DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Richi Tyoshi
,,Hm tak to se budu muset trochu s tou silou krotit“řekl si v hlavě když mu Iryza a tu chvíli se zas na jeho tvaři oběvil úsměv.
,,No tak co se dá dělat“odpověděl a připravil se na o obranu.
Když Izyra zaútočil Richi sledoval každý jeho nepatrný pohyb.Jeho pohyby nebyli nějak rychlé a ani né silné.
Jeho útokům uhnul jen pár kroky do zadu.Izyriho útoky nebyli žádné které by mohli Richiho ohrozit.
,,To umí jen tohle ???“říkal si v hlavě.
Jedním saltem ho přeskočil a při tom se protočil tak aby dopadl hlavou směrem k němu aby ho stále viděl.Ted byl od něj asi dva až tři metry a dále zas čekal až zaútočí.
Iryzo Yoris -Čierne Piesky
Richi mi položí ešte otázku a sa uškrniem „Skôr by som šiel z voľna je to tréning nepotrebujem aby sme sa to dolámali“ poviem a usmejem sa „Vážne to môžeme dať niekedy inokedy keď budeme mať voľno“ dodám a pripravím sa k útoku keďže som mal začať ako prví.
*Tak ako na neho s ním som ešte nebojoval* premýšľam *sakra nepremýšľaj tak môžeš len získať dostaneš maximálne par úderov ale konaj* poviem si sám pre seba v duchu
„Tak teda poďme na to“ poviem a vyrazím vpred. Pravú ruku napriahnem a mierim Richimu na tvár. Ako bežím na Richiho úder rukou iba naznačím a tesne pred Richim zaostavajucú nohu( ľavú) zrýchlim a kolenom idem zasiahnuť Richiho do brucha
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Richi Tyoshi
Pomalu se přiblížil až k Iryzovi.Ten jeho jeho výzvu přijak.Sledoval ho a jeho pohyby a ten nejpatrnější.Najednou se začínal stavět do bojové pozice.
Richi se koutkem úst začal usmívat.Souboje pro něj už nějaký pátek byla zabava.
,,Ok budem to brát trochu vážně nebo jedem z volna???"řekl si a pri tom si prokřupaval pomocí druhý ruky prsty.
,,Mužeš útočit jako první"ponabídl mu i gestem ruky a při tom si i pomocí pohybem do prava prokřupl hlavu a už byl připravený se branit i když nestal v žádné pozici.
,,Uvidíme nějak velkou silu asi nebude mít tak ani nějaký pozice nebudu muset použít"promítal si v hlavě
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Axen sa nechal udrieť mojím úderom a ešte sa pokúšal ma zasiahnuť kolenami. Keď sme sa rozplietli Axen sa začal smiať a dodal poznámku o krčmovej bitke. „Tak to máš pravdu“ poviem a zasmejem sa. Keď k nám šiel Richi Axen sa pozrel na mňa a prehlásil že sa vzdáva „Dobre svoju energiu využiješ lepšie niekde inde“ dodám a Axen už odišiel. Keď sa otočím na Richiho už bol u mňa z poznámkou či môže poprosiť. „Kľudne aj tak nemám nič iné na práci“ poviem a otočím sa celým telom na Richiho. „Inak pr...“ nedopoviem a iba sa usmejem „Nič nechajme to tak.“ Dodám a pripravím sa do bojovej pozície.
*Načo mu budem hovoriť že extra dobrý nie som v tajutsu ale niečo viem a nedám sa zahambiť* poviem si v duchu a pozerám Richimu rovno do očí.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Richi začal Katsui pěkně prudit. Ta hned měla poznámku k Akeminu výcviku. "Tss, s hlupáky prostě nejde nic dělat. Můžeš jim maximálně zavřít klapačku. Jestli tě fakt tak se*e, tak mu tu nevymáchanou hubu zavři a svý poznámky si nech, nebo bych mohla sejmout já tebe. A ani Isamu by tě neochránil!"
Poté se začala opět věnovat tréninku Sayuri.
"Všechno to jsou techniky, které ovládala ta dívka...Davien jí tedy zachoval tři techniky. On ví nejlépe co všechno uměla."
Začala přemýšlet nad technikami, které Sayuri nyní ovládala, respektive její loutka. Byly to dobré techniky, nebezpečné, pokud se správně použily. Jedna byla útočná a ta druhá omezovala. Třetí tedy bude nějaká čistě obranná. Ale bylo to obranné jutsu samotné loutky, možná by to chtělo zapracovat jinde.
"Začneme pracovat nad možností, že o loutku v boji přijdeš. Přeci jen je poněkud křehčí, když je to lidské tělo."
Kdysi dávno ji učila techniku Dotonu, při které vystřelovaly ze země bodce, nyní by v něčem podobném mohla pokračovat.
