Ohnivá vůle se nevzdává! Utrpení, část 40.

Naruto jen vykulil oči, myslel si, že už horší to být ani nemůže.
„Co na mě koukáš! Řekl jsem, ať zničíš Sunu, jsi přece Jinchuuriki, nejmocnějšího Bijuu, pro tebe by to měla hračka, ne?“ řekl Danzó a kopl Naruta do obličeje, toho úder donutil si skoro lehnout. Z koutka úst mu vytékala krev, nevšímal si toho, bylo mu jedno, zdali ho ještě víc zraní, nic nesplatí tu bolest Hinatinu.
„Odmítám! Cokoli jiného, ale tohle ne!“ vzdoroval Naruto, i když věděl, že boj proti němu by šel, ale byl by těžký, nemusel by ho přežít, neví, co dokáže těmi oky.
„Odporovat mi budeš?!“ zahřímal Danzó, mlátíc do Naruta. „Konoho, podívej se na svého Jinchuuriki, je slabý. Nevím, jak někdo mohl mít za otce Namikaze Minata, taky slabocha, který jen dokázal to, že umřel.“ Vysmíval se Danzó, to ovšem netušil, že se dotkl velice citlivého místa. Z toho mála času, který s ním strávil, byl tak milý, pozorný. Lepšího otce si nemohl přát!
„Toho necháš?“ ozvala se Kitsune.
„Co mám dělat?“ promluvil Naruto.
„Dám ti sílu, abys ho mohl porazit, ale dej si pozor, on vlastní…“
„Vím, co vlastní. Za tu sílu budu rád, děkuji.“ Poprvé poděkoval.
„Cos to řekl? Mluvíš si sám pro sebe?“
„Ne, mluvil jsem s Kyuubi.“
Po celou dobu kdy probíhal rozhovor ho Danzó mlátil, aby ukázal, že je slabý. Jenže při vyřčení Kyuubiho jména Danzó přestal s kopáním, protože ho Naruto zastavil, odstrčil mu nohu, když viděl, že na chvilku zaváhal.
„Bojíš se ho?“ promluvil Naruto.
„Ne, ale jen se nemohu dočkat, až se začneš měnit.“
„Hin, teď se nedívej.“ Naruto se začal měnit. „Ukážu ti, kdo je tady slaboch.“ Obalila ho čakra od Kyuubiho, náhle měl ostré drápy, šest ocasů, ale co bylo zajímavé, oči měl stejné, modré, jen se v nich zračila hluboká nenávist.
„Sakra, říkal jsem, ať se nedíváš!“
„Neřvi na mě, viděla jsem toho dost, že tohle mě nepřekvapuje.“ Obořila se na něj Hinata.
„Gome…“ omlouval se Naruto.
„Ne, to opravdu není potřeba, chápu tě,“ Hinata byla osvobozena od Saie.
„Postarej se o ní! Hlavně ji odveď do bezpečí,“ řekl Naruto, už se jen věnoval svému protivníkovi. Ten tam jen tak stál. „Tohle je tvoje proměna?“ dál se smál.
Naruto nepozorovaně vložil ocas do země, kde pomalu přibližoval k Danzóovi, ten si ničeho nevšiml.
„Mohu ukázat ještě víc.“ Narostl mu sedmý a za ním hned osmý, už se klubal devátý… ovšem Naruto si udržoval rozum a své oči, tak zněla dohoda.
„Jen pojď! Vychutnám si boj s netvorem, co ho sám velký zakladatel Uchiha klanu měl problémy zkr…“ nedořekl, protože ho propíchl ocas. Jenže nebylo po něm, byl to klon.
„Teme…!“ zavrčel Naruto. Díky čakře nepotřeboval klony, udělal Rasenshuriken, hodil ho. Zasáhl to Danzóovu ruku, ta se oddělila od těla, pravého. Bohužel to byla ta, co neměla Sharingany.
„Pěkný a bolestivý zásah.“ Uznal Danzó.
„Myslím si, ale to není všechno. Použij už svoje Sharingany, nebo tě vážně zabiju!“ v ten moment Danzó vykulil oči. „Určitě si myslíš, proč to vím? Nebo jak to může vědět? Odpovím ti, je to prosté, věděl jsem to od samého začátku.“

Sasuke s Itachim probudili své kolegy. „Je čas vstávat.“ Probrali se, byly jim sděleny nové poznatky.
„Takže jsme již zjistili, kde se Madara nachází, proto se rozdělíme do dvou skupin. V jedné budu já, Itachi, Suigetsu, a v té další ten zbytek, samozřejmě vyšleme s vámi i stínový klon mého bratra.“ Vysvětlil Sasuke.
„Proč jdu s vámi?“
„Protože jdeš po Samehadě, nemůžeme riskovat, že po ní půjdeš. A neklaď, takové blbé otázky.“ Napomenul ho Sasuke.
Kisame se podivil, jak jen mohli vypátrat jeho úkryt, když tam ještě není? Musím si teď víc krýt záda, než kdy dřív. Honilo se Kisamemu hlavou.
„Je domluveno, hned vyrážíme, nemáme čas se flákat.“ Zavelel Itachi.
„Jdeme?“ Sasuke čekal na Suigetsa, až se zvedne a půjde. „Fajn, fajn.“

„Naruto ztratil další ocas, síla, která mu byla půjčena se rychle ztrácela, musel na něco přijít a to hned. Kdybych tady měl Hokanagi, zavzpomínal Naruto, na tehdejší dobu, kdy ho měl.
„Nepoučitelný, jak si můžeš myslet, že porazíš mě!“ Danzó se stával víc a víc šílenější.
„Já si to nemyslím, já to vím!“ oplatil mu Naruto.
Měl již strategii, která by mohla zabrat… jen musel odvést jeho pozornost.

