Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Kara Momochi
Tým Goku
Někde v lese
Blonďatý klučina jí ochotně půjčil košili, ale ve výsledku jí stejně nebyla schopna zapnout přes prsa, takže si pár posledních knoflíků musela nechat volně. Nebylo to nic extra, ale košile byla pěkně vyhřátá, takže to působilo vcelku příjemně. Problém byl však klučina s lukem. Z nějakého důvodu působil děsně negativně a rozčíleně. Kara nevěděla, co si o něm má myslet, ale vypadal přibližně jako nahněvané dítě, které nedostalo hračku a které vyhrožuje, ale nakonec neudělá vůbec nic. Po dnešku už absolutně nevěděla, co si má o tom všem myslet a tak kluka prostě jen ignorovala. Po chvilce jeho řvaní na toho muže vedle jí však došly nervy.
"Je mi buřt, co máš za problém, ale měl by jsi se zkusit ztišit, nebo nás ten tygr najde. V ideálním případě ti z toho nervování prdne cévka." Prohodila s klidem a pozorovala onoho muže, na kterého byl vztek černovláska směřován. Nebyl o tom pochyb, před chvíli použil Doton techniku a nebyla to ledajaká technika. Ten muž rozhodně nebyl obyčejný a nejspíš stálo za to se ho držet. Potíž však byla v tom, že on o její společnost nejspíš nestál. Alespoň tedy nejspíš ne v tom smyslu, v jakém to myslela ona. Nenapadal ji jediný způsob, jak ho přimět, aby ji vzal s sebou. Nakonec ji však něco napadlo, ale byl to jednoznačně nejhorší plán, s jakým kdy přišla. Pomalým krokem nakráčela mezi kluka s lukem a muže a zhluboka se nadechla.
"Hele, já potřebuju útočiště a tobě se ruka navíc určitě taky hodí. Krom toho jsi mě zachránil a já ti dlužím laskavost. Nemohl by jsi mě tedy nechat jít s tebou? P-r-o-s-í-m." Vyhláskovala a hrudníkem se dost výrazným způsobem opřela o mužovo tělo. Nikdy v životě se takhle neponížila, ale neměla zrovna dvakrát na výběr. Anbu se můžou vrátit znovu a tentokrát ještě v mnohem větším počtu. Musela zesílit a jedinou možnou variantou byl právě dotyčný muž stojící před ní. Jedna chvíle, jeden pokus. Všechno musela vsadit na tenhle okamžik. Buď to vyjde, nebo to nevyjde, to určí osud jejích budoucích cest.
제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게
Gen Sabure
Jeho odpovede neboli ziadnymi odpovedami, rovnako ako preslovy zvysku timu. Gen sa nic nedozvedel a zacalo ho to rozculovat. Aby to bolo kompletne, Goku si odrazu zmyslel ze odchadza, co aj hned urobil. Gen zacal zurit a tak na nic necakal a rozbehol sa za nim. ,,Hej...kam si myslite ze idete??'' a postavil sa pred neho. Vedel ze nema sancu a ani sa nechystal bojovat, len od zlosti pevne zvieral luk. Nevedel ani prec je taky nastvany, ved prave utiekli shirovi. ,,Utiekli sme tomu hnupovi. Este v dedine ste vraveli ze utecieme z dediny a potom zacne nas trening. To ako tento pseudobandita a tato polonaha baba vam narobili tolko problemov? Tak ich nechame tu a pokracujeme podla planu...Vazne sa mi nechce hladat tretiu dedinu alebo niekoho dalsieho kto ma bude trenovat....ale vidim ze moje ocakavania ohladom vas boli prestrelene...ale viete co....robte si co chcete, vidim ze nemate asi ziadnu hrdost alebo stipku slusnosti....'' a hodil nanho tak pohrdavy pohlad ze cakal ze sa zacervena. vdaka tomuto prejavu sa ale ukludnil a s tym ze ma Gokua v pazi sa mu otocil chrbtom a rozhodol sa odist. Nevedel kam pojde, ale bolo mu to jedno...
Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Takarazuka
Tamaki přeskakoval ze stromu na strom a občas se ohlédl. 'Kh! Ty jsou vlezlý,' zalamentoval v duchu. Ve svém životě utíkal už před vším možným: před lapky, rváči, naštvanými slečnami, otci těch naštvaných slečen... Nepamatoval si však, že by někdy musel utíkat před dvojicí puberťáků, kteří si usmysleli, že on bude jejich mentorem. On a být něčí mentor? Neuměl si představit, že by někoho vychovával. Ten kluk by ještě šel, ale co s tou holkou? Jak se vychovávají holky? A navíc... Už se prostě nechtěl vracet...
Z myšlenek ho vytrhl líbezný zpěv. Mladík zapátral pod sebou. Právě míjel velmi pohlednou dívku, která v lese sbírala borůvky. Byla to sice blondýnka, nikoliv černovláska, ale tělíčko měla jednu pěknou křivku za druhou a její bochánky se při tom všem ohýbání, narovnávání, rozhlížení a chození tak pěkně...