"Skusíme vytvořit něco úplně nového, pojď ven, půjdeme na dvůr..."
Opět prošla kolem bazénu a dveřmi se dostala na plácek, krytý vysokou zdí, kde předtím trénovala s Richim. "Jak jsi na tom s tou první technikou co jsem tě učila?"
Chika Sugito
Richi Tyoshi
Richi se k ním pomalu přibližoval,uviděl že si mezi sebou povídají a pak jeden z nich i na něj ukazal.
Když k ním dorazil tak jeden z nich odešel
,,No škoda s ním jsme chtěl zrovna bojovat vypadal nadejně"říkal si v hlavě.
Pak se otočil na toho druhého.
,,Mohl bych poprosit ???"zeptal se zdvořile a čekal co mu odpoví
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen si všimol ako sa k nim blíži Richi. Axen len pohodil ofinou smerom na Iryza.
"Ten je tvoj Iryzo. Ja som prehral takže musím ísť trénovať." povedal Axen pričom prstom ukázal na Richiho.
Prešiel následne k svojmu terču. Z oboch strán ešte postavil ďalšie terče takže ich pred ním boli 3. Axen vzal 3 kunaie a všetky nechal pred sebou poletovať. "No pustíme sa do toho..."
Richi Tyoshi
Richi jak šel tak uslyšel co ta nová říká na Akemi.Zastavil se a podíval se na ní přes rameno.
,,Takže mé tušení bylo správné.Ty tu nejseš jako my na tady na trenik že "řekl a přitom na ní koukal stále přes ramono.
,,Ale asi vy zas neznáte mě"řekl a sel pomalu k těm dvou které jestě neznal jelikož neměl cas se s nima poznat
Axen Jigoku - Čierne piesky
Iryzo zareagoval trochu neisto, no zo svojej situácie sa nejako dostal a pre zemi dokázal na Axena zaútočiť. Axen sa na Iryzov útok vykašľal, nesnažil sa ho vykryť, nechal sa zasiahnuť. Aj keď to bol presný zásah, nebolo to až tak bolestivé pretože Iryzo nemal až takú možnosť sa poriadne napriahnuť. Využil v podstate len dopad svojej váhy pričom ho Axen držal za ruku a dokázal ho mierne zbrudiť aj keď nie tak moc ako chcel.
Axen sa pokúsil svojimi voľnými nohami udierať kolenami Iryza do bokov no údery nemohli byť nejako silné. Axen zastavil svoj útok a začal sa trochu smiať. Keď sa dosmial vyšlo z neho: "Veď mi dvaja vyzeráme ako nejaký opilci. Toto je čistá barová bitka." povedal s chuťou.
Potom však jeho smiech ustal a začal šepkať. "Vieš čo kašlime na to, vzdávam sa. Dneska večer ma čaká ťažká misia a nemám chuť dnes bojovať. Radšej sa vrátim k tréningu hodov na terč." povedal aby to počul len Iryzo. Axen sa postavil zo zeme a zamieril k terčom. Vedel že Iryzo asi nebude spokojný s toho že sa Axen vzdal ale on dobre vedel čo dneska v noci Axena čaká. Sám Axen si bol dnešnou nocou dosť neistý. Nevedel čo má čakať a ako to bude prebiehať. Vedel však že nemôže sklamať za žiadnu cenu....
Katsui
Obvykle nebyla nijak výbušná, dokázala si vždy zachovat chladnou hlavu, avšak když ji někdo urážel, nedopadl dobře. Od dětských let ji urazilo a podcenilo jen pár lidí, kteří však za svou chybu zaplatili životem. Tentokrát to bylo jiné, nemohla na něj prostě zaútočit a zlomit mu vaz, než by si vůbec stačil uvědomit, že opustila své místo, nyní už byla vázána určitými pravidly, velmi otravnými pravidly. Místo toho tedy, aby ho napadla a mohla mu ukázat jeho osudovou a poslední chybu jen promluvila na Akemi: "Vidím, že si ty své svěřence úctě k vyšším hodnostem moc nevedla! Výchova ti nějak pokulhává."
Richi Tyoshi
Čekal až jí ta nová přichozí odpoví.Po chvíli však konečně otevřela usta a promluvila.
Však ne tak chtěl Richi.,,Hm že by byla na urovni Akemi ???"říkal si v hlavě a mezi tím se na jeho tváři uběvil malí úsměv.
,,No řekl bych že silou bych se mu mohl rovnat a proto jsem se Vás rozhodl vyzvat"odpoveděl
,,Zajmalo by mě kdo to je a co umí"říkal si bez náznaku že nad něčím přemýšlí.
