Znovuzrození Prvního 001

„Prosím ne, nezabíjejte mě.“
„Nemám v úmyslu tě zabít.“
„Tak proč jste vyvraždil celou vesnici?“
„Ostatní byli – jak to říct – zbyteční. A teď mi odpověz na moji otázku. Kde najdu Klíč?“
Tmou se míhl záblesk měsíce od lesklého nože.
„Tady není. Nikdy tu nebyl. Je jinde.“
„Kde?“
„V Konoze.“
Na zeď dopadly kapky krve.
„Děkuji ti, za tvou ochotu…“

V Konoze byl krásný letní den. Oprava vesnice byla v plném proudu. Dvě malé děti se zrovna schovávaly za kusy dřeva a šeptaly si.
„Nech mě koukat.“
„Ne, ty nech mě koukat. Pozor, už jde. Támhle.“
„Vypadá silně. Stejně jako v příbězích.“
„Slyšel jsem, že dokázal porazit všechny nepřátele s rukou za zády.“
„Já slyšel, že zná techniku, která nepřítele rozmetá na kousky.“
„Chtěl bych být shinobi jako on. Uzumaki Naruto.“

„Ahoj Naruto!“
Mladý, blonďatý chlapec, Uzumaki Naruto, se otočil za hlasem, který volal jeho jméno. Ačkoliv se vůbec otáčet nemusel, tento hlas poznal kdykoliv.
„Ahoj Sakuro. Zrovna jsem tě hledal.“
„Já tě taky zrovna hledala,“ odpověděla Sakura.
„Ty jsi hledala mě? To musí být osud. Víš, už dlouho jsem ti chtěl říct, že jsme si souze-,“ ovšem jeho vyznání Sakura rychle ukončila ránou do hlavy.
„Máme úkol, pako.“

„Zjistil jsi jeho polohu?“
„Ano. Klíč je v listové. Mám pro něj zajít?“
„Počkej Kibutsu. Pamatuj, ten klíč je naše jediná naděje.“
„Vlastně, chtěl jsem se zeptat, co je náš plán, pane Ibitsaki.“
„Náš plán je prostý, ovládnout svět.“
„A jak nám k tomu pomůže Klíč?“
„Klíč nás dovede k místu, kde se uskuteční náš triumf.“
„Nikdy jste mi vlastně neřekl, co máte za cíl.“
„Můj cíl, je přivést zpět k životu Poustevníka šesti cest.“