DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Chika Sugito
Když spatřila reakci na Tekově tváři, nepodařil se jí zastavit úsměv, který se jí od ucha k uchu roztáhl. Třináct nebo sedmnáct, kluci jsou vždy stejní.
,,Tak náhoda, jo?" Zasmála se. Teď už věděla, že jít směrem na cvičiště nebyl nejhorší nápad. Tam mu ukáže náhodu, i když se mu nejspíš nebude líbit tak, jako tahle náhoda. Prozatím však byla spokojená, a po cestě se jí náhody moc dělat nechtěly. Místo toho času využije, aby se dozvěděla něco o něm.
,,Tak, a teď máme dost času, takže bys mi mohl povědět něco o sobě. A můžeš začít rovnou s tím, že mi řekneš, kde bydlíš. Není to totiž fér, ty to o mě víš, ale já nemám nejmenší tušení."
Tekuard Ashikaru
Ale tohle byla rána pod pás. Něčemu takovému nemohl bez přirozené reakce odolat ani on. Ano, skutečně se trochu začervenal i on. Nedokázal z ní spustit oči. Když zopakovala pohled, o který se on marně pokoušel v lázních, prostě to nešlo. V duchu by si přál jí poděkovat, ale to by pak vedlo k rozhovoru, co tím myslel a tak.
"To by ale byla zajímavá náhoda." řekl hned poté, co dokázal odtrhnout oči.
Chika Sugito
Všimla si, že Tek jde prostě tam, kam jde ona, a protože domů nechtěla, zamířila prostě tam, kam jí to napadlo jako první, což byl směr cvičiště, kde každý den trénovali. Kdyby šla domů, vyvolalo by to u nich akorát dusno, protože rodiče se prostě nesmířili s tím, že někam jde s někým, koho neznají. I když matka často vypadala, že se o ní nezajímá, ona postarší dáma jí také měla doopravdy ráda a bála se o ní, i když to málokdy dávala najevo. Než se tam vrátí, musela počkat, dokud rodiče neusnou.
Když Tekuard promluvil, zasmála se a trochu se i začervenala.
,,Třeba mám v podivných existencích zálibu," odvětila. Napodobila přitom Tekovo slovní spojení i jeho pohled, který použil, když se o podivných existencích zmínila prve v lázních. Svůdný a tajemný.
Tekuard Ashikaru
Společně opustili restauraci. Nevěděl, jestli mu to náhoda dělá schválně, nebo jestli je to prostě jenom tak, ale byl krásný večer. Skoro nikdo na ulicích. Směr nechal na Chice. Doufal, že nezamíří rovnou domů. Jinak by jí musel přemlouvat, aby ještě nešla. Ale co jenom říct.
"No, měl bych na tebe akovou otázku. Nebojí se krásná dívka jako ty sama v ulici, ve které nikdo není pouze v doprovodu PODIVNÉ existence?" nevědl proč, ale to označení se mu líbilo.
Chika Sugito
Přikývla.
,,Bude to bomba," odpověděla Tekovi, i když ta slova nebyla přímo adresovaná jí.
Když mezi ně položil lodičku z účtenky, pousmála se a vzala jí do ruky. Položila si jí na dlaň a pomalu po ní přejížděla prstem. V tu chvíli musela vypadat zvláštně.
,Cesta,' prolétlo jí hlavou. Pak si ale uvědomila, co dělá, a opatrně položila papírek zpátky na stůl. Nesměla ve všem něco hledat, je to jen loďka.
,,Já myslím, že bychom mohli jít." Zvedla se a předtím, než vyšla, počkala, až se k ní Tekuard připojí.
Tekuard Ashikaru
Ani on nesnědl všechno. Ale aspoň v tom nebyl sám. Přivolal obsluhu a zaplatil.
"Stejně jsem zvědavej, jak to bude dál. První mise a tak." zamyslel se nahlas.
Z účtenky poskládal úhlednou lodičku a položil ji mezi něj a Chiku. Znovu spojil ruce a opřel se o ně.
"Půjdeme, nebo tu chceš ještě zůstat?" zeptal se.
Chika Sugito
Pokrčila rameny.