,,No rád porovnávám síli ze silnějšími jelikož tady ostatní nemaj tak velkou fyzickou zdratnost"dodal ke své odpovedi.O točil se a směřoval do vnitra tělocvičny
,,Ale tak když nechceš,treba ani nejsi tak silná jak říkaš"řekl na pokus jí vyprovokovat.Hlídal si její chakru jestli náhodou nezautočí a tak aby mohl Richi uhnout
Tekuard Ashikaru
cvičiště
Kývl a vyskočil na kraj bazénku. Ok. Vložil ruku do vody a vpustil do ní chakru. Ruka mu vyplavala na hladinu. Žádná energie, žádné blesky. Něco je špatně. Napadlo ho, že třeba element probudit nedokáže.
Zůstane u používání základních technik a taijutsu. Znovu. Nic, stalo se to samé, jako předtím. Za sebou zaslechl rozhovor mezi Gashim a Daisukem.
Jasně, to bude ono. Sedl si na kraj a zavřel oči. Potom všechno kolem začalo mizet, podobně jako když zhasínají zářivky ve velké místnosti.
Cítil teď všechno jasně, vítr, teplo, tlukot svého srdce, svůj vlastní dech. Ponořil se do svého nitra. Vnímal svou chakru, životní energii a nyní úplně klidnou mysl.
Musel hlouběji. Až tam našel to, co hledal. Vrátil se zpět do reality. Netrvalo to moc dlouho. Chika s Daisukem už trénovali. Vyskočil a ponořil ruku do vody.
Skrz ní vpustil do vody svou elementární chakru. Po celém bazénku se najednou začalo blýskat. Na pohled hezké, ale nedalo se to kontrolovat.
Tekuard se to pokusil zmírnit, ale nešlo to. Zrušil to úplně. Jde to, nebude tak úplně nepoužitelný člověk. Znovu. Jeho plán:trochu chakry vpustí do vody.
Jakmile... plán nevyšel. Voda si nevzala trošku, ona si málem vzala všechno.
Zatmělo se mu na chvíli před očima. Na tohle nebyl zvyklý. Ne na to zatmění. Ale na ten úbytek energie. Kdyby někdo v tom bazénku plaval, byl by okamžitě mrtvý.
Ta představa ho trochu děsila.
Ale jak už věděl z předešlých zkušeností, v situaci dokázal udělat šílené věci. Jako třeba tenkrát, když ho škrtil sám generál Yon. Ten kunai doteď měl. A dokonce měl jeho zaschlou krev.
Jednou se bude chlubit děckám.
Jestli nějaké někdy bude mít. Ale s jeho osobou? Maximálně nalezené sirotky. Položil znovu ruku na vodu a dal do ní bleskovou chakru. Buď s mu to jenom zdálo, nebo skutečně dokázal trochu omezit to, co si voda vzala.
To ale neměnilo nic na faktu, že to nedokázal úplně. Musel se posadit zpět do tureckého sedu. Zhluboka dýchal, bylo mu špatně. Vytáhl čutoru s vodou. Dva loky, na víc se neodvážil. Potom nějakou chvíli seděl.
Podíval se na hodiny. Poledne. Potom ho napadl spásný nápad. Do ruky koncentroval jen část bleskové podstaty.
Neumožnil vodě brát přímo ze zdroje.
Po celém jezírku se zajiskřilo. Samozřejmě, sice jen část, ale voda si jí v mžiku vzala celou. To nebylo dobře. Praštil pěstí do hladiny. Voda se rozčeřila.
Další pokusy, jejichž účinek byl naprosto stejný jako ty minulé.
Začal přemýšlet o svém týmu a o Sunagakure jako celku. Tak první tu byl Gashi.
Moc o něm nevěděl. Učil je celkem dobře. Jeho techniky, jak už mnohokrát viděl (vzpomínka na krystalového draka) byly epické.
Další byl Daisuke. Zrovna jemu se asi dá věřit. Je silný a dokáže pomoct. Zrovna jeho by ztratit nechtěl. Vlastně o všech osobách v týmu by mohl říct větu-->Radši já než oni.
Chika.
Celkem hezká, věk neznámý, ale určitě nižší, než jeho.
Taky loutkařka (takže si jí automaticky označil jako člověka, kterého zatím neporazí) Hezky se s ní povídá. Přiblížil se večer.
Už to šlo lépe, ale pořád se mu úplně nedařilo úplně zamezit vodě, aby si tu elektřinu brala. Ale nakonec, k večeru, kolem desáté hodiny, aniž by si ověřil, že tam sensei ještě je, zašeptal do větru.
„První etapa je splněna.“
Aby potvrdil svá slova, vpustil do vody, jako už tolikrát za den elementární chakru, až se sem tam na hladině objevil blesk. Ale hlavní bylo, jak dlouho to držel.
Po deseti minutách (to bylo maximum, které ještě po dnešku dokázal udržet).
