Banda tupců 02

„Héé? Na kyuubiho?? Ale já si zrovna udělal nehty,“ protestoval Deidara a mával šéfovi drápkama přímo před očima.
„Nezájem blondýno! Prostě se jde a hotovo!“
„Ale já se pustil do spravování plášťů. A jak se do toho pustím, musím to dodělat.“ Bránil se i Kakuzu a i teď přešíval nové mráčky přes díry v oblečení.
„Koupěj se nový.“
„A utratit za ně ty nehorázný peníze??“ při té představě Kakuzu omlel. Na to zareagoval vytěkanej Itachi, chytil slepeckou hůl do obrané pozice a už se oháněl po Sasukem.
„Au! Ty jsi mě praštil!“ mnul si bolestivé dřevo Sasori.
„Tak se tu nemáš motat!“ zavrčel Uchiha a dál se oháněl holí.
„Itachi klid,“ posadil ho opatrně Kisame na pohovku. „Sasuke tě už nechce zabít. Je s námi, vzpomínáš?“
„Ale já včera večer našel v posteli jelení hlavu!“
„Cože? Jeleni?“ lekl se Hidan a zalezl pod stůl.
„Moji jelení hlavu z loňského lovu? Kam si ji dal?“ vyjel hned Pein.
„No vyhodil ji, co jinýho?“
„Moje nádherná jelení hlava,“ zaskučel šéf a letěl prohledat odpadky.
„Tak kluci a je to na mě. Takže bůjto půjdete, nebo...“

Pein od odpadků uslyšel příšerný řev z baráku, tak se honem běžel podívat, co se děje, na hlavě slupku od babánu, jak se usilovně snažil najít jelena.
Když vběhl do baráku, málem vrazil do vzorně vyrovnaných členů Akatsuki. Jen Deidara ještě něco hrabal ve svém růžovém baťůžku.
„Neviděl jste někdo můj lak na vlasy?“
Kisame do něj rychle drcl a tak se i DeiDei postavil do jakéhosi pozoru.
„Co se to stalo?“ nechápal vůdce.
„Ehm.. no.. my jsme se rozhodli, že ti uděláme radost,“ vykoktal Hidan a vyděšeně sledoval Konan, skrytou za Peinovými zády, jak míří na jeho neoblíbenějšího plyšáka kunaiem.
„Tak dobře..Skočím si pro věci a vyrazíme,“ zamířil Pein do skladů zbraní.
Jakmile byl šéf z dohledu, modrovláska probodla plyšáka.
„Nééé,“ zaskučel Hidan a začal sbírat kousíčky hračky. „Tohle si Myšánek nezasloužil.“
„To aby jste příště poslechli hned,“ odpověděla mu modrovláska přísným hlasem, ale při pohledu na Hidanovy slzičky se jí ho zželelo. „Notak nebreč. Až chytneme Kyuubiho, koupím ti hned novýho, ano?“ klekla si k němu a objala ho.
„Ale já chci jenom Myšáčka, bééé,“ Konan mu ani nestíhala utírat slzičky.
„Tak já ti ho sešiju,“ vzal mu Kakuzu zbytky hračky a zatím provizorně sešil aspoŇ hlavičku,
„Na a nefňukej,“ dal mu to do ruky, načež začal Hidan žužlat plyšákovi ucho se spokojeným výrazem.