Tajná technika - 2. Díl

2. Díl - Nový shinobi

„Křup, křup!“ ozývalo se v lese ze tmy. Pomalu se začali objevovat siluety dvou postav, až ze stínů vyšli dva ninjové z vodopádové vesnice.
Byl to kluk a holka. Kunoichi byla vysoká asi metr osmdesát a obličej jí rámovali blonďaté vlasy ostříhané na mikádo, okolo krku nosila čelenku své vesnice. Na sobě měla cestovní modrou vestu a pod ní bílé triko, modré kalhoty na kterých měla připevněnou kapsičku na shurikeny a kunaie.
Shinobi byl o hlavu vyšší, měl hnědé vlasy a stejný komplet, akorát čelenku vesnice nosil na ruce.
„Hele podívej tamhle někdo leží,“ ozvala se.
„Máš pravdu Siki.“
Trošinku popoběhli, když na zemi uviděli blonďáka s nádhernou červeno fialovou katanou. Měl u sebe čelenku s neznámou značkou. Slabě dýchal a měl hlubokou ránu ve stehni a pod žebry.
Siki se koukla jak na tom je.
„Zajímalo by mě, co je zač, má podivnou čelenku, nikde nemá kapsičku na shurikeny a kunaie a ještě k tomu ho někdo hezky zřídil,“ pronesl mezitím Drake.
„Je na tom špatně, ale přežije to. Pokusím se mu trochu pomoci, ale budeme ho stejnak muset vzít do naší vesnice, kde by nám snad mohl říci, kdo a odkud je.“ Zhodnotila to Siki.
Po deseti minutovém léčení se vydali klusem do vesnice, blonďáka měl na ramenou Drake.

Ve vesnici zamířili do nemocnice, kde ho přenechali sestřičkám s tím, že se na něj pak přijdou podívat.
Mezitím zašli do kanceláře svého nadřízeného, kde mu vše řekli.
„Až se probudí a bude trochu při silách přiveďte ho sem ke mně!“
„Hai!“ zmizela naše dvojka. Zašli na oběd, kde koupili i porci pro toho cizince a pak se za ním vydali do nemocnice.
„Prosím vás, jak je na tom ten blonďák, kterého jsme sem asi před hodinou přinesli?“ optala se Siki na recepci.
„Je po operaci mimo nebezpečí a leží na pokoji číslo 12.“
„Děkuji,“ kývla Siki a s Drakem se vydali na pokoj 12.

