manga_preview
Boruto TBV 18

Síla pout 3. díl

Další oběd v Ichiraku

Kiba neklidně ležel na posteli a nemohl usnout. Celé odpoledne, večer i noc strávil přemýšlením o tom, odkud ho může ta malá brunetka znát. Říkal si, že někoho takového by si pamatoval. Byla děsně … otravná! Už chytám Shikamarovy způsoby,usmál se pro sebe. Ale stejně se nemohl odtrhnout od hloubání o ní a o té divné modré věci, která ji poslouchala víc než Akamaru jeho, až do té doby, než unavený pozdě v noci usnul.
Probudilo ho klepání. Tedy, klepání je slabé slovo, dotyčná osoba vytrvale bušila na dveře, dokud se celý rozespalý nevykodrcal z postele a neotevřel, neboť dveře by brzy mohly podlehnout zkáze.
“No to je dost !” usmíval se kluk v oranžové uniformě. “Víš, jak dlouho už tu čekám, dattebayo ?”
“Můžeš mi proboha říct, proč mi tu vyrážíš dveře?” zabručel nevrle Kiba.
“Pojď se mnou na ramen, povím ti to tam.”
“Sorry Naruto, ale já mám ramenu plný zuby…” zívl. To ale říkat neměl - *záběr, kdy je Naruto 100 x větší než Kiba* - zčervenal, nafoukla se mu hlava a vycenil zuby.
“Tak dobře, jen se oblíknu a půjdu, prudile.”
“To bych ti radil. Přece bys nechtěl znovu vyřídit od budoucího Hokage!” nafoukaně prohlásil Uzumaki. Aby ti neprdla tou nafoukaností hlava.

“Čtyči porce ramenu!” olízl se mlsně Naruto a uvázal si kolem krku krásně růžovoučký bryndáček s rozkošnými lištičkami. Kiba vyprsknul smíchy.
“To je snad fór, ne, ty Hokage jeden!” chlámal se dobrosrdečně Kiba. Naruto s výrazem “what the hell” jen vyděšeně koukal. “Za tohle bych se styděl i ve školce.” zařval smíchy. Ale co čert nechtěl, povedlo se mu nešťastně zakopnou o oháňku svého psíka a najednou se válel na zemi v porci ramenu.
“Uzumaki Naruto!” hlas přehlušil smích všech okolo i sténajícího Kibu. “Tos mě sakra nemohl varovat, že budu v týmu s tímhle, tímhle…? Psychicky bych se na to připravila!”
“Mia-chan! Já jsem nevěděl, že se znáte.” usmál se Naruto a nabídnul brunetce Kibovo místo. Ten už netoužil se s nikým hádat, a tak si raději tiše přitáhl jinou židli a bez jediného slova poslouchal rozhovor těch dvou.
“Přece máme toho kluka s culíkem, ne? Proč s sebou táhnout ještě jeho? Akorát nám bude i s tím jeho čoklem překážet. Navíc Nekomata je lepší ve všech směrech než ten smeták - a hlavně nesmrdí.” vyčítala mu dívka a přitom okem házela po Kibovi, který měl co dělat, aby nevybouchl vzteky.
“Babča Tsunade říkala, že Shikamaru bude vymýšlet nějakou strategii nebo co a tady Kiba bude stopovat, myslím. Takže je potřebujeme oba.” podrbal se na hlavě. “A na to si dám další ramen!”
Kiba se zamračil a položil si hlavu otráveně na stůl. Docela zajímavej kluk, pomyslela si Mia, stál by za hřích.
“Takže kdy na tu misi půjdeme? A kam?” zeptal se Kiba a vstal. Rozhodl se odejít, ani v nejmenším neměl náladu být tam s nimi.
Naruto si rychlostí blesku nabral poslední sousto. “No…” prskal, až se od něj oba odvrátili, aby neschytali nudli do obličeje. “… babča říkala, že máme vyrazit nejlíp zítra. Já bych ale chtěl vyrazit už dneska, rád bych viděl Gaaru. A Shikamaru souhlasil se mnou.”
“To je snad špatnej vtip!” rozčíloval se Kiba.
“Máš snad nějakej problém?” vystartovala Mia dotčeně. “No, mě je vlastně celkem jedno, kdo má jaký problém. Mise je mise, takže ve čtyři odpoledne se sejdeme před budovou hokage. Radím vám, aby jste se prospali, protože já i Nekomata nesnášíme horko a ráda bych šla přes noc, kdy je v poušti spíš chladno.” pronesla a ladně vstala.
“Chováš se, jako bys byla velitelkou mise ty, a ne Naruto.”
“Vlastně, velitelem je Shikamaru a ona je jeho zástupcem, Kibo.” řekl blonďák nevinně. Mia se vítězně zasmála.
“Hm, fajn. Takže odpoledne, čau.” uraženě odešel. Všechno v něm vřelo. Jak mě někdo vůbec může takhle vytočit?
“Chová se takhle vždycky?” zeptala se Mia Naruta, který byl teď víc široký než vysoký.
“Je vždycky hodně sebevědomej a možná trochu výbušnej,” odpověděl Naruto a pohladl si plné břicho. “ale když chce, umí se chovat.” svůj monolog zakončil hlasitým krknutím. “Eh, pardon.”
Mia se znechuceně otočila. Ten kluk je děsný prase. Jen mu zamávala na pozdrav a odešla také.”
“Hehe, to jsem teda zvědavý, jak tahle mise skončí, dattebayo!”

Poznámky: 

Další část FFky Síla pout, doufám, že to stojí za přečtení, i kdyby jen trochu:)

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Tsunade-neechan
Vložil Tsunade-neechan, Ne, 2011-03-20 20:28 | Ninja už: 5649 dní, Příspěvků: 303 | Autor je: Prostý občan

Bezvadný, ale ty dílky by mohli být delší. Smiling

Copak asi dělala Konan, než potkala Nagata a Yahika? FF - Příběh Konan
I Uchihové mají sny... FF - Co si Sasuke přeje k Vánocům?
Povídka inspirovaná Sasorim FF - Loutkař
Přeju příjemnou četbu a doufám, že se budou líbit. Smiling Za kritiku nebo výtku budu jedině vděčná...

Obrázek uživatele Kajitta
Vložil Kajitta, Po, 2011-03-21 07:17 | Ninja už: 5112 dní, Příspěvků: 37 | Autor je: Prostý občan

Já vím, příště se polepším Smiling Psala jsem to hrozně na rychlo.