DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Pokud budu upřímný, sensei-sama, rád bych uměl vytvořit štít z vody a chakry, ale chápu, že to je poněkud obtížné přání.... jelikož právě pod suiton to spadá. Pokud by to nebylo možné, rád bych se zlepšil buď v genjutsu, nebo v technikách maskujících mou přítomnost, a teď myslím fyzickou přítomnost, abych někde mohl být, ale většina lidí by mě neviděla, i kdyby procházela těsně kolem. Vím, že jsem poněkud náročný, pokud nebude nic z toho možné, bude bohatě stačit jakákoli obranná technika, protože v tomto směru jsem nucen zatím plně spoléhat pouze na svou rychlost, která je sice velká, ale například proti plošnému nebo ještě rychlejšímu útoku mi příliž nepomůže.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Na otázku mu samozřejmě neodpověděla, protože odpověď byla naprosto jasná.
"Tak Senji, řekni mi, co s tebou? Neznám nikoho místního, jehož element by byl Suiton. Můžu se podívat do archivu, možná tam Davien něco má, ale dost pochybuji, že se o něco takového skutečně zajímal."
Rozhodně jej musela vést jiným směrem. "Tak Senji, víš nejlépe, co ti jde nejlépe a v čem zaostáváš. Je jen na tobě, na co se spolu zaměříme."
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Došlo i na něj, Akemi si ho zavolala, když propustila Iriza, popravdě nevěděl, co bude dělat.... Sice měl zcela jasno, co by rád uměl, ale jeho element nebyl zrovna rozšířený ve zdejších krajích, a tedy ani znalosti o něm nebudou na takové útovni, jako třeba znalosti o větru. Ale tak jako tak, rozhodně se od ní měl co naučit, proto sbalil kunaie co používal do vaku, napil se vody a přešel k Akemi, oslovil ji jako obvykle velmi zdvořile. Volala jste mě, Sensei-sama? Přemýšlel o tom již minule, radši ji bude vždy titulovat pouze funkcí, nikdy jménem, co kdyby mu to pak ujelo v nesprávné situaci.
Yon Ki - klon v labinách
Mávl nad jejím hysterickým záchvatem rukou.
"Klidni se, tím ho nevrátíš, ale to už je jedno, my se vrátíme k práci" odbyl ji.
"Dnes začneme s poměrně jednoduchou technikou, která prověří tvé loutkařské zkušenosti a naučí tě i něco víc, ale bude to jen takové spestření, pak se naučíš nějakou techniku vlastního výběru, kterou si můžeš i dokonce vymyslet a bude to jen čistě tvá vůle, s čím pak odejdeš do boje." bez okolků po ní hodil svitek, který nesl název Soushouha.
"Přečti si to a máš asi půl dne na to, aby ses to naučila, jinak tě zabiju jako Nadaie" otočil se k ní zády a usedl ke stolu, kde pokračoval ve své práci.
"Jestli mi něco zničíš zabiju tě taky tak" dodal.
Kira Sugito
Zlaté písky
Lehce si oddechla, konečně byla pryč z té odporné tmy. Jenže, jen co se dozvěděla o Nadaiovi…
„COŽE?“ Vyděsila se. „Ne! Ne! Ne, to není pravda! Ty lžeš! Ne, to nemůže! Když jsem to zvládla i já, tak pro něj to musela být brnkačka! Ne! On není mrtvý! Není! Nemůže být!“
Z očí jí začaly téct protivné slzy. Nerada před někým brečela, bylo to ponižující.
„On není mrtvý!“ Zakřičela hystericky a dlaněmi si zakryla uslzený obličej. Tomuhle odmítala uvěřit, kdyby to byla pravda… Ne! Ona to není pravda.
„On není mrtvý.“ Šeptla a prosebně se podívala na Yona, jako by žádala, aby ho oživil. V tu chvíli ani nevěděla, co si má myslet. Tomuhle nedokázala uvěřit, byla to sprostá lež, pěkně hnusná.