Siki zaklepala a vstoupila po zaslechnutí „Dále.“
„Ahoj, můžeme?“ pozdravila hned Siki.
„Jistě, pojďte,“ odmlčel se na chvilku „mohu vědět, kde jsem a co se stalo?“
„No já tady …,“ přerušilo ji zakručení břicha blonďáka, ten se nervózně usmál „promiňte.“
Siki se zasmála, tenhle kluk se ji začínal líbit. „To nic, naštěstí jsme koupili porci navíc,“ podala mu oběd. „Děkuji mockrát.“
„Dobře, tak tedy já tady s Drakem jsme se vraceli do vesnice, když jsme tě uviděli na zemi s dvěmi bodnými ranami, touto katanou a čelenkou,“ podala mu jeho věci a v tom se stalo něco divného.
Když se jich blonďák dotkl, na kataně z jedné strany vyryl znak který měl na čelence a z druhé strany čepele se mu vyryl druhý znak. Nikdo nevěděl, co se stalo, ale všichni ucítili, jak se blonďákova chakra obnovila a on byl fit.
„Řekla bych, že ani ty nevíš, co se to právě stalo. Ale mohl bys nám říci, kdo jsi a odkud jsi?“ optala se Siki.
„To kdybych v…,“ cukl sebou „jmenuji se Reves Namikaze, pocházím z vesnice, která je dávno zničena a zapomenuta.“
Siki kývla „pokud ti to nevadí chťel s tebou mluvit náš pán.“
„Jistě že nevadí, musím vám splatit dluh, přeci jenom jste mě zachránili před smrtí. Jen když dovolíš asi bych se měl převléct,“ usmál se na Siki.
Ta se přitom začervenala a odešla z pokoje, aby se Reves mohl převlíknout. Zanedlouho už byli na cestě k jejich pánovi. Drake je sice opustil v nemocnici, že se půjde podívat za svou přítelkyní, která byla poraněna při misi, ale nezdálo se, že by to Siki vadilo.
Když dorazili do té budovy, vyšli pár schodů, Siki se zastavila před kanceláří, zaťukala a vyčkala na pokyn k vstoupení.
„Vedu vám toho cizince, pane,“ pronesla Siki.
„Děkuji ti Siki, počkej tu dostaneš ještě jeden malý úkol, ale nejdřív,“ otočil se na cizince „Vítej v naší Vodopádové vesnici a doufám, že se ti tu bude líbit.“ Usmál se.
„Moc vám děkuji.“ Řekl Reves.
„Mohu se zeptat kdo jsi a odkud pocházíš?“
„Jistě, jmenuji se Reves Namikaze a pocházím z dávno zničené a zapomenuté vesnice.“ Odpověděl mu.
„Namikaze, něco mi to říká, ale nevzpomenu si přesně.“ Zapřemýšlel „mimochodem, já se jmenuji Venom a jsem vůdcem této vesnice.“
„Těší mě,“ pronesl Reves „mohl bych mít takovou prosbu?“ zeptal se nejistě.
„Jistě, povídej.“
„Poněvadž mi tady Siki zachránila život, cítím k ní, tudíž i k vaší vesnici dluh. Dovolte mi být shinobi vaší vesnice.“
„Řeknu ti, že si mě celkem zaskočil, ale ano dovolím ti to. U nás ve vesnici máme týmy pouze ze dvou lidí, a tak budete vy dva nový tým,“ ukázal na Siki.
„Ale pane, zapomínáte na Drake, který je se mnou ve dvojici,“ zaprotestovala.
„Ta vaše dnešní mise byla vaše poslední, neboť jeho kolegyně, kterou jsi nahrazovala je již zdravá a schopná plnit úkoly. Takže budeš v týmu tady s Revesem.“
„Hai.“
„Děkuji vám.“ Řekl Reves.
„Dobře, ještě tady,“ zalovil ve stole a vytáhl čelenku jejich vesnice.
„Nemohl bych si nechat svoji?“ zeptal se napjatě Reves.
„Ani nevíme jaký si v boji, co?“ zapřemýšlel nahlas Venom. „Dáme si přátelský souboj, ty proti mně, když vyhraješ můžeš si svoji čelenku nechat, ale když prohraješ budeš používat tuto. Souhlasíš?“
„Ano. Kdy a kde se utkneme?“
„Pokud nevadí teď a v naší aréně.“
Reves přikývnul.
„Ale pane, vždyť vás ještě nikdo neporazil a Rev ještě není odpočatý.“ Zaprotestovala Siki.
„To je dobrý Siki,“ mrknul na ni „zatím nashledanou.“
Vzal Siki za ruku a vyšli ven před budovu.
„Zavedeš mě prosím do té arény, ani nevím, kde je ta nemocnice, ze který jsme sem došli,“ nahodil psí očka.
„No, když tak hezky prosíš,“ zahihňala se Siki „pojď.“
