DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Richi Tyoshi
Richi se podíval na tělocvičnu a pomalím krokem šel k ní.Když dorazil ke zdi z které byla tělocvična dělaná tak vyskočil na střechu.Pomalu jí přešel na střed střechy a tam si sednul.
Musel si nutně promluvit s Akemi tak si jí nesmí nechat ujít.
Stale kontroloval její chakru která cítil spolu s chakrou Sayuri.
Na špičce seděl v tureckým sedu a meditoval ale při tom si hlídal její chakru aby mu netuhla
Sayuri Sugito
"Jo Davien-san je také velmi dobrý učitel." přiznala Sayuri, jakoby se nic nestalo. Sayuri si všimla určité změny chování, bohužel pro ostatní byla tato dívka poměrně vnímavá, což bylo občas výhodou a občas také ne. Mezi Davienem a Akemi se něco děje a nějak do toho zapadá i Yon, manžel Akemi, určitě se nejednalo o pouze milostný trojúhelník, ne, jednalo se o něco víc. Sayuri si sama přiznala, že tohle ji hodně zajímá, byla vždy poměrně zvědavá, ale nebylo to proto, že by se pletla do věcí cizích lidí, bylo to proto, že velké tajemství s sebou nosí případné velké následky, kterým by se mělo předcházet. Davien ji zajímal až příliš, byl to její oblíbený sensei a nyní se nad ním stahovaly mračna a nikdo z černých o tom nesměl vědět.
"Stále nám nevěří, myslí si, že jsme děti a podceňuje nás, to možná jednou bude její největší chybou." pomyslela si Sayuri. nedávala na sobě znát žádné emoce, nechtěla aby si Akemi myslela, že si jejího chování Sayuri všimla.
Po krátké odmlce, dívka konečně reagovala na již vyřčenou žádost.
Jen kývla a aniž by se hnula, kolem Akemi vyrazily 4 bodce, každý z jedné světové strany. Všechny byly vysoké, jako sama Akemi. Sayuri už dávno přeskočila fázi nějaké dlouhé přípravy s dlouhého shromažďování chakry. Nyní ji technika této úrovně nedělala problémy, i když byla sama překvapena, že to šlo tak hladce, musela uznat, že dlouho tuto techniku nepraktikovala, ale nejspíš platí, že techniky jsou jako jízda na kole.
Musela uznat, že moc nechtěla zdokonalovat zrovna tuto techniku, už dlouho čeká, aby mohla Akemi poprosit, aby ji naučila jednu ze svých bariérových technik, na tohle požádání bude muset, ale počkat na lepší čas a lepší místo.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"Musím přiznat, že s tréninkem loutkářů mám minimální zkušenosti. Můj trénink ti nejspíše pomůže pouze v případě, že přijdeš o své loutky, nebo je nebudeš moci z nějakého důvodu použít. Proto jsem tě tehdy poslala za Davienem. Protože on vždy strkal nos úplně do všeho."
Po zmíňce o Davienovi se usmála, ale nevydrželo jí to dlouho. Veselý výraz v zápětí vystřídal spíše smutek a zklamání. Když si uvědomila, že dává až příliš najevo své pocity, rychle nahodila svůj kamenný nic neprozrazující výraz.
"Budeš mi to muset předvést, ať vím, jak na tom jsi. Podle toho pak určím co dál."
Mayu-hime bude chtít rozhodně Daviena sledovat a zjistit jeho aktivity během jeho dovolené. Bude muset tedy sestavit tým. Největší problém byl v tom, že ona sama jako vrchní velitelka Černých nemohla vesnici opustit kvůli sledovačce, takže na ně nebude moci dohlédnout. Normálně by řekla Hirenovi, ale ten byl Davienův žák a mohl by v něčem být zapleten také. Velet bude muset jedno z jejích "dětí". Sayuri bude rozhodně v tomto týmu. I když ne jako velitel skupiny. Akemi během výcviku poznala, že se na to tato dívenka nehodí. Bude ještě muset určit další lidi a jejich role. Vše muselo být naprosto vyvážené, pokud mají uspět...
