NFFORPG - Sunagakure no Sato
Kapitán: Raizo
[center]Zlaté písky sídlí v hlavním paláci Sunagakure. Jedná se o elitní vojáky pracující přímo pod kazekagem, plnící nejsložitější i nejdůležitější úkoly jménem vesnice. V jejich řadách mohou pracovat jen ti nejsvědomitější a nejpracovitější.
Informace pro hráče:
1) Hráči zde začínají na úrovni: Pokročilý genin (zvládají základy ovládání chakry, to jest chůze po stromech a po vodě)
2) Členové Zlatých písků se nikdy nevzdávají: Mají odhodlání a bojují až do konce, proto ovládají speciální schopnost. Jmenuje se Eihei no Ishi.
Pokud uživateli dojde chakra na velmi nízkou hodnotu, je schopen silou své vůle použít ještě naposledy jakoukoliv techniku, co ovládá.
Nevýhodou je automatická ztráta vědomí, jde-li o příliš náročnou techniku, riskuje tak uživatel svůj život.
Tuto techniku obdržíte při udělení „Zlaté pečetě“ od svého senseie.
Rozdělení Zlatých písků:
1) Vrchní velitel - Vůdce celého vojska, který jedná jménem všech s kazekagem, obstarává pro členy odpovídající mise a zodpovídá za bezpečnost uvnitř vesnice. Jeho pozice obnáší především spoustu zodpovědnosti a papírování.
2) Kapitán - Je zástupcem velitele, pokud je mimo vesnici nebo neschopen plnit dočasně svou funkci. Kvůli zaměstnanosti vrchního velitele předává informace o misích vicekapitánům, zajišťuje jejich přijetí, přidělování učenců i jejich přezkoušení.
3) Vicekapitán - Jsou to velitelé divizí, kteří se starají o výcvik dalších plnohodnotných ninjů, učí je a provází vším, co život shinobiho obnáší.
4) První divize - Hlavní jednotka Zlatých písků. Mají za úkol dohlížet na ostatní divize, je-li to třeba, být nápomocni svým méně zkušeným kolegům a jít jim příkladem co nejlépe odvedenou prací. Musí podávat co nejlepší výkony, získávají ty nejdůležitější, ale i nejtěžší mise mimo vesnici a mají pravomoce k přezkoušení svých podřízených členů.
5) Ostatní divize - Patří do skupiny Zlatých písků ve výcviku. Trénují, učí se a zdokonalují své schopnosti, aby mohli ochránit svou vesnici.
6) Záložní divize - Jedná se o speciální tajnou složku Zlatých písků, ve které však žádného „zlatého ninju“ nenajdete. Tato divize vznikla na popud bývalého kapitána Zlatých písků, podle něhož bylo nutné mít něco v záloze, kdyby bylo nejhůře.
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Raizo (Jaden) 41 let | 190 cm | 77 kg | A Hodnost jounin Splněné mise 171 D-rank, 183 C-rank, 366 B-rank, 297 A-rank, 43 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 700 bodů | Profil | Celý obrázek |
Toshimi Kokumotsu (ichi) 17 let | 160 cm | 49 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 552 bodů | Profil | Celý obrázek |
Hirotado Yutsurai (Davien) 18 let | 176 cm | 62 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 51 C-rank, 1 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 575 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Jejich úkolem je získávání informací, odhalování nepřátelských agentů a jejich likvidace. Dále jsou cvičeni v infiltraci a špionáži na nepřátelském území.
Informace pro hráče:
1) Jednotka podléhá velení Mayu-hime. Hráči začínají na úrovni Zkušený Genin a rovněž zvládají základy ovládání chakry.
2) Členové Černých písků mají v hlavě zabudovanou pečeť. Díky tomu nepřítel nemůže zjistit informace z ninjovy hlavy.
3) Černé písky se nenechávají chytit. Stíny jsou jejich spojenci.
Proto ovládají techniku Burendo no kage.