Prásk!
Hnědovláskův znalecký posudek přerušil docela razantně kmen stromu, po kterém se bavič s heknutím sesunul až na zem, kde se převrátil na záda, a v očích se mu točily dvě spirálky. Z nosu mu tekla krev. „Pro... Promiňte slečno, já to tak... nehemyslel...,“ mumlal zmateně.
Razaki Oyasumi
Tým Kahimi
Hotel
Během dvouhodinového rozchodu obnovil zásoby, pročistil si hlavu a co bylo opravdu potřeba, koupil si nové oblečení. Pomalu byl čas vrátit se zpátky, na místo srazu, kde jim ta žena sdělila jediné pravidlo.
Nebyl to problém. Byl odpočatý, takže mu nedělalo potíže držet s někým krok.
Jak si ale poradí ten vejtaha, to byla jiná otázka. A pokud Razaki nepociťoval jedinou touhu mu pomoci. Jistě, mohl by toho nebožáka nést golem, a zase o tolik by ho to nezpomalilo, ale na co? Nezaslouží si to!
"Jep!" kývnul a spolu s golemem vyrazily za ženou, která se teď měla stát jeho průvodkyní po světě.
Masamoto Tenno
Tým Saito
Meyia
Techniku zablokoval zbraní, což bylo překvapivé, ale Tenno ještě zdaleka neměl v plánu skončit. Potlačil záchvat smíchu ze zmínky o jeho obraně.
"Ten trénink nemusíš přežít." Tenno skoro nepoznával ten hluboký a ledový hlas, který mu vyšel z hrdla. Byl vyvolán tím jak moc nechtěl dostat ránu od senseie čímkoliv, od ruky po pochvu katany.
Pokud kluk ve svém rozpoložení vnímal i Tenna, mohl vidět, jak stiskl rukojeť katany oběma rukama a jak ty ruce potom zmizely a objevily se na druhé straně.
Směrem ke klukovi se bleskurychle řítila chakrová čepel ve výšce zhruba jeho stehen. Co pro něj ale mohlo být více stresující, že klon okamžik po neúspěchu první střely měl opět přebito a chystal se znovu vystřelit. *Šach mat!* problesklo Tennovi hlavou. Vše dělal naprosto plynule a s ladností, takže o nějakém výkyvu emocí nemohla být ani řeč.
Aimi Endo, tým Tamaki
Naklonila nechápavě hlavu na stranu, i jí došlo, co znamená slovo našli, ale evidentně Tamaki to nepochopil.
"Prostě jsme našli,..." zopakovala po svém dvojčeti, načež pokrčila rameny. Ten chlap byl snad na hlavu, když si myslel, že se rozdělí.
"Jop, mně se moc líbí dohodička." usmála se jako sluníčko se spojenými rukami za zády. Část dívky byla ráda za toho úchyla, jelikož by jim mohl pomoct ze sílit, ale na druhou stranu mu nechtěla důvěřovat. Jakmile začal vyvádět a ukázal za sebe, nedalo jí to a otočila se, avšak tam nic. Odfrkla si a měla chuť ho praštit, ale Mineki do ní žďuchl, a tak se vydala za prchajícím. Běžela celkem rychle, museli ho dohonit.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Mineki Endo
Tým Tamaki
"No...prostě našli." odpověděl, jako by mu nedocházelo, co na tom může nechápat. "Ptát se? Vždyť jste úchyl! Tohle je vlastně služba veřejnosti." pokračoval a spiklenecky ale poněkud neupřímně na muže mrkl. "Náhodný kolemjdoucí bavič, jasný." řekl sarkasticky a usmál se.
"Dělit se? Nene, to si nemyslím. Nám se tahle dohoda celkem líbí, viď Aimi?." zeptal se usmál se pro změnu mile na svoji sestru. Jakmile se však otočil zády k muži, uslyšel výkřik. Vrátil se zpět do původní polohy a uviděl, jak Tamaki běží směrem od nich. "Jáj..." povzdychl si s otráveným výrazem. Okamžitě se dal do pronásledování. Při startu ještě štouchl do Aimi, aby ho následovala. Běžel, jak rychle jen mohl. Potřeboval muže dohnat.
Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Takarazuka
Tamaki znejistěl a přimhouřil oči. „No... byl jsem,“ odvětil a do jeho oka se vloudil tik. „Oi,“ ozval se, „jak jako našli?“ Mineki s Aimi se dál bavili, jako by tam vůbec nebyl a žilka na mladíkově čele se zvětšovala. „Hej, a co se jako zeptat? Já žádný studeny neberu! Jsem náhodnej kolemjdoucí bavič a nehodlam se vracet ke dřívější profesi! Takže, tady se rozdělíme, dobře?“ rozohnil se a pak náhle vyvalil oči.
Civěl za dvojici, jako by tam vyděl ducha. „Do háje!“ vyhrkl, ukázal tím směrem, a jestli se děcka otočila, zahájil hnědovlásek taktický ústup. Vzal nohy na ramena a nechal za sebou oblak prachu zvířený po cestě.