Sayuri Sugito
Sayuri si nejdřív musela vzpomenout, co ji poprvé Akemi učila, přece jen je to nějaká doba. Když už se jí na povrch vydrala ona myšlenka, jak jí sensei ukazovala její úplně první techniku dotonu, chtěla se hned ozvat, pak se ale ozval hrozný randál a někdo vypustil dýmovnici. Yasu, aniž by něco řekla, prostě rozzuřeně odešla.
"Uff, ta je zase dneska v ráži jestli jí budu dráždit, tak to bude zlé."
Slyšela i její rozhovor s Richim, který byl na ni poměrně klidný. Ovšem to "vykopnutí" bylo i na ni moc. Sayuri při tom nasucho polkla. "Ta musí mít rozhodně osobní problémy, jinak se nechová tak zle, je z ní hotový ďábel," pomyslela si Sayuri.
Když se Akemi znovu vrátila, byla už poměrně klidnější, ale pořád tu byla možnost, že je stále v ráži a rády by si zchladila žáhu ještě na někom dalším.
"Hmm...první technika co jste mě učila byla nejspíš ta technika dotonu, celkem mi šla, za tu dobu jsem i hodně zrychlila tvorbu bodců, ale teď už jsem ji dlouho nepoužívala." odpověděla Sayuri.
Katsui
Mírně se usmála. "Jsem ráda, že si i přes značný neúspěch ve své výchově stále zachováváš svůj humor a nezdolný optimismus." pronesla Katsui s úsměvem na Akeminu narážku ohledně jí a Isamu. Další dění už raději ani nekomentovala. "Můj první žák a už to je mamlas. Mám já to ale klidu," pomyslela si Katsui. Jen doufala, že tohle je pro zatím vše, protože dalšího takového dárečka by už rozhodně nechtěla.
Daisuke Sugito
Najednou za sebou však opět zaslechl Tekuarda.
„Nic, proč?“ Otočil se na něj a zeptal se.
„Cožes udělal?“ Nasadil vyjevený výraz Daisuke, když mu Tekuard řekl, o co jde.
„To s ní máme jít oba na večeři?“ Zopakoval pořád ještě zaskočeně a při té představě trochu zrudl.
„Ne ne ne! Klidně s ní jdi sám, ale já nejdu! Akorát by to byl trapas a ještě bych ti tam dělal křena!“ Zamával rychle rukama a nakonec se uchechtl.
„Jen na to rande zajdi sám. Večeře ve třech by stejně byla blbost,“ mrkl na něj.
Když se dohodli, popřál Tekuardovi hodně štěstí a rozloučili se.
Daisuke chvilku jen tak seděl a v hlavě se mu mísili všechny možné myšlenky.
Nevěděl, jestli se cítí dobře, nebo špatně.
Nakonec se přinutil to odsunout vše stranou. Potřeboval dokončit tenhle trénink, nebo bude pozadu.
Udělal nejdřív pečetě a teprve pak soustředil ohnivou chakru do dlaní.
Byl to jiný pocit, než doteď.
Téměř okamžitě měl pocit, že může chakru uvolnit a tak jí uvolnil.
Ta se nahrnula doprostředka jeho dlaní a zformovala se do koule.
No tak! Zatnul soustředěním Daisuke zuby.
Párkrát koule krátce vzplála, jako předtím, ale nakonec se celá proměnila v plame.
Daisuke fascinovaně sledoval své dílo, které se vznášelo mezi jeho dlaněmi a různě si s koulí pohrával.
„Jo!“ Zaradoval se Daisuke a nadšeně máchl dlaní k nebi. Ohnivá koule vystřelila vzhůru jako rachejtle a že vyletěla dost vysoko. Pak prostě vyhasla.
Daisuke pokračoval dál a šlo ihned o mnoho líp.
Ještě, že si své chyby všiml.
Když už byly na obloze hvězdy, vyšla z domu na zahradu Suki a rozhlédla se, než spatřila Daisukeho.
„Daisuke? Co tu děláš? Je už pozdě, pojď domů!“ Zavolal na něj.
Daisuke seděl na trávě, zakloněný a opřený o jednu ruku za sebou. Druhou držel před sebou a pohazoval si s ohnivou koulí.
Dost ho to vyčerpalo, ale už jí dokázal vytvořit i bez pečetí. Konec konců, tohle by se dalo považovat leda za cirkusácký kousek, než za bojovou techniku, a tak nebylo nakonec tak obtížné dosáhnout požadovaného výsledku bez pečetí.