..No jo, dobře, už ho mám hotový. Sice ne zrovna precizně, tak ale zvládám to. Co ty?" Předpokládala, že on už svůj zadaný trénink dokončil také. Co ho ten jeden den pozorovala, tak trénink podstaty mu šel rychle, ne-li nejrychleji. Ale s Daisukem zatím nezaostávali. Otázka je, jestli to tak bude i nadále. Oni jsou přeci loutkáři a musí se soustředit i na něco jiného, zatímco Tek si mezitím může vesele našprtat spousty technik navíc.
Nakonec odložila příbor a opřela se o opěradlo židle. Všechno jídlo nesnědla, už se to do ní nevešlo.
,,Já mám tedy dost," zazubila se.
Axen Jigoku - Čierne piesky
"No popravde sa ma pred tým, ako ma Davien začal učiť túto techniku, spýtal na váš "odkaz". Tým myslel vašu čakra bariéru ktorú ste ma začali kedysi učiť. Preto usúdil že mám asi dobrú kontrolu čakry a tak ma naučil toto. Časom to ešte doladím ale myslím že už mi to ide...." na chvíľu sa odmlčal a potom pokračoval. "Túto bariéru a moje fuuton jutsu si budem zdokonalovať sám, až budem potrebovať pomoc, požiadam vás o ňu. Pri mojich tréningoch s Hirokim som vždy zdokonaľoval moje schopnosti a on sa ma pokúšal stále viac a viac posilniť. Vďaka nemu som dokázal prebudiť aj svoj druhý element, katon. No smolu mám v tom že Hiroki žiadnu ohnivú techniku neovláda a vy myslím že tiež nie....No napriek tomu by som sa vás chcel spýtať na nejakú katon techniku. Katon zatiaľ nedokážem ani poriadne používať, neviem z neho takmer nič a je to veľká škoda kedže ten druhý element mám a nedokážem ho použiť..." vyjadril sa Axen. Trošku moc sa rozrečnil, to bol preňho nezvyk, dúfal len, že mu Akemi bude schopná pomôcť.
Tekuard Ashikaru
"No a jak si na tom vůbec s tréninkem?" položil první otázku, která ho napadla. Z mnoha zkušeností věděl, že se dá skvěle z nejobyčejnějšího tématu přejít na jakékoliv jiné, zajímavější.
To nejzajímavější a asi nejhorší ho ale čekalo až zítra. Sice o znělo ošklivě, ale byl rád, že to dopadlo takhle.
"Co to dělám, teď jsou taky důležitý věci." řekl si v duchu a vrátil se zpět do reality.
Chika Sugito
Když jim konečně donesli, co si objednali, odhrnula si vlasy z obličeje a nasadila zářivý úsměv. Spojila ruce dlaněmi k sobě a uklonila se.
,,Itadakimasu!" S chutí se pustila do své porce, i když netrvalo dlouho a měla dost. Přeci jen, předtím doma jedla. Nenechá ale jídlo ležet na talíři, musí se dopracovat k poslednímu soustu, které je vždy to nejlepší. Proto pořád mlčky jedla dál, zatímco čekala, až něco řekne Tekuard. Protože on je tu chlap, tak by měl vést rozhovor, a navíc jí nenapadalo nic, o čem by s ním zrovna chtěla mluvit.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Akemi si přišla pro dalšího, ale Senji byl zabrán do tréningu a skoro ji ani nevnímal. Stačilo, že chvíli před tím ho vyrušil ten ošklivý kouř, ale naštěstí v něm nemusel trávit příliž dlouhou dobu, brzy ho odvál vítr za kterým stála naštvaná Akemi, věnoval jí jen krátký pohled a znovu se zadumal do problému. Kdybych ještě trochu ubral na středu a přidal na koncíchmohl bych let ještě více vyvážit a tím pádem i zrychlit, neboť by se kunai i při vyšší rychlosti choval stále stabilně.... ale k dokonalému zvládnutí bych potřeboval jiný tvar kunaiů..... ne tolik rovné, spíše zkroucené do vrutu, i když ani vlnka by nebyla k zahození, ta by pro změnu mohla kunai zdvihat a ten by proto urazil mnohem delší vzdálenost, ale chtělo by to ještě nějaké propočty.... Přešel proto ke zkoušce toho, co zkusit mohl, ubral chakru na středu téměř na nulové množství a naopak přidal na krajích, chvilka koncentrace, a už jen vnímal jak kunai letí krátkou chvíli vzduchem, zabodl se do terče, ozval se zvuk poněkud tlumeného praskání a terč se rozlomil na dvě části..... nesouměrné, i místo zlomu bylo daleko vzdálené pojmu rovný.... vypadalo to, jako by chakra způsobující rotaci kunaie roztrhla už mírně poničený terč. Senji se ohlédl po okolí a trošku zaraženě si terč vyměnil.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Davien ukázal tomu klukovi iluzionární techniky. Nebylo to genjutsu jako takové, jednalo se spíše o optický klam.