Aimi Endo, Takarazuka
Rukou naznačila něco ve stylu bla bla bla. Nechtěla to slyšet, nechtěla, aby někdo se jim motal do cesty. Avšak Mineki řekl a Aimi poslechla a třeba bude nakonec s tím dotyčným zábava (až bude škemrat o život). Párkrát zamrkala, když její dvojče si stouplo před ní, moc to nechápala a hlavně neviděla na baviče, tudíž vystrčila zpoza bratra hlavu. Jenže to přiběhly děti a dožadovali se nějakého kouzla. Černovláska se k nim s radostí připojila a hleděla na plamínek, který kamsi začal cestovat. Chvíli šla za ním, ale došlo jí, že by se neměla asi moc vzdalovat, a tak s povzdechem se vrátila a zrovna na čas.
"Nooo...jako mohl by chvíli s námi vydržet,...avšak musí dělat plamínek!" poslední větu pronesla spíše jako rozkaz Tamakimu.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Mineki Endo
Tým Tamaki
"Já vím, Aimi, ale nemůžeme takhle žít pořád. Spoustu vécí nám to usnadní." odpověděl dvojčeti jako rodič dítěti.
Vyslechl si také, co má na srdci Tamaki. 'Nikde se nezdržuje dlouho?' zopakoval si chlapec v duchu. Vtom si však všiml, že muž jeho sestře kouká o něco níž, než měla tvář. Ukročil kousek do stranu a stoupl si tak před ni. Probodl Tamakiho nejnenávistnějším a nejchladnějším pohledem, který měl a zatnul pravou ruku v pěst, až mu zapraskaly klouby. To už se k nim však řítila skupinka dětí.
Mineki celou scénu pozoroval už s trochu mírumilovnějším výrazem. Jakmile děti odběhly, povytáhl levé obočí a pohlédl muži do očí.
"Takže vy jste ninja? Hmm..."
Asi minutu mlčel.
"Myslím, že učitele jsme našli. I když nejspíš jen dočasného..." řekl a prohlédl si pochybně vyhlížejícího muže. "Co myslíš, Aimi? Zvládneme to s ním?"
Goku
Kdesi v lese
Trojice vylezla z tunelu po vzoru svého zachránce a tak se mohla skupinka konečně v klidu prohlédnout.
Goku se pohledem samozřejmě zasekl především na dívce, při čemž mu z nosu stekl nepatrný pramínek krve. Jakmile Kara ale nahodila svůj podrážděný výraz a tón, muž pořádně popotáhl, čímž se zbavil červené, a dělal, jako že vlastně kouká někam úplně jinam, dokud dívka neobdržela košili od Hotta.
Když se poté zjevil malý psík, muž na něho překvapeně zamrkal, protože opravdu netušil, kde se tu vzal.
Nad Genovou poznámkou o zvěřinci se Goku jen nepatrně ušklíbl.
Hotto se poté přesunul pod strom a spustil svůj celkem dlouhý projev, který byl odpovědí na otázku položenou v tunelu.
Goku ho při tom celou dobu poslouchal a čím dál tím víc na něho trochu vyjeveně, trochu nevěřícně, a trochu nechápavě zíral.
„Co je to s tim klukem, herdek...?!“ pomyslel si černovlasý muž, načež se po menší odmlce koukl po Genovi.
„To fakt netušim, a ani se nad tim nechci zamejšlet,“ odpověděl blonďákovi, který se jal ptát Kary na tygra, do čehož se Goku raději hned vložil. „Hele víš co? Já už to asi radši ani nechci vědět holka, dobře?“ zamával před sebou Goku rukama, aby dívku včas zarazil, jako kdyby se bál, co by se dozvěděl od ní, načež si unaveně povzdechl.
„Hele děcka, netušim co máte za trable, ale moje se právě vyřešily a já tu nebudu čekat, než se objevěj další, takže... Mějte se, ahoj, čau, nazdar zas někdy, oukej?“ pronesl muž smířlivě, načež trojici zamával, pokrčil rameny se špatným pokusem o úsměv ve tváři, zastrčil si ruce do kapes, a měl se k odchodu.
Asura Tori
Meyia
Toho, že klon skládá pečetě si Asura všimne téměř okamžitě, díky tomu že neustále těkal pohledem z originálu na klon, a patrně jenom díky tomuto získal dost času, aby mohl provést svůj úhybný manévr. Škubne rukama v nacvičeném pohybu a obou dlaních se mu objeví po jednom kunayi, ze skrytích kapsích v jeho oblečení. Zkříží zbraně a následně je nastaví tak, aby zablokovali vodní techniku. Na zem dopadne špička prvního kunaie a druhý zůstane v celku. Asura, kterého střela lehce posunula dozadu, lehce dopadne a zatváří se ublíženě. "Tohle není fér." Pronese Asura a následně dodá. "On se brání, to nebylo v pravidlech tréninku."
http://images5.fanpop.com/image/photos/30900000/Asura-asura-kishin-demon...
http://147.32.8.168/?q=node/109686
Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Takarazuka
„Mentor, jo?“ zopakoval a krátce se zamyslel. „Řeknu to takhle. Cestuju všude možně a nikde jsem se ještě nezdržel tak dlouho, abych někoho poznal blíž, takže vám fakt nemůžu nikoho doporučit,“ odvětil a těkl pohledem k Aimi, která se na chlapce netrpělivě tiskla. Její bochánky se tak hezky pohupovaly!