Daisuke si nechal kouli dosednout na dlaň a sevřel jí, čímž se koule se zvukem ,,puf!“ vypařila.
„Už jdu!“ Zavolal na Suki a zvedl se.
Kupodivu zjistil, že se mu zatočila hlava a málem sebou šlehl na zem.
No tak Daisuke! Práce ještě nekončí! Vzchop se! Napomenul se a vykročil k domovu.
„Večeři máš na stole,“ usmála se na něj Suki, ale Daisuke jí poděkoval a slovy, že si jí sní později, odešel rovnou do dílny.
Co tam ten kluk dělá? Zadívala se Suki na dveře do dílny, když o několik hodin později vyšla z koupelny a sušila si vlasy.
Převlékla se, došla k dílně a zaťukala.
„Daisuke?“ řekla, ale nikdo jí neodpověděl a tak prostě vstoupila.
Daisuke ležel na pracovním stole a spal s otevřenou pusou.
Suki se pousmála a zakroutila hlavou.
Copak jsi tady vyráběl? Zadívala se na něj láskyplně a přešla blíž ke stolu.
Tohle? Zadívala se překvapeně na onu věc, co stála na stole před Daisukem.
Buď se ti začíná podobat víc a víc, Daii, nebo ten kluk snad někoho má. Usmála se pobaveně Suki. Občas výtvory svého může také nechápala.
Přikryla Daisukeho tenkou dekou, zhasla a odešla.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Stojím v sústredení keď započujem šum a prerážanie dymu. Už sa pripravujem pomalí na vykrytie úderu. Čakám ho z každej straní keď tu zrazu veľký rachot od dverí. Vyvedie ma to z mieri.V tom sa dym vyvetrá ako sa otvorili dvere a predo mnou stal Richi. Bol by som dostal ranu keby úder dokončil. Ale naštvaná Akemi to prerušila a spýtala sa kto ma na starosti ten dym. Richi sa prizná a zrazu skončil vonku z telocvične zo zákazom trénovať do odvolania . Na nás ostatných sa ofrkne že mame pokračovať v tréningu.
*Čo teraz mám trénovať vrhanie alebo ísť vyzvať niekoho?* spýtam sa sám seba a pár sekúnd len tak nepríčetné stojím dumajúci nad týmto. Z dumania ma preruší ostrá bolesť v nohe na ktorú mi čiastočne skočil Richi. „KSssssss“ syknem a nohu nadvihnem na nej nestojím a nezaťažujem. Následné sa rozhodnem trénovať vrhanie z kunajmi . Nejako pokrivkajuci prejdem pred terče a vytiahnem kunaje. Sústredím do nich chakru a snažím sa ich zrychliť pri vypustení na terč
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Tekuard Ashikaru
Když papírek proletěl oknem, Tekuard ho málem následoval.Vyhoupl se na třechu a plný radosti zamířil zpět k Daisukemu domu. Jestli se zítra probudí dřív než odpoledne, bude to úspěch. Navíc opravdu nebyl čas si lehnou, jakmile by si lehnul, už by nevstal. Ne v určené době. Zastavil se u zahrady, kde právě Daisuke trénoval. Vyskočil a neslyšně dopadl za něj. Překvapivě na něj nevybafnul, o mnoho víc člověka většinou vyleká, když na něj promluvíte.
"Co děláš dneska v děvět večer?" zeptal se ledovým hlasem.
Daisuke Sugito
Daisuke chtěl na Tekuarda ještě zavolat něco ve stylu, ať to nechá být, že si s tím poradí sám, ale nakonec jen naprázdno otevřel pusu, chvilku ho sledoval odcházet, a zase jí zavřel.
Pochybnosti. Vždy ses podceňoval…. Zazněla mu v hlavě slova jeho otce a on se zarazil.
A to bylo tvou největší slabinou! Obraz jeho otce se na něj usmíval a cuchal mu vlasy.
Daisuke se pousmál.
Už zase to dělám, tati…! Usmál se Daisuke a zakroutil hlavou.
Tak jo! Dokončím tenhle trénink a pak se dám do napravování škod! Zatvářil se odhodlaně a vykročil doprostředka zahrady.
Sedl si na trávu do tureckého sedu a zavřel oči.