Jestli ji o tom ještě bude přesvědčovat, tak to s ní šlehne. Vlastně se divila, že se to ještě nestalo.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Vstala a oklepala ze sebe písek. Iryzo však neměl nikoho, na kom by si to mohl vyzkoušet. "V tom je právě ten problém. Vše se učíme teoreticky, což musíme později uplatnit v praxi. Proti živému člověku. Což je sakra rozdíl. Pro dnešek ti ale bude stačit cvičná figurína v kumbále v hlavní hale." (Od vchodu do leva)
Hodila mu klíče a mávla na Senjiho. "Jsi na řadě Senji, tak pojď!"
Pro ni byl Senji největší otázkou. Připojil s k této skupině jako poslední a jako jediný ovládal Suiton, což bylo dosti šílené na místní poměry.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky - Začátek vzpomínky na misi C
Hirotado seděl u baru. A jako vždy, když tu byl sám, ponořil se do vzpomínek...
Měl obrovskou radost, když mu posel předkládal informace o jeho příští misi. Nebyla to žádná mise typu E, ba dokonce ani D, ale už C, což už přeci něco znamenalo. Tedy, alespoň pro něj.
"Strejdo? Strejdo!...Kde seš sakra? Svěřili mi misi typu C!"
Strýček byl rozvalený na gauči v obývacím pokoji a byl zahleděn do svého notýsku s poznámkami, které jako navinář využíval neustále.
"Říkals něco, kluku?"
Hirotado se plácnul do čela. "Už to opakovat nebudu! Prostě odcházím na misi!"
Milovaný strýček ani nezvednul hlavu od toho otravného notesu a jen zabručel.
"Ta tvoje holka jde s tebou?"
Otázka Hirotada poněkud zaskočila a chvíli nevěděl, co odpovědět.
"To není žádná moje...no, to je jedno! Jdu tam sám!"
"Tak si užij výlet."
"Nebude to výlet!"
Hirotado, popuzený strýčkovým ignorantstvím vydupal schody do svého pokoje a začal házet vše potřebné do batohu.
Na závěr na sebe hodil vestu a na hlavě si uvázal šátek se znakem Suny.
Blížil se večer a slunce brzy zapadne, což bylo ideální. Cestovat totiž bude v noci.
Hodil batoh na rameno a seskočil z malého balkonu dolů na ulici. Naposledy se zastavil, možná by se měl se strýčkem přeci jen nějak rozloučit. Nakonec ale jen zavrtěl hlavou a vyběhl do tmy.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Vypočul som si Akemi-sensej a pozorne som ju sledoval čo mi ukazovala. Keď sa ma dotkla lahko trochu som znervoznel ale napokon som sa usmial. Po dokončení povedal že to nie je na 100% „Ta vyzerá to byť efektívne idem to trénvovať ale na kom?“ spýtam sa Akemi a poobzerám sa okolo seba. *Tak Sayuri trénuje svoje aj Axen. Každý trénuje veci pri ktorích si vystačí sám. Iba ja potrebujem niekoho kto by to so mnou trénoval. Doma mám figurinu a oca* premýšľam
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Před několika týdny - Kancelář Yonova zástupce
"Uff" oddychl si, když udal 2 urgentní mise, začal uklízet dál, když v tom vypadl v pořadí už třetí svitek s nápisem: SPĚCHÁ!
"Ksó" vyskočil znovu od stolu a začal opět losovat v přihrádce se svitky, které obsahovaly informace o ninjů z vesnice. Vytáhl svitek se jménem Hirotado.
"Posle!" zařval, poslíček se okamžitě objevil ve dveřích.
"Dones to Hirotadovi, má tu misi!" křikl na něj poslíček bez námitek opustil kancelář a rozběhl se za Hirotadem, kde mu misi předal.
Sayuri Sugito
Už byla poměrně unavená, ale zlepšila se především tvrdost bodců, které vrhala, dokonce dokázala hodit 4 menší bodce aniž by se zhoršila jejich přesnost a to každý na jiný terč, byla se sebou více než spokojena.
"Když budu dále pilovat, tak tuhle techniku můžu dovést k dokonalosti a může se stát jednou z mých technik s největším rozsahem." pomyslela si spokojeně Sayuri.
Nyní však musela na chvíli tréninku nechat, protože byla unavená, všechno se spojilo i se starostmi a včerejším nevyspáním, navíc tady trénovala s vypětím chakry něco přes 3 hodiny, takže teď byla Sayuri poměrně dost vyčerpaná a musela si na chvíli odpočinout.
