Tajná technika - 3. Díl

3. Díl - Špatné zprávy

Po týdnu, který uplynul od poslední mise teamu 7, hlavní branou vesnice ukryté v listí prošel tříčlenný tým. Bylo vidět, jak jsou utahaný. Měli přesně takový výraz, jako když někdo ztratí něco, co je pro něj důležité.
Se zbytky sil došli k Tsunade, ani nezaťukali, vpadli dovnitř a unaveně si sedli na křesla.
„Proboha!“ zakryla si rukou ústa „co se vám stalo? A kde je Naruto?“
„Když jsme se vraceli z mise, která dopadla úspěšně. Potkali jsme Itachiho s Kisamem. My tři jsme bojovali s Kisamem, Naruto s Itachim. Kvůli boji jsme se od něj vzdálili, a tak jsme ho neviděli. Bojovali jsme tedy proti tomu z Akatsuki, když se tam zjevil Itachi, ale Naruto nikde nebyl. Použil na nás jeho Sharingan a v genjutsu nám vzal všechny síly. Upadli jsme do bezvědomí a když jsme se probudili a prohledali okolí, Naruta jsme nenašli. Hledali jsme celý týden, ale neměli jsme ani stopu. A tak jsme se z posledních sil vrátili s touto špatnou zprávou a žádáme, abyste vyslala tým, který by se Naruta pokusil najít,“ vysvětlila Sakura, u poslední věty se jí z očí kutálely slzy.
„Nebojte se hned vyšlu dva týmy, které Naruta znají a ještě tým podvením Yamata, který si nejdřív doplní své síly,“ hned poslala Shizune pro týmy Gai a Kurenai.
„A vy si teď jděte povinně odpočinout!“
Nikdo se nezmohl ani na slovo a po chvilce už spali ve svých domovech.
O deset minut později vyběhli z Konohy dva týmy, které měli za úkol vypátrat Naruta.
Slibuji, že tě najdu Naruto, říkala si Hinata.

Po několika hodinovém běhu se dostali na místo, kde se rozdělili a začali prohledávat okolí. Hinata s Nejim používali své dědictví, Shino posílal brouky, Kiba s Akamarem použili svůj čich a zbylí hledali pouze viděním.
Večer se utábořili, najedli a s informacemi na další den šli spát.

Časně ráno z Konohy vyběhl ještě tým ANBU pod vedením Yamata. Ve stejnou chvíli se probudili a posnídali týmy, které už byli na místě. Dali se opět do hledání. Odpoledne se k nim připojil ještě tým ANBU, a tak rošiřili oblast, kterou mohli prohledávat.

Někdy v této době, přesněji dva týdny od vyslání pátracích týmu, dostali Reves se Siki svojí první společnou, důležitou misi. Měli za úkol zajistit spojenectví mezi jejich, Sunou a Konohou. Nejdříve se vydali do Suny, šli pomalu a po cestě trochu trénovali a seznamovali se, Siki mu vyprávěla svůj život, co zažila, a tak.
Sem tam je napadl nějaký ten zlodějíček, ale jinak žadný problém něměli. Užívali si toho, že jsou sami spolu, a tak se u hranic větrné země objevili až po týdnu.
Poušť chtěli mít rychle z krku, a tak ji přeběhli za dva a půl dne. Před branami Suny se objevili až večer, těsně předtím než zavřeli bránu do vesnice.
Sehnali si ubytování s restaurací. Dostali přepychový, dvoj lůžkový pokoj s manželskou postelí, ale ani jednomu to nevadilo.
Siki se hned zašla vysprchovat, Reves mezitím vybalil její i své věci. Pak se šel vysprchovat on. A v novém oblečení se společně vydali na teplou večeři. Siki si objednala steak s přílohou a Reves si dal ramen, který mu zachutnal, a tak snědl tři misky tohoto jídla. Vše zapili vítečným vínem a se smíchem a dobrou náladou zaplatili a vydali se na pokoj. Vzali na sebe pyžamo a šli spát.
Ráno dostala Siki snídani do postele a po ní šli k místnímu Kage. Ten je přijal a nestačil se divit, když uvidělel Revese.
„Jsi to ty Naruto?“ optal se nadšeně.
„Eh, nechápu, kdo je Naruto? Já jsem Reves,“ nasadil nechápavý výraz.
„Promiňte, nedávno Akatsuki přepadli mého přítele a bojíme se, jestli z něj už nevysáli jeho démona. A když si vás prohlížím ani z vás není cítit, jen ta podoba, omlouvám se,“ řekl smutně Gaara, poté vyslechl jejich prosbu, přečetl svitek a po chvíli se zeptal.
„Proč s námi najednou chcete uzavřít spojenectví, když dříve ve valkách jste stáli proti nám?“
„V náší vesnici byl zvolen nový vůdce, který je na rozdíl od toho minulého normální a nemá rád války, proto zajišťuje mír spojenectvím s vámi. Až to vyřídíme zde, ještě jdeme do Konohy se stejným návrhem.“ Vysvětlila Siki.
„Dobře, uzavřeme toto spojenectví, ale budeme si to nějak muset ověřit, jestli to není nějaká lest,“ souhlasil Gaara a podepsal jim dokument o spojenectví.
Reves se Siki se rozloučili a šli prozkoumat písečnou vesnici, dohodli se, že vyjdou další den.
K večeru si sedli na skalnatý výběžek a pozorovali nádherný západ slunce, na nebi se pomalu objevovali červánky a začínali svítit stříbrné hvězdy. Siki si položila hlavu na Revesovo rameno a ten ji objal.
Po chvilce Siki usnula, když se na ní koukl, vypadala, tak hezky a roztomile, jak na ní svítili poslední paprsky slunce toho dne, až se mu z toho rozbušilo srdce.
Usmál se, naposledy se koukl na západ slunce a přenesl se do pokoje, kde ji opatrně, aby ji nevzbudil, položil do postele a přikryl, sám si lehl vedle ní a spokojeně usnul.