"Na tyhle věci jsem talent nikdy neměla, takže jsem ráda, že to zvládáš. Víš, nemusíš jen vytvářet své kopie, máš spoustu možností. Třeba iluze shurikenů, nebo třeba tvého meče...to jsou jen slabší iluze. Ty silnější, které protivníkovi ubližují, jsou o dost složitější a je třeba nepřítele do genjutsu chytit. Takovéto iluze jsou ale dost dobrý začátek."
Byl čas, aby i ona jej něco naučila.
"Tak Axene. Pověz mi, co by jsi se chtěl naučit. Nebo spíše, co by jsi se potřeboval naučit. Nebo v něčem zlepšit."
Tekuard Ashikaru
Jen se pousmál. Pokud mu někdo dokázal říct, že se nechá překvapit, čímž mu v podstatě dával volnou ruku, nemohl ten dotyčný vědět, do čeho jde.
"Dobrá, pokusím se o to." rozlédl se kolem sebe. Zadíval se Chice zkrz ofinu. Ten pohled. Nevěděl, jestli se mu zamlouvá nebo ne. Dnes tu bylo celkem rušno. Obsluha konečně donesla i jídlo.
"Dobrou chuť ti přeju." řekl přátelsky. Škoda, že tu nebyl Daisuke, možná by nahodil nějaké zajímavé téma. Jeho zatím žádné nenapadlo.
Chika Sugito
,,Ale notak, to byl jenom vtip, nemusíš všechno brát tak úplně doslova," nervózně se usmála a rukama udělala smířlivé gesto. Líbilo se jí, že její řeči někdo poprvé bral vážně, ale to si musela dávat pozor na to, co říká.
Když se potom zeptal, co by měl udělat, aby mu úplně odpustila, jen pokrčila rameny. Protože měla sklopenou hlavu, oči měla zčásti zakryty vlasy, ale i přesto mohl vycítit, že ho sleduje. Mohl to poznat i z tajemného úsměvu, který jí přeběhl po tváři.
,,Nechám se překvapit."
Axen Jigoku - Čierne piesky
Akemi ho doviedla za telocvičňu. Tam sa ho spýtala na jeho tréning z Davienom.
"No, naučil som sa niečo nové ale ešte to neviem perfektne no celkom mi to ide. To som sa však naučil počas prvého dňa. Druhý deň som tréning vynechal. Bolo to preto, že som v tú noc prvého dňa trénoval s Hirokim. Raz za čas spolu celé hodiny neustále trénujeme a zdokonaľujeme všetky moje schopnosti a techniky ktoré ovládam. Tento tréning ma strašne vyčerpal, ďalšie ráno som sa pomaly ani nedokázal postaviť." prerušil Axen a vyhrnul si rukávy. Odhalil tak obväzy na oboch rukách. "V podstate nebolo potrebné druhý deň ísť na tréning. Aj tak by som len opakoval..." dokončil. Povedal to na rovinu, aj tak si bol istý že by sa Akemi o tom vymeškanom dni skôr či neskôr dozvedela.
Axen potom ustúpil asi o tri kroky aby predviedol svoju novú techniku od Daviena. Poriadne sa sústredil, spravil pečate a spravil veľký krok na stranu. Na mieste kde pred tým Axen stál sa vytvorila jeho skoro presná kópia. "Ešte to nieje perfektné." povedal pri pohľade na svoju kópiu. Podobu mala úplne ako Axen no bola na niektorých miestach ako-keby priesvitná.