Než si však stačila sednout, dopadla před ní jehlice se vzkazem, ve dveřích zahlédla Richiho, který ovšem okamžitě opět zmizel. Pro vzkaz se natáhla a vzala si jej rohu, kde si sedla a vzkaz přečetla. Jeho obsah jí překvapil.
"Jak se chce dostat do sídla Sugito? Zbláznil se?" pomyslela si Sayuri. Večer musí na něj počkat, ale musí také ohlídat, aby měl volnou cestu, jinak to může špatně skončit. Sugito se s narušiteli nikdy příliš nepáral.
Richi Tyoshi
Richi seděl na steře v tureckým sedu a stále sledoval dvorek na kterým byl s Akemi než ho vyhodila.
Sledoval jak se tam postupně střídají členové organizace.
Však stále se nemohl zbavit některých otázek který mu stále plynuli hlavou.Při každým podívaní na ně si stále říkal jestli je v tom taky zamotaný nebo ne.
,,Kruci jak mam poznat komu smím věřit a komu ne“snažil se zjistit samotnou odpověd.
,,A co když zjistím že někdo odsud v tom ma prsty tak je budu muset zabít.Dokážu to vůbec“vrtalo mu hlavou.
Když však na nadvorek přišel Iryza tak se postavil a hnedka seskočil před dveře tělocvičny.
Pravou rukou si sjel do zadního pozdra a chytil mezi prsty kus papíru a tužku.Opřesl se s tím o stěnu tělocvicny aby se mu lépe psalo.Pak hnedka ruku v které držel tužku zastčil zpět do pouzdra.Když jí vytahoval uchopil jednu jehlu,ke které nasledně přidělal dopis.
Pomocí chakry si zkontroloval jestli Akemi a Iryza jsou stále na dvorku.Když byl čistý vzduch trochu otevřel dveře do tělocvičny.Ve škvíře uvidel Sayuri tak se jen rozpřal a tou mezerou prohodil jehlici.
Jehlice se zabodla přímo před její nohy.
Pak se hnedka otočil a rozbehl se směrem domu.Snažil se běžet jestě rychleji než obvykle takže doma byl za chvilinku.Když dorazil domu a odemkl dveře tak jen pomocí nohy je za sebou zabochl jelikož rukama už si přetahoval svou vestu přes hlavu.
Když jí sundal hodil jí proste na zem kde zrovna stal.Šel přímo do místnosti kde jeho rodiče mívali takovou ,,zbrojovnu“
Do této místnosti moc nechodil jen vždy tady jen uklidil a zas odesel.Však ted nechtěl jen hnedka odejít.Šel hnedka za stul a otevřel šuple.Byla tam hromada obvazu.Par jich vytahl a začal si vázat ruce na obouch paží.Vazal do od zapestí skoro až po loket a pak vzal další a svazal si míste přes žebra až nad prsa.
Na stole ležel Tanto co používala jeho matka uchopil ho do ruky a přidělal si ho k pasu.
Když se pomalu dával ke dveřím procházel okolo vešaku na kterým vysel černý dlouhý plast s vysokým límcem,tento plást nosil jeho otec.( http://imageshack.us/photo/my-images/542/dsfsk.jpg/ )
Sebral ho cestou jen natažením rukou a pokracoval dále k hlavnímu v chodu.Vyšel ven a zamkl za sebou.Chodil na sebe plast a vydal se do města.Nějak nechtěl nic zdržovat tak se vydal přímo k Davienovu domu.Když došel postavil se před dveře a zatukal a čekal jestli Davien příjde a otevre dveře.
Daisuke Sugito
Cvičiště
Po chvilce se objevil i Gashi, zamračil se na oba chlapce, a zeptal se jich, jak pokročili s tréninkem.
„Hotovo!“ Zazubil se trochu rozpačitě Daisuke a na důkaz toho se soustředil, nahromadil ohnivou chakru do dlaní a když je od sebe odtáhl, proměnil ji v ohnivou kouli, kterou si nechal poletovat mezi dlaněmi.
Po chvilce je opět spojil, čímž koule zmizela, a čekal, co jim Gashi řekne.