Pečetě si pamatoval a tak se dal do soustředění.
Vpustil chakru do svých dlaní a vytáhl napovrch její podstatu.
Když měl pocit, že jí je dost, udělal rychle několik pečetí a dal dlaně proti sobě.
Chakra se z nich uvolnila a nahrnula se doprostřed, kde chvíli vířila a občas krátce vzplála.
Pro pozorovatele by to vypadalo, jako když mezi Daisukeho dlaněmi občas krátce vzplanula neviditelná hlavička sirky.
Pak se ale chakra opět rozproudila do vzduchu a nic se nestalo.
Tohle ještě chvilku zabere. Povzdechl si Daisuke a opět soustředil chakru do svých dlaní.
Po dalších neúspěšných pokusech se Daisuke natáhl na trávu a sledoval západ slunce.
Proč to jen nejde? Co dělám špatně? Přemýšlel netrpělivě.
Nevadilo mu, když mu trénink trval dlouho, ale nesnášel, když cvičil něco dlouho a opakovaně a vůbec se nezlepšoval.
Posadil se a zadíval se na svoje ruce.
Možná to dělám špatně za sebou. Zamyslel se a rozhodl se něco zkusit.
Chika Sugito
Vyrazila rovnou zpět ke svému domu. Trochu jí naštvalo, že jí Teku normálně přešel, ale překousla to. Snad se omluví zítra.
Když došla domů, zdrželi jí rodiče, kteří ji přizvali ke stolu na večeři. Nemohla odolat, protože měli výjimečně sladké knedlíčky dango, které se prostě neodmítají. I když měla vcelku hlad snědla jen dvě špejle, což byl na ní docela obdivuhodně nízký počet. Při jídle povyprávěla rodičům o dni, i když o příhodě z lázní se samozřejmě nezmínila. Matku to jako obyčejně ale nezajímalo, a i když se usmívala a předstírala, že poslouchá, bylo na ní poznat, že jí to vážně moc nebere. Proto to Chika co nejrychleji ukončila a vypařila se do svého pokoje.
Když se tam dostala, nestačila se divit. Na rozházené posteli a nesložené pokrývce totiž nalezla kytici a bonboniéru. Usmála se a vzala do ruky psaníčko, které leželo na vrchu.
,Hm, takže úplatek, ano?' Ušklíbla se. Samozřejmě, večeře, květiny a sladké jí stačí ke štěstí, a tak složila papírek do úhledné vlaštovky, kterou prohodila ven otevřeným oknem. Pak odešla do koupelny, která s jejím pokojem sousedila, aby dala květiny do vody.
Tekuard Ashikaru
Tomu se snad nedalo věřit. Jeo plán vycházel sám o padesát procent líp, než si on představoval. Chika byla úžasná. Udělala to, co po doufal, aby neudělala. Absolutně ho ignorovala. Kousl se do jazyka, aby se nezačal smát a s vážnou tváří prošel bezeslov kolem ní. Zašel za roh a předstíral, že si zavazuje tkaničku. Přitom jen čekal, až zajde za roh a ze střechy jí potají sledoval. Doufal, že ho zavede až k jejímu domu. Doslova sletěl ze střechy, zalovil v kapse a přitom se proklínal, že to neudělal dřív. První obchod, druhý obchod, třetí. Potom poupravit, sepsat a bylo hotovo. Ano, trochu kýčovité, ale proč by neměli staré taktiky zabrat?
Evidentně byla dnes móda otevřených oken. V dnešní den to Tekuardovi vyhovovalo. Vyhoupl se do něj, chytl s rukama a pomalu se přitáhl. Chika tam nebyla. V duchu se modlil, aby to byl vůbec její pokoj. Všechno tomu nasvědčovalo. Položil svůj výtvor na postel a pomocí chakry se držel nad oknem. Bylo už k večeru.
Chice ležela na posteli kytice květin všeho druhu, které k sobě hezky ladily (Tekuard na to vkus nikdy moc neměl, ale poradila mu to pani, co to prodávala, tak to asi byla pravda), k ní byla stuhou připojena bonboniéra (ani tomu Tekuard neholdoval, ale poradil mu to muž za pultem, tak to asi byla pravda). No a na bonboniéře bylo psaní, ve kterém stálo:
"Drahá slečno Chiko. Přijměte prosím naše pozvání do restaurace (upřesněno datum a místo). Toto pozvání berte třeba jako úplatek nebo kompenzaci za to, co se dnes stalo. Pokud pozvání přijmete, prohoďte psaní oknem. S pozdravem vaši kolegové."
