Ameno 11

Prosím

„Prosím, holka, vydrž. Přece mě teď neopustíš.“ Shikamaru běžel vedle pískového oblaku s Temari. Byla na tom zle, bohužel ta fialovlasá zrůda z Akatsuki ji udělala velkou řeznou ránu přes celá záda, která ne a ne přestat krvácet. Neji, který to schytal do boku, byl na tom o maličko lépe. Kankurou zase o něco hůř. I tak všem třem visí život na provázku.
„Měli bychom sebou hodit. Nejimu i Temari pořád teče krev. Ten pach je odporný.“ Kiba zhodnotil stav ninjů po svém a nakrčil při tom nos. Akamaru tlumeně zaštěkal.
„Já vím, ale rychleji to nejde. Už tak jdeme zkratkou.“ Gaarovi se prudce stáhla obočí k sobě. Šli sice zkratkou, ale občas se tu objevují píseční červy, kteří by je mohli zdržet, ne-li zabít. Ale musí zachránit své sourozence. A přítele.
„Ero- senin? Co takhle přivolat něco pomocí Kuchiyose no Jutsu?“
„Naruto, ty blbče. Myslíš, že by žába byla rychlejší než my?“
„Myslíte, že ani Šéfek?“
„Ani ten.“
„Ale vždyť je obrovském!“
„Na-“
„Jo, Akamaru, taky to cítím. Gaaro, co je to?“
„Píseční červy, těch jsem se obával… Chovejte se tiše. A na zem našlapujte co nejméně.“ Gaara začal horečně přemýšlet, jak je všechny odsuď dostat v pořádku. Neměl už moc čakry na to, aby je všechny zvedl. Pod svýma nohama dělal mini písečném štít, ale to ze zvyku…
„Na zem ne? To mam jako lítat? to mě ještě Ero-senin nenaučil!“ Naruto jako vždy spustil z plna hrdla.
„Naruto, buď zticha. Občas bys mohl poslechnout někoho, kdo ví o čem mluví.“ Shikamaru si utřel pot z čela. Ještě stále nebyl úplně fit z nedostatku čakry. Snažil se to nedávat najevo a držet krok s ostatními. Zatím mu to vycházelo, ale přemýšlel, jak dlouho to vydrží. Pak pohlédl na Temari. Musí být s ní. V Shikamarovi se probudila nově nabitá síla.
Ze země náhle vyplul jeden obrovský červ. Naruto se okamžitě vydal vpřed. Rasengan připraven. Jedním úderem skolil potvoru k zemi.
„Naruto, to si neměl dělat. Teď po nás půjdou.“ Gaara se hlasitě povzdechl.
„Co? Já… He… Taju Kage Bushin no Jutsu… A teď ať si zkusí na nás zaútočit.“
„Naruto! Nikdy bych neřekl, že tohle kdy řeknu, ale jsi génius!“ Shikamaru řekl s nadšením.
„Co??“ Ozvalo se sborově ze čtyř úst včetně Narutových.
„Nech svoje klony běžet v kruhu kolem nás. Jestli ti červy reagují na otřesy půdy, totálně je zmate dupání tvých klonů. Nebudou vědět kdy a kde vylézt.“ Naruto udělal přesně to, co mu Shikamaru řekl. Gaara s Jirayou se lehce usmáli. Pokračovali dál v cestě.
„Už jsme blízko, že? Cítím nové pachy.“ Kiba po svém rekordu v mlčení opět prolomil ticho.
„Jo, za touhle dunou je Suna. Naruto, už můžeš zrušit ty klony.“ Naruto se na Gaaru usmál a nechal rozplynout své kopie. V tu chvíli klopýtl a spadnul těsně před Jirayu a Kibu. Ti už srážce nemohli zabránit a všichni tři plus Akamaru se váleli v písku. Kazekage se Shikamaren na ně nečekali a dál se řítili k bráně vesnice.
„Kazekage- sama!“ Volali hlídači s úsměvem. Jen co uviděli, že je jejich vůdce od krve a na pískových oblacích nese tři raněné ninji, mezi nimiž jsou jeho sourozenci, zmizel jim z tváře veselý výraz. Gaara to namířil rovnou do nemocnice. Když rozrazil dveře a za ním se jako ocásek objevil Shikamaru, všichni vyjeveně zírali.
„Potřebuji rychle doktora!“ Během chvilky se před Kazekagem objevili dva doktoři. Gaara položil zraněné na lůžka a zhroutil se. Shikamaru ho zachytil těsně nad zemí.
„Kazekage-sama!“
„Je v pořádku, jen je vyčerpaném. Postarejte se o ně!“ Křikl Shikamaru a ukázal prstem na tři ninji ležící nad propastí smrti.“
„H-Hai.“ Doktor se vzpamatoval a ihned začal rozdávat rozkazy.
„Vezměte je všechny na sál. A někdo se zeptejte, co se stalo.“ Doktor zmizel Shikamarovi z očí. Šel s ostatními na sál.
„Promiňte.“ Mladá kunoichi se objevila jedle Nary a začala léčit Gaarova zranění. Připadala mu povědomá. Za chvilku byla s léčením hotová.
„Dovolíte?“ Mile se usmála na Shikamaru a začala léčit zranění i jemu. Zatím co pracovala, tak se rozpovídala.
„Já jsem Matsuri. Snad bude Temari-san a Kankuro- san v pořádku.“
„Matsuri?... Temari a Neji ztratili hodně krve. Celou cestu to krvácelo. U Kankura se nám krvácení podařilo zastavit…“ Shikamaru to na ní vysypal jak krupičku z roztrhlého pytlíku. Matsuri se jen usmála a vyléčila Shikamarovi poslední zranění. Pak se zvedla a odešla. Shikamaru tam zůstal sám s Gaarou. Po nějaké době se Gaara probral.
„Jak je na tom Temari a Kankuro?“
„Nevím. Doktoři už jsou před hodinu na sále.“ Shikamaru sklopil hlavu. Měl o Temari strach. Vyčítal si, že jí dovolil jít s ním. Že se vůbec ptal Tsunade. Teď mohla být někde v Konoze se svými bratry a nebojovala by o život. A Kankurou taky ne.
„Jsem asi prokletý.“ Řekl náhle Shikamaru. Gaara se na něj podíval s otazníkem v očích.
„Kdykoliv jdu na nějakou důležitější misi jako velitel, vždy celý tým skončí v nemocnici.Tohle nemá-“ K dvou mužům přistoupil doktor. Tvářil se vážně. Oba dva zadrželi dech. Chtěli to slyšet, ale zároveň se báli. Prosili všechny svaté o dobrou zprávu.