Poslední výkřík zapadajícího slunce
Tak a je to tu... Můj první pokus o jednorázovku... No, nezbývá nic jiného než doufat že se tenhle příběh, ala "pokus" bude někomu líbit...
Jo a jestli chcete tak na atmošku: http://www.youtube.com/watch?v=JOQWODQKwX8
Bylo to jako sen… Hrozná noční můra…
Nemohl se nadechnout, jako kdyby byl pod vodou a topil se. Nedokázal se ani pohnout. Nevnímal bolest z utržených zranění…
Slunce zapadalo a on nemohl odtrhnout oči od jejího, krví zbroceného těla. Držel ji v náruči a cítil přerývaný dech, spolu se skonávajícím srdcem. Hleděl do těch nádherně bílých očí, které si ještě nedokázaly uvědomit tu strašlivou pravdu…
Zabořil obličej do jejích slepených vlasů a zašeptal mezi vzlyky: „Proč!? Proč se to muselo stát!? Proč jsem… Proč jsem nebyl dost silný!?“
Jemně se usmála.
„Ty už jsi mi dal vše… A stihl jsi to za jeden jediný týden… Už se nebojím,“ zašeptala mu do ucha a také se jí z očí začaly řinout slzy. „Jsem… šťastná… I přes to všechno, co se dnes stalo… Miluji tě… A chci abys to věděl…“
Podíval se na ni, obličej zkřivený bolestí.
„Já…“ začal, ale nedokázal ze sebe vypravit jediné kloudné slovo.
„Nemluv…“ řekla a jemně ho políbila. Byl to dlouhý, nefalšovaný polibek. Zoufalství. Neštěstí. Ale hlavně nehynoucí lásky. Trvalo snad věčnost, než se od sebe odtrhli. Dlouze hleděli jeden na druhého.
„Ne!“ vzlykl, sevřel ruce v pěst a zavřel oči. „Takhle to nesmí skončit! Konečně jsem tě našel! Konečně jsem mohl být opravdu šťastný! Proč mi svět bere úplně všechno!? Nejdřív rodiče, potom nejlepší přítel a teď se mám rozloučit i s tebou!? Ne! To nedovolím! Zachráním tě! Určitě se mi to povede! Já… Hinato… Hinato! Ne! Prosím vydrž! Tohle ne! Vydrž! Zachráním tě!“ řval a třásl s ní. Bezvládné tělo se však nepohnulo. Oči také, jako by ztratily tu, tak známou jiskru. Poslední naděje pohasly…
„Hinato…“ zašeptal zmučeně. „Hinato!“
Dal se do neskrývaného pláče. Přímo se dusil vzlyky. Nemohl dýchat. Topil se v přívalech citů. Nemohl se hýbat! Tělo mu ztuhlo tak, že se podobal soše! Neviděl v té prázdné nicotě!
Samota ho obklopila ze všech stran a on nemohl uniknout!
Ale tahle byla horší. Do téhle někdo vstoupil, rozehnal ji, ale poté znovu odešel a ona se vrátila hrozivější a ještě tíživější, než dřív. Tmavá a neprostupná. Nemohl utéct… Nedokázal to…
Naposledy ji políbil na dosud teplé rty. Čekal že se něco stane. Že se probere, jako Šípková Růženka. Žádná odezva. Prostě nic. Zůstal sám, v té prázdné nicotě…
Znovu se na ni zahleděl.
Tak krásná…
Roztřásl se. Všechen žal vyplaval na povrch…
„Hinatooo!!!“
Narutův poslední výkřik, pro mrtvou dívku se nesl dál… Za lesy… Louky… Řeky… Hory… Až k zářícímu slunci…
To naposledy osvítilo celou scénu před sebou. Naposledy dopadly paprsky na nešťastný pár, až zapadly za obzor a ztratily se v dáli.
Byl sám… Sám ve tmě…
Já vim, je to krátký... Napadlo mě to při koukání na západ slunce v Chorvatsku a je to taková rychlovka... Prostě se to skloubilo s mojí hodně smutnou náladou a vzniklo tohle... Tak prosím, buďte shovívaví...
páni, abych se přiznala tak nějak reaguju na tvůj sakra hodně starej koment k mojí první FFce a fakt škoda že sem si to nepřečetla dřív
Je to fakt nádhera, atmoška pecková a eště mi tu od toho hrál smutnej song od Nickelback
Na to jak mě to obměkčilo stejně sem ráda že umřela sem zlá
Jinak ostatní předemnou už všechno zmínili,-> pochvala for you na mojí straně xD
EDIT jeto drobet krátkí, to i na mě, tu která samou leností čte jednu dlouhou jednorázovku či 1. díl série jednou do půl roka :D
Arigatou
…a ráno zmizelo v plášti večera…
…protože nastal čas pro další den…
…ten dlouhý, slunečný den…
…kdy se nechtěně rozhodlo úplně všechno…
… a pak, po pár měsících…
…se rány otevřely znova…
…aby se mohly v průběhu let znovu zacelit…
…i přes to po nich vždycky zůstanou jizvy…
…a ty se nikdy nezahojí.
Hlupáčku...
story by Kimm-chan
Krátký ale krásný.
Copak asi dělala Konan, než potkala Nagata a Yahika? FF - Příběh Konan
I Uchihové mají sny... FF - Co si Sasuke přeje k Vánocům?
