Naruto a Sasuke: Jejich cesta k vrcholu! 15. část - Zrada
Ráno, něco kolem deváté hodiny svítilo slunce přes okna do apartmá. Naruta to slunce vzbudilo. Rozhlédl se kolem sebe. Sasuke a Sakura ještě spali, ale Kakashi tam nebyl. Vstal a šel tak potichu, aby nikoho nevzbudil. Převlekl se z pyžama do svého oblečení. Podíval se z okna a viděl tam Kakashiho, jak stojí a dívá se po okolí. Vyběhl ven:
„Kakashi-senseii, co tady tak brzo děláte?“
„Dobré ráno, Naruto. Já? Prohlížím si tak trochu vesnici, protože už po obědě odcházím.“
„Už po obědě? Já doufal, že nějak až ve tři odpoledne.“
„Promiň Naruto, ale už i tak jsme tady strávili více času, než jsme měli.“
„Hm.“ Naruto se zamyslel.
Po chvilce tam přišel Sasuke. Nic jim neřekl, jen se na ně podíval tím svým pohledem. Prošel kolem nich a šel se podívat do středu vesnice. Prohlížel si různé stánky, co tam měli obchodníci a uviděl stánek toho obchodníka, kterého sem doprovázeli. Šel blíž a viděl na věcech, co tam byli cedulku a na ní nápis: „Vydržte prosím, musím si něco zařídit.“ A byl pod tím jeho podpis.
„Nějak se mi to nezdá. Proč by někdo, kdo si chce vydělat hodně peněz, odcházel něco vyřídit. Ale co, kašlu na to.“ pomyslel si a vracel se zpátky.
Naruta už nebavilo, jenom tak stát a dívat se na domy. Šel vzbudit Sakuru:
„Sakuro, vstávej.“ Trochu s ní i zatřepal. Ona se vzbudila:
„Hajá!“ rozmáchla se pěstí a praštila Naruta do obličeje.
„Sakuro, tohle jsi mi dělat nemusela.“ Vstal a šel blíž k posteli, kde seděla Sakura.
„Takhle mě už nikdy nebuď, Naruto!“
„Dobře, dobře, dobře. Jenom mě prosím znovu nemlať.“
„Takže jsme si to vyjasnili?“ Naruto jenom přikývl.
„To jsem ráda.“ Usmála se, „A teď vypadni! Chci se převléknout!“
Naruto pomalu odešel z místnosti. Místo toho, aby se nějak díval po vesnici a prohlížel si ji, tak zalezl pod okno do pokoje a díval se, jestli náhodou neuvidí Sakuru. Sakura ho hned zpozorovala a hodila po něm otevřením oknem jeden košík, který tam ležel na stole. Naruto se tomu ještě stihnul vyhnout. Radši už odešel. Šel za Kakashim na to místo, kde ho před chvílí viděl. On tam nebyl. Šel se teda projít. Zamyslel se. Šel a ani se nedíval na cestu. Najednou do někoho narazil. Oba spadli na zem. Naruto vstával, ani se nepodíval kdo to je:
„Promiň, já tě neviděl.“ otřepal si kolena a až potom se podíval na toho, do kterého narazil, „Sasuke?“
„To je překvapení, co? Příště koukej na cestu.“ odsekl Sasuke a postavil se.
„Dobře. A kam si měl namířeno?“
„Vracel jsem se zpátky k naší ubytovně. A ty?“
„Já jsem se šel jen tak projít.“
„A viděl jsi stánek toho obchodníka, kterého jsme sem doprovázeli?“
„Ne, co je na něm divného?“
„Pojď se mnou, Naruto. Ukážu ti to.“ řekl Sasuke a vedl ho k tomu stánku. Přišli tam, ale ten obchodník už tam byl.
„Co je na tom teda divného?“ zeptal se Naruto.
„No, ještě před chvíli tady nebyl. To divné na tom je, že: Proč by odcházel, když si chce pořádně vydělat. Podle mě tady nebyl asi tak patnáct minut.“
„Máš celkem pravdu. No, ale třeba si potřeboval jen odskočit.“
„Jo.“
„Jdeme na oběd, mám celkem hlad. Jo a Sasuke, po obědě už jdeme.“ Sasuke přikývl a šli. Objednali si všichni nějaké jídlo, pojedli a už se chystali, že půjdou. Dali si na sebe batohy a šli. Byli asi padesát metrů od brány, když uslyšeli hlasité výbuchy. Všichni se pohotově otočili. V centru vesnice to tam začalo bouchat, stoupal z tama hustý kouř.
„Co to může být?“ ptala se Sakura.
„Nevím. Pojďme to zjistit! Stejně tady byla doposud nuda!“ usmál se Naruto a rozběhl se do centra vesnice.
„Naruto, počkej!“ vykřikl Kakashi, ale Naruto ho nevnímal.
„To je idiot.“ zamumlal potichu Sasuke, „Naruto! Musíme se okamžitě vrátit do vesnice! Tohle není naše záležitost!“ vykřikl ještě za ním a rozběhl se.
„Pojď, Sakuro!“ řekl Kakashi a rozběhl se za něma. Sakura se rozběhla za Kakashim.
Naruto mezitím doběhl do centra vesnice. Nic neviděl, byl okolo jenom hustý kouř. Doběhl tam Sasuke. Strkal Naruta až k místu, kde předtím stál obchodníkův vůz. Kouř ustoupil. Podívali se na zem, ale tam nebyl ani popel, kdyby to shořelo. Přiběhli Kakashi a Sakura.
„Co tam sledujete?“ ptala se Sakura.
„Podívej se sem. Tady stál vůz toho obchodníka, kterého jsme sem doprovázeli.“ ukázal na to místo Sasuke, „A teď se podívej okolo.“ ukázal zase na místa, kde dřív stáli stánky, „Je tam popel a tady ne.“
Z ničeho nic mezi všema čtyřma přistál kunai s výbušným lístkem. Všichni rychle uskočili. Vybuchlo to a zničilo stěnu jednoho domu. Někdo po nich začal házet kunaie, museli se rychle vyhýbat, aby všem uhnuli. Sasuke zpozoroval, odkud někdo hází ty kunaie, tak se při uhýbání snažil dostat k tomu místu. Kunaie létali jeden za druhým, tak to Sasukemu nešlo moc snadno, ale nakonec se dostal ke stěně, kde si stoupnul. Za rohem pořád někdo házel kunaie. Asi za dvacet sekund už ale kunaie nikdo necházel, asi mu došli, tak Sasuke šikovně vklouzl do té úzké chodby, nebo spíš uličky, ale už viděl jen něčí černé záda, protože se díval proti slunci, které mu svítilo do očí. Rozběhl se tedy tam, kde viděl záda toho chlapa. Naruto viděl, kam Sasuke šel, ale nevěděl proč, tak se za ním rychle vydal, kdyby třeba potřeboval pomoc. Sakura a Kakashi běželi asi deset metrů za Narutem.
Sasuke sledoval toho chlapa, běžel, co nejrychleji mohl. Ten chlap zabočil do jedné uličky.Sasuke přišel k tomu rohu a nakoukl co se tam děje. Byli z té uličky totiž slyšet hlasy. Podíval se a viděl, že tam je asi šest nějakých chlapů, kteří si cosi říkají. Viděl mezi nimi i toho obchodníka, kterého doprovázeli. Jeden z těch ostatních chlapů na něj mluvil:
„Výborně jsi to zahrál, Marghoni.“
„Děkuji.“ odpověděl ten obchodník a uvolnil svou techniku přeměny., „Snažil jsem se a ti z Listové uvěřili, že jsem vážně nějaký obchodník! Jsou naivní. Ještě, že jsem si najal takové ňoumy. Ochránili mě před banditka, aby nedostali tu bombu, co jsem sem chtěl dostat. Povedlo se to na jedničku.“
„Já si ale myslím, že jsi to tak úplně nezvládl.“ řekl ten, co ho před chvíli pochválil a ukázal směrem k Sasukemu.
„Sakra! Musím zdrhnout!“ pomyslel si Sasuke, ale dřív než stihl udělat první krok, tak ho jeden z těch chlapů chytl zezadu za tričko a svázal. Vzal ho a odtáhl ho tou uličkou někam pryč.
Přiběhl tam Naruto a ještě viděl Sasukeho, jak ho někdo táhne pryč, tak se za ním rozběhl…
Promiňte, že jsem tento díl dělala tak dlouho, ale měla jsem zakázaný počítač. No co, je tady asi 1095 slov.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
moc sa mi páči tvoja fanfiction, najprv som si myslel že to bude ako v seriáli ale tou piesočnou si to super urobila
supeeeeeeer
Nikdy nemaj strach z tieňov. Proste znamenajú, že niekde nablízku svieti svetlo.
O život môžeme prísť rôzne. Smrť je len jednou z možností.