Mise v Dark Tower 1 Úvod

Bylo slunečné, pozdní odpoledne. Tsunade seděla ve své kanceláři, a četla nějakou knihu.
Najednou ji položila, a začala škrábat na papír nějakou rovnici. Pak zase mrkla do knížky, a vzápětí se prudce postavila, a praštila s knihou o stůl.
„Shizune!“ zařvala. Dveře se otevřely, a dovnitř vstoupila žena v černém oblečení, a roztomilým prasátkem v náručí. „Co potřebujete Tsunade-sama?“ zeptala se přívětivě.
„Ať se sem dostaví Uchiha Sasuke a Hatake Kakashi!“
Shizune odběhla. Během pěti minut stáli oba před Tsunade. „Sasuke. Pojď blíž.“ vyzvala ho. Sasuke popošel pár kroků. „Kakashi. Ty jdi na chvíli za dveře.“ Kakashi odešel.
„Sasuke“ začala „Přišla jsem na to, jak odstranit prokletou pečeť.“ S
asukemu se v očích zablýskla naděje. Možná se skutečně zbaví té ohavnosti, kterou mu udělal Orochimaru.
Ta pečeť byla jako neřízená střela. Vyžadovala 24 hodin denně absolutní soustředěnost, jinak by svého hostitele ovládla.
Bránila mu v tréninku, a co víc, dost to bolelo.
„Jakým způsobem ji lze odstranit?“ zeptal se.
„Operací.“odpověděla.
Sasuke už chtěl spokojený odejít, ale zastavila ho.
„Počkej! Ještě něco by jsi měl vědět.
Je asi jen čtyřicetiprocentní šance, že operace bude úspěšná.
Každý desátý člověk zemře, a …“ hledala vhodná slova.
„A nebudeme tě moci uspat.“
Do Sasukeho jako když uhodí blesk. Operace při plném vědomí? To snad nemůže myslet vážně. „Bude to bolet?“ zeptal se až skoro zoufale.
„Ano Sasuke. Hodně bolet.“odpověděla mu jak nejvážněji dokázala.
"Možná to pro tebe bude takový šok, že se změníš.
Zítra v sedm hodin ráno tě budu čekat před Kakashiho domem.
Když nepřijdeš,….pochopím to.“
Sasuke odešel, a tvářil se jako smyslů zbavený.
„Proč se tohle musí dít zrovna mě? Jsem prokletý?“uvažoval.
Mezi tím už stál Kakashi zpátky před Tsunade. „Předpokládám že jsi vše slyšel, a tak se nebudu opakovat.“
Kakashiho mlčení vzala jako ano. „Chci abys u toho byl.“
Kakashi z toho byl celkem překvapený. „Já? Proč?“
„Vypadá to, že jsi jediný komu Sasuke věří. Můžeš mu pomoci, když tam budeš.
A taky budu potřebovat asistenci silného jounina.
Sasuke bude sice připoutaný, ale budeš ho muset držet.
U tohoto je nezbytné, abych byla přesná na setinu milimetru.
Jinak ho zabiju.“
„Je to nebezpečný úkol. Sasukeho život je ve tvých rukou, a je jen přirozené že tuhle zodpovědnost chceš s někým sdílet… Ale nemyslím, že já jsem pro ten úkol ten pravý.“
„Jinými slovy chceš říct, že to neuděláš? Chápu tě. Cítíš k němu otcovskou lásku, a který otec by chtěl vidět svého syna trpět, natož umírat?“
„A který syn SAKRA by chtěl, aby jeho otec viděl, jak křičí bolestí?!!
Každý syn chce být chloubou svého otce!“vyjel na ni Kakashi.
„Sasukemu můžeš kdykoliv říct že jsi na něho pyšný!
Jak se s tím vypořádáš ty, to už není moje věc! O půl sedmé budeš na smluveném místě! To je rozkaz!“ zařvala v návalu vzteku.
Kakashi už se měl k odchodu, když ještě dodala: „A opovaž se přijít pozdě.“
V tom okamžiku zmizela. Kakashi tam ještě dlouho stál, a ponořen do svých myšlenek pozoroval západ slunce, dokud nezapadlo docela.