Rozloučil se se všemi. Potom se dobelhal rovnou domů. Zítra ho čekala druhá etapa. A jak se dalo čekat, asi nebude lehká.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Axen mi chytil moju pravú ruku a následne svojou pravou nohou zaútočil na moje rameno. Som bol zneistení. V hlave mi prebehlo zopár myšlienok ako to môže dopadnúť. No útok nebol jeho prioritou a začal ma sťahovať k zemi. Trochu mi to nahralo do kariet a ako ma sťahoval vytočím sa mu bokom a vystriem ľavú ruku ktorú mi držal. Už som bol takmer na zemi ale stihnem sa odraziť a dostať sa do vzduchu.
Keď že ma Axen držal za ruku moc vysoko som nevyskočil ale stačilo to na to aby som sa pritiahol k nemu a zrýchlil svoj pohyb k zemi. Ako som sa priťahoval napriahol som svoju pravú voľnu ruku. úder pravou rukou mierim Axenovi z vrchu na ľavé rameno
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Sayuri Sugito
"Pff...kdo by to byl řekl, Akemi a citlivka." pomyslela si sklesla Sayuri. Bylo zjevně že se právě dotkla nějakého citlivého tématu, bylo však nadmíru jasné, že Akemi na toto téma už žádné poznámky slyšet nechce. Každopádně se pak Daviena určitě na její minulost zeptá, tak nějak cítila, že by měla o ní něco málo vědět.
"Dobrá dobrá, když jinak nedáte, vy tajnůstkářko!" pokrčila Sayuri rameny. "Davien-san mě zatím naučil techniky: Kaze no seigi a Enjin no shuushi. Ještě prý má pro mne ještě jednu v záloze, ale zatím mi její jméno neprozradil."
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Když slyšel zadání, zůstal navenek zcela klidný a vyrovnaný, uvnitř však pocítil obrovské zklamání. Boj tělo na tělo? Ale to zas budu jen uhybat, proč se něco takového vůbec musí trénovat. Rozhlédl se, několik lidí hned vytvořilo páry, zbyl Richi. No co se tedy dá dělat, když je to rozkaz.... Pak ale došlo k ostřejší výtce Richimu od Akemi a ten se vydal požádat o tréning nový.... jak to jen nazvat, dozor? Že by se na mě usmálo štěstí? Toho se musí hned využít. Otočil jsem se proto opět směrem k terčům a trénoval dál házení kunaiů, koneckonců, přesně to jsme měli dělat v případě porážky.... Rotaci jsem předtím přehnal, zkusím ji tedy zrychlovat postupně, abych to trošku dostal do ruky. Rychle za sebou poslal na terč dva kunaie, nečekal na nic a pokračoval s dalším, tentokrát už rychleji roztočeným. To bude zase hodin dřiny až budu mít čas.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Akemi se zamračila. Tahle holka byla až moc všímavá. Byl to jeden z důvodů, proč si ji do Černých vzala, ale nyní jí to přišlo spíše otravné, než užitečné.
"Proti té dívce, tedy, nyní už loutce, nic nemám. Vrchní velitel Zlatých by ti to rozhodně osvětlil lépe, než já."
Na toto téma se nechtěla absolutně bavit. Mrtví by měli zůstat mrtví a z jejich pozůstatků by se rozhodně neměli dělat věci. Jako třeba loutky.
"Tak znovu. Co umí?" Její ton naznačoval, že by nebylo moudré se jí na toto téma ještě někdy ptát.
Sayuri Sugito
Sayuri si všimla, že Akemi mluví o její loutce s jakýmsi podbarveným odporem, pokud se to tak dalo říci. Nějak nechodila okolo horké kaše a přímo se zeptala: "Co máte proti mé nové loutce? Už jste říkala, že jste ji znala a pochopila jsem, že něco provedla, co to bylo? Možná bych to měla vědět jako její nynější loutkář, nemyslíte?"
Katsui
Dění kolem po pár desítek minutách zcela přestala sledovat, takže zavřela oči/oko jakoby spala, ale ve skutečnosti jen přemýšlela. Když byla zrovna zajímavé fázi probírání se svými myšlenkami vyrušil ji její nový student. Otevřela oko a podívala se přímo na něj. Nemohla uvěřit jeho opovážlivosti. "On se odvažuje porovnávat síly se mnou?!" pomyslela si. Věděla, že Akemi se svými svěřenci trénuje a někdy s nimi musí i jakoby bojovat, ale prozatím se od toho musela Katsui vyvarovat, bude si zkrátka muset zvyknout, že bojuje proti prckům a bude muset začít své útoky umět kontrolovat tak, aby její trénink vůbec přežili. Každopádně kontakt v boji se svými svěřenci hodlala udržovat na minimu.