Chika Sugito
Když sensei přišel, s úlevou vydechla a otočila se na něj. Dneska to bude vážně trochu zvláštní, ale snad to do zítra přejde. Oplatila senseiovi úsměv a srazila paty k sobě, přitom ledabyle zasalutovala.
,,Hotovo," oznámila radostně.
Chtěla se zeptat, co budou dneska dělat, ale Tekuard už jí bohužel předběhl, a tak jen vyčkávala, jakou dostane odpověď.
Momo start
Tekuard Ashikaru
Gashi konečně dorazil, proto nebylo potřeba rozvíjet dál konverzaci.
Proč všicni všechno berou tak vážně? Ptal se sám sebe. Nechápal.
"Dobré ráno sensei. Hotovo." řekl krátce. Na nějaké dlouhé proslovy sensei nevypadal.
"Co nás čeká dneska?" zeptal se rovnou.
Gashi Ikishi
Byl další slunečný a písčitý den a Gashiho studenti už byli nastoupeni na cvičišti na další trénink. Gashi tam v klidu přišel a jen se pousmál, tedy na Chiku, na oba chlapce se pak jen zamračil "přeji dobré ráno, tak jak jste pokročili s vašimi tréninky" zeptal se a přišel k nim blíže.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen si potreboval trochu odpočinúť. Len sedel a užíval si ako mu teplé slnečné lúče dopadajú na tvár a zvyšok tela. Občas hodil pohľadom na Sayuri a neskôr aj na Iryza keďže trénoval s Akemi ako ďalší.
"Dobre, koniec leňošeniu." povedal si a trochu neochotne sa postavil. Trochu sa oprášil od piesku a znova sa pustil do tréningu. Opäť si vytvoril hrubý štít ale tentoraz si ho urobil hrubý iba asi 5cm. Tento už sa mu udržiaval lepšie. Rozbehol sa oproti stene a poriadne do nej so štítom narazil. Ten vydržal. Svoje údery stále opakoval a keď udrel asi 10. krát, štít mu praskol, no nerozpadol sa. "To už je lepšie." opäť si vydýchol a štít uvoľnil.
"To bolo lepšie ale musím si načerpať trochu čakry. Naozaj to má veľkú spotrebu keď to ešte neviem usmerňovať." Axen sa posadil a začal meditovať. Už to bola nejaká doba čo to nerobil a bolo príjemné sa k tomu vrátiť.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"V kenjutsu tě může dále posunout Davien, musíš si sním ale promluvit osobně. Jak je ti určitě jasné, tak vzkazy zrovna nebere. Nebo tě mohu něco ohledně kenjutsu naučit já. Nejsem zrovna velmistr, ale pár triků znám..."
Bylo nesmyslné ho v této situaci posílat za Davienem. Mohl by Iryza podezřívat z toho, že ho poslala ona.
"Napadla mě určitá věc. Kdysi se mě to snažili naučit. Jedná se v podstatě o taijutsu techniku. Ty to však můžeš zkombinovat se scimitary. Názorně předvedu, jen klidně stůj, neublíží ti to."
Udělala si odstup, aby se mohla rozeběhnout. V ruce se jí zhmotnil chakrový kunai. Držela ho však obráceně.
Sprintem se rozeběhla proti Iryzovi. Asi ve vzdálenosti tří metrů od něj vyskočila a udělala přemet. V momentě, kdy byla nad ním natáhla ruku a lehce jej klepla oním vytvořeným kunaiem ze strany do krku. Dopadla přímo za něj, neudržela ale rovnováhu a spadla na zem do teplého písku.
"Nejsem tak obratná, abych to zvládla na 100%."
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Individuální mise-příprava+opuštění vesnice.
