Co by to bylo za svatbu, kdybychom se nepo(lí)bili

...

na přání několika (v tomto případě několik = dva ) čtenářů, kteří volali po pokračování povídky H.H., přináším tento nášup

„Jenom o půl hodiny, to je skoro remíza!“ snažil se smlouvat Naruto.
„Půl hodiny, půl dne, nebo půl minuty, pořád je to porážka,“ nenechal se Sasuke obměkčit, „víš, co to znamená?“
Blonďák nasupeně přikývl.
„Dobře,“ pochválil ho Sasuke, „už se moc těším, tak ne že z toho za ty tři až čtyři měsíce vycouváš!“
Naruto zhluboka oddechoval a koukal, jak ho Sasuke vyluzující svatební melodii opouští.
„Tá táá tadá, tá táá tadá, …“

O tři až čtyři měsíce později
Konečně nastal ten dlouho očekávaný a zároveň významný den pro celou Konohu. Na velké louce se shromáždili skoro všichni shinobi z Listové, dorazila i početná družina z Písečné v čele s Gaarou a jeho sourozenci. Dokonce se přišel podívat i Daimyo Ohnivé země.
„Tá táá tadá, tá táá tadá, …“
Hyuuga Hiashi vedl pyšně svoje dcery uličkou mezi svatebčany, na jejímž konci na ně už znuděně čekala Hokage pod dřevěným altánkem z dílny kapitána Yamata a před altánkem Sasuke se svým svědkem Kakashim a Kiba.
Hiashi předal Hanabi Sasukemu a jakožto její svědek se postavil vedle Kakashiho. Hinata hned hodila tázavý pohled na svého svědka, ale Kiba jen rozpačitě pokrčil rameny.
„Jeden ženich to, zdá se, neunesl,“ konstatovala Tsunade v roli oddávající,“ takže z toho nakonec bude jen jedna svatba.“
„On přijde,“ pípla Hinata, která stále v Naruta věřila.
„Začněme nejprve se Sasukeho svatbou, hosté začínají být netrpěliví,“ navrhl Kakashi, „Iruka ho šel hledat a co nevidět ho přivede.“
„Dobře!“ souhlasila Tsunade.
„Nepřivede,“ vylétlo Sasukemu s úšklebkem z úst, což, jak s odstupem času naznal, byla chyba.
„Jak to víš?“ uhodil na něj Kiba.
„Protože je to srab, co neumí dodržet svoje slovo,“ podal nicneříkající vysvětlení, které nikoho nemohlo uspokojit.
„Naruto a nedodržet svoje slovo?“ vyhrkli všichni kolemstojící.
„Jinak by tu už stál v šatech pro nevěstu!“ prozradil zase o něco víc.
„Proč?“ páčili ze Sasukeho další informace, který se tomu očividně vyhýbal.
„Vsadili jsme se a on prohrál,“ snažil se ukončit výslech, ale jeho nastávající to nedovolila.
„V čem jsi ho porazil, miláčku?“
„To si povíte doma,“ vysvobodila Sasukeho na chvíli Tsunade, „musíme si pospíšit, už teď máme skluz a tohle nikoho nezajímá!“
„Zajímá!“ ozval se dokonale zesynchronizovaný dvojhlas zelených šelem.
„Neměli jste být na misi?“ zarazila se.
„Mise splněna!“ zahlásil Gai, „Obchodník Tarou bezpečně dopraven domů!“
„Vyrazili včera,“ přemýšlela Tsunade, „Tarou má už přes osmdesát, cesta tam trvá minimálně dva dny, …“
„Raději se neptejte,“ odradil ji Kakashi, kterému se vybavila cesta ze Suny na Gaiových zádech.

„Tak v čem jsi ho porazil?“ naléhal Lee, „Musí to být tvoje parádní disciplína, když s tebou prohrál Naruto, chci se v ní s tebou utkat!“
„Žádná disciplína,“ zklamal ho Sasuke, „spíš sázka na výsledek.“
„Takže hazard,“ ožila Tsunade, „teď už to zajímá i mě.“
Nedalo se nic dělat, musel s pravdou ven.
„Vsadili jsme se, komu se to narodí dřív!“
„Cože?“ vypískla Hanabi pohoršeně, „Jak můžete sázet na něco takové!“
„Jo, jak jste mohli?“ podpořila ji Tsunade s káravým tónem, ačkoliv uvnitř litovala, že ji samotnou něco takového nenapadlo, jistě by se do sázek zapojila celá vesnice.
„A nesnaž se to hodit na Naruta, když tady není!“ vystihla Hanabi jeho úmysl, takže Sasuke raději zůstal potichu.
Všichni utichli, jen tři až čtyřměsíční miminka v náručí Hiashiho ženy se navzájem přeřvávala. Už to vypadalo, že dětský pláč bude použit proti oběma sázkařům, ale v tu chvíli se objevil udýchaný Iruka.
„Vše je v pořádku,“ uklidňoval Hinatu, „na posteli měl dopis, ve kterém …“
Iruka se naklonil k Hinatě a obsah sdělení pošeptal pouze jí.
„Takže dorazí?“ ujasňovala si to Tsunade.
„Ano,“ odpověděl Iruka.
„A vy dva se stále chcete vzít?“ uhodila na Sasukeho s Hanabi.
Sasuke nezaváhal a přitakal hlavou, na Hanabi bylo vidět, že si po sázkařské aférce, která vyplavala na povrch, není vůbec jistá. Proto to do svých rukou vzal Hiashi, přistoupil ke své mladší dceři a odpověděl za ni: „Ano!“
„Shizune mi tu nachystala pěknou řeč,“ začala oddávající a zamávala dvacítkou oboustranně hustě popsaných papírů, „ale na tohle opravdu nemáme čas, takže to zkrátím na nejpodstatnější body. Je tu někdo, kdo ví o nějakém důvodu, proč by se tito dva neměli vzít?“
„Ano!“ ozvalo se zezadu.
Hlavy svatebčanů se otočily, úplně vzadu stála k údivu všech přítomných Hanabi ve svatebních šatech.