Chika Sugito
Když odcházela od svého bývalého senseie, byla samozřejmě v části klanu Sugito. Což způsobilo, že po cestě potkala Tekuarda, který zrovna odcházel od Daisukeho.
,Mám mu něco říct, nebo nemám? Kdybych neřekla, vypadala bych tak správně naštvaně, ale protože s nimi trávím většinu svého času, tak by možná nebyl tak úplně dobrý nápad se s nimi ějak moc rozhádat. Na druhou stranu, když mu něco řeknu, bude to vypadat, jako kdyby ten jejich prohřešek nebyl zas tak velký a že nejsem naštvaná, navíc to možná udělají zase. A kromě toho, já chci úplatek.' Proto se nakonec rozhodla, že nic říkat nebude. Prostě projde kolem něj a uvidí, jestli začne sám.
Tekuard Ashikaru
Oči na člověka prozradí cokoliv, stačí jenom hledat. Saltem přistál uprostřed zahrady.
"Já půjdu pomalu zjistit, kde bydlí Chika a vymýšlet, co s tím udělat. A neboj se, řeknu, že jsem tě navedl já." mrknul a mávnutím ruky se rozloučil.
"Přeji ti úspěšný trénink." zavolal ještě od plotu. Vlastně ani nevěděl, kde začít. Asi se poptá lidí v různých částí vesnic. Když to nepomůže, tak už nevěděl.
Daisuke Sugito
Zahrada za Daisukeho domem
Daisuke ho poslouchal a sklopil pohled.
Jak znal Tekuarda, tak určitě vymyslí nějakou ptákovinu a Chika mu rychle promine. Nejspíš i Daisukemu. Ale Daisuke se necítil tak sebejistě a proto nevěděl, co by měl udělat on. Měl dojem, že stejně skončí jako páté kolo u vozu.
Pak se rozhlédl po pokoji a když mu došlu, že by tímhle tempem mohl velmi rychle skončit jako bezdomovec, pousmál se a kývl.
„Půjdu trénovat na zahradu,“ řekl, přešel k oknu a naznačil Tekuardovi, ať seskočí.
Když tak učinil, skočil na zahradu i Daisuke.
Zahrada za Daisukeho nebyla nijak obří, ale ani malá. Po jejím obvodě se táhl pás stromů a na konci byl kopulovitý skleník.
„Co budeš dělat ty?“ Zeptal se Tekuarda zvědavě?
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen si trénoval svoje vrhy na terč. S rýchlosťou hodu bol spokojný a s presnosťou už tiež. Na prieraznosť sa ešte nesústreďoval, hlavné volo teraz mierenie a rýchlosť.
O nedlho sa k nohám Axena dovalil dym. Axen sa len obzrel cez plece a videl veľkú dymovú clonu. "To je proti pravidlám.... Niekto bude mať problém." prešlo mu hlavou. Jeho domnienka sa potvrdila keď do telocvične vošla Akemi a dym vyvetrala svojím jutsu. Keď sa spýtala kto to bol, Richi sa neisto prihlásil. Akemi určite museli prasknúť nervy, keďže Richiho vykopla z tréningu až do odvolania.
Keď Akemi odišla, vrátil sa Axen k svojmu tréningu. Tentoraz začal kunai obklopil väčším množstvom čakry a vyskúšal terč preraziť. Kunai sa ale ťažšie ovládal čo sa týka presnosti. Nezasiahol priamo do stredu ale kunai sa na druhú stranu zabodol dosť hlboko. "A teraz ešte raz...." pomyslel si.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen si trénoval svoje vrhy na terč. S rýchlosťou hodu bol spokojný a s presnosťou už tiež. Na prieraznosť sa ešte nesústreďoval, hlavné volo teraz mierenie a rýchlosť.
O nedlho sa k nohám Axena dovalil dym. Axen sa len obzrel cez plece a videl veľkú dymovú clonu. "To je proti pravidlám.... Niekto bude mať problém." prešlo mu hlavou. Jeho domnienka sa potvrdila keď do telocvične vošla Akemi a dym vyvetrala svojím jutsu. Keď sa spýtala kto to bol, Richi sa neisto prihlásil. Akemi určite museli prasknúť nervy, keďže Richiho vykopla z tréningu až do odvolania.