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Kazuha Minami (ichi) 31 let | 153 cm | 45 kg | AB Hodnost jounin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 700 bodů | Profil | Celý obrázek |
Akeno Ikazuchi (Stan.com) 16 let | 175 cm | 68 kg | B- Hodnost pokročilý genin Splněné mise 37 D-rank, 46 C-rank, 0 B-rank, 1 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 325 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tomomi Mokushi (Kitabatake) 17 let | 148 cm | 42 kg | A+ Hodnost pokročilý genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, ? A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 125 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Chika Yoshitsune (ichi) 33 let | 165 cm | 50 kg | A Hodnost jounin Splněné mise 79 D-rank, 105 C-rank, 168 B-rank, 127 A-rank, 11 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
Daisuke Mokushi (Jaden) 18 let | 174 cm | 74 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 32 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 619 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tekuro Ashikaru (Swreck) 18 let | 180 cm | 70 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise 42 D-rank, 33 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 581 bodů | Profil | Celý obrázek |
Hizuki Shima (Mitora) 15 let | 155 cm | 47 kg | B Hodnost genin Splněné mise 19 D-rank, 12 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 323 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Masao Nibori (Vikitori) 31 let | 175 cm | 75 kg | 0- Hodnost jounin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, ? A-rank, ? S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
Ai Hayo (Sadista) 15 let | 155 cm | 46 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 17 D-rank, 3 C-rank, 0 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 171 bodů | Profil | Celý obrázek |
Tsubaki Kokumotsu (Noemyska) 14 let | 157 cm | 49 kg | B Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci Po nesplnení rozkazov od svojej bývalej sensei Nanami bola donútená sa vyzliecť do spodného prádla a chodiť tak po uliciach Sunagakure no Sato. Veřejně neznámé věci 117 bodů | Profil | Celý obrázek |
Akara (Chaly) 12 let | 150 cm | 42 kg | B Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 72 bodů | Profil | Celý obrázek |
Sumi Ketsueki(Kami Juuzou) 12 let | 155 cm | 45 kg | AB Hodnost genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 51 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Yumeka Ikazuchi (ichi) 32 let | 167 cm | 54,7 kg | 0 Hodnost jounin Splněné mise 149 D-rank, 164 C-rank, 237 B-rank, 150 A-rank, 13 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 600 bodů | Profil | Celý obrázek |
Keiko Fukei (Stan.com) 14 let | 160 cm | 48 kg | 0 Hodnost pokročilý genin Splněné mise 19 D-rank, 4 C-rank, 1 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci Nejnešikovnější ninja v Sunagakure. Veřejně neznámé věci 408 bodů | Profil | Celý obrázek |
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Shizu Nakirei (Jaden) 29 let | 163 cm | 50 kg | 0 Hodnost jounin Splněné mise 31 D-rank, 42 C-rank, 15 B-rank, 2 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 500 bodů | Profil | Celý obrázek |
Risa Mokushi (ichi) 16 let | 156 cm | 46 kg | B Hodnost pokročilý genin Splněné mise ? D-rank, ? C-rank, ? B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 363 bodů | Profil | Celý obrázek |
Taji Sakyuu (theFilda4) 13 let | 150 cm | 50 kg | A Hodnost genin Splněné mise 18 D-rank, 4 C-rank, 0 B-rank, 0 A-rank, 0 S-rank |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 332 bodů | Profil | Celý obrázek |
Chairo Miyamoto (Espere) 19 let | 177 cm | 65 kg | A Hodnost genin Splněné mise |
|
Veřejně známé věci
Veřejně neznámé věci 140 bodů | Profil | Celý obrázek |
Richi Tyoshi
Richi stal a pomaličku se mu po celém těla začali oběvovat jiskry.
Stráže ho nechtěli pustit za hlavním velitelem stráží tak ho chtěl přinutit aby vylezl.
Pomalu už dával ruce dolu,že tam probleskne,ale však uslyšel hlas.
Ten moment zmizeli jiskry a ryce pustil k tělu.Pomalími kroky se přibližoval k němu.