Senji se právě dozvěděl, že ho čeká první samostatná mise. I když byl ještě celkem mladý, právě na tuto chvíli vždy čekal a trénoval, navíc teď, chvilku po dopracování poslední techniky, už i věřil, že může uspět. Z instrukcí věděl, kam má jít, a v knihovně si proto vyhledal potřebné informace o okolí. Jak se dalo předpokládat, vesnice byla uprostřed pouště a na jedné straně byla chráněna nevelkým jezerem, které obyvatelstvu sloužilo jako zdroj vody. Našel dokonce pár obchodních zpráv, popisující toto místo, ale byly už starší a navíc nikterak podrobné, většinu informací si bude muset zajistit na místě. V přípravě pak pokračoval sehnáním a sbalením správného vybavení, na sebe si připravil lehký plášť barvy písku, dobré boty, kvalitní slaměný klobouk a do vaku ještě tmavě šedou kuklu a přiléhavé teplejší oblečení téže barvy, bude ho možná potřebovat v noci. Dva vaky naplněné vodou u boku nemohly chybět, stejně tak i klasická výbava-kunaie, shurikeny, výbušné lístky, drát, základní léky a obvazy, nějaká ta kouřová bomba, trocha peněz, velmi jemně tkaný větší čtverec látky, brýle, aby se mu písek nedostal do očí, dost výživného jídla na několik dní cesty a kousek uhlíku. Věděl však, že každá mise vyžaduje ještě i něco speciálního, tentokrát do své výbavy přidal ještě krátkou flusačku a několik plnících šipek, sice s ní zase tolik netrénoval, ale když byl menší, otec mu vše vysvětlil, ukázal a nechal vyzkoušet, doufal že to nezapoměl. Aby mu k něčemu byla, sehnal i přípravek co uspal člověka zhruba na půl hodiny, na nic silnějšího nenarazil, takže to bude muset stačit. Doufal, že nezapoměl na nic podstatného a byl připraven se na cestu.
Další den ráno jsem matce sdělil, že tu několik dní nebudu. Vyzvídala sice, ale nic se nedozvěděla, vyprovodila mě tedy uplakaným "hodně štěstí", kdyby nebrečela celé dny i noci, možná by to bylo dojemné. Ve změněné podobě jsem prošel vesnicí a po chvíli jsem se už s kloboukem na hlavě, dlouhým, ale lehkým pláštěm a brýlemi proti písku plahočil pouští. Jednou jsem se ohlédl na impozantní Sunu, ale pak jsem už jen přemýšlel, jak zdárně splnit svůj úkol.
Yon Ki - klon v labinách
I jeho druhá, momentálně jediná svěřenkyně se probudila.
"Nadai to nezvládl a je mrtvý" oznámil jí.
"My ale začneme trénovat" odmlčel se. Nic víc ji k tomu nehodlal říkat a taky to ani nepotřebovala vědět, nebyly to její starosti.
Yon Ki - u hospody
Bylo krátce po půlnoci, když už z dálky viděl jednu se svých tajných svěřenkyň, ale právě na tuhle dívku se těšil nejvíce. Byla mu sympatická nejen svým vzhledem ale i svým charakterem. Musel se ale krotit, protože na jeho ruce se rýsoval zlatý prstýnek, který byl znakem manželství s Akemi...
"Jsem rád, že tě vidím" přivítal jí.
"Nu tak co, začneme?" podíval se na ní, přičemž se jeho pohled zabořil do výstřihu, pak ale zase vylezl zpátky nahoru.
Posel v Yonově kanceláři
Asi týden nazpět
"Yon-sama zapomněl na jeho mise!!!" vyjekl a v ruce držel pět svitků.
¨"To je problém, to je problém!!" začal vyšilovat a rozhazovat rukama i svitkama po celé kanceláři. Podíval se na spisy, které popisují ninjy z vesnice, a rozhodl se namátkoově 2 vybrat. K těmto dvou lidem se pak rozběhli posli s informacemi ve svitku. Poslové tyto informace předali a pak zase zmizeli.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen sa rozbehol proti stene a poriadne do nej so svojím štítom narazil. Štít už konečne vydržal. Axenovi to však nestačilo a začal s ním udierať aby otestoval, koľko vydrží. Asi po piatich úderoch sa jeho štít rozpadol. "Dobre. Už ten štít niečo vydrží, no stále to nieje ono musím trénovať ďalej." povedal si v hlave.