V obličeji mu přesto dále hrál přemýšlivý výraz a mladík vzhlédl k nebi. „Fakt bych vám moc rád pomoh, jenže mě nic nenapadá,“ pravil upřímně a podrbal se za hlavou.
„Tamaki-san!“ Výkřik byl trojhlasý. Hnědovlásek se otočil a spatřil skupinku malých dětí, jak k němu nadšeně běží. Pro tyhle prcky dneska ráno dělal srandu na ulici.
„Tys ještě neodešel?“ jásal modrooký chlapeček.
„To je moc super!“ přidala se blonďatá holčička a zazubila se.
„Ještě nám ukaž nějaký kouzlo!“ vyhrkl klučík s náplastí přes nos.
Tamaki se mile usmál. „Děcka, už je fakt pozdě. Nebudou se na vás maminky zlobit? Měli byste jít domů.“
„Bude se nám stýskat!“ fňukla blondýnka. „Říkal jsi, že odejdeš a možná se už neuvidíme! Ještě nějaký kouzlo, nebo tě nepustíme!“
Mladík si povzdychl a naznačil Minekimu s Aimi, ať chvilku vydrží. „Nesahat!“ varoval děcka, složil pár pečetí a nastavil ruku. Na dlani se mu zformoval malý plamínek, který se roztomile zatetelil.
Blondýnka a modroočko nadšením vyjekli.
Plamínek seskočil na zem a začal hopsat směrem k vesnici. Děti vesele utíkali za ním, dokud nezaprskal a nerozplynul se. I tak pokračovali dál, na kutě.
Mladík prckům zamával a obrátil se na ty dva. „Takže, jakýho mentora jste to chtěli?“
Masamoto Tenno
Meyia
Pokud by od hlavy klona šla vidět komixová bublina, jistě by v ní bylo napsáno, "To víš, že jo, blbče!"
Tenno tak nějak očekával, že udělá nějakou volovinu a když se kluk dostal za jeho záda, ukázala se ta úvaha jako stoprocentně správná. Od té chvíle začal sledovat jen klona, který, ač stále v pohybu, sledoval zase pohyby toho narušitele.
*No tááák! Udělej něco! Dej mi záminku to udělat!*
Tennovo přání bylo v okamžiku splněno. Jakmile kluk udělal sebemenší pohyb vpřed, klon bleskurychle složil už tolikrát používané pečetě a vypálil proti letícímu shinobi malou, modrou vodní střelu. Tenno, který něco nekalého odtušil právě z reakce klona, se odkulil stranou.
Pokud jeho soupeř neuměl nějakým způsobem bleskurychle měnit směr svého letu, bylo dosti možné, že mu břicho nebo hrudník v nejbližších milisekundách provrtá technika, která má účinek kulky.
Aimi Endo, Takarazuka
Sledovala baviče a čekala na jeho odpověď. Pousmála se, když mlčel a odpověděl tak ledabyle. Zajímalo ji na co myslel, jenže to už povídal Mineki, avšak stále nad tím dumala, ale na nic nepřišla.
"Ale Mineki, zatím jsme si stačili sami!" zatáhla ho za rukáv a začala protestovat. Aimi se nelíbila představa dalšího člena. Ať by to byl kdokoliv, nedůvěřovala by mu. Zůstala zavěšená na ruce bratra a sledovala očima každý pohyb baviče, připravená zaútočit jak bylo už párkrát. Stačil rozkaz od dvojčete a mladík by slintal na zemi neschopen se hnout. Moc se na to těšila. Po chvíli ho pustila a obešla ho a znova se do něj zavěsila. Byla netrpělivá, měla hlad a chtěla jít spát, ale stále si zachovávala svůj vřelý mírumilovný úsměv. Pár kolemjdoucím zamávala, přičemž po očku sledovala baviče.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Saito Hashu
Meyia
Saito se zastavil po posledním úderu a nyní již neskrývaně sledoval co ti dva budou dělat. Tenno se vrhl do trénování techniky vodních klonů a už mu to vážně šlo, zatímco sen druhý ho nejdříve pozoroval a pak začal obcházet, což Saita moc netěšilo, protože ten šašek plánoval něco podlého a on, Saito, neměl podlost rád.
