.“ Dodal.

„Dobře.“ Souhlasila Sakura.

„Počkej!“ zastavil jí rychle Naruto.

„Co je?“ divila se Sakura.

„Přivolám lišky, hrozí totiž, že tě neuznají. Můžou si myslet, že ji ovládáš a už je nepřivoláš, nebo na tebe zaútočí.“ Vysvětlil Naruto a přivolal svoje lišky. Pak kývnul na Sakuru, ložila pečetě a před ní se objevila spousta postav.

„Gobi-sama! Už jsme nevěřili, že se vrátíte!“ křiknul největší ze psů, pak si ale všimnul Sakury, u které byla Gobi a okolo nich lišky.

„Co se to děje? Gobi-sama, proč jsou tu ty lišky a proč jste u toho člověka?“ optal se ten největší pes.

„Pozorně poslouchej Jinuro. Nechala jsme se dobrovolně zapečetit do Sakury, prošla zkouškou mysli a má k dispozici moji plnou sílu. Také vás může přivolat, díky mé chakre. Ty lišku jsou Naruta Namikazeho věznitele Kyuubiho, jsou tu pro ochranu Sakury, když nezaútočíte vy nezaútočí ani ony.“ Vysvětlila Gobi.

„Dobře, ale proč jste nás přivolala?“ optal se Jinuro.

„Sakura by s vámi chtěla uzavřít smlouvu, aby vás mohla kdykoliv přivolat. Souhlasíte s tím?“ optala se Gobi.

„Počkat! To znamená, že přijdu o své psy?“ optal se smutně Kakashi. Gobi se zamyslela a pak řekla:

„Mám návrh. Psy o které ses staral od štěněte budou se smlouvy vynecháni, budou jenom tvoji, nikdo jiný, ani já je nebudu moct přivolat.“ Navrhla Gobi.

„Dobře, to je fér nabídka.“ Souhlasil Kakashi. Pak Jinur přinesl smlouvu během přepisování smlouvy tak aby nenarušovala smlouvu se slimáky Kaze zkoumal Jinura.

„Proč si mě tak prohlížíš? Chceš boj!“ křiknul Jinur.

„Ne, jen jsem tě už někde viděl. Jak se jmenuješ?“ optal se Kazu.

„Já jsem Jinur vůdce povolávacích psů ve skryté psí vesnici!“ odpověděl Jinur a Kaze zamrzl.

„Ty mě nepoznáváš?“ optal se po chvíli Kaze.

„Ne… Počkat připomínáš mi hlavní lišku Kyuubiho-sama, ale ta zemřela v boji.“ Odpověděl smutně Jinur.

„Baka! Nezemřel jsem! Přežil jsem to, ale byl jsem v bezvědomí, probudil jsem se o měsíc později.“ Odpověděl Kazu.

„Nikdy mi nikdo neřekl Baka kromě lišky jménem Kazu!“ křiknul radostně Jinur.

„Vy se znáte?“ divila se Tsunade.

„Ano, už hodně dlouho.“ Odpověděl Kazu.

„Víte, dřív než nás někdo zapečetil tak jsme mezi sebou válčily. Každý měl armádu podle svého druhu. No někteří bojovali samostatně a někteří vytvořili aliance. Jednu takovou jsme tvořili já a Kyuubi. A naše armády spolupracovaly. Jenom mě a Kyuubimu zbyli nějací stoupenci.“ Vysvětlila Gobi.

„Tak, hotovo, teď by to nemělo vadit. Sakuro-chan zkus zavolat nějakého slimáka.“ Řekl Naruto když zkontroloval smlouvu. Sakura přivolala slimáka na první pokus, potom když psy odešly, přivolala i psa na první pokus.

„Hotovo, tak teď si se stala legendou, stejně jako já.“ Řekl Naruto. Sakura se na něj podívala a čekala na vysvětlení.

„Zatím, jen my dva dokážeme přivolat 2 typy summonů. A taky zatím, jsou jen 3 lidi co dokážou používat 5 živlů. První byl Nistrio Namikaze zakladatel klanu, dále jsem to já a teď ty.“ Vysvětlil Naruto ukázal na Sakuru.

„Jak to, že taky ovládám 5 živlů?“ optala se Sakura, kterou začínala děsit její síla.

„To je díky Gobi, v legendě se říká, že ten kdo ji plně ovládne bude vládnou 5 živly jako Nistrio Namikaze.“ přoipoměl Naruto. Sakura se usmála, políbila svého miláčka a vyrazily na jídlo.

Pokračování příště