Opäť si vytvoril štít, postavil sa od steny asi 15m. Sústredil do nôh čo najviac čakry a vymrštil sa v obrovskej rýchlosti oproti stene. Pri silnom náraze sa mu štít opäť rozletel. Toto zopakoval ešte asi 5 krát no všetko z rovnakým výsledkom. V tom Axenovi prešla hlavou myšlienka. Síce to určite spotrebuje omnoho viac čakry ale určite to zaberie. Axen si vytvoril ští ako pred tým no sústredil do nej omnoho viac čakry, čím ho vytvaroval hrubším. Mal hrúbku asi 10 cm. Chcel sa už rozbehnúť oproti stene no štít neudržal a rozpadol sa mu. Bol už celkom unavený a tak sa posadil ku stene a oprel sa o ňu. Začalo ho trochu napínať, začal kašlať. Zakryl si ústa rukou, vykašľal do nej trochu krvi. Otrel si krv o svoje čierne oblečenie na ktorom škvrna nebola moc vidieť. "Ach jaj, už zase....koľko mám ešte asi času?" povedal si potichu sklamane.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Akemi mi vysvetlila pár veci. Ja sa iba usmejem „Nevadí aj som si myslel raz na niečo prídem ako to skombinovať ale to prídem časom“ poviem a počúvam ďalej. Keď sa ma spýta či obe dve ruky využívam na sto percent „Tak neviem povedať od mala sa venujem kenjutsu a dosť dlho scimitarom. Ale pravdu povediac moja dominantná ruka je pravá čiže ľavú mám o niečo slabšiu a pomalšiu. Keď to ohodnotí percentami tak pravú využívam na tých sto percent a ľavú osemdesiatpäť až deväťdesiat percent . A teraz ma nemá kto trénovať keď môj starí tréner môj otec mi nestačí vedel základy a naučil ma toho dosť ale nie je ani shinoby a sám mi povedal nech si nájdem niekoho silnejšieho ktorí by ma posunul vpred “ poviem trochu ukecanejšie ale stáva sa
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Tekuard Ashikaru
"No, jak bych ti to jenom.." nedořekl, protože v tu chvíli doraila Chika.
"Ahoj Chiko." pozdravil přátelsky. Usmát se nemělo cenu,stejně nokoukala. Navíc, on se usmíval pořád. Na Daisukeho pohled odpověděl mrknutím, což mělo symbolizovat-Neboj, vysvětlim ti to potom.
Jestli to takhle povede dál, za chvíli bude nucen stát se nukeinem. Jednou probodne ruku Yonovi, potom udělá scénu v lázních a nakonec si rozhádá kolegyni. Ano, Tekuardův život v kostce.
Daisuke Sugito
Cvičiště
Daisuke se zatvářil zaraženě a trochu smutně.
„Co se stalo?“ Zeptal se nejistě Tekuarda.
Chvilku na to přišla Chika. Také se nechovala zrovna normálně, Daisukeho pozdravila, jako by se nic nestalo, ale na Tekuarda se ani nepodívala.
„Ahoj,“ usmál se na ní nervózně Daisuke.
Podobné situace nesnášel a ten pocit v žaludku, co měl už od včerejška, ještě zesílil.
Chika Sugito
Ráno bylo v podstatě stejné jako každé jiné. Vstala a vysprchovala se, protože si matně vzpomínala, že to včera neudělala. Nějak si ale neuvědomovala to, co se vlastně včera stalo. Tedy alespoň do doby, kdy se podívala do zrcadla. Nevěděla proč zrovna v tu chvíli, ale nějak si na všechno rozvzpomněla. Plácla se dlaní do čela. Co to mělo být? Co si vůbec myslela, že dělá? Teď už ale bylo pozdě o tom přemýšlet, a tak se prostě oblékla a vykonala zbytek potřebné ranní hygieny.
Protože nechtěla potkat rodiče, musela vylézt oknem a pak se nenápadně ztratit v davu na ulici. Ještě štěstí, že měla okno do ulice, která obklopovala jejich dům ze tří stran. Kdyby lezla do zahrady, skoro určitě by tam našla otce, a pak by byl průšvih.
Na cvičiště se zrovna nehnala, tak ale jít tam musela, i když by to dnes nejraději úplně zazdila. Nebude vědět, co dělat, a bude to sakra trapný.
Kvůli tomu, že šla tak pomalu, dorazila jako poslední. Tekuarda i Daisukeho tam už viděla. Gashiho nepočítala, ten se určitě objeví každou chvilku.