Otázkou teď bylo, co udělá Tenno, zda-li zůstane v klidu a nechá toho podivína dokončit svůj plán, ať už to bylo cokoliv nebo ho v určité fázi zastaví. Saito byl sám zvědav co udělá, ale ještě víc, zda-li zůstane při tom v klidu, nebo ne.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Hotel
Potom, čo sa tá ženská prebudila ma ešte trochu ošetrila. Potom som však väčšinu času strávil sám v rohu izby. Nemal som náladu sa rozprávať ani s jedným z nich..
,,Furt nechápem, že si im povedal naše meno...'' hovoril mi hlas v hlave, smutné bolo, že to teraz bol môj najlepší kamarát.
,,Drž hubu! zamrmlal som. Niekde v hlboko v duši som vedel, že ten hlas mal pravdu, v podstate ten hlas hovoril za mňa, ale nedisponoval som tak veľkou inteligenciou aby mi to došlo. Nebolo to ani tak dlho a povedala, že vyrážame. A vraj keď nebudeme stíhať, tak nás tu buď nechá alebo zabije.
,,Takže najprv ma doriadiš a potom ma tu necháš? Nah, ženské...'' zalamentoval soma potom som už len čakal, čo dalej.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Hotel
Kahimi pokývala hlavou. Teď si odpočineme. Natáhla se na postel. Na starý hotel to byla docela dobrá matrace. Trochu sykla bolestí. Po chvíli upadla do blaženého spánku. Věděla že ani jeden z jejích studentů si hned tak něco nezkusí tak se v klidu prospala. Ráno jim oznámila další vesnici kam se měli přemístit a dala jim dvě hodiny na přípravu. Ještě trochu doléčila Yamaka a pak se s nimi vydala na cestu. Po dvou hodinách se s nimi sešla před vesnicí.
"Yosh, můžeme vyrazit, když mi nebudete stačit, buď vás zabiju nebo vám zdrhnu, nějaké otázky?"
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Mineki Endo
Tým Tamaki
Muž vypadal trochu nepřítomně a jeho odpověď se zdála být dost nejistá. Mineki přivřel oči a pár vteřin na potulného baviče hleděl. Poté opět promluvil. Mluvil však pomalu a zřetelně, aby se každé slovo zarylo osobě naproti němu hluboko do mozku.
"Hledáme někoho, kdo by byl náš mentor. Tady venku je to jiné. Místo, odkud přicházíme je..." chlapec se na chvíli odmlčel. "Něco pochytíte sám, ale ten zbytek vás jednoduše musí někdo naučit."
Mineki neměl v plánu se s mužem vybavovat do nekonečna. Pokud nebude spolupracovat, Aimi se o něj jistě postará. Ten už by nikdy na žádnou další slečnu nesáhl.
Jeho pohled malinko roztál, usoudil, že zlých pohledů už bylo dost. Ne snad, že by se teď smál, jen už se nesnažil do baviče pohledem propálit díru.
"Takže? Myslíte, že se nějak dohodneme?" zeptal se a dal si ruce v bok, aby dal najevo, že moc času nemá a že rychlá odpověď by přišla vhod.
Asura Tori
Meyia
Když začne jeho oběť ignorovat, tak se zatváří zklamaně. Přece jenom očekával, že vybuchne. *Takže budu muset přikročit k něčemu radikálnějšímu.* Na jeho obličeji se začne objevovat šílený úsměv, když si přesně představí co své oběti provede. *Hodně radikální, tohle ho už určitě naštve.*
Asurův plán, se ale okamžitě zastaví, když si všimne že provádí jutsu. Z jeho očí se vytratí šílený pohled a ustálí se na něm zájem. A s lehkým zpožděním začne napodobovat pečetě, přestože se mu podaří zahlédnout dobrých 60% pečetí, tak by technika nefungovala i kdyby složit všechny pečetě. Jednak nevěděl kolik chakry do techniky vložit, jak ji využít a co bylo nejdůležitější, neovládat Suiton.
Když se objeví vodní klon, tak zaujatost opět nahradí šílený pohled a on začne těkat z originálu na klon. Jak se rozhoduje, zda dokáže pomocí sledování zjistit ještě něco, nebo zda už nikoliv a je čas na jeho šílený plán.
Nakonec se samozřejmě rozhodne pro plán. Pomalu dojde k Tennovi, dvakrát si ho obejde, aby se ujistil, zda skutečně ho ignoruje a pak se zastaví za jeho zády.
Vloží do nohou trochu chakry, dost na to aby přeskočil Tenna a odrazí se. Snad náhodou, jeho přeskok nedopadne dle jeho očekávání. Asura mu dopadne na hlavu a zároveň s dopadem sebou začne klepat, aby se zbavil té trochy krve, která ještě nezaschla, a vnitřních orgánů, které měl na sobě. Otřepává se do té doby, dokud neucítí i ten nejnepatrnější pohyb, na který zareaguje odrazením od jeho hlavy a následným stažením do bezpečí.
http://images5.fanpop.com/image/photos/30900000/Asura-asura-kishin-demon...
http://147.32.8.168/?q=node/109686
Masamoto Tenno
Meyia
*Nesmí mě vytočit...nesmí mě vytočit...ale co když ho zabiju v klidu?*
Tahle úvaha zní docela rozumně. Ale ne, vážně, proč? Bude v klidu, nebude si toho blbečka všímat a možná to tentokrát vážně ukočíruje.