Potom sa Axen obrátil smerom ku Akemi a čakal čo mu povie.
Tekuard Ashikaru
Nezbývalo mu nic, než se zasmát. Nechtěl ji poučovat, že Gashi věděl, že tam jsou dřív, než tam vešel. Při zmínce o obavách o život se zatvářil velice vážně.
"Tak takhle. Ano, dívka tvých schopností by toho byla schopna. Dokonce tě můžu potěšit, měla bys to velmi jednoduché." řekl a trochu zvážněl. Vskutku, stačilo by přesvědčit pár lidí, aby mlčelo a pak ho znetvořit k nepoznání.
"A copak bych měl udělat, aby jsi mi odpustila úplně?" ani nepředpokládal, že by mu odpověděla, jenom to zkoušel.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Jako další se přihlásil Axen. Dovedla ho na plac za tělocvičnou.
Axen nebyl na tom praštěném cvičení v poušti a tak trénoval s Davienem. Tedy měl, alespoň podle zadání.
"Tak Axene, když jsem byla pryč, měl jsi trénovat s Davienem. Naučil jsi se něco?"
Opřela se o zeď a sem tam občas sledovala trénující Sayuri.
Axen byl vždy zvláštní chlapec. Celkem tichý. A nedával najevo své emoce. Byl rozhodný a to vždy dodává klid ostatním ve skupině.
Možná on je tím, kdo by mohl velet výzvědné skupině sledující Daviena. A možná také ne.
Chika Sugito
Chika se nafoukla, tváře jako křeček, a podívala se na Teka.
,,A co se třeba neměnit na holky, nebo se nenápadně odplížit pryč?"
,I když, jak znám kluky, neudělal by to žádný. Jsou tak předvídatelní, až se to předvídat nedá.' Ušklíbla se.
,,Nebo jste neměli být tak nápadní, přesvědčit Gashiho, že vlezl do špatné části a pak odejít. Já bych to nevěděla a vám by to vyšlo, všichni by byli spokojení." Po chvíli si ale povzdechla a pokrčila rameny. ,,Tak ale fajn, tobě to můžu odpustit. Protentokrát. Ale věz, že pokud uděláš znovu něco podobného, už by ses měl začít bát o svůj život. A jen večeře to nespraví," varovala ho. Nasadila přitom ten vražedný tón, kterého se kluci obávají, protože pak často přichází kopanec do intimních partií.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen trénoval svoju techniku stále dokola a výsledky boli stále uspokojivejšie. Bol už zo sebou celkom spokojný a tak si dal malú pauzu. Na chvíľu sa zamyslel nad tým čo bolo v noci a ako to bude pokračovať.
Z jeho myšlienok ho vyrušila až Akemi, ktorá vletela do telocvične pre ďalšieho s kým bude trénovať.
"Pôjdem ja." oznámil Axen okamžite a prišiel k Akemi. Čakal čo mu povie a bol tak trochu zvedavý čo bude robiť.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Podle všech předpokladů Sayuri tuto část zvládala rychle.
"Tak, teď přejdeme do druhé fáze. Ruce i s vytvořeným tvarem namiř na cíl a využij všech zkušeností s technikou Soushuuha a pošli to proti té zdi!" Řekla Akemi a ukázala ne jednu ze zdí obepínající plac za tělocvičnou.
Když bylo vše dokonáno, Akemi pokračovala.
"V podstatě je to pouze tvůj element využívající techniku Soushuuha. Doton je jediný element, který se dá v tomto případě využít. Je jen na tobě, jak to využiješ. Můžeš vytvořit jeden velký tvar, nebo spoustu menších. Můžeš improvizovat podle potřeby, což nikdy není na škodu."
Bylo to vše co ji dnes hodlala naučit. Vždy svým studentům ukázala základy. Zbytek si mohou poupravit či dotrénovat a zdokonalit ve svém volnu.
"Párkrát si to ještě zkus Sayuri. Já se teď budu věnovat dalšímu."
Nahlédla do tělocvičny a křikla. "Další pán na holení! Kdo jde další?"