Celá Konoha sledovala tento zápas se zatajeným dechem. Fandila Narutovi, i když předváděl Kyuubiho sílu, jim to už nevadilo, věděli, že jim již Kyuubi neublíží, pokud bude Naruto živ.
„Narutó!“ volala celá Konoha.

Sasuke se opět spojil s Itachim, aby si sdělili své dojmy a ujasnili si postup.
„Je to jisté?“
„Nevím, ale jakmile jsme řekli, že víme, kde je Madara, podivně se zamyslel a začalo mu malinko, sotva nepatrně cukat v oku.“ Prozradil svůj postřeh Sasuke.
„Ještě to není stoprocentní, ale jistotu již získáváme. Uděláme ještě dva tahy a uvidíme, cokoli se stane s klonem…“ Itachi to nemusel ani dokončovat.
„Tak jsme zase domluveni, máme ještě necelých pětapadesát hodin.“ Rozesmutnil se Sasuke.
„Nebuď smutný, to k tobě nejde.“

… podařilo se! Odlákal pozornost Danza na klon, pravý mohl stvořit Rasenshuriken, pak ho schoval do posledních tří ocasů a vyřítil se se zataženou pěstí, jako že ho praští, ale přední část těla sundal dopředu, jako při kotoulu. Ocasy vymrštily ukrytý Rasenshuriken, kterému se Danzó nemohl vyhnout. Kdo by stál moc blízko, byl by zasažen útržky Narutovi techniky.
Danzó sebou mrskal z jedné strany na druhou, jako ryba, která se dostala moc blízko břehu a nemůže zpátky. Po chvilce bylo po všem. Ruka se Sharingany se nedala nazývat rukou, protože malé jehličky doslova a do písmene všechny oči vyrvala a rozcupovala na malé kousíčky. Byla to podívaná, na kterou by se nemohli dívat ti, co mají slabší povahu. Danzó po skončení techniky zemřel na vykrvácení a čakru měl na nule.
Neslyšel vítězný křik Konohy, že opět Naruto jí zachránil. Jenže za jakou cenu? Naruto měl výslovný zákaz Rasenshuriken používat, ale on ho dnes použil nejméně šestkrát! Zhroutil se vyčerpáním. Plášť a čakra Kyuubiho zmizela. Omdlel, jakmile bylo po všem, k němu rychle přispěchala Hinata, aby zjistila stav své lásky.
„Naruto, prober se! Vydrž, hned tě vylé…“ chtěla započít, ale vyrušila jí Tsunade, která tohle nemohla sledovat, byla zaneprázdněna léčením.
„Zvládnu to sama,“ ozvala se Tsunade. Jala se ho léčit, ale v tom zjistila, že od posledně se jeho ruka zhoršila, pokud to bude dál používat, zemře. Budu ho muset opět varovat. Proběhlo jí myslí.

Druhý tah pro ně byl, že se Suigetsuem nechají klony, aby nepojal podezření, vrátí se zpátky a zjistí, jak se bude chovat Kisame. Opět to nechají na klonech. A oni dva se budou zatím usilovně snažit, aby našli Madaru.
Měli na najití Madarova úkrytu a jeho samotného přesně padesát hodin. Do té doby to musí zvládnout. Počítali s tím, že spánek je bude čekat potom.
Když se oddělili od Suigetsa, tak v té době Naruto porazil a zabil Danza.
„Bratře, bude to fungovat?“
„Jasně, že pochybuješ, než na to ten tupec přijde, nebude nás moci najít, skvěle jsem zamaskoval naši čakru, takže mu bude připadat divná.“
„Jaks to…“ pak si vzpomněl, že jeho specialitou je genjutsu a vrány.
„Šikovný bratr, ale není čas se tady dohadovat. Kde by mohl být?“ zamýšlel se Itachi.
„Když si to taky pěkně nakousl, určitě používá primitivní myšlení, aby nebyl v dosahu, ale zároveň měl situaci plně pod kontrolou.“ Spekuloval Sasuke.
„Sasuke, to je ono! Tys na to přišel, tak přece jenom ti v té hlavince něco zůstalo.“
„Na co jsem přišel?“ Sasukemu to nějak nezapalovalo.
„Mysli!“ po pěti cenných minutách musel opět zasáhnout Itachi. „Vidím, že najít řešení a výsledek říct, je celkem obtížné. Když si řekl, že používá primitivní myšlení, nedošlo mi to, ale při zmínce o tom, že se skryje nepřátelům, ale musí mít situaci pod kontrolou. To je další základní dovednost ninji, aby přežil v tomto světě. Madara není daleko, ale blízko Konohy, a já už asi vím, kde přesně.“
„Jsem baka, kde tedy?“
„Tam, kde to všechno začalo! Nachází se v Údolí Konce!“