Keď Akemi odišla, vrátil sa Axen k svojmu tréningu. Tentoraz začal kunai obklopil väčším množstvom čakry a vyskúšal terč preraziť. Kunai sa ale ťažšie ovládal čo sa týka presnosti. Nezasiahol priamo do stredu ale kunai sa na druhú stranu zabodol dosť hlboko. "A teraz ešte raz...." pomyslel si.
Tekuard Ashikaru
"Kdo? Chika nebo sensei?" zeptal se Tekuard.
"Protože pokavaď myslíš Chiku, nevím. Pokud myslíš Gashiho, myslím, že moc dlouho ne." zauvažoval. Gashi snad nebyl ten typ, co by si potroěl na moc dlouhé trestání. Navíc, to že je vyhodil na ulici by mohlo jako trest stačit.
"Každopádně, Chice se musím nějak omluvit. V tomhle případě to nějaké promiň nespraví." usmál se. Rozhlédl se po místnosti.
"Možná bych s tím tréninkem zašel ven."
Daisuke Sugito
Domov
„To nic, není to tvoje chyba,“ ustoupil kousek od okna Daisuke, když se Tekuard sebral a opět do něj vyskočil.
„Omlouvám se ti za ten kopanec a teď za tu ohnivou kouli. Nějak jsem neovládl své…řekněme, planoucí emoce,“ zazubil se nervózně Daisuke a odmlčel se. Jeho emoce byli poslední dobou opravdu tak nějak vznětlivé. Asi díky tréninku jeho podstaty. Konec konců chakra je duševní energie.
„Myslíš, že se bude dlouho zlobit?“ Podíval se na Tekuarda sklíčeně.
Richi Tyoshi
Richi jen stal a ani se nehnul.Pomalu dal ruku dolu.Akemi se vydala přímo k němu.Byla to přece chvíle,ale Richimu to připadalo jako večnost.
Když k němu došla vyzvalaho aby se otočil.To také udělal nehodlal odporovat.Jakmile se otočil zavřel oči.
Však stalo se neco co nečekal,Akemiho ho nakopla.
Když proletaval dveřmi dal pred sebe jen ruce aby se neprastil do hlavy.Dopadl do písku do kterého se zabořil.
Když se otočil směrem k tělocvične tak videl jak Akemi stojí mezi dveřmi a oznamilamu jeho trest.
,,No parada"řekl si pohohlasne co zabouchla dveře.
Sepřel se rukama a vyhodil se zpět na nohy.
Začal ze sebe oklepávat písek
,,No aspon můžu si zjistit par informací"řekl si optimisticky.
Otočil se směrem k tělocvične a pořadně si jí prohledl.Znal jí skoro na zpamnět.CHodili tam trenovat jestě s Akemi,Sayuri a Ishidou jako normalní tým.
,,Aspon už vím jaká je jejich chakra"řekl si
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Takže nakonec to byl Richi, kdo jiný ,že?! Měla takovou zlost a chuť zkopat jej do kuličky, že to málem i udělala. Nakonec se s vypětím všech sil ovládla.
Pomalým krokem došla až k němu a vyzvala ho, aby se otočil.
Když tak učinil, Akemi ho pořádně nakopla. Richi tak proletěl hlavními dveřmi ven.
Akemi si stoupla do dveří. "Jsi vyloučen z trénků...do odvolání!"
S těmito slovy dveře vztekle zabouchla.
Otočila se na ostatní a sjela je svým vražedným pohledem který říkal "Začněte něco dělat Žabaři!".
"Chcete snad ještě někdo letět ven?!" Zařvala a poté se vrátila k Sayuri za tělocvičnu. "Něchtěla jsi mi něco říct?"
Richi Tyoshi
Richi zamořený dýmem stal uplně klidně.Měl zavřený oči aby dým který byl kolem se mu nedostal do očí.
,,Ani se nehnul z místa.Že by věděl o stylu mího boje ???“říkal si v hlavě a přemýšlel jak na něj zaútočí.
Po malé chvíli ho však něco napadlo.Ozkouší jakým způsobem se mu chce branit.
