Navždy v mém srdci ... 02
Úplně bez dechu doběhla ke kolébce se svým synem. Obávala se, že mu někdo ublížil. Že už tam nebude. Kaisan, syn Narutův. Ano, možná je to trochu staromódní, ale ona to tak cítila. Co jiného taky, když je jeho otec mrtvý? Když jí před chvílí zemřel v náručí?! Už ho nikdy neuvidí, neucítí jeho vůni, neochutná jeho polibek. Ale kolébka nebyla prázdná. Malé děťátko vztahovalo ruce k její tváři. Úlevně si oddechla. Už viděla jak byla paranoidní. Vzala ho do náruče a pevně ho objala. Teplo toho malého tělíčka, tlukot jeho srdíčka, to všechno jí dodávalo klid. Přesto musela zmizet a věděla to. Policie ji bude hledat. Ji a Sasukeho, teď už druhého v pořadí na post bosse. A taky budou hledat jejího bratra Kibu. Pokusí se rozbít celou organizaci, kterou její otec budoval po dlouhé roky. Přes pot, krev, slzy a mrtvoly. Rozbijí to, pro co zemřela její matka a její muž. Ale tohle ona nedovolí. Její rodina prolévala krev a ona teď nenechá organizaci padnout, dokonce i kdyby měla být další řadě mrtvých. Z očí jí tekly slzy, když přísahala na jméno svého manžela.
„Já tě pomstím, Naruto … já … přísahám na jméno Uzumaki! Dokud … dokud tě nepomstím, bude mi to jméno připomínat můj závazek!“ A odběhla s pláčem a dítětem v náručí do tmy.
„Ruce!“ tvrdý výkřik proťal těžký vzduch cely. Poslušně prostrkuji předloktí dírou ve dveřích, určenou tomuto účelu. Kolem zápěstí se mi sevřely chladné kovové spáry pout. Dozorce je utáhl o něco pevněji, než bylo potřeba. Kov se bolestivě zaryl do pohmožděné tkáně. Musela jsem usyknout, což jsem rozhodně nechtěla. Tady dát najevo bolest se rovná slabosti. Vlastní zkušenost, bohužel.
„Máš návštěvu, doktorko.“ Tady už nemám jméno. Nikdo ho tady nepotřebuje.
„Přišel za tebou Uchiha Sasuke.“ Hrubě mě vytáhl z cely a smýkl mnou na zem. Sehnul se a jeho prsty zajely pod moji vězeňskou košili.
„Nech jí, ty hajzle!“ další vězeň lomcoval mřížemi. Dozorce si ho nevšímal.
„Až se vrátíš, pěkně si tě vychutnám!“ Z toho hlasu a z obsahu těch slov se mi dělá zle. Stejně tak z jeho prstů, které stále putují po mém břiše. Zejména po jizvě od císařského řezu. Připomínal mi tím, že jsem jenom jeho hračka. Asi to ani nechtěl, ale připomněl mi tím, že jsem zároveň i matka. Někde tam venku na mě čeká můj syn. Vyrůstá jako sirotek a asi ani neví, že má mámu ve vězení a tátu dávno mrtvého. Snad na mě zapomněl a bude žít šťastně, nedotčen organizovaným zločinem.
Dozorce mě vytrhl z úvah tím, že mě zvedl.
„Svýho syna dneska neuvidíš, doktorko!“ vrazil mi pěst do zad a tlačil mě vpřed.
„A celkem bych se divil, kdyby se to někdy stalo.“
Za řevu vězňů mě dotáhl až do návštěvní místnosti, vstříci muži který zničil celý můj život.
Mladý muž v doktorském plášti svižně kráčel chodbou k pokoji lékařů. V kapse ho pálily falešné doklady. Absolvoval lékařský rychlokurz, aby mohl splnit tuto misi. Byl to tajný agent a chystal se infiltrovat mafiánskou organizaci. Tady, v téhle nemocnici, pracuje dcera bosse, cenný klenot mafie, ale zároveň i nejslabší článek celého řetězce.
Najednou ji spatřil. Vysokou zrzku v bílém, která právě vyšla z ordinace. Zrychlil aby ji doběhl.
„Lékařka Uzumaki?“ Vyloudil na tváři úsměv.
„Ano. Co si přejete?“ opáčila, aniž by zvedla oči od papírů v deskách.
„Uchiha Sasuke. Jsem tu jako váš pomocník dokud se to malé nenarodí.“ Konečně zvedla hlavu. Okamžitě se zarazila a přejela ho pohledem.
„Takový hezoun jako vy za mě bude operovat? Zničíte si účes.“ A vrátila se k papírům.
„Budete se divit. Umím hodně“
„Uvidíme. Pro dnešek máme ordinaci.“ Bez bližšího vysvětlení zmizela za dveřmi. Černovlásek si rychle pospíšil za ní. Zrovna si těžkopádně sedala. Pomohl jí a vysloužil si vděčný úsměv.
„Zavolej si pacienta. Můžu doufám tykat.“ Sasuke přikývl, dal pokyn sestře a nasadil si gumové rukavice.
„Dobrá, nebylo to tak hrozné jak jsem čekala.“ Prohlásila Juukya po skončení ordinační doby.
„To jsem rád.“ Upřímně se usmál, ale uvnitř se nenáviděl. Za ten jediný den poznal, že ona je upřímná a hodná žena. Není to členka mafie, ale pouze dotorka. Začínal mít dojem, že pomáhá mafiánům pouze kvůli lékařské přísaze.
na další díl si budete muset počkat odjíždím do slavné a krásně Paříže!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Zajímavé. Jsem zvědavá, co Sasuke chce. xD
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Jeden diel týždenne... Takže až zajtra.
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
předchozí díl jsem posílala v pátek, takže tenhle jsem poslala stejný den ... omlouvám se, ale tohle je způsobeno výpadkem serveru
Nejde o to, kedy ho pošleš ty, ten minulý, ale dátum jeho vydania, vieš?
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.