Tajná technika - 5. Díl

5. Díl - Akatsuki

Za dva měsíce a něco měli manžele Namikaze prozkoumané to nejdůležitější ze země Ohně, právě byli na cestě do další země, když potkali Itachiho s Kisamem. Reves sebou nepatrně cukl.
„Hoshikage Kisame a Itachi Uchiha. Co tu chcete?“ zasmál se.
„To už jsme tak známí,“ zasmál se Kisame. Itachi neviditelně složil pečeť a aktivoval s tím jutsu.
„Co tu chcete Akatsuki?“ optala se Siki.
„Nějaká zvědavá ne?“ odpověděl ji Kisame.
„Však já ti ten úsměv z obličeje smažu rybičko,“ zasmála se.
Potřebuju pomoc ozval se hlas v Revesově hlavě, ten se lekl, ale hned se uklidnil.
Kdo jsi, mohu vůbec taky odpovídat myšlenkami?
Ano můžeš, já jsem ten co stojí naproti tobě.
Itachi? Zkusil to.
Správně.
Hm a co mě chceš, kromě zabití?
Neboj se, jsem tvůj přítel, už dřív sem ti zachránil život, ale protože si ztratil paměť, nepamatuješ si na mě.
Nevím nevím, co podle tebe mám udělat?
Jak už jsem řekl, jsem tvůj přítel a dobře jsem se znal s tvým otcem, o něm tu však teď mluvit nebudeme, snad později. Potřebuji, abys mi pomohl zabít Kisameho, pak tebe a tvou přítelkyni budu učit všechny techniky, které ti přenechal otec.
Dobře, budu ti věřit. Jaká je jeho slabina a v čem je dobrý.
Slabiny a tím čím vládne je jeho meč, bez něho je becmocný, ale pozor Samaheda se živí chakrou soupeře.
Jinak řečeno musíme mu vzít jeho meč. Hurá do toho.
Na tři jo?
Ok.
Raz, dva, tři!
Dokonalé načasování a k tomu překvapení pro Kisameho mělo ovoce. Nechápal, co se to děje, ale pochopil to, že po něm jde, jak ten Namikaze, tak Itachi. I Siki byla v šoku, že Reves bojuje po boku muže z Akatsuki, který bojuje proti svému kolegovi. Vše ji ale vysvětlil Revesův klon a vzkázal ji, ať se neplete do boje.
Na to že Reves bojoval po boku s Itachim poprvé, výborně spolupracovali a Kisame měl co dělat. Po několika celkem náročných technikách na chakru, se Samaheda dosti najedla a Kisame mohl použít svůj trumf.
Spojil se se svým mečem, horní půlka těla se mu změnila na žraločí. Okolo vytvořil velký vodni prostor, ve kterým se mohl pohybovat nejrychleji (viz. Manga 471). Itachi s Revesem byli zaskočeni, ale Reves rychle zareagoval, vytáhl katanu, vpustil do ni trochu chakry s větrným elementem, několikrát máchl a voda byla ta tam.
Kisame tohle nečekal a pomalu se měnil zpět do své podoby, toho využil Itachi, zaútočil na něj, ten se nestačil bránit, a tak musel pustit Samahedu, což byla osudová chyba, neboť v tu chvíli u něj byl Reves a propíchl mu katanou srdce, které ještě pro jistotu nechal shořet. Hoshikage Kisame padl k zemi mrtvý.
„Dobrá práce příteli,“ uznal Itachi.
„Taky nejsi špatný,“ zasmál se Reves.
„Tak a co teď?“ zeptal se ještě.
„Teď půjdeme na místo, která znám jenom já a které mi daroval tvůj otec. Ale bohužel ještě není čas, aby ses dozvěděl, kdo to je.
„Chápu, skočím pro Siki a můžeme vyrazit,“ Itachi jen kývl.
Po chvilce už byli všichni tři na cestě do starého města Kyoto. Po cestě se jim Itachi představil a řekl jim, co vše musel za svůj život udělat, včetně pravdy o vyvraždění Uchiha klanu.
Ta zněla:
„Za dob třetího Hokage, kterého jsem miloval, tak jako vesnici, plánoval klan Uchiha vzpouru, aby převzali moc v Konoze. Začal jsem působit jako dvojí agent, Uchiha klan do mě vkládal naděje na úspěch, za to já já jsem donášel třetímu Kage. Pozdějí se o tom dozvěděl Danzou, ten mi zadal misi vyvraždit svůj klan. Myslel jsem, že zešílím, nemohl jsem jentak zabít celý svý rod, ale nebylo na výběr. Kdyby došlo na vzpouru odneslo by to mnoho nevinných lidí a k tomu by mohla být vesnice zničena, a tak jsem s erozhodl a vyvraždil svůj rod, až na mého malého brášku Sasukeho, toho jsem zabít nedokázal.“
„Sasuke Uchiha, to jsme slyšeli od tý holky s růžovýma vlasama na tom pohřbu v Konoze, že?“ podíval se na Siki.
„Myslím, že jo, dávala si za vinu smrt nějakýho Naruta kvůli tomu, že ho donutila ke slibu a to, aby jí přivedl Sasukeho zpět,“ souhlasila Siki.
„Uděláme dobrý skutek a slib převezmeme ne? Byla by ráda a mohli by jsme tak upevnit spojenectví s Konohou,“ zapřemýšlel se Reves.
„To by šlo,“ usmála se Siki.
„Dobrý nápad, ale nejdříve trénink a pak teprve nějaký sliby. A k tomu ještě jsi těhotná, jestli dobře vidím,“ zarazil jim to Itachi. Promiň mi to Naruto, ale zatím to jinak nepůjde, časem se to vrátí, ale moc brzo to asi nebude.