„Co to má znamenat?“ vyjekla Hanabi vedle Sasukeho.
„Já ho přetrhnu!“ hudroval Sasuke, klepl na své levé předloktí a v ruce se mu objevila hvězdice.
„Sasuke! Sasuke!“ volala Hanabi zezadu a přitom běžela uličkou mezi svatebčany, „Vem si mě, já tě miluju!“
V půlce cesty ji zasáhla Sasukeho hvězdice a s charakteristickým „puf“ se rozplynula.
„Má ještě někdo něco proti tomuto svazku?“ pokračovala Tsunade, „Rozmyslete si to dobře, Sasuke je stále ozbrojen.“
Nikdo se už neozval, takže Tsunade přistoupila k části, kdy si měli říct své ano. Za Hanabi ho v podstatě řekl opět její otec a za Sasukeho z legrace Kakashi. Poté už si bez asistence svědků navlékli snubní prsteny a chystali se na svůj první manželský polibek.
„Zastavte!“ zakřičel někdo zezadu těsně před tím, než se jejich rty setkaly.
Hlavy svatebčanů se otočily, úplně vzadu stála k údivu všech přítomných opět Hanabi, ale tentokrát pouze v negližé.

„Už zase?“ vyjekla Hanabi vedle Sasukeho.
„To nic lepšího neumíš?“ utrousil Sasuke, klepl na své pravé předloktí a v ruce se mu objevila hvězdice.
„Sasuke! Sasuke!“ volala Hanabi zezadu a přitom běžela uličkou mezi svatebčany.
V půlce cesty ji zasáhla hvězdice, ale charakteristické „puf“ se ozvalo vedle Sasukeho. Hanabi, kterou si chtěl vzít, se proměnila na Naruta.
„Vykašli se na ni, brouku,“ zahlásil Naruto ve svatebních šatech směrem ke konsternovanému Sasukemu a vlepil mu pořádného hudlana.
„To si vypiješ!“ pohrozil Sasuke, když se Narutovi vymanil, a upaloval ke své nastávající, kterou před chvílí sestřelil.
Naruto popošel k Hinatě a podíval se na Tsunade.
„Jsme na řadě! Rychle, než se vrátí,“ popoháněl ji Naruto.
„Jaký rychle, ty spratku!“ rozčílil se Hiashi a strčil do Naruta, který si šlápl na šaty a upadl na zem.
„Co do něho strkáš?“ zastal se Naruta Iruka a skočil na Hiashiho.
Společně dopadli do první řady, ve které byla i frustrovaná Sakura, na kterou nakonec nezbyl ani Sasuke, ani Naruto.
„Shaannarou!“

Bitka se pomalu šířila z řady do řady, k podstatnému urychlení pomohl Ebisu, který chtěl potyčku zastavit, a prodíral se proto ze své zadní pozice vpřed. Při tom se mu ale povedlo drcnout do Choujiho, kterému z ruky vypadl poslední brambůrek, který byl následně rozšlapán na zemi.
Poté už se prali skoro všichni se všemi, Gai a Lee to pojali po svém a soutěžili, kdo z nich skolí více svatebčanů.
„Neměla byste zasáhnout?“ zeptal se Kakashi Tsunade, která vše z altánku pozorovala.
„Jen ať si ty čumáky trochu rozbijou, to jim neuškodí,“ vyjádřila svoje stanovisko a chtěla se dát k odchodu.
Ale v tom se z nejbližšího klubka vyplazili Naruto s Hinatou, domláceni, pošlapáni, v potrhaných svatebních šatech, ale stále odhodláni vzít se.
„Nemáte tu svědky,“ odmítla je Tsunade.
Iruka ležel knockoutován na zemi a Kiba společně s Akamarem roztáčeli Gatsuugu.
„Já to vezmu za Iruku,“ nabídl se Kakashi.
„Ačkoliv to ranilo mé city, že sis vybrala Kibu a ne mne,“ připojil se do rozhovoru zakuklený mladík, „tak ti to rád odsvědčím.“
„To je Shino,“ špitla Hinata Narutovi do ucha, který na zakuklence zíral jako na cizího.
Naruto a Hinata si rychle řekli svoje ano, a pak už zdrhali před rozrušeným davem. Tsunade totiž naznala, že by o tom měli být svatebčani spraveni, když se ráčili dostavit.
Louka se během chvíle takřka vyprázdnila, zůstaly jen raněné kusy, mezi nimi i Sasuke s Hanabi.
„Tak co?“ křikla na ně, „Chcete do toho taky praštit?“