[i]*Trochu se nechávám strhnout tím, že žiji mimo zákon, to je vše. On mi nestojí za zlomek chakry, co na něj musím využít. Bych musel využít. Vesmír je cesta!*
Nádechy, výdechy a počítání se trochu zintenzivní, když ho začal parodovat, ale naštěstí to není zas tak velká provokace, docela to i čekal.
Sedl si na plochý kámen, katanu si položil do klína, poskládal pečetě a zkoncentroval vlhkost kolem sebe.
"Technika vodního klonu" zašeptal a vedle něj se objevila již docela zdařilá kopie. Nedělal jí přeci poprvé, ale už po několikáté. Zkusil s ní určité pohyby, jako třeba přirozenou chůzi, kontrolované pohyby rukou, hlavou, úhyby a nebo hod zbraní. Na tohle ale není stavěná. Je stavěná na vodní jutsu, ale techniky Tenno nehodlal před tím blbečkem ukazovat.
Nyní klon občas popoběhne, hodí kunai, stínuje, vyhýbá se a Tenno si u toho procvičuje koncentraci, ovládání a kontrolu. Nejde mu to úplně dokonale, protože jeho stvořitel stále dává pozor, co ta náplava dělá. Pokud by se o něco pokusila, klon byl připraven zareagovat a on jakbysmet.
Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Takarazuka
„Jsem náhodnej kolemjdoucí bavič,“ oznámil neurčitě, sleduje chlapce naprdnutě. Těmhle dvěma rozhodně nic neudělal. Pokud měl co odčiňovat, tak leda té krásné černovlásce s krásnýma... očima, ale ta o nic takového nejevila zájem. V duchu se vrátil k havraním pramínkům, které spadaly přes ramena až k těm měkoučkým bochánkům, jejichž vlastnosti měl hrou náhody umožněno prozkoumat vlastnoručně. Nevědomky při tom znovu zacvičil prsty.
Ušima mu mezitím prolétával jak modrovláskův hlas, tak i poznámka té slečny, které najednou utichly. Tamaki si uvědomil, že chlapec už hodnou chvilku mlčí a upírá na něj rentgenový pohled. Mladík se malinko zaklonil a orosil. 'Do háje, přece mu nemůžu říct, že jsem ho totálně ignoroval, protože jsem myslel na prsa!' Splašeně začal hledat v mozku, jestli se v něm neuložilo alespoň něco, co modrovlásek řekl. Vybavil si dvě slova. Potřebujeme a učitele. Hledali učitele?
„Ehm...“ odkašlal si a nasadil přemýšlivý výraz, „no... To záleží na tom, co se chcete učit,“ odvětil a modlil se, aby se nedozvěděl, že tohle mu už říkali.
Aimi Endo, Takarazuka
Dívku spíše zajímalo okolí než rozhovor těch dvou, ale zareagovala na pár věcí. Na přivítání v Takarazuce se mile usmála na neznámého i zamávala. Snad pokaždé ji někdo vítal. Strašně se jí to líbilo, ale zase moc pozornosti jim mohlo škodit. To byla jedna z mála věcí, kterou chápala.
"Nechci vám nic říkat, ale Mineki má pravdu! Jsme schopní se o sebe postarat a dále,...domů to máme opravdu daleko." zahihňala se jako správná puberťačka a už nechala hovořit svého brášku. Nad jeho plánem jen párkrát zamrkala. Ani nevěděla, že hledají nějakého učitele. Od té události si v pohodě vystačili sami, alespoň tak to vnímala. Ale na druhou stranu je pravda, že Mineki ji říkal polovinu věcí a z té poloviny další polovinu zapomněla či lehce od ignorovala. Takže je možné, že se o tom zmiňoval.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Gen Sabure-tim goku
S tym stupanim mal pravdu, pretoze odrazu sa ocitli na dennom svetle. Po nejakej dobe v uplnej tme ho slnko mierne oslepilo, takze si musel zakryt oci a len postupne privyknut na zmenu osvetlenia. Ale po chvili to uz bolo v pohode. Ked si konecne zvykol, prvýkrát si mohol pozornejsie obzriet obidvoch utecencov. Nemohol to robit ale prilis dlho lebo to dievca vybuchlo. ,,Hysterka'' zamrmlal si po jej vete o osahavani. ,,A k tomu panovacna'' doplnil potichu ked im zakazala na seba pozerat. Pozrel jej do oci a videl ze sa snazi tvarit chladne. Ale keby sa pozrela do jeho oci, poznala by, ze sa ma este co ucit. A ukazalo sa ze to je pravda, pretoze zufalo prosila o nejake oblecenie. A aby toho nebolo dost, odrazu sa tam objavil nejaky pes. ,,Hm, super, za chvilu budeme pojazdny zverinec'' povedal hlasnejsie, ale tymto slovam mohol rozumiet iba Goku. On sam iba zdvihol hlavu a pozeral na nebo, ale nic nevidel ani necitil. Divne..pomyslel si. Potom sa obratil na chlapca menom Hotto: ,,Ako vedeli, kde ta dedina je ked je tak pozorne ukryta??'' zvysok adresoval skor Gokuovi: ,,Som zvedavy co psycho spravi ked ich tam najde..ked to teda prezil...myslite ze je sanca ze by ta bestia bola aspon trochu uzitocna a zabila ho? A ked uz sme pri tom, preco ta to zviera nahanalo??'' adresoval posledne slova neznamej dievcine
Hotto Pakura
Tým Goku
Když vyšli na povrch, chvíli mžoural díky slunečním paprskům, ale pak se rozhodl začít jako první se svým příběhem ikdyž to byl vopruz.