"Poslyš prcku až trochu povyrosteš a budeš minimálně jounin, tak si můžeš dovolit mě vyzvat, do té doby se však drž svých kamarádů, kteří jsou na stejné úrovni jako ty a při boji s nimi ti nehrozí ztráta končetin," řekla chladným hlasem směrem k opovážlivci.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, Druhá divize
Rozesmál jí, takže to žádná Ledová královna není. To je dobře.
"No, ta pouta přetrhnout nemůžeme, to by nás svázala znova a nespíš na pár let. A nemám páru, jak se takový handicap dá využít. A navíc proti někomu jako ona. Viděla jsi jak je rychlá? A ty její dementní plameny do toho! Řekl bych, že jsme pěkně v háji."
Znovu si loknul piva a pokračoval.
"Původně jsem to myslel trochu jinak. Momentálně máme trochu větší problémy kočko. Jeden den se holt nebudu mýt, to je v pohodě, Co ale budeme dělat, až jeden z nás bude potřebovat na záchod? Pochybuju, že to pivo ve mě vydrží do zítřka. A budeme v noci spát? A jestli ano tak kde? Tohle jsou důležitější věci než je naše šílená hysterická sensei."
Hitoshi Lenne
2. divize, Zlaté písky
Pobavene sledovala Hirotada a musela si zahryznúť do jazyka, aby sa nerozosmiala na celú krčmu.
"Čože? Čo som to počula? Že ešte raz?" Uškrnula sa na neho, potom ale zvážnela a mierne pokrútila hlavou.
"Nie, stále nie," odpovedala odmerane. "Nechcem skončiť ako..." Zarazila sa a radšej, akoby pokračovala, napila sa džúsu.
"Uhm, myslím, že by sme sa nemali pokúšať pretrhnúť to a nejak prežiť dnešok," prehovorila po chvíli. "Hoci..." Zdvihla ich zviazané ruky a zamračila sa na putá. "...ma láka pomyslenie, že by sme to pretrhli a šli si svojou cestou."
Zamyslene hľadela na putá a nakoniec len pokrčila plecami. "Máme 2 možnosti. Bu´d to roztrhneme alebo zistíme, ako to využiť proti Hinote."
Daisuke Sugito
Cvičiště
Daisuke si od Gashiho vzal papírek a pomalu se odebral zpátky ke svému polenu.
Sedl si na něj a zadíval se na papírek.
Radši si vezmu jen kousek, aby mi neshořel celý hned. Řekl si, utrhl jeden roh papíru a zbytek schoval do kapsy.
Cíp sevřel opět mezi palec a ukazováček v pravé ruce a soustředil do něj svou chakru. Papírek se rozpadl na popel téměř ihned.
Dobřé, takže takhle to nepůjde…. Zatvářil se Daisuke poněkud rozhozeně.
Soustředit se na oheň v mém nitru. Zamyslel se Daisuke nad druhou radou, co mu Gashi dal a podíval se na poleno, na kterém seděl.
Sedl si před něj opět do tureckého sedu, ruce dal dlaněmi k sobě a zavřel oči.
Najít oheň ve svém nitru. Zopakoval si v mysli a soustředil se.
Začaly se mu vybavovat vzpomínky na okamžiky, kdy v něm opravdu vřely emoce.
První, co na co si vzpomněl, byla smrt jeho otce. Tehdy cítil neskutečnou lítost. Daisuke se při té vzpomínce bolestně zamračil a zatnul zuby.
Další vzpomínkou byl jeho a Tekuardův střet s Yonem v přestrojení, zde na cvičišti. Tehdy díky svému zápalu zapomněl na rozkaz svého mistra a pustil se s ním do boje.
Daisuke pomalu začínal cítit narůstající teplo mezi dlaněmi a soustředil se na ten pocit.
Že by to byly ty emoce? Silné emoce rozdmýchávají můj niterní oheň? Zamyslel se a soustředil se dál.
Vybavil si akci v poušti. Napětí, ve kterém byli. Adrenalin, který mu proudil krví při souboji s Hirotadem.
Jeho odhodlání se nevzdat a jeho zápal při boji s Nadaiem. Vzpomínka Nadaie v něm konečně probudila tu správnou jiskru. Ale nebylo to z důvodu, že by Nadaie nějak neměl rád nebo tak. Naopak. Bylo to Daisukeho odhodlání a zapálení ho překonat. Byl to žár Daisukeho rivalského pouta, které si podvědomě k Nadaiovi vytvořil.
Daisuke se, se stále zavřenýma očima, bojovně pousmál.
Jednou tě překonám!
Otevřel oči a zadíval se na své ruce, do kterých se snažil celou dobu koncentrovat svou chakru a probudit v ní její element.