Povídka inspirovaná Sasorim FF - Loutkař
Přeju příjemnou četbu a doufám, že se budou líbit. Za kritiku nebo výtku budu jedině vděčná...
Bylo to vážně krásný
Děkuji
…a ráno zmizelo v plášti večera…
…protože nastal čas pro další den…
…ten dlouhý, slunečný den…
…kdy se nechtěně rozhodlo úplně všechno…
… a pak, po pár měsících…
…se rány otevřely znova…
…aby se mohly v průběhu let znovu zacelit…
…i přes to po nich vždycky zůstanou jizvy…
…a ty se nikdy nezahojí.
Hlupáčku...
story by Kimm-chan
Krátké ale plné emocí tomuhle páru fandím a i když to byl příběh smutný tak se mi moc líbil krásné
S přepisováním čtvrtého dílku jsou torochu potíže, ale snažim se
…a ráno zmizelo v plášti večera…
…protože nastal čas pro další den…
…ten dlouhý, slunečný den…
…kdy se nechtěně rozhodlo úplně všechno…
… a pak, po pár měsících…
…se rány otevřely znova…
…aby se mohly v průběhu let znovu zacelit…
…i přes to po nich vždycky zůstanou jizvy…
…a ty se nikdy nezahojí.
Hlupáčku...
story by Kimm-chan
bylo by super kdybys to stihl do pátku
ocekavaní to splnilo je to pekny.. Kdyz autor pise s citem tak to je vzdycky poznat..temna atmosfera plna smutku a zoufalstvi..
ale stejnak uz se nemuzu dockat na Neznámí 04
snad sis to u more uzil
Splnilo to moje očakávania. Perfektný, tajomný názov, doplnený zúfalým a depresívnym úvodom a jadrom, a krásny, drasticky smutný koniec.
Páčilo sa mi to. A veľmi.
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Ne
Pro autory FF: Pokud máte problémy s i/y, čárkami ve větách, máte dobré nápady a neumíte si s tím poradit, nebo prostě nemáte čas svá díla překontrolovat a brali byste někoho, kdo by to překontroloval za vás, máte možnost. Stačí jen napsat PMku a já vám s tím mileráda pomůžu ^_^
Fc pro Nairobi-chan ^_^ -> http://147.32.8.168/?q=node/86044
Nemůžeš mi dát pokoj!?
…a ráno zmizelo v plášti večera…
…protože nastal čas pro další den…
…ten dlouhý, slunečný den…
…kdy se nechtěně rozhodlo úplně všechno…
… a pak, po pár měsících…
…se rány otevřely znova…
…aby se mohly v průběhu let znovu zacelit…
…i přes to po nich vždycky zůstanou jizvy…
…a ty se nikdy nezahojí.
Hlupáčku...
story by Kimm-chan
Jasně Jenom JEDEN západ slunce,viď?
Pro autory FF: Pokud máte problémy s i/y, čárkami ve větách, máte dobré nápady a neumíte si s tím poradit, nebo prostě nemáte čas svá díla překontrolovat a brali byste někoho, kdo by to překontroloval za vás, máte možnost. Stačí jen napsat PMku a já vám s tím mileráda pomůžu ^_^
Fc pro Nairobi-chan ^_^ -> http://147.32.8.168/?q=node/86044
nyuuuu, taká jednoduchá, klasická jednorázovka pst relax až na tu depku, samozřejmě
kráááááááááásný jezdi na dovolenou častějc
no, nevím co ještě psát. Kimm-chan to rozepsala moc hezky, ale jediná věc, co bych sem opravdu napsala byly vykřičníky, protože na ty jsem skoro alergická Ostatní jsem se třeba uvědomila, ale ty věci většinou nepíšu, páč si tím nejsem úplně jistá
také - možná by tam znělo lépe takové
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
No tý brďo Něco takovýho jsem fakt nečekal Děkuju za pochvalu, ale hlavně za ty rady Takovejhle komentář vždycky potěší nejvíc ( teda aspoň mě ) Jávim že je to přetečkovaný, pokusim se s tím něco udělat. A ještě píšu sériovku, potěšilo by mě kdyby se objevilo pár rad i tam ( Neznámý )
…a ráno zmizelo v plášti večera…
…protože nastal čas pro další den…
…ten dlouhý, slunečný den…
…kdy se nechtěně rozhodlo úplně všechno…
… a pak, po pár měsících…
…se rány otevřely znova…
…aby se mohly v průběhu let znovu zacelit…
…i přes to po nich vždycky zůstanou jizvy…
…a ty se nikdy nezahojí.
Hlupáčku...
story by Kimm-chan
Žal, zoufalství, samota. To jsou věci, které mě naplnily po přečtení si téhle povídky. No a co, že byla krátká. Na délce nezáleží. Záleží na obsahu a citech, který to ní autor vloží. Tohle bylo emocema nabitý až až. Těma zápornejma emocema. Ale o to to bylo reálnější.
Prvně mi sice přepadla zuřivost xD, když jsem si na začátku uvědomila, že to bude další povídka na téma NaruHina, další scéna popisující Hinatinu smrt. Ale co se mi na tom fakt dost líbilo byla ta atmosféra. Hořká jak pivo, štiplavá jak kouř v očích. A přesto jemná.
No radši už s tím přestanu, nebo opětovně ujedu xD.
Moc se mi ta povídka líbila. Na to, že byla tvoje první, byla úžasná .
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda