Sestra I

Dívka se světlými rozčepýřenými vlasy a černýma očima šla pouští. Už to nevydržím, kolem jen samý písek, myslela jsem si. Brána Suny, to byla poslední věc,kterou jsem viděla, než se mi podlomily nohy a já pod sebou ucítila zem.
,,Kde to jsem?“
,,Jste v nemocnici v Suně a chce s vámi mluvit Kazekage-sama.“ řekl nějaký lékařský ninja.
Slyším otevírání dveří, lékařský ninja odchází a místo něj vchází červenovlasá postava v úboru Kazekageho.
,,Jsem Kazekage Gaara z Písku a kdo jsi ty?“ řekl ten mladík. ,,Z písku“, to jméno, problesklo mi hlavou.
,,Akemi“
,,A dál?“
,,Nevím, proto jsem tady v Suně, abych zjistila pravdu.“
,,Tak povídej,“ přesně tuhle větu jsem od něj nechtěla slyšet.
,,Žila jsem v jedné vesnici asi týden chůze vzdálené od Suny, starala se o mě jedna stará květinářka. Před dvěmi týdny jsem se dozvěděla, že nejsem tak úplně bez příbuzných. Mám prý dvojče.“ teď už se tomu nevyhnu a zrovna sestra Kazekageho!
,,Mé dvojče se jmenuje Temari no Sabaku.“ a je to venku.
Znovu upadám do bezvědomí.

Probouzím se a vidím před sebou dívku, která mi je velmi podobná, jen účes má jiný-čtyři culíky jsem ještě na nikom neviděla. V jejím výrazu se mísí nervozita s nedůvěrou.
,,Ty jsi Temari?“ sice jsem to nemusela říkat, ale chtěla jsem být zdvořilá.
,,Ano, ty jsi ta holka, o které mluvil Gaara?“
,,Myslím, že je to víc než jasné.“
,,Lékaři říkali, že už jsi v pořádku a můžeš z nemocnice, tak co kdybychom si šly někam sednout a ty bys mi všechno řekla? Samozřejmě hned po tom, co si koupíš nějaké šaty.“

Až teď mi došlo, že mám na sobě stále tu potrhanou tuniku, ve které jsem cestovala, nové šaty by to fakt chtělo. V kapse jsem nahmatala malý váček s penězi, ve kterém byly všechny mé úspory.

Suna je zajímavá vesnice, nejen architektonicky, ale i lidmi. Móda tam rozhodně byla jiná, má potrhaná tunika přitahovala pohledy mnoha lidí. Musím si něco doopravdy koupit.
Cestou do obchodu s oblečením, se po nás všichni dívali, mnoho z nich Temari zdravilo a na mě jen hodili zvědavý pohled.
Koupila jsem si nějaké oblečení, ve kterém bych aspoň trochu zapadala a při tom utratila většinu svého obnosu.

Pak jsme šli do kavárny.
Každá jsme si objednala a Temari začala mluvit.
,,Nikdy jsem neslyšela nic o tom, že bych měla mít ještě dalšího sourozence.“
,,To je dost možné, protože já to taky nevěděla, až minulý týden jsem se vrátila pozdě v noci a má opatrovnice mluvila ze spaní, že jsem dcera Kazekageho. Vzbudila jsem ji, zeptala se jí na to a ona řekla, že je to pravda, ale že jsem se to nikdy neměla dozvědět. Prý to bylo ve svitku, který byl přivázaný mé noze, když jsem se jako malá objevila u ní přede dveřmi.“
,,Tak že asi budeš chtít zůstat v Suně a hledat důvod, proč nás rozdělili.“
„V tom máš pravdu, jen si musím sehnat nějaké bydlení a tak...“
„Můžeš se zeptat Gaary, jestli není někde volný byt, stejně bys za ním měla jít, protože bude chtít zjistit, na jaké ninja úrovni jsi a podobně.“

Kazekageho pracovna byla jedna hromada papírů, za kterou nešlo Gaaru skoro vidět.
,,Ehm, Kazekage-sama, přišla jsem se zeptat na bydlení aa“ hned mě přerušila Temari
,,Prostě se chce zeptat na to, jestli by se mohla stát ninjou v Suně!“ shrnula to.
,,No, tak soudě podle toho, co o tobě zjistili lékaři a co jsme zatím zjistili o tvé čakře, tak bych ti dal hodnost jounin, ale musím tě nejdřív přezkoušet.“ z Gaarových slov jsem byla nadšená, protože jsem sice chodila do Akademie v Konoze a složila zkoušky na chuunina, ale jouninem nejsem.
,,Jeden volný byt by se našel a ohledně té ehm, rodinné záležitosti bych tě rád seznámil s Kankurem.“ Gaara vyndal z šuplíku klíč a nakázal Temari ať mi ukáže, kde bydlím.
,,Na zkoušku se hlas zítra odpoledne a Temari, ty Akemi dopoledne provedeš po Suně.“
,,Hai!“