Nestačil ještě ani nic říct a už musel poslouchat jinou písničku. Ta dívka byla asi pěkně naštvaná a nechápala, že to byla náhoda. Raději se tedy zdržel komentáře a jen civěl do koruny nejbližšího stromu. V tom málem upadl, když mu znenadání pod nohama proběhlo štěně a s pisklavým štěkotem si to pelášilo za dívkou.
Když se zeptala na oblečení, chtěl uklidnit ji i tuhle trapnou situaci. "Tady máš." Vyslékl si svou bílou košili, bohužel zničenou krví od posledního souboje, ale pořád neroztrhanou.
Když se tam tak ocitl bez košile, ani mu nebyla zima, ticho narušovali jen ptáci a vítr a tak se Hotto přesunul k nejbližšímu stromu, o který se opřel a začal s vyprávěním.
"Jsem Hotto. Přišel jsem ze Suny z klanu jménem Pakura. Odešel jsem abych zesílil. Těsně po odchodu z pouště jsem bojoval proti muži, který zrovna napadl a zabil hromadu bezbranných. Když jsem ho ale zabil, zjistil jsem, že zbylí lidé nebyli až tak bezbranní. Byli to lupiči od nějakýho Kaitoua. Nejsem hrdý na to, že jsem s nimi šel, ale potřeboval jsem najít někoho kdo by mě učil. A po tom, co chtěli, abych je vedl na vesnici jsem se chtěl ve zmatku vytratit, pak jsem... Vy už vlastně víte co se stalo potom."
Kara Momochi
Tým Goku
Nějakou chvíli to zabralo, ale nakonec se všichni spokojeně dostali zpátky na povrch a alespoň prozatím měli tu noční můru v podobě tygra z krku. Kara si stoupla opodál od ostatních a všechny si řádně přeměřila pohledem.
"Tak, kterej z vás perverzáků mě to osahával?" Řekla chladně jak to jen šlo a zatla pěsti.
"A vůbec na mě nezkoušejte zírat!" Dodala nakonec a začala se rozhlížet po okolí. Nikde nebyly žádné známky boje ani stopy po tygrovi, takže by měli být v bezpečí. Koneckonců ani její nos nic nezaznamenával.
Tak moment, kde je Otenba? Zarazila se, když si uvědomila, že vlastně neví kde je její psí společník. Ten se ale o pár sekund později vynořil z toho tmavého tunelu a tak si Kara mohla alespoň poprvé tenhle den oddechnout.
"Je nejspíš hloupé se ptát, ale nemáte u sebe někdo něco na sebe?" Zeptala se zoufale při pohledu na své tělo, zatímco zkoušela, jestli jí poslední zbytky oblečení, které měla na sobě vůbec vydrží.
제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게
Mineki Endo
Tým Tamaki
Chlapec sklonil hlavu a po chvíli i znovu zvedl a zahleděl se do zeleně okolo."Hmm...nehoda...je mi to jasný. Kdo vůbec jste? Někoho hledáme, možná byste nám mohl pomoct a tím odčinit, co jste tu dělal. Ať už to bylo cokoliv..." Mineki už měl po těch měsících na útěku otupěné city. Došlo mu, že pokud chce, aby přežili, měl by se méně starat o ostatní a víc o sebe a svoji sestru. Znovu pohlédl do obličeje muže před ním.
"A o naše zdraví se nebojte. Dokážeme se o sebe postarat velice dobře. Viď, Aimi?" řekl a lehce se na dívku usmál. "Hledáme učitele." řekl a opět zvážněl. "Potřebujeme někoho, kdo by nás učil. Předpokládám, že vy to tu znáte moc dobře a mohl byste o někom takovém vědět..."
Haru se odmlčel a dlouze pohlédl muži do očí. Chlapcův pohled by intenzivní a neústupný. Jakékoliv výmluvy nepřicházeli v úvahu. Očekával od muže odpovědi.
Goku
Podzemní tunel > Kdesi v lese
„No no, jen klid, děcka...“ snažil se Goku s pomyslnou kapkou na čele situaci nějak uklidnit, když tam na sebe začali ti dva pokřikovat.