Vesnice byla ukrytá hluboko v lese, ve kterém na každém kroku číhalo nebezpečí. Ale, když do ní vstoupili, spadla Revesovi i Siki brad až na zem. Vesničká byla, tak nádherná. Dopadal sem svit slunce,všude zpívali ptáčci, zurčili potůčky a vodopády a k tomu všemu na konci vesnice bylo zrdcadlové jezero s malým vodopádem vhodným na masáž zad.
„To je úchvatné,“ rozplývala se Siki.
„Takže tady jsme dříve žili?“ zajímal se Reves.
„Ano celý váš rod, ale pak se něco stalo a z Namikaze rodu vznikli dva jiní. Od té doby tu nikdo nežije, ale působí tu technika, aby se toto město zachovalo a vrátil se sem život spolu s novým vůdcem klanu Namikaze.“ Vysvětlil Itachi a tím si ty usmál se v duchu.
„Dnešek máte volný, užijte si ho,jak uznáte za vhodné, ale od zejtra začne trénink Revese a až se to malé narodí a trochu se to tu oživí, budeš se do tréninku zapojovat i ty Siki. Tréninkový program zní; od šesti do osmi se posiluje a běhá, pak bude snídaně po ní až do oběda zdokonalování živlů, po obědě učení nebo zlepšování nových i starých technik.“
„Tak tedy zítra a tady v šest ráno,“ usmál se Reves, Itachi kývl a zmizel si pro svitky s technikami.

„Konečně sami,“ objala Revese.
„Nevykoupeme se?“ usmál se šibalsky a jen je přenesl před jezirko odkaď ji opatrně hodil do vody.
„Hej,“ zasmála se „aspoň mi pomoz nahoru,“ natáhla ruku, ale nohama se zapřela a stáhla Revese do vody.
Blbytam až do večera, ale když začalosluníčko ztrácet svoji sílu a jim začínala být zima, vylezli a osušili se. Vyskočil nahoru nad vodopád, kde si lehli do trávy a pozorovali pomalu měnicí se oblohu.
Noc byla klidná, proto se nedivte, že tam usnuli a spali až do rána. To Revese probudil Itachi s tím, že se de trénovat.