Zpráva, že se bude konat souboj jejich pána proti nějakému cizinci, se po vesnici roznesla rychle. Takže všichni lidé šli stejným směrem tudíž i ulici jako oni. Jinak řečeno ulice, kterou šli, byla celkem přecpána davem. K tomu ještě na ně všichni koukali a pomlouvali Siki.
„Není tu nějaké vyšší místo, ze kterého je vidět do arény?“ optal se Siki.
„Jo je pojď za mnou.“
Šli asi pět minut než došli na rozhlednu, tam vystoupali pár pater a vyděli akorát do arény, která byla tak kilometr možná víc daleko.
„Nelekni se,“ pronesl Reves, chytl ji okolo pasu a v tu chvíli po nich místnost zela prázdnotou, za to uprostřed arény zavířil vítr a objevil se tam Reves se Siki v objetí. Aréna už byla skoro plná, ale jaké ticho právě nastalo se nedalo popsat.
„Hups,“ usmál se Reves.
„Trošinku větší hups,“ zasmála se Siki.
„Kde chceš sedět?“
„Třeba támhle,“ ukázala na místo, které bylo ve velmi výhodné pozici, takže uvidí všechno bez problému.
Reves kývl na dvě sekundy zmizel a když se objevil opět v aréně byl již sám a Siki seděla na svém místě.
Vzal si opasek na který přidělal svou katanu, čelenku si uvázal na nohu a čekal na Venoma.
Ten se tam také zčista jasna objevil.
„Připraven?“ optal se.
Reves jen kývl, načež dal Venom znamení.
„Nechť zápas začne,“ ozval se hlas komentátora.
„Až kam mohu zajít?“ optal se Reves.
„Doufejme, tak abychom to přežili,“ odvětil Venom.
„Dobře,“ otočil se k němu zády a pomalu se vydal od něj.
Reves tam nebyl, hned na to dostal Venom ze zadu loktem do krku.
Je dobrý pomyslel si.
Venom rychle odskočil, začal skládat pečetě, že by je normální oko nezahlédlo a na Revese vypustil vlnu vody. Ten pouze uhl a šel na taijutsu. První ránu Venom zablokoval v pohodě, u druhé však zavrávoral a po třetí odletěl ke stěně arény.
Asi to začnu brát vážně pomyslel si opět.
Složil několik pečetí, tímto jutsu zaplavil celou arénu vodou. Pak složil další pečetě tentokrát pro živel Raiton a pustil proud do vody. Myslel se, že vyhrál, ale s Revem to nic neudělalo, neboť se nechal obalit chakrou posílenou větrným živlem.
Zase nic zkusím ještě jedno eso, které mám v tukávu a když ani to nevyjde, nebudu mít jinou možnost než použít své Kekkei-genkai opět pomyslel.
Pomocí chakry zesílel své jutsu, spojil Suiton s Raitonem a vypustil na Revese tu nejhorší vlnu, kterou nemohl přeskočit a kde by mu ani ten jeho větrný element neměl pomoct.
Podivil se však, když vlna zmrzla a během okamžiku se rozpadla a byla pryč, to vše udělal Reves pouze jednou nataženou rukou.
Tak tedy Kekkei-genkai pousmál se Venom.
Několik pečetí na to voda zmrzla a vytvořila takovou kopuli z ledových zrcadel (jutsu, které použil Haku, ale mnohem, mnohem více zrcadel).
Vplul do jednoho ze zrcadel a v tu chvíli se mohl pohybovat, tak rychle jako světlo, ne-li rychleji. Poprvé vyletěl, hodil na něj několik set jehel, ale ani jedna nezasáhla cíl.
Reves vytáhl svoji katanu a v rychlosti s ní udělal otočku a po kopuly, ani ledu, ani vodě nebylo památky.
„Teď já,“ pronesl Reves.
Máchl katanou a druhou rukou složil pečeť na Fuuton. Z katany vyletěla vlna ohně a díky větru, který to posílel, nastala exploze. Venom ještě vypustil největší vlnu vody, ale ani to mu nepomohlo. Když dým odvál pryč, na zemi ležel Venom. Byl poražen Revesem Namikaze. Vážná zranění však neměl.

Druhý den Venom představil Revese vesnici jako nového ninju jejich vesnice. Vzniklo tak i nové duo Siki a Reves. Díky tomu, že Reves vyhrál nosil svojí čelenku viditelně, ale čelenku se znakem Vodopádové vesnice měl neustále po ruce. Také byl prohlášen za Jounina Vodopádové vesnice.
Také se dohodli že, kdyby se někdo ptal, kde se v jejich vesnici vzal, odpověděli by mu, že mu rodiče zemřeli, když byl malý, ale ninju z něj stejnak udělali ve Vodopádové vesnici.