Tekuard Ashikaru
Jakmile Chika začala mluvit, spojil ruce a opřel si o ně hlavu.
"No jasně, něco ti říct. Nakráčet tam v podobě holek, položit se do vody a jemně tě oslovit-Ahoj Chiko, omylem jsi asi vlezla do pánské části a možná by bylo dobře, kdyby ses přesunula do té dámské. S pozdravem tvůj tým." oplatil ji kousavost.
"Navíc, abych se trochu představil, nejsem jeden z těch lidí, co se v těhle situacích ohlížejí na důsledky." trochu se pousmál. Jak to tak pozoroval, úroveň jejich rozhovorů se s každým setkáním měnila. Aspoň že tak.
Chika Sugito
Když promluvil o podivných existencích, ušklíbla se. Vidličku držela mezi dvěma prsty a když si s ní houpala, pohrávala si s myšlenkou, že by jí do Teka zapíchla. To by bylo! Jakmile si to představila, hned se jí zvedla nálada. Když se jí ale omluvil, zavrhla to. Přeci jen, ubodávat v restauraci vidličkou někoho, kdo se omlouvá, není nejlepší nápad. Hlavně kvůli svědkům.
,,Nejdříve bys ale měl zvážit důsledky. Vzhledem k tomu, že mě teď nějakou dobu budeš vídat každý den, to nebylo zrovna dobré rozhodnutí. Navíc, můžou za to ty dveře. Někdo by na ně měl dát označení." Protože jí došlo, že to nejspíše byla zčásti i její chyba, trošku zrudla a sklopila oči k vidličce. Kdyby Teka vážně potom někde potají zabila, pak se postarala o Daisukeho a nakonec se zbavila Gashiho, nikdo by o tom vlastně nevěděl. Ale ten plán měl zásadní chybu, a to tu, že i kdyby se jí podařilo zavraždit Tekuarda a Daisukeho, silně pochybovala, že by se jí to povedlo i u senseie.
,,Tak jako ok, smysl to dává, ale mohli jste mi něco říct."
,I když bych se pak cítila stejně trapně. A navíc bych jim nemohla tak hezky párkrát vrazit.'
,,Nebo, to, co jste udělali, je to nejlepší, co jste mohli," opravila se, když si vzpomněla na dobrý pocit, který v ruce cítila, když každému dala pěstí. To by se jí asi nepoštěstilo, kdyby jí hned řekli, že je špatně.
Tekuard Ahikaru
Usmál se. Takováhle kousavost se mu líbila, on sám jí často používal. Pousmál se nad první odpovědí, která ho napadla.
"No jako podivná existence bych řekl, že dobře." mírně (opravdu mírně) se usmál.
"Ale vážně, omlouvám se." řekl. Tohle záleželo na úhlu pohledu. Z jeho strany to bylo zajímavé zpestření dne a krásná herecká zkušenost. Podle toho, jak dopadli potom (on teda ne, ale Daisuke ano)byla Chika opačného názoru.
"Ale pochop nás, když vejdeš do PÁNSKÝCH lázní, koupe se ti tam nějaká hezká holka a navíc tě tohle napadne, neubráníš se." pokusil se Tekuard o první formu vyšvětlení.
Sayuri Sugito
"Hm aerodynamický tvar jo?" Chvíli přemýšlela, co by to mohlo být a také ji napadl nějaký bodec, přece jen může to být cokoli, později svou novou "zbraň" může libovolně tvarovat. Dala tedy ruce těsně k sobě a začala soustředit chakru mezi obě dlaně. Když cítila, že se pomalu tvar vytváří, pomalu ruce oddalovala, mezi dlaněmi se utvořil bodec, který však v zadní části tvořil ještě vidlici.
"A teď?"
Yasu Akemi
Černé písky
Sayuri jí ukázkově předvedla první techniku, kterou ji Akemi učila.
"Výborně. Dokážeš manipulovat s Dotonem, aniž by jsi se nějak výrazně pohnula. To se hodí. Potřebujeme vytvořit nějakou techniku na bázi Dotonu. Nějakou útočnou technikou..."
Možná by bylo dobré využít toho, co se Sayuri do teď naučila.