Hledali každý den, celý týden, pak měsíc, ale nenašli žádnou stopu, ani pach, nikdo z okolí ho neviděl, prostě jako kdyby se do země propadl.
Bohužel se s těmito zprávami museli vrátit do vesnice, ač chtěli zůstat a hledat dál, přece jen to byli Narutovi dobří kamarádi.
Když se tyto zprávy dozvěděla Tsunade, nebyla vůbec, ale vůbec ráda. Vše co ji přišlo pod ruku, už se nedalo použít. A co teprve, když se to dozvěděla Sakura, ta si zašla kousek dál do lesa a díky tomu tam vznikla nová louka.

Tsunade Narutovi vystavila pohřeb, na který by byl každý pyšný. Dostavil se i Gaara z písečné s Temari a Kankurem, všichni Narutovi přátele a senseiové. Pohřeb byl asi v půlce, když do vesnice vstoupila Siki s Revesem, drželi se za ruce a něčemu smáli, byli nedaleko hřbitova, koukli se tam a v tu ránu se přestali smát. Také si všimli, že u pohřbu stojí a pronáší smuteční proslov Hokage. Přišli tedy kousek blíž a potichu čekali až Hokage domluví, také si všimli, že v davu stojí Kazekage a pomysleli si, že asi umřel někdo důležitý. Když se tak stalo všichni mu na hrob položili po jedné bílé nebo červené růži. Kazekage se u hrobu postavil a nahlas pronesl.
„Můj příteli, nestačil jsem ti poděkovat, ani se ti odvděčit za to, že jsi mě zachránil a nasměroval tou správnou cestou, kterou teď kráčim. Nevím, co bych teď dělal, kdybych tě dříve nepotkal. Odpusť mi.“
U hrobu se zastavili ještě dvě holky jedna s růžovými vlasy, která pronesla.
„Ach Naruto, ty blbče bláznivá, proč sis od nás nenechal pomoct, mohl jsi tu ještě být. Možná je to má vina, kdybych tě minule neprosila a ty nesložil ten pitomý slib, že mi Sasukeho přivedeš zpět. Odpusť mi.“
Nakonec se tam zastavila holka s tmavě modrými vlasy a divnými, bílými oči.
„Ani jsem ti nestačila projevit mé city. Slibuji, že kvůli tobě zesílím a pomstím tě.“
Všichni se odebrali pryč a jen málo z nich zaslechlo Hokage, jak řekla.
„Byl by z tebe dobrý Hokage Naruto.“
Siki s Revesem se rozhoupali a doběhli Hokage, která šla s Kazekagem, Kakashim a Sakurou do své kanceláře.
„Prosím vás, neradi vás ruším v tuto chvíli, ale potřebovali bychom s vámi projednat diplomacie,“ pronesla Siki. Otočili se na ni, pak koukli na Revese.
„Naruto,“ vydechla Tsunade. A v tu ránu měl Reves okolo krku Sakuru.
„Baka, proč si nám to udělal?“
„Eh, to není Naruto,“ řekl Gaara.
„Cože?“ zeptala se Sakura.
„To je prosim vás ninja z Vodopádové vesnice, byli u nás ve vesnici projednat to samí, co asi nabídnou vám. I já jsem si myslel, že je to Naruto, jsou si hodně podobný, ale když se kouknete pořádně, on nemá Narutovi tři čárky na tvářich a ani v sobě nemá démona,“ vysvětlil Gaara.
„Gaara má pravdu,“ řekl po chvíli Kakashi.
„Jejda, promiň,“ začervenala se Sakura.
Reves na ni kývl a společně s Hokagem, Kazekagem a samozřejmě se Siki za ruku se vydali do kanceláře Tsunade.
Tsunade vyslechla jejich nabídku, optala se na to samé jako Gaara a když jí to Siki vysvětlila. Ráda souhlasila, mít spojence se vždy vyplatí.

Reves se Siki poděkovali, našli si ubytování, naobědvali se a šli prozkoumat i tuto vesnici. K večeru si opět našli výhled na zapadající slunce, ale tady to bylo mnohem hezčí, nejenže byli červánky, začínali svítit hvězdy, ale lítali okolo nich motýli a k tomu jim zpívali ptáčci.
„Je tu nádherně,“ rozplývala se Siki.
„Ano to je, ale ty jsi mnohem hezčí,“ otočil se na ni a pomalu se začal približovat, i ona tomu napomáhala, až se jejich rty spojili a oni vložili všechny své city do jejich prvního polibku.