Trénik- pocit sbližování 1. díl

Ahoj, jmenuju se Ania a je mi sedmnáct let. Školu už mám dávno za sebou a moje nejlepší kamarádka je Sakura Haruno. Jsme jako sestry, akorát já jsem starší. O tři roky. Díky ní jsem poznala osobu, kterou nehorázně miluju, ale nejsem jí to schopná říct, tak zatím chodím se Sakurou na její tréninky. Asi se ptáte kdo to je? Tak já vám to všechno povím a také jak jsme se Sakurou seznámily a jak jsme se začaly spolu kamarádit. Ale koho miluju, to vám povím až na konec.
Jak jsme se začaly se Sakurou kamarádit a jak jsme se poznaly?
Všechno začalo před pěti lety. To jsem ještě byla na škole a Sakura začínala jako malá holka. Byla to nej kamarádka Ino Yamanaka… Ale když jedna o druhé zjistila, že miluje Sasukeho Uchihu, tak se z nich staly rivalky, které bojují o Sasukeho srdce. A Sakura? Neměla žádnou kamarádku. Trápilo ji to a hrozně moc. Jednou, když jsem šla chodbou a byla hodina, jsem uslyšela někoho potichu brečet na dívčích záchodech. Asi vám dojšlo, kdo to byl. Byla to Sakura.
„Jsi v pořádku?“ zeptala jsem se.
„Vypadám na to,“ odpověděla s brekem Sakura.
„Ehm… no moc ne. Co se stalo?“ zeptala jsem se.
„Co je ti do toho, já pomoct nepotřebuju,“ odpověděla Sakura, ale já jsem cítila, že pomoct potřebuje. A od někoho, kdo se na ni pak nevykašle a bude ji brát jako sestru. Já jsem jí to chtěla nabídnout, ale Sakura to ze začátku tak moc neviděla. Občas mě brala jako problém. Ale časy se měnily a Sakura taky. Začala si mého přátelství hrozně moc cenit. A brát mně jako sestru. Později se jí i vyplnilo jedno velké přání. Jaké? Dostala se do týmu se Sasukem, akorát ještě z Narutem. Jejich trenér byl Hatake Kakashi.
A konečná otázka koho miluji?
Miluju Hatake Kakashiho a tak pořád chodím se Sakurou na její tréninky, jako je to dneska. Musím ho potají pozorovat, i když mi to občas příjde divný a trapný. Ale co mám dělat. Podle Sakury mám štěstí, protože si mně alespoň Kakashi oblíbil a baví se se mnou. Ale je to celkově jen tři měsíce stará záležitost, co jsem byla s Kakashim sama a málem jsem mu řekla o lásce, co k němu cítím. Ale neřekla jsem a ani sama nevím, proč jsem mu to neřekla. Měla jsem, alespoň bych se netrápila. Ale co, čas a příležitost se najde vždycky. Akorát nevím, co cítí ke mně on. Podle Sakury se mu líbím, protože je vždycky nešťastný, když nepřijdu na trénink a nemůže mě vidět. Co byste mi poradili vy? Ale co, necháme to tak a půjdeme kousek po kousku a snad mi to i dojde samo od sebe.
Zase jsem na tréninku se Sakurou, už po několikáté.
„Ahoj, tak jsme tady,“ pozdravily jsme společně.
„Ahoj,“ odpověděl Kakashi a usmál se na mně. Zase vypadal jako nejšťastnější člověk na světě.
„Vidíš, zase je šťastný jako malé dítě,“ pošeptala mi Sakura do ucha.
„Ehm, vidím,“ odpověděla jsem a koukla jsem na Kakashiho. Ten zadal týmu úkol a šel ke mně.
„Tak co, jak se vede?“ zeptal se.
„Jo dobrý. Co ty?“ odpověděla jsem a Sakura se na mně koukla a usmála se. Jako kdyby jí zas o něco šlo. Šlo a já sama věděla o co. O to samé co vždycky, abych řekla Kakashimu, že ho miluji.
„No pohodička, hlavně když jsi tu ty,“ řekl Kakashi.
„Aha, no teď jsi mně zaskočil,“ odpověděla jsem.
Kakashi se ke mně naklonil a pošeptal mi: “To ani nemusíš, to jednou pochopíš.“
Nechápala jsem to, ale hrozně jsem cítila bezpečí a skrytou lásku, která holt byla jen u mě, ale co Kakashi. Cítí ke mně něco nebo si na něco hraje?
„Co pak to bylo?“ vyzvídala Sakura, když dostali pauzu.
„Hele, kdybych věděla, tak ti to řeknu,“ odpověděla jsem a usmála jsem se.
„Aha, ale podle mě tě Kakashi balí. A být tebou, tak se nechám,“ řekla Sakura a pak jsem uviděla čakru nad sebou. Ach jo, zase kluci blbnou. Nic jiného mi nenapadlo, než ji odrazit od sebe a hodit zpátky na ně. Kluci nestihli vůbec uhnout, tak schytali přímý zásah. Nic moc se jim nestalo, akorát možná menší otřes těm jejich pubertálním hlavičkám; snad dostanou konečně rozum. Ale nevypadalo to tak, Naruto se hrozně naštval, že mu nevyšel jeho plán a Sasuke se zas urazil.
„Nenafukuj se, nebo praskneš!“ křikla jsem a začala jsem se smát na celé kolo. Sasuke se nafouknul ještě víc a nebyla s ním řeč. Sakuru jsem holt naštvala, ale jen trošičku. Brala to jako vtip a bavila se taky. Ale najednou se nade mnou objevila úplně jiná čakra. Kakashiho.
„Hej, to není fér. To byla jen hra,“ zařvala jsem.
„To je mi jedno. Nemáte si tu co hrát,“ odpověděl Kakashi a já jsem nasadila svoje psí očička a Kakashi přestal. No jak to vypadá, tak pro mě má slabost i tak. A raději bude hodnější. Koukal na mně jak na obrázek a pak ke mně přišel a řekl: “Provokuješ mně, ale mně se to líbí, Anie. Přijď dneska k řece, chci ti něco říct.“
„Dobře. Jak chceš,“odpověděla jsem a koukla jsem se na Kakashiho a ten byl šťastný.

Mezitím doma u mě byla Sakura a já se připravovala na schůzku.
„Sluší ti to,“ poznamenala Sakura.
„Jo, fakt děkuju,“ odpovím a usměju se. Pak se kouknu na sebe do zrcadla a uvěřím, že mi to opravdu sluší. Nakonec mně Sakura ještě nalíčí a sluší mi to ještě víc. Vlasy si stáhnu do culíku a přidám si ještě čelenku, jak nosím obvykle. Čas srazu se blíží a já se celkově hrozně těším, že budu konečně šťastná, alespoň na chviličku.
„No nic, já půjdu,“ řeknu.
„Dobře a užij si to. A kdyžtak mu řekni i co k němu cítíš,“ odpoví Sakura a obejme mně…
„No, pokusím se,“ řeknu a odejdu.

Cesta mi utíká hrozně pomalu. Proč vždycky, když se na někoho těším, tak jde čas pomalu. A podle mě Kakashi příjde jako obvykle o nějakou dobu později. Jdu pomalu Konohou a přemýšlím nad tím, jestli to mám Kakashimu říct nebo ne. Chci mu to říct. Ale mám strach, že mně odmítne. Když zajdu za Konohu, tak jdu po louce a všude je krásná vysoká tráva a krásně v ní voní květiny. Tak si utrhnu malý kvítek a přivoním si k němu.
„Tady jsi,“ ozve se za mnou. Je to Kakashi.
„Jsi tu brzo,“odpovím.
„No jsem, ale to snad nevadí.“ Řekne Kakashi, vezme kvítek z mé ruky a dá mi ho do vlasů.
„Děkuju,“ odpovím a usměju se.

„Sedni si,“ řekne Kakashi.
„Jo, jasně,“ odpovím a sednu si do trávy. Kakashi si sedne ke mně a chytne mně za ruku. Srdce se mi hrozně rozbuší a tluče mi jako splašené. Kakashi je nějaký nervózní a chová se stejně jako já. Tak se k němu nakloním a dám mu pusu na tvář. Koukne se na mně a je trochu překvapení.
„Líbíš se mi,“ řekne Kakashi a dá mi taky pusu na tvář.
„Ty mně taky a hrozně moc dlouho,“ odpovím a Kakashi mně chytí za bradu a políbí mně. Je to něžné, ale i vášnivé. Tak mu to začnu oplácet a nakonec pochopím city Kakashiho ke mně. Miluje mně a hrozně moc.
„Miluju tě a už od začátku!“ řekne Kakashi.
„Já tebe taky,“ odpovím a opřu se o něj.