Stále sama? 1.kapitola

1.kapitola

Už ne více

Černo vlasá dívka seděla na lavičce a čekala jestli ji někdo osloví. Mohl by to být kdokoli právě teď totiž nechtěla být sama. Věděla, že má hodně přátel a všichni ji mají rádi, ale její srdce bylo smutné, tak smutné, že už Hinata něvěděla co dál. Je to už dávno co se Naruto vrátil z cvičení, s legendárním senninem, už nejméně dva roky nazpět a ikdyž se mu Hinata snažila své city více a více dávat najevo, on ji stále viděl jen jako kamarádku.
,,Hej Hinato" zavolala Sakura ,,co to děláš?"
,,Ahoj Sakuro j.j.jen tak přemýšlím, víš nad tím vším co se tady děje."
,,Nevím co myslíš, vždyť Konoha je stále stejná" řekla Sakura a při tom si prohlížela spokojené kolemjdoucí.
,,No víš já hlavně myslela Naruta. Akatsuki už jsme porazili a on stále trénuje dokonce bych řekla, že víc než, když byl s mistrem Jiraiyou."
,,Máš pravdu mě to příjde jako by se někomu vyhýbal."
Hinata sebou trhla a Sakura se začala smát.
,,No tak Hinato snad si nemyslíš, že si to ty. Vždyť ty si Narutova kamarádka."
Hinata byla ještě smunější už i Sakura řekla, že ji Naruto bere jen jako kamarádku.
,,No nic už musím mám schůzku!"Křičela už z dáli Sakura.
,,Zase sama" pomyslela si Hinata a smutně vydechla poslední vzduch ze svých plic. Zvedla se a chystala se odejít někam, kamkoli. Najednou si však všimla kroužícího jestřába bylo jí jasné, že ji volá hokage-sama. Hinata byla přímo nadšená misi už neměla týdny a alespoň nebude sama celý den.

Hinata zaklepala na dveře do pracovny hokageho a hned vstoupila. Chtěla pozdravit a zeptat se na misi, ale při nádechu na ni Tsunade-sama mávla rukou.
,,Nech si ty řeči a přejdeme rovnou k věci. Chci aby jsi našla Naruta."
Hinata se lekla, že by se Narutovi něco stalo a nebo ho někdo unesl?
,,Už je příliš dlouho na tréninku a já ho nemůžu nikde sehnat. Má to však ještě velký háček vzhledem k tomu, že nechci aby se po vesnici šířily drby typu:Naruto se ztratil a není k nalezení, tak musím vyslat jen tebe. Poslouchej dobře pokud nalezneš Naruta v zajetí nesmíš útočit. Označíš to místo na mapě a vrátiš se zpět do Konohy já odtud vyšlu tým na jeho záchranu. Pokud ho najdeš jak někde trénuje tak ho chytíš za ucho a dotáhneš až sem před můj stůl. Doufám, že si pochopila, že tvým úkolem je jen najít Naruta a ne bojovat. Za deset minut ať tvá mise začne. Jo a pokud se do deseti dnů nevrátíš budu to brát jako, že tě napadli." Řekla velmi rázně Hokage-sama.
Dle rozkazu byla Hinata již na cestě. Byla poměrně zklamaná z toho, že ji poslali bez týmového partnera, ale nadruhou stranu měla možnost najít Naruta a popovídat si s ním otom co k němu cítí a narovinu se ho zeptat na jeho city k ní. Jen doufala, že situace není tak hrozná a, že je Naruto v pořádku. Aktivovala byakugan.
Již se stmívalo a Hinata byla vyčerpaná nejen z dlouhé cesty , ale hlavně a především z užívání byakuganu, který jí bral moc energie. Už si chtěla odpočinout, když najednou ucítila silnou vlnu chakry. Podívala se tím směrem a viděla siluetu muže asi tak jejího věku. Hned ji napadlo, že by to mohl být Naruto a čím byla blíž tím si byla více jistá a však nezapínala na to, že by to mohl být i nějaký protivník. Skryla se ve křoví a pozorovala objekt.
,,Myslíš si, že o tobě nevím ihned vylez z toho kořoví ať tě mohu vidět." Řekl Naruto, ještě stále otočený ke křoví zády. Hinata zrudla a postavila se. Naruto se na ni podíval a Hinata čekala, že uvidí na jeho tváři úsměv, ale ten se neukázal spíš to vipadalo jako kdyby byl Naruto zklamaný z toho, že ji vidí.
,,Proč si tady?" Řekl přísně.
,,Já, já, já jsem byla poslaná abych tě přivedla zpět do Konohy. Už si na tréninku moc dlouho Naruto."
,,Tak se vrať a řekni, že jsem v pořádku a ať se o mě nestarají."
,,Ale Naruto"
,,Už jsem řekl Hinato. Vrať se a o mě se nestarej!" Zařval Naruto.
Hinata se podívala na zem a rozbrečela se.
,,Ne, tentokrát ne Naruto, tentokrát budeš ty poslouchat mě a to až dokonce. Víš Naruto já tě miluju a to už od první chvíle co jsem tě spatřila, vždycky jsem ti fandila a když jsem bez tebe mám pocit prázdnoty, samoty a mé srdce je zalito smutkem a já už nechci dál žít jen s tím pocitem, že možná jednou pochopíš mé chování a mé city k tobě a tak se tě Naruto ptám a žádám tě řekni mi co ke mě vážně cítíš." Hinata skončila větu poněkud rozrušeně dokonce až naštvaně.
Naruto se usmál, ale jinak než normálně usmál se ďábelsky tak jako by se vysmíval Hinatinu utrpení. Ta zvedla hlavu a podívala se mu do očí a ještě více se rozplakala z jeho výrazu už jí bylo jasné co k ní cítí.
,,Jak už jsem řekl vrať se do Konohy a o mě se nestarejte od teď už nejsem ninjou z Konohy."
Hinata nevěřila, že tohle někdy Naruto řekne.
,,Od teď jsem zrádce Konohy a již brzy pochopíte vy všichni proč." Naruto dořekl větu a zmizel.
Hinata padla na kolena a do hluboké a temné noci plakala.
Najednou do jejího srdce padla temnota, zloba, smutek a strach. Už věděla co má udělat, stoupla si už nebrečela. Vytáhla kunai a hrot namířila proti sobě.
,,Co je mi do Konohy bez Naruta už nemá nic cenu" napřáhla se a těsně před zásahem ještě řekla ,,Už ne více."