Kolem jeho dlaní byla vidět jeho chakra, ale neměla typický modrý nádech, jako běžně chakra mívá, nýbrž zářila oranžově.
To je ono! Zazubil se spokojeně Daisuke a rychle přiložil své dlaně na poleno před sebou.
Ze začátku se nic nedělo, ale po chvilce začal Daisukemu prostupovat mezi prsty kouř.
„Dokázal sem to! Probudil sem v sobě svůj vnitřní oheň!“ Zajásal Daisuke, ale najednou si uvědomil, že to co cítí, není jen radost.
„Jauvajs!“ Odtrhl od polena rychle dlaně a začal s nimi mávat ve vzduchu, aby je zchladil.
Párkrát na ně foukl a když už ho nepálily, zadíval se na poleno.
Sice nehořelo, ale místo, kam Daisuke před chvilkou přiložil dlaně, bylo černé, jakoby zuhelnatělé, a stoupal z něj kouř.
Daisuke se spokojeně zazubil, přiložil dlaně k sobě a znovu se soustředil.
Snažil se svými emocemi, které si nasbíral z různých vzpomínek, posílit jeho vnitřní zápal a probudit jeho ohnivou podstatu úplně.
Přitom soustředil co nejvíc chakry do dlaní, aby koncentroval žár do nich, a nezapálil si omylem například kalhoty.
Cítil v sobě menší plamínek, ale na zapálení polena to pořád ještě nestačilo. Sice už do toho jednoho místa vypálil menší černou prohlubeň, ale dřevo pořád ne a ne chytnout.
Daisukemu stékal pot po čele. Každý pokus mu trval docela dlouho na přípravu a chakra mu pomalu ale jistě docházela.
Daisuke nebyl zrovna extrovert a tak mu zacházet s emocemi moc nešlo.
Dokonalým důkazem toho bylo, když ho Chika předtím objala. V přítomnosti holek se Daisuke vždycky cítil nesvůj. Vždy se hrozně styděl a měl pocit, že cokoliv řekne tak ze sebe udělá hlupáka.
Když si vzpomněl na pocit, když ho Chika objela a řekla mu, že se o něj bála, zrudnul. A tak, jak mu to zapálilo líce, mu to i zapálilo jeho podstatu.
„Ha!“ Otevřel Daisuke oči a praštil dlaněmi o poleno, které v tu chvíli prudce vzplanulo a celé ho obalil plápolající plamen.
Daisuke trošku uskočil, když ho ovála vlna žáru.
Když mu došlo, že to dokázal, rozjařeně se zazubil.
„Jo! Už hoří!“ Zvedl Daisuke zatnuté pěsti nad hlavu a převrátil se na záda do písku.
Podíval se na nebe a zjistil, že je už večer.
Zaklonil hlavu a zadíval se na Chiku, která trénovala kousek od něj.
Daisuke se na ní usměvavě díval, ale když zjistil, že si jí prohlíží nějak dlouho, rychle se posadil, a zaklepal hlavou.
„Poslušně hlásím, že první část tréninku mám splněnou!“ Zazubil se na Gashiho, když se postavil a přešel k němu. Pak se podíval po Tekuardovi s Chikou, jak na tom jsou oni.
Dnes už toho měl docela dost. Na svých neúspěšných pokusech vyplýtval dost chakry a těšil se do postele.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Iryzo Axenov kop dokázal z ľahkosťou zablokovať svojou rukou. Potom spravil krok dopredu a zaútočil druhou rukou priamo na Axenov krk.
Axen zdvihol svoj pravú nohu a oboma svojimi rukami pevne uchopil Iryzovu ruku čím zastavil jeho útok. Axen svojou pravou nohou zaútočil na Iryzove ľavé rameno. Pri útoku plne visel na Iryzovi a pomaly padal k zemi vplyvom gravitácie a tým sťahoval k zemi aj Iryza.
Gashi Ikishi
gashi se pousmál, když za ním Daisuke přišel "dobrá zkus to tedy jako první s obyčejným papírem" řekl a podal mu pár stránek papíru "pak když se soustředíš soustřeď se na oheň ve svém nitru a ohnivá podstata se projeví" řekl Gashi a pousmál se a sledoval je dál.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Zo sústredenia ma vyrušil Akeminim krík. Bolo vidieť že aj Axen sa obrátil smerom na Akemi aby videl čo sa deje. Moc sme tomu pozornosť nevenovali a Axen na mňa zaútočil vykopol ľavou nohou na moje pravé rameno. Kop bol prudký a rýchli. Nečakám na nič a pravú ruku nastavím do obrannej pozície a jeho nohu vyblokujem svojou pravou rukou.