,,Tak zjistíme si jakým způsobem se mi chce bránit“ a pomalu se rozeběhnul.
Stále kontroloval chakru Iryzy aby neminul.Najednou však ucítil chakru Akemi.
Hnedka zabrdil jelikož věděl, že něco příjde.
Pochvíli se Akemi zeptala kdo to udělal,Richi zvednul svou pravou paži a pomalu se připravoval na jeho trest.
Najednou se dým dostával ven a Richi šel vidět jak má zvednutou ruku.
,,Kruci to nebude moc dobrý, vypadá naštvaně“prolítla mu tyto slova hlavou.
,,To jsem byl já Akemi-sensei“dodal takovým ne moc jistým hlasem
Yasu Akemi
Velitelka Černých
To, co se dělo v tělocvičně za její přítomnosti bylo naprosto nepřípustné. Alespoň tomu nasvědčoval dým valící se z tělocvičny na prostranství.
Tohle bylo hrubé porušení pravidel při tréninku! Vtrhla do tělocvičny a Sayuri nechala na nádvoří. Vzápětí ovanul celou tělocvičnu prudký výtr, který vynesl dým zadními dveřmi ven.
Rozhlédla se po místnosti. Byla naprosto rozzuřená, protože tohle už byl vrchol.
S opravdu děsivým výrazem ve tváři se potichu zeptala. "Kdo hodil tu dýmovnici?"
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Ako podkopujem Richiho ten iba podskočí a následne mi ide stúpiť na nohu. Svoju nohu čiastočne uhnem a Richi mi časť nohy zasiahne. Trochu syknem od bolesti a vzdialim sa ale bol som zahalení v dyme.
*Čo teraz ja ho nevidím, on mňa musí nejako cítiť inak by to nerobil. Aspoň v tomto prípade, Určite by si nedovolil na mňa zaútočiť zo zbraňami. On bude tiež tu počkám si na nehe *
Poviem si pre seba a zatvorím oči.
*Áno idem na to. Nieje to síce kenjutsu ale je to podobné využívam ruky a nohy a nie zbraň* poviem si v duchu a usmejem sa. Oči mám stále zatvorené a začnem sa sústrediť na zvuky. Počujem Axenové a Senjiho vrhanie na terč. Po chvíľkovom sústredení vytlačím nežiadané zvuky a započúvam sa na Richiho a čakám. Sústredením sa mi upokojila čakra
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Tekuard Ashikaru
Tohle už bylo asi vážné. Ta ohnivá koule ho překvapila, on ztratil rovnováhu a vypadl z okna.
Dopadl na nohy, jenomže ty mu poklouzly a on si vyrazil dech. Chvíli mu trvalo, než ho znova nabral.
"Ale jo. Abych dokončil větu. Chci se ti omluvit!" zavolal na něj. Snažil se do toho vložit co nejvíc upřímnosti.
Vydrápal se na nohy a vyskočil zpět do okna.
Daisuke Sugito
Domov
Daisuke zrovna udělal po druhé pečetě a soustředil chakru do dlaní, jako prvně, když tu za sebou v okně ze zahrady zaslechl jemu až moc dobře známy hlas.
Tekuard? Vypustil chakru a ta se začala tvarovat do koule uprostřed jeho dlaní.
Stačilo zaslechnout Tekuardův hlas a okamžitě se mu v hlavě promítlo několik těch uplynulých hodin dneška.
TEKUARD! Změnil se jeho soustředěný výraz na něco, co by se dalo popsat minimálně jako podrážděnost.
Chakrová koule mezi jeho dlaněmi vzplála jasným plamenem.
„Teku!“ Otočil se prudce na Tekuarda a instinktivně po něm mrštil ohnivou kouli.
Naštěstí Tekuard dřív spadl z okna k Daisukemu na zahradu, než ho stihl oheň trefit.
Daisuke chvilku jen civěl nasupěně do okna, ale najednou pocítil, jak ho zalévá pocit klidu a uvolnění. Jakoby všechny ty prudké emoce jako hněv a stud poslal proti Tekuardovi v té ohnivé kouli.
Tekuard…sakra Tekuard! Vzpamatoval se Daisuke a rychle přiběhl k oknu, vykoukl ven, a když spatřil Tekuarda ležet na jejich zahradě pod oknem na trávě v pořádku, ulevilo se mu.
„Promiň,“ zatvářil se výmluvně a podrbal se za hlavou.
„Jsi celej?“.
Chika Sugito
Tekuard Ashikaru
NO postup zatím vycházel dobře. Daisukeho okno otevřené. Odrazil se a vyskočil.
Najednou z pokoje vyšlehl oheň. Že by ho Daisuke čekal? Dopadl a parapet.
"Daisuke?" zeptal se nedůvěřivě. Zastihl ho zrovna v pokoji. Lákalo ho říct - Nepůjdeme do lázní? - ale tím by to jenom zhoršil.
"Hele, chci s..." tohle už nedořekl.
Daisuke Sugito
Domov
Později ten den ležel Daisuke na posteli na břiše a držel si polštář přes hlavu.
Taková ostuda…! Chika se mnou do smrti nepromluví! A co sensei! Honilo se mu hlavou a přesto, že měl obličej zarytý v madraci, se tvářil jako klubíčko neštěstí.
Co sem komu udělal…. Povzdechl si.
Chvíli na to se konečně rozhýbal k nějaké činnosti a vzpomněl si, že ještě nedokončil trénink ohně.
Nechtělo se mu nikam chodit, a tak si sedl na madraci do tureckého sedu a vytáhl svitek, co si půjčil v knihovně.
Goukakyuu no jutsu. Přečetl si ho pro sebe znovu a rozvinul ho.
Prohlédl si podrobně postup při skládání pečetí pro manipulaci tvaru a rozhodl se to zkusit.
Soustředil se, zvedl dlaně a vpustil do nich ohnivou chakru. Pak udělal několik pečetí, namířil dlaně proti sobě a chakru uvolnil. Doufal, že se zformuje do koule a vzplane.
Ovšem nic takového se nestalo.
Chakra trochu zavířila a utvořila jakou si spirálu, po chvilce se však rozletěla do vzduchu po jeho pokoji a Daisuke se lekl, že mu chytnou záclony.
Tak to se nepovedlo, asi bych s tím měl jít jinam. Zatvářil se roztržitě.
Tekuard Ashikaru
Posbíral se z ulice a rychle běžel domů. Měl štěstí, že tam nikdo nebyl. Cestou ho očumovaly desítky lidí. Úchyláci. Dnešní den byl úžasný, už dlouho se takhle nebavil. Byla jenom škoda, že to tak nevnímali i ostatní. Možná by toho i litoval, ale to by přišel o ten požitek z toho, že se to alespoň na chvíli podařilo. Alespoň si nahrál na to, co bude příštích pár dní dělat. Pokusí se usmířit s Chikou. A hodlal k tomu použít jakékoliv prostředky. Ale první si promluví s Daisukem. hodil na sebe kabát, kalhty a boty. Pro svoje věci v lázních se zastaví, až tam bude bezpečno. Teď ale zamířil k Daisukeho domu.
Richi Tyoshi
Pomalu když dopadal tak už pomalu sledoval Iryzy pohyby.Jeho pohyby nebyli nejak extra rychlé,proto si mohl Richi vždy promyslet plán útoku či obrany.
Hnedka jak dopadal stčil obě ruce do zadního pozdra a do svích dlaní chytil dýmovnice.
Mezi tím najendou Iryza zaútočil svou nohou ve snaze podkopnout Richimu nohy.Richi však jen jeho nohu častečně nadskočil,když jeho noha byla přímo pod ním tak rychle opět natahnul nohy a dupl mu na jeho nohu.
Richiho dupnutí muselo dosti bolet a zhoršit jeho pohyb,při nejhorším mu musel zlomit nohu.Jelikož Richiho váha není zrovna nejmenší.
Při výskoku vytahnul obě ruce z pozdra a tlesknul.Dýmovnice při dotiku explodovali a hnedka se dým začal okolo Richiho a Iryzy obkopovat a jestě asi dalších 5 metrů kolem.
Richi se po dopnutí odrazil a schoval se hnedka v dýmu.
,,A ted se nesmí dostat ven"říkal si a začal kontrolovat jeho pohyby pomící jeho vlastní chakry.
Byl připraven ,kdykoliv se problesknout a tak aby ho mohl dostat zpět do týmu.