Technika, kterou zvládala velmi dobře bylo Soushuuha, kdyby se to zkombinovalo, možná by z toho mohlo něco vzejít.
"Začneme první částí. Dej ruce k sobě a dej je do polohy, ve které se ti do nich nejlépe soustřeďuje chakra. Tak, teď soustřeď chakru do obou dlaní. Musíš vytvořit nějaký tvar, něco, co můžeš proti protivníkovi poslat." Akemi napadnul třeba obyčejný kužel. Byla zvědavá co vytvoří její žákyně.
Chika Sugito
Na chvíli opravdu zapomněla na to, co se stalo dříve tento den, a usmívala se, poděkovala mu, když jí podržel židli, byla prostě milá a hodná, jako obvykle. Jakmile se ale zeptal, jak se měla, úsměv na tváři jí ztuhl. Přiměl jí tím totiž vrátit se k zážitkům přes celý den. A ty nebyly zrovna valné.
,,Zrovna ty bys to měl dobře vědět, ne?" Odpověděla kousavě. Rozvzpomněla si, že k němu vlastně má být hnusná a chladná, když jí očumoval. Čekala, co na to řekne, a během toho si hrála s vidličkou, kterou objevila na stole.
Tekuard Ashikaru
"V pořádku, v pořádku." řekl Tekuard trochu nejistě. Potom vstal a podržel Chice židli.
Tahle pravidla sice nikdy moc nestudoval, ale něco odposlouchal, něco okoukal. Sedl si proti ní a za chvíli u nich byl číšník. Oba řekli svou obednávku a Tekuard v tu chvíli nevěděl, jak pokračovat.
"JAk jsi se měla?" zaptal se o dost nejistěji než na začátku. Kam se sakra poděla jeho neohroženost. Ať už to dopadne jak chce, vysvětlování toho, co se stalo v lázních bude zajímavé.
Chika Sugito
Neměla tolik času, kolik by třeba chtěla, na to, aby se připravila. Sice nebyla ten typ, který by se oblékal půl hodiny, ale nějakou tu dobu jí to přeci jen trvalo, navíc si vzala šaty, ke kterým se musela alespoň trochu učesat. Sice je nosila ráda, ale moc neměla kam, díky čemuž vypadaly stále jako nové. A teď je aespoň trochu využije. Na rychlosti jí nepřidalo ani nevyhnutelné vyzpovídání rodiči a onen podnik nebyl zrovna nejblíže, což způsobilo, že když na místo dorazila, Tekuard už byl uvnitř. U stolu se posadila naproti němu, přitom si před obličejem omluvně zamávala rukou.
,,Pardon, pardon, trochu jsem se zdržela," usmála se. Pak si všimla, že nikde nevidí druhého z chlapců. ,,Kde je Daisuke?" Jestli nepřijde, vážně nezáviděla Tekuardovi, že to bude muset celé platit.
Tekuard Asshikaru
Jelikož se znal, usoudil, že by nebylo dobré spoléhat na to, že tam přijde včas. To znamenalo ještě před Chikou.
Proto se šel urychleně umýt, upravit (ne že by od toho něco čekal, ale do společnosti se prostě hodilo být trochu upravený) a vyrazil. Sedl si ke stolu tak, aby dobře viděl na dveře.
Odmítl číšníka s tím, že si ještě nevybral a vyčkával. V takovýhle situacích byl sice trochu netrpělivý, ale snažil se uklidnit.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Dianie sa upokojilo, a všetci traja vo vnútri telocvične trénovali svoje vrhy na terč. Axenove pokusy boli čím ďalej, tým lepšie. Kunai sa mu už darilo veľmi dobre ovládať a s hĺbkou jeho zabodnutia bola uspokojivá. Neskôr, keď už toto ovládal, skúšal súčasne ovládať dva kunaie. To mu tiež išlo celkom dobre. Začal s nimi krúžiť okolo seba, pričom sa neustále sústreďoval na smerom ktorým kunaie letia. Oba potom vrhol na terč a tie sa zabodli tesne vedľa seba približne do stredu terča.
"Dobre!" pomyslel si, "Toto už celkom zvládam, skúsim si niečo ťažšie." dokončil svoje myšlienky a pokračoval v tréningu.