Kop ma zasiahol do predlaktia, ako ma zasiahol spravím pravou nohou krok vpred a ľavou rukou svižne zaútočím na Axena. Úder smerujem na jeho krk ohryzok
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Daisuke Sugito
Cvičiště
Daisuke zaujatě sledoval, jaké elementy má Chika s Tekuardem a když se Gashi obrátil s instrukcemi na něj a odmlčel se, jeho zvědavost ještě povyrostla.
Naštěstí ho Gashi nenechal moc dlouho čekat a sdělil i jemu, co má dělat a čeho by měl nakonec dosáhnout.
Daisuke se zatvářil zamyšleně, založil si levou ruku na prsou, pravou si o ní opřel a podrbal se vědecky na bradě.
„Nevadí, když si pár polen vypůjčím?“ Podíval se nakonec na Chiku, kývl na hromadu dřeva vedle nich a usmál se.
Pro začátek si vzal jedno poleno, odkutálel ho stranou a usadil se tak, aby viděl na Tekuarda i na Chiku. Chtěl vidět jejich pokroky při tréningu.
Sedl si do tureckého sedu před poleno, založil si ruce na hrudi a začal si kus dřeva neurčitě prohlížet.
Zvedl dlaně a zadíval se na ně. Pak je položil na prkno a zase je stáhl. Z jeho prstů vycházelo deset chakrových vláken, spojujících jeho ruce s polenem.
Daisuke nechal chakra vlákna viditelná a prohlížel si je.
Když soustředil svou chakru do papírku, tak si z ní papírek její podstatu vytáhl vlastně sám od sebe. Ale když to měl udělat Daisuke sám a ještě díky ní měl zapálit kus dřeva, který pravděpodobně nebude tak ochotně spolupracovat jako ten papírek, připadal si docela bezradně.
Po chvilce se rozhodl začít a tak položil dlaně na poleno.
Soustředil do nich chakru a snažil se jí vpouštět i do dřeva, ale nic se nedělo.
Daisuke se nespokojeně zamračil a zkusil to znovu. Snažil se soustředit silněji a vpouštět do dřeva větší množství chakry. Nebylo ale nic platné.
Daisuke se postavil a začal chodit dokola kolem dřeva, zatím co sledoval svoje ruce, ve kterých koncentroval svou chakru.
Obyčejná chakra…. Musím na povrch nějak dostat svou podstatu! Ale jak? Přemýšlel a mračil se.
Jaký je oheň? Spalující, nespoutaný…teplo jsou rychle se pohybující molekuly, takže je i prudký.
Uvažoval Daisuke. Myšlenkami odplul tak daleko od okolního světa, až najednou zakopl o dřevo, kolem kterého chodil.
Chytl se za nohu a se zaklením dosedl na zem.
Tohle nemá cenu! Nafoukl se a zvedl se.
„Mistře poraďte mi!“ Přešel s rukama v kapsách otráveně ke Gashimu.
„Snažím se to poleno zapálit, ale jediný, co se mi daří, je do něj soustředit jen svou obyčejnou chakru. Jak z ní mám získat svou živelnou podstatu?“.
Hirotado Yutsurai
jsem přeci Čech.)
Zlaté písky, Druhá divize
V duchu si nadával do hlupáků, protože se právě nechal nachytat.
To bylo chytrý a zákeřný. Teď se s tím bude muset nějak poprat, aby nebyl za úplného blba.
"Jo...tak na zdraví!" Řekl a rychle do sebe kopnul sklenku toho zázračného nápoje.
Ze začátku se nic nedělo, ale asi o dvě vteřiny později musel konstatovat, že je to fakt hnusný a je třeba to něčím zapít. Ryhle tedy sáhnul po pivu a odpornou chuť zahnal méně hnusnou chutí.
(Mě osobně tedy pivo vůbec nevadí
Utřel si zaslzené oči. "Uf, tohle ty piješ pořád?"
Takže jí bylo sedmnáct. O moc starší tedy nebyla. Dělil je pouho pouhý rok.
Znovu si loknul piva. "Máš už nějaký plán co s tímhle?"
Řekl a zvednul jejich společně svázané ruce.
Hitoshi Lenne
2. divize, Zlaté písky
"To nie, len som si tipla a ty si mi to práve potvrdil," pobavene na neho žmurkla.
Poďakovala Reiovi a jeden poldecák aj s pohárom džúsu posunula pred Hirotada.
Lenne neuniklo to, že si ju chlapec prezeral, ale nijak to neriešila. Veď na spočítanie, koľkokrát sa dostala do takej situácie, by jej nestačili ani prsty na nohách.
Namiesto toho, aby to nejak slovne komentovala, nadvihla obočie a kývla hlavou smerom k poldecáku.
"Nazdravie," uškrnula sa na neho a pozdvihla svoj poldecák. "Ale na tvoje, svoje si kaziť nebudem."
Vypila poldecák a položila ho späť na bar. Usrkla zo svojho džúsu a pozrela na Hirotada.
