Nebylo nám přáno 05

„Je to povinné?“ Zeptala se trochu bojácně Kushina.
„Ano.“ Odpověděl sensei bez zaváhání.
Rudovláska, jejíž vlasy byly upravené do jednoho jediného drdolu a přikryté béžovým šátkem, odevzdaně přikývla a přišla trochu blíž.
Minato si malinko povzdychl a seskočil z kůlu.

Mezi Kushinou a mladíkem, o kterém si Hikari myslel, že porazí jeho nejlepší kamarádku během jedné minuty, se vytvořila asi tří metrová mezera.
Jiraiya jednou mávl rukou a odskočil dál, aby se nepletl do boje.
„Máš přednost.“ Řekl Minato, když se asi půl minuty ani jeden nepohnul a atmosféra se stávala příliš napjatou.
„To je dobrý, já se raději bráním.“ Odpověděla Kushina s širokým úsměvem, který se podle Hikariho úsudku k její situaci absolutně nehodil.
Minato odevzdaně pokrčila rameny a vyběhl.
Kushina, která ho velmi pozorně sledovala během předešlého boje, očekávala, že vyzkouší nejdříve svůj obvyklý útok zezadu, proto kopla levou nohou v oblouku za sebe.
Noha pokračovala bez problémů dál a s ní se otočila i Kushina. Její rotaci zastavily až Minatovy ruce, které ji jemně chytily za ramena.
Kushina zareagovala poměrně rychle, když se ho pokusila praštit levým loktem do břicha.
Nápadně blonďatý ninja však zareagoval dostatečně rychle, aby ji pustil a odskočil o tři metry dál.
Kushina se rozběhla proti němu, ale místo toho, aby na něj zaútočila, začala ho obíhat.
Minato byl příliš zvědavý na to, aby odskočil, a tak zůstal stát na místě a čekal, kdy dívka zaútočí.
Ve chvíli, kdy byla Kushina za ním, složila pečetě, a jakmile se dostala k němu ze předu, poslala na něj poryv dostatečně silného větru, aby ho překvapila a hlavně vyvedla z rovnováhy.
Minato zavrávoral a nestihl získat rovnováhu dostatečně rychle, aby mohl zablokovat Kushinin kop.
Mladík dopadl na trávu, a co nejrychleji, se postavil.
Kushina vědoma si skutečnosti, že podruhé jí vítr nepomůže, zkusila další kop pravačkou z otočky.
Minato trochu nazlobeně přivřel oči a její nohu přeskočil. Než se Kushina stihla zastavit a srovnat si postoj, mladík prudce škubl za její pravou ruku a dívka zavrávorala.
Když Kushinu chytil i za druhou ruku, byla už dostatečně srovnaná, aby svou levou nohou podkopla obě jeho.
Minato do chvíle, než začal padat, nedržel její ruce nijak pevně, ale ve chvíli, kdy ztratil půdu pod nohami, překvapením stiskl dívčiny ruce dostatečně silně, aby je nezvládla vyprostit, jak plánovala.
Minato nepříjemně dopadl zády na trávník s hlasitým [i]žuch a nestihl se ani psychicky připravit na Kushinin dopad na něj. Po dopadu pustil její ruce a svou pravou ruku si položil na hlavu, v automatické reakci na obě rány.
Kushina i přes skutečnost, že dopadla na měkčí povrch a na ni už nic nedopadlo, byla zmatená prakticky stejnou dobu jako Minato a všimla si na čem leží až ve chvíli, kdy mladík nepatrně zrudl.
Hned, jakmile si uvědomila současnou situaci, se zvedla na nohy, ale úplně rudému obličeji se už neubránila.
Kushina cítila ve tváři horkost a co nejrychleji se otočila k Minatovi zády.

„Dobře, to stačí.“ Prohlásil sensei a nechal Kushině dostatečně dlouhou dobu, aby se zase uklidnila. Při tom čekání se ještě ušklíbl a zavzpomínal na všechny dívky, které měli stejný problém. Když vzal Jiraiya v úvahu, že na něm Kushina ležela, tak byl docela rád, že neomdlela.
Po chvíli si odkašlal a oslovil ji: „Kushino?“
„Ano?“ Odpověděla a otočila se k němu čelem. Na její tváři nebyla ani stopa po ruměnci, který sensei zahlédl, když se předtím otáčela.
„Viděl jsem tvůj Fuuton, ale i tak chci slyšet, jak jsi na tom s ninjutsu.“
„No, upřímně. Viděl jste to nejlepší z Fuutonu, co umím. Jinak zvládám základné ninja techniky, snad až na techniku klonování s tou si zrovna nerozumím.“ Odpověděla s úsměvem.
„A genjutsu?“ Ptal se dál sensei aniž by nějak okomentoval, co právě slyšel.
„Na genjutsu jsem levá.“ Odpověděla a úsměv se jí z tváře vytratil.
Jiraiya jen přikývl.

Zatímco hostům sensei vysvětloval všechny podrobnosti tréninku, Minato se uvelebil na svém oblíbeném místě.
Z kůlu, ke kterému ho sensei kdysi dávno přivázal, sledoval reakce obou svých nových týmových partnerů, když jim sensei oznamoval, že trénink bude tento týden začínat už v šest ráno, protože každý ninja má být zvyklí brzy vstávat, zvláště pak za války.
Kushina vypadala přímo zdrceně a na Minatově tváři to vykouzlilo pobavený úsměv.
Přímo za ním se ozval známí hlas a mladík málem vyskočil z kůže, byl tak zabraný Kushinou, že tu ženu za sebou neslyšel.
Jakmile se na ní, ještě stále trochu vyjeveně, podíval, zopakovala: „Není slušné smát se ženě a už vůbec ne, když je to host v naší vesnici.“
„Jistě Tsunade-sama.“ Odpověděl jí a zatvářil se provinile.
Kdyby ho Tsunade znale jen o malinko méně, nezapochybovala by, že se tak opravdu cítí, ale ona ho znala až příliš dobře.
Žena se jen ušklíbla a šla blíž k Jiraiyovi.