Cestou si pravou rukou sundal masku a schoval si jí pod plášt
když byl asi dva metry před ním tak se zastavil.Leví koleno položil do písku a o druhý se opíral lokty.Vypadalo to jako kdyby nějaký rytíř dával ctu svému králi.
Zvedl hlavu a podíval se mu do očí.
,,Mí rodiče byli taky stráže,takže vím že jsem udělal něco co jsme neměl,ale na oznámení náštěvy nemame moc času.
Proto bych se rád omluvil,Sayuri o mé náštěvě netušila je to má vina a proto bych rád kdyby jste Sayuri netrestal a trest si vybral já za ní"řekl a silně polk.
Jeho pohled stahl s jeho očí smerem dolu a začal koukat do písku očekavající rozhodnutí
Stráž Sugito
Na procházející dvojici se dívali, naštvaně a mnozí z nich sahali do kapes pro zbraně. Kdyby se o něco přece jen ten cizinec pokusil. Jakmile prošli branou všichni se zase uklidnili a jako obvykle procházeli nádvoří a i celé území sídla. Dva strážní byli jako obvykle u brány. Povídali si, když v tom je vyrušil ten malý spratek. Výhružně se na něj podívali a tasili své katany. "Už si způsobil dost problémů, ztrať se, spratku," pronesl jeden. Chtěli ho vyhodit, ale znenadání se za jejich zády vynořil velitel, slyšel, jak se po něm vetřelec shání a zjevně ho zajímalo, co by mu chtěl.
"Co ještě chceš?" pronesl stroze velitel.
Katsui
Nebyla zvědavá, v podstatě jí bylo jedno, co Davienovi do domu nese, jen nechtěla být úplně mimo. Vyšla směrem ven a nad Kazeshiniho poznámkou se vůbec nepozastavila. Pouze se rozloučila a vydala se spletitými chodbami ven. Byla už pozdní noc. Katsui měla opět štěstí, nikdo ji nesledoval, takže mohla klidně odejít z místa setkání a konečně jít domů se trochu vyspat.
Sayuri Sugito
S Richim se rozloučila a rozběhla se směrem k okraji města, na ulicích nebylo ani živáčka, všichni již spali. Sayuri mohla klidně proběhnout různé boční uličky a dorazit až k informátorovu domu, kde dvakrát zaklepala na dveře. Byla trochu zadýchaná, protože poměrně pospíchala.
Richi Tyoshi
Richi se zastavil a čekal na Sayuri.Pak spolu prošli hlavní branou však když se rozdělovali tak se jestě na ní podíval.
,,Tak hodně stěstí"řekl a zvedl na ní ruku s palcem nahoře a na jeho tvaři byla vidět usměv.
Pak se otočil a přiblížil se k místu odkut přišel.Tam však se zastavil a čekal až Sauyri odejde.Kontroloval jí pomocí její chakry.
Když věděl,že jistě odesla vyšel ze stínu.
Pomalu se vracel zpět k hlavní braně.Když však byl na dosahu že viděl stráže a oni mohli vidět jeho tak zvedl ruce nad hlavu a asi 5 metru od nich se zastavil.
,,Nerad ruším,ale rád bych si promluvil hlavním velitelem stráží.Proto vás žádam jestli by jste mě k němu mohli odvést nebo ho ke mě zavolat"řekl a měl stále ruce nad sebou,čímž se snažil dokazat že nema nic jineho umysli
Osoba v černém dlouhém plašti stále klepala na dveře bodovi která patřila Davienovi.Však stále nikdo nevycházel.
Trochu se oddálil od dveří a dal ruce do pečetě aby se mohl lepe soutředit na chakru.
Místě kde stála budova nebyla žádná cititelná chakra.
Tak se otočil a pomalu se strácel mezi ulicemi.Pochvíli se blížil pomalu čas kdy se měl setkat se Sayuri.
Do sídla Sugito to však bylo pres celou vesnici,ale cestu tam znal nazpamnět.Hnedka se rozběhl,netrvalo mu dlouho a stal
Nedaleko brany vedoucí do sídla.