"Hm, nehovorila som," odpovedala po chvíli na jeho otázku. "Ale mám 17, keď ťa to až tak trápi."
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, Druhá divize
Povytáhnul obočí a usmál se. "Neříkej, že je na mě tolik poznat, že moc nepiju?"
Zajímavá holka. S takovou se ještě nesetkal. A dokonce mu objednala pití. Možná by to mělo být naopak, ale ona tu byla ta zkušenější.
Podepřel si hlavu a prohlížel si jí. Byla opravdu pěkná, to se muselo nechat. A věděla to o sobě, to se také muselo nechat.
"Kolik jsi vlastně říkala, že ti je let?"
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Po ukázkovém seřvání se opět obrátila k Sayuri. "Příště se budu snažit řvát tišeji. Jestli budeš za pár let hluchá, tak se omlouvám, ale začíná mě zase rozčilovat. Nevím, ale on mě vždy vynervuje snadněji, než ostatní."
Přestala tlachat a začala přemýšlet, kde by měla Sayuri udělat pokrok.
"Jak to vypadá s tou mrtv...s tou tvojí loutkou od Daviena? Co vlastně umí?"
Bylo složité o té dívce přemýšlet jako o loutce. Byla to Davienova oblíbená studentka a on z jejího těla udělal tohle. Z osobnosti, kterou měl rád, udělal věc. Tenkrát ji to šokovalo. Věděla, že se zajímá o nekonvenční věci a techniky, ale tohle bylo dosti nemorální. Tedy...alespoň pro ni.
Sayurin kontakt
Informátor seděl za svým stolem a jako obvykle měl v ruce šálek dobrého zeleného čaje. Jeho pozorné oči se však nevěnovaly čaji, ale papírům rozloženým po desce stolu.
Byli to kopie z archivu. Bylo překvapivé, jak snadno se k takovým materiálům dalo dostat. Měl to ale čekat. V těchto dokumentech se nenacházelo nic, co by se nemělo vědět. Ba naopak. Vše byly poměrně známé informace. Až na pár drobností, které sice nevysvětlovali určité okolnosti, ale bylo dobré je vědět.
A slečna Sayuri by toto chtěla vědět. V malém šuplíku jejího stolu teď ležela malá pozvánka, aby se dostavila ještě dnes v noci.
Isamu Harado,Osmý Kazekage a Mayu-hime.
Kazekage rozčileně přecházel z jedné strany ložnice na druhou. Byla to slušná dálka, ale to ho v této chvíli absolutně nezajímalo.
Yon Ki
Klon v domě Yona
Pozoroval, jestli Daisuke neumírá, nebo snad něco podobného. Nakonec se s tím vypořádal vcelku dobře. Chtěl s ním ještě chvíli pokračovat v tréningu ale prostě už utekl. Asi toho měl za tento den dost, ale za zlé mu to neměl, protože to opravdu nebylo nic jednoduchého. Mohl si ale být rozhodně jistý, že od příště tréning trochu přitvrdí. Klon se rozplynul.
Yon Ki
Klon v laboratoři
Čekal, než se ti dva uráčí probudit. Nadaiovi se to už vcelku povedlo. Kira byla stále kaput. Ještě ale měla hodinu na to, aby se probudila, do té doby to ještě smrtelné nebylo.
"Nadai, potřebuješ něco, není ti zle nebo tak? Omlouvám se za přeepadení, jinak to prostě nejde" mrkl na něj.
Yon Ki
Pravý Yon procházející se noční Sunou
Bylo krátce před půlnocí. Dnes se měl jeho plán záložní divize zase o něco pohnout. Vyčkával na jednu dívku, která se mu taktéž kompletně oddala. Nebylo ale bezpečné se s ní setkávat ve dne, i když v tu noc to taky nemusela být zrovna výhra. Nicméně její pomoc potřeboval, udělá proto vše, co bude v přiměřených mezích, jinak prostě odejde i s tajemstvím do hrobu... Nakonec došel až k hostinci, kde se se svými "svěřenci" pravidelně setkával.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Iryzo Axenov "signál" pochopil, Axen sa už išiel pustiť do útoku no v tom Akemi začala strašne kričať na Richiho pretože si namiesto tréningu sadol na zem. Axen sa len obzrel cez plece. "Asi chcel bojovať so mnou alebo s Iryzom." pomyslel si.
Svoju pozornosť opäť obrátil na Iryza, ktorý bol už pripravený. Vďaka tomu že Axen bol od Iryza vzdialený asi len dva metre, mohol okamžite a rýchlo zaútočiť. Urobil asi krok dopredu a svojou ľavou nohou zaútočil na pravé Iryzovo rameno. Kop bol prudký no nie silný, aby ho bolo možné bez problémov zastaviť.