Soudě podle počtu kroků, co ho následovaly, byl i ten druhý kluk v pohodě.
„To nevim, ale fakt hodně moc doufám, že ne...“ zabručel skepticky muž, když se ho Genesis optal na potencionální nebezpečí na povrchu.
Chvilku na to se Goku dostal svou technikou až na povrch a čtveřici zalilo jasné, denní světlo.
Goku si zakryl oči předloktím a vyšel ven z tunelu jako první, rozhlížející se kolem sebe přimhouřeným pohledem.
Nikde nikdo, jen keře, stromy, a zpěv ptactva. Zdálo se, že byli mimo nebezpečí.
„Vzduch čistej, pojďte ven!“ křikl na trojici v tunelu a mávl na ně.
Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí
Takarazuka
Dále ignoroval reakce okolního světa a začal přemýšlet, co si dá k večeři. Takové věci se mu stávaly poměrně často a on si zvykl.
Proto mu chvilku trvalo, než zaznamenal význam slov, která k němu připlula ze strany. Na čele mu naskočila žilka a pomalu se otočil.
Tazatel byl o hlavu menší, což ho dělalo poměrně vysokým, ale stále vypadal jako chlapec. Jeho obličej byl naprosto bez zájmu.
„Neobtěžuju, samozřejmě že neobtěžuju!“ obořil se na něj hnědovlásek s roztřesenou pěstí kmitající před ním v rozkročeném postoji. „To, co se stalo, byla nehoda a ta facka...,“ dodal a otočil se za druhým hlasem, „vůbec nebyla he... Ach, ojousan, vítám vás v Takarazuce. Teda... Co vám do toho vůbec je? Je pozdě. Měli byste jít domů a spát. Večer je to venku nebezpečný,“ uklidnil se a nasadil cool výraz, když si všiml, že mluví s vážně hezkou slečnou, načež se rozpomněl, že jsou to určitě prckové, a začal se starat o jejich bezpečí.
Aimi Endo, tým Tamaki
Konečně po dvou dnech dorazila dvojčata do většího města. Aimi byla celá natěšená, že pozná nové lidi, a tak si poskakovala a něco si broukala. Její hopsání upozornilo na její poprsí a některé pohledy chlapců jí zamávalo, ale jejich oči směřovali jinam. Černovláska to nijak nehrotila, a ani si toho nevšimla, a prostě jim mávala zpátky. Přišlo jí to strašně milé od nich.
Na otázku svého brášky jen mírně kývla s úsměvem na rtech, jinak dál se věnovala mávání a hopsání. Po chvíli uslyšela čísi zakřičení. Podívala se tím směrem, ale to už dával signál Mineki, že tam razí. Aimi nijak dlouho nečekala a rozeběhla se za ním. Vykoukla zpoza svého dvojčete, načež si prohlédla úchyláka. Začala si hihňat, když si všimla červeného obtisku ruky.
"Musel dostat hezkou facku, že Nii-chan?" optala se Mineki a úchylákovi jen zamávala. Ještě chvíli si ho prohlížela, než zvážněla a ruce složila pod prsa, tudíž ji lehce vystouply. S některými by to švihlo rovnou, ale nějací se i udrželi nebo jim tekla jenom krev, což Aimi moc nechápala z čeho.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Mineki Endo
Tým Tamaki
Aimi s Minekim po dvou dnech konečně dorazili do trochu většího města. Mineki měl plán zůstat v Takarazuce přes noc, ale zatím o tom Aimi neřekl. Celý jejich program vymýšlel vetšinou on a své sestře nic neříkal, jelikož by si to stejně nejspíš nezapamatovala a navíc ji takovými věcmi nechtěl zatěžovat.
"Nemáš hlad?" zeptal se chlapec a otočil se ke svému dvojčeti.
V tom však něco uslyšel. Někde v parku před nimi zazněl dívčí výkřik. Mineki zpozorněl. Nějaká slečna tam nadávala úchylákovi, který se u ní o něco nejspíš pokoušel. Podíval se na Aimi a kývnutím hlavy jí naznačil, že jde na pomoc.
Modrovlásek vyběhl po cestičce doprostřed zeleně. Stál tam muž zády k dvojici a žena pospíchala rychle pryč. Mineki došel k muži.
"Obtěžujete tu mladé slečny?" zeptal se bez náznaku vzrušení v hlase. Nedošlo mu, že by asi neměl Aimi nechat se k tomu úchylovi přiblížit. Její poprsí bylo totiž vždy všude o hodně dřív než ona. Na schovávanou nehráli ne snad proto, že by je to už přestalo bavit, ale protože za strom, sloup či do skříně se jeho sestra jednoduše neschovala. Vždycky něco čouhalo. Mineki jí to nikdy neřekl a bylo docela možné, že Aimi si to ani neuvědomovala, ale jemu to nepřišlo jako vhodné téma konverzace.
Chlapec hleděl na muže s chladným výrazem a čekal, co mu odpoví.