manga_preview
Boruto TBV 07

Konoha má problém 3. část - Výčitky svědomí

Naruto se probudil. Už se stmívalo. Posadil se, necítil se nějak zvláštně, jen ho příšerně bolela hlava. Začal vzpomínat, kde je a co se stalo. Rozhlídnul se. Viděl les a jednu malou studánku. Vzpomínal si, že se sem dostal, když hledal Akatsuki. Po chvíli se mu vybavil i rozhovor s Itachim. Postavil se, ale hned se mu podlomili kolena a on upadl.
„Tak takhle to asi nepůjde.“ zamumlal pro sebe a opřel se o kámen kousek od něj, na který se posadil. V tom si uvědomil, že tu můžou Akatsuki ještě být, tak se rychle rozhlížel po okolí. Všude je ticho.
„Snad už zmizeli.“ pomyslel si. „Ale co já budu dělat?“ řekl už nahlas. „Domů se asi nedostanu, tak si alespoň lehnu tady.“ Podíval se na zem. Zkusil se postavit. To dokázal. Zkoušel udělat krok. Už ale začal ztrácet balanc, tak si raději dobrovolně lehnul. Díval se na hvězdy, dokud neusnul.

Sasuke se cítil asi nejhůř za celý svůj život. Vůbec netušil, jak by dokázal najít a zabít Itachiho za jeden jediný den. Začal se zamýšlet:
„Pozítří útočím s Orochimarem na Konohu. Co když nepřežiju a nikdy se nepomstím? Ale ne, to je blbost! Proč bych neměl přežít? Vždyť jsem dost silný a porazím každého v Konoze!“ Skousl si spodní ret. Vybavil se mu Naruto. Jeho dobrý kamarád. „Co když on bude dost silný a zabije mě? Potom všem co jsem mu způsobil… Ale ne! On mě neporazí! Proč tu přemýšlím nad takovými blbostmi? Proč celý den přemýšlím jen nad tímto? Už mě nebaví jen myslet na ten útok! Já přežiju a pomstím se!“ Poslední větu už neměl jen v hlavě, tu přímo vykřikl. Radši si zalezl do postele a už se tím netrápil.

Naruto otevřel oči. Ležel v trávě. Svítilo na něj slunce. Hlava už ho nebolela. Postavil se a rozhlédl se kolem. Viděl jen les a tu studánku, u které se to včera celé odehrálo. Přišel k ní a opláchl si obličej. Uvědomil si, že má žízeň a tak se napil. Otočil se a pomalu vcházel do lesa, šel domů, do vesnice. Už se mu tady nechtělo ztrácet čas. V hlavě mu zněla jen jedna věta: „Tohle použiješ až v boji proti mému bratrovi.“
„Ale co to sakra je?!“ vykřikl a opřel se o strom. Hlavou se mu začali hemžit nejrůznější myšlenky. O Sasukem, včerejším rozhovoru s Itachim. Povzdechl si a pokračoval v cestě.

Sasuke na tom nebyl zrovna nejlépe. Od té chvíle, co se probudil, ležel pořád v posteli a nemohl přestat přemýšlet nad zítřejším útokem. Vstal a vyšel ze dveří. Chtěl jít trénovat až do vyčerpání, aby přišel na jiné myšlenky. Už byl skoro tam, když vtom ho zezadu někdo chytil za rameno.
„Kam jdeš, Sasuke-kun?“ Sasuke se ani nemusel otáčet, podle hlasu dokázal poznat, kdo na něj mluví.
„Jdu trénovat! Nějaký problém?!“
„No, vlastně jo.“
„A co zas?“ A v mysli si ještě dodal: „Ten Orochimaru mi už fakt začíná lézt na nervy.“ Konečně se na Orochimara otočit.
„Nechci, aby ses teď, den před útokem vyčerpal. Tento útok je jeden z nejdůležitějších.“
„Nějak mě podceňuješ!“
„Tak jsi, jdi klidně trénovat, ale když budeš vyčerpaný, budeš slabší a můžou tě tam zabít. Ale dělej, jak myslíš.“ Orochimaru se otočil k Sasukemu zády. Věděl, že teď ho dostal, ale radši odešel. A Orochimaru měl pravdu, Sasuke tam postával, a zase se mu hlavou vířili všechny možné myšlenky:
„Jak mě můžou jako zabít! To nezvládnou! Já nebudu vyčerpaný, jak mě může takto podceňovat?! Ale co když má pravdu? Co když to nepřežiju a nikdy se nepomstím?!“ Ještě asi deset minut tam postával a pořád přemýšlel jen nad tímto. Potom se pomalu vracel k sobě do pokoje.

Naruto se konečně dostal do vesnice. Domů se mu moc nechtělo. Měl hlad, tak si to namířil rovnou do Ichiraku. Tam si dal jako obvykle tři misky vepřového rámenu a dopotácel se domů. Doma se svalil na postel a zamyslel se. Podíval se z okna, slunce pomalu zapadalo. Povzdechl si a po chvíli usnul.

Sasuke seděl na židli ve svém pokoji. Bylo krátce po šesté večerní a on byl nervózní:
„Už se to blíží… Už jen kolem třinácti hodin. Co se to se mnou děje? Takové myšlenky jsem nikdy neměl! A už je ani mít nechci!“ křičel ve své hlavě, ale nejradši by křičel, že by to slyšel celý svět. Jenže nechtěl, aby se tam zase zjevil Orochimaru a otravoval. Tak si radši zalezl do postele a chtěl usnout. Jenže ho zítřek tolik tížil, že nemohl usnout. Tak tam jen tak ležel a tupě zíral na strop.

Poznámky: 

Tak co na to říkáte? Prosím komentíky. Smiling

4.64706
Průměr: 4.6 (17 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Боривітер
Vložil Боривітер, St, 2018-08-15 23:28 | Ninja už: 4162 dní, Příspěvků: 5832 | Autor je: Admin, Editor obrázků, Manga tým, Člen Dvanácti strážných ninjů

Mise L3: Přijde mi zvláštní, že jediné, o čem Sasuke přemýšlí před útokem, je otázka jeho vlastního přežití a pomsty. Že neváhá ani neprotestuje, ale ani se nijak zvlášť netěší. Vlastně se zdá, že je mu zcela lhostejné, jestli bude jeho rodná vesnice zničena, či ne. To zní divně. Ale jsem zvědavá, jakou schopnost dostal Naruto.

Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
 
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
 
Pardon za (pro některé možná lehce matoucí) změnu přezdívky, je dočasná. Ale hrozně se mi líbí ukrajinský název poštolky. Tedy srbská ветрушка taky není špatná.

Obrázek uživatele Mrs.Rinnegan
Vložil Mrs.Rinnegan, Čt, 2011-03-03 17:57 | Ninja už: 5183 dní, Příspěvků: 701 | Autor je: Obsluha v Ichiraku

Další skvělá kapitolka. Smiling
Musím se vrhnout na další. Smiling

Aktivní FF:
NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ
- Sasoriho příběh: cesta od osamělého zběhlého ninji k zločinci plně oddanému své organizaci