,,Ehm... Ahoj," pozdravila, když ke klukům došla. Sklopila hlavu tak, aby jí tvář překrývaly vlasy a nebyl vidět ruměnec, který se jí na obličeji usadil.
,,No... Jak se máte?" Vzhlédla na Daisukeho a dokonce se i usmála. Na Tekuarda se ale nedívala, bála se, že viděla v jeho tváři zlost nebo něco podobného.
Tekuard Ashikaru
"Ahoj. No...jak bych to popsal. Řekněme, že až Chika přijde a nepozdraví mě, bude na mě vrhat nepřátelské pohledy nebo něco na ten způsob, je to právě kvůli tomu. Podtržno sečteno jsem absolutně přebil tu trochu naštvanosti na tebe." usmál se.
Po ránu mluvil vždycky trochu nesmyslně. Doufal, že to pochopí. Pokud ne teď, až se tu slezou všichni, pochopí určitě.
Daisuke Sugito
Cvičiště
Druhý den se Daisuke pomalu probral a otevřel oči.
Narovnal se a zamlaskal.
Na tváři měl obtisknuté pravítko a tužku.
Hm? Já usnul v dílně? Rozhlédl se ospale kolem.
Do háje! Kolik je? Vzpomněl si a zadíval se prudce na hodiny na zdi.
Zaspal sem! Zatvářil se vyjeveně a rychle vyletěl ze židle.
Oblékat se nemusel, tak se jen umyl a rychle nasnídal. Ještě než se vyřítil ke dveřím, vzpomněl si na dílnu, vletěl do ní, vytáhl malý pečetící svitek a zapečetil do něj svůj výtvor. Chvilku si svitek prohlížel v ruce a nakonec se nejistě pousmál.
Jsem zvědavej, jak jim ta večeře dopadla. Zamyslel se a v žaludku opět ucítil takový divný pocit. Ten zahnal zatřepáním hlavy a vyřítil se z dílny ke dveřím.
Opustil svůj dům a rychle vyrazil směrem cvičiště, kde předpokládal, že se sejdou, jako vždy.
A nemýlil se. Když dorazil na cvičiště, našel tam Tekuarda.
„Zdravím! Tak co? Jak dopadlo rande?“ Pozdravil Tekuarda Daisuke a zasmál se.
Přesto, že to řekl z legrace, někde uvnitř mu bylo trochu úzko, ale to si neuvědomoval.
Tekuard Ashikaru
Sledování Chiky bylo vážně zajímavé. Když utekla, nevěděl, jestli za ní má běžet. Zůstal stát. Jako obvykle, po pěti minutách se dostavily úvahy o tom, o že to vlsatně udělal.
Kolik že jí to vůbec je? Nevěděl.
Došel domů, tam se osprchoval. Možná bude ležet a přemýšlet.
To se ale nestalo. Jakmile dopadl hlavou na poltář, usnul.
Při probuzení přemýšlel, jestli by ho náhodou nemohla zachránit informace, že to byl jen sen. Že včerejší den v podstatě neproběhl a on nic neudělal. Ale stalo se. Sakra, ty večerní nálady.
Posadil se na postel.
"Tekuarde, já tě obdivuju. Když už něco napravíš, uznávám, dokonce několikrát, okamžitě to musíš nahradit něčim mnohem závažnějšim." ozvalo se mu v mysli.
"Prosimtě. Dyť to zase tak strašný nebylo." zavrhl to. NApustil si lavor studené vody a ponořil do něj obličej. Chvíli tam držel. NO, mohl by se utopit, ale to by přišel o zajímavost dne.
Vyrazil na cvičiště. Došel tam jako první. Vylezl na vodní hladinu v bazénku a začal chodit napříč bazénem. Přitom si prohlížel místo a snažil se přesně poskládat, jak to včera bylo.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
V menším údivu zvedla obočí. Takový požadavek fakt nečekala.
"Víš Iryzo, musíš si uvědomit, co je reálné a co ne. Co se Dotonu týče, tak v tomto ohledu je dosti nepraktický. Ke kombinaci s kenjutsu je vhodný Fuuton, Raiton a dá se dokonce kombinovat s Katonem, ale Doton a Suiton...je mi líto. Možná se to nějak dá, ale nikdy jsem se s něčím podobným nesetkala."
Nastala menší chvilka ticha. Snažila se něco vymyslet, přeci ho má něco naučit, i když to nebude to, co by si představoval.
"Doton se projevuje převážně u silových a fyzicky zdatných typů lidí. Občas se ale najdou vyjímky, jako třeba Sayuri. Je to element vhodný spíše do obrany, nebo k plošnému, masivnímu útoku. Není to zrovna nic stylového. Navíc jsi limitován svými scimitary, protože je používáš oba zároveň a nemůžeš skládat pečetě...Dokážeš je oba ovládat na sto procent, nebo máš jednu ruku slabší?"
Každý šermíř měl nějakou slabinu. I ti nejlepší nějakou mají, jen se hůře hledá.
Mayu-hime, manželka Osmého
Mayu seděla na hedvábném polštáři ve svých komnatách obklopena dokumenty. Stávalo se to jen vyjímečně, protože vždy nějakým způsobem donutila svého manžela zvládnout všechno to papírování.
Isamu ale zmizel kdoví kam a tohle bylo prostě nutné řešit.
Většina listin obsahovala záznamy z různých misí, které byly, či nebyly splněny v nedávné době.
To, že nebyla kunoichi ještě neznamenalo, že je hloupá a o světě shinobi nic neví. Byla přece manželkou válečného hrdiny a žila obklopena ninji. Život vedle Isamu ji naučil vše, co potřebovala znát.
Připravila si vosk a pečetní prsten. Každou zprávu, kterou přečte, označí Kazekageho pečetí.
Tímto jsou zahájeny individuální mise. Nebudou se nijak plést do příběhu, protože už se v podstatě odehrály.
Vše ohledně těchto individuálních misí má na starosti spolu-admin Qasew, takže případné otázky směřujte jemu...
Chika Sugito
Čekala by všechno, jen ne tohle. Když jí políbil, nejdříve doširoka rozevřela oči úžasem, pak je ale zavřela a poddala se.
Když se odtáhl, ještě chvíli nechala oči zavřené a ústa pootevřená. Pak se ale vzpamatovala a trhla sebou. První, co spatřila, byl Tekuard. Stál ní a sledoval jí. Když to viděla, nejprve jí po tváři přeběhl mdlý úsměv, který vzápětí pohasl a vystřídala ho zlost. Pak byla zase rudá a nakonec se opět pousmála. Tak rychle se v ní pocity míhaly, jako na kolotoči. Sklopila hlavu, aby to Tekuard neviděl, a pak přemýšlela. Netušila, co by měla udělat. Na jednu stranu opět chtěla k Tekovi, na druhou jí však odrazoval jeho věk a jakási provinilost, kterou nedokázala vysvětlit. Chvíli jen stála a nechala všemožné výrazy, ať se jí na tváři míhají, ale nehýbala se. Stále se nerozhodla, co dál. Nakonec se jí na rtech usadil úsměv a ona opět vzhlédla. Když se otočila na patě a rychle utekla, v očích se jí zaleskly slzy.
,Sakra, co to jako mělo být?'
Ležela zády na své posteli a civěla do stropu. Do pokoje vlezla oknem a rovnou klesla na lůžko, ani šaty si nesundala.
Po několika dalších minutách se konečně opět rozhýbala. Převlékla se do pyžama, ani se nešla sprchovat, protože přesto, že oba rodiče už spali, nechtěla riskovat tím, že bude pouštět hlasitou sprchu. Ačkoli se hýbala, byla duchem naprosto nepřítomna, takže si ani nepamatovala, kdy usnula, nebo že si vůbec lehala.
Tekuard Ashikaru
Nedokázal se bránit dost dlouho. Jakmile sklopila hlavu, on ji jemně chytl za bradu a pomalu ji políbil.
Co to sakra děláš?
Co bys asi řekl?
Blbost.
Možná, ale o to mi jde.
Dělej jak myslíš.
V pěti sekundách mu proběhlo hlavou asi tak tisíc věcí. Pak se jednoduše postavil tak jak stá před tím a ani na moment neuhnul pohledem.