Však cítil tam chakru straží.Richi se chytil za bradu a přemýšlel jak se pres ně dostat.Porozhlídl se zda tam nevede jiná
cesta ale jiná však nebyla musel projít okolo nich.
Nadechl se a levou rukou si šahl do zadního pouzdra a vytahl jehlice který meli na konci rolničky.Hodil je asi deset metru
od sraží ve snaze odlakat jejich pozornost
Stráž Sugito
Všichni strážní stáli klidně na nádvoří a hlídali sídlo Sugito. Občas si vyměnili místa a občas nějaká dvojice šla na obchůzku. Večer se zdál být dost klidný, když v tom se ozval svist a rolnička. Stráže najednou zpozorněli a jedna dvojice běžela k místu zvuku rolničky. "Je to senbon. Všichni do bojového stavu, připravte se." křikl velitel noční hlídky.
Richi Tyoshi
Richi si vytahnul zpoza plastě masku a nandal si jí na obličej.Rychle si šahl do zadního pozdra a vytahl několik dýmovnic který hodil do prostrou brany.Všechny oklopil kouř a Richi vystoupil ze stínu a vlezl do dýmu.Měl uplný přehled kde jsou straže kvuli tomu že cítil jejich chakru.
,,Nechci s váma bojovat jen se musím dostat dovnitř," řekl a stale kontroloval jejich polohu.
Stráž Sugito
Všichni zpozorněli, uslyšeli výbuch a otočili se k bráně. Uslyšeli i cizincův hlas, zněl spíše mladě. Musel to být někdo velmi mladý. Na jeho slova však zareagovali všichni stejně a vyvolali své loutky, jeden ze strážných využil příležitosti a díky své matné schopnosti vycítit chakru dokázal v kouři rozeznat polohu cizince. Svou loutku dostal v naprosté tichosti za něj a loutka ho uzavřela do svých útrob. Strážný chtěl svůj útok dokončit a cizince zabít. Byla to podobná technika, kterou používal kdysi i Kankuro, nyní však nepoužíval žádnou další loutku. Všichni stráže prostřednictvím svých loutek tasili zbraně a už už se chystali ukončit cizincův život, když v tom doprostřed náměstí skočila dívka z klanu a zakřičela na ně ať okamžitě přestanou. Všichni se pozastavili a zahleděli se na ní.
Sayuri Sugito
Stála zadumaná nad dopisem, když v tom uslyšela rozruch na nádvoří. "Ježiš, já na něj zapomněla." pomyslela si a rychle přiskočila k oknu. Následně se ozval i výbuch kouřové bomby. Jako naschvál se okno zaseklo, nemohla jej otevřít, naštěstí po chvíli jej konečně otevřela a vyskočila skrze něj přímo na nádvoří v poslední chvíli, než se stráže chystali dokončit svůj útok. "Okamžitě přestaňte," zakřičela na ně. " Přišel za mnou, je to můj týmový partner," řekla nyní již normálním hlasem. Na důkaz, že vetřelce skutečně zná a je to její známý na něj zavolala: "Richi, jsi to ty?"
Richi Tyoshi
Stal a když promluvil vyskočil z dýmu na zed.Pak přeskočil dolu a najednou ucítil chakru Sayuri.
,,Sayuri jsem tady"ozvalo se z jiného místa než mohla čekat
Pomalu vychazel ze stínu k Sayri
Pomalu prestaval jiskrit ale stale byl na pozoru
Sayuri Sugito
Podívala se na Richiho a koutkem oka uviděla, jak se všichni chystají k útoku. "Říkám přestaňte," opět zvýšila hlas Sayuri. "Tenhle mamlas přišel za mnou. Je neškodný," řekla ke všem strážím a přistoupila k veliteli noční hlídky. "Moc se omluvám za celý ten noční poprask, vím, že tady nemá co dělat, ale je neškodný, zjevně potřebuje něco důležitého, jinak by tu nebyl. Prosím, propusťte ho a netrestejte ho," pronesla vlídným hlasem. To, že věděla, že Richi dnes v noci přijde, si samozřejmě nechala pro sebe. Velitel stráže byl více než naštvaný, málem ho zabili, zneuctil celé stráže svým příchodem. "Sayuri, jak se opovažuje mě o něco takového žádat, je to narušitel a víš moc dobře, že ty čeká v našem klanu tvrdý trest," pronesl hromovým hlasem vůdce stráží. "Je to především můj kamarád," to slovo se Sayuri velice těžce dralo přes hrdlo,"vím ,že udělal, co udělat neměl, ale neudělal to s úmyslem ublížit někomu z našeho klanu. Přebírám za jeho činy plnou zodpovědnost a chápu, že se to objeví ve vašem hlášení, nyní mě ale prosím nechte s ním promluvit, nezdrží se dlouho, potřebujeme probrat důležité věci ohledně jedné mise. Až skončíme, vyvedu jej přední branou," řekla sice klidným hlasem, ale velice rozhodným, bylo vidět, že nyní už za Richiho milost neprosí, teď už ji v podstatě ohlašuje. "Tohle bude mít dohru Sayuri Sugito," zavrčel strážce ve chvíli, kdy se Sayuri již obracela k odchodu. Na okamžik se zastavila a řekla jen: "S tím počítám," poté pokračovala dál, vyskočila za střechu, popadla Richiho za ruku a vtáhla ho oknem, kterým předtím vyskočila do svého pokoje, všechny očí stráží je bedlivě sledovaly. Sayuri za nimi okno zavřela. "Zbláznil si se? Víš, jaké problémy z toho teď budu mít? To je ten tvůj tichý vstup?" Sayuri doslova supěla, byla velice rozladěná, tato noc byla čím dál tím horší.
Richi Tyoshi
Když došel k Sayuri stazní začali prskat.Richi ani nestihl říct ani slovo mezi hádkami mezi stažními a jí.
Najendou jí chytnula a začala ho tahnout
,,Ona ani o tom neveděla za to muzu já"začal na ně křičet kdyz najednou lezli oknem.
,,No trochu se mi to vymklo kontrole"řekl a trochu se pousmal.
,,No ale maj štestí že si přišla"dodal
Sayuri Sugito
"Blázne, vsadím se, že dávno věděli, že tě nechytli, neuvědomuješ si, kde jsi, tady nejsou žádní amatéři, klidně tě mohli zabít, vlastně se divím, že nás nezabili oba," řekla sarkasticky Sayuri. Trochu se uklidnila. S následky tohoto přestavení se bude muset v budoucnu jistě vypořádat, ale teď je přítomnost a ona musí řešit jiné věci, které nesnesou odklad. Pokynula mu, aby se posadil do křesla. Ona sebe si sedla naproti němu. "Tak, co si chtěl se mnou probrat?"
Richi Tyoshi
Celou dobu se sklebil ,ale když chtěl mluvit tak najednou zvažnil
,,Musíme s tím něco udělat něco se tu děje a nemyslim že je to pro dobro vesnice a myslím že nás to ohrožuje taky"dodal a podíval se jí přímo do očí
,,A rád bych veděl vše co víš ty jelikož když jsme se tě ptal tak si znervozněla.Myslím že bys mi asi rada něco řekla"dodal vážným pohledem na ní
Sayuri Sugito
"Nevím přesně co myslíš, já jen vím, že Iryzo a vlastně i Axen se chovají podezřele. Jsou oba...já nevím, mám z nich divný pocit, který se ještě umocnil v době strávené tréninkem s Davienem," řekla Sayuri stejně vážným hlasem a pohodlně se do křesla opřela.
Richi Tyoshi
,,Musíme si je nějak proveřit.Já chci dojít za Daviem aby mě naučil jedno justu s kterým bych se jim mohl dostat do vzpomínek.Je to normalní výzvední jutsu který používají hlavně sensibelové"řekl a znovu se jí podřel do očí.
,,Mohla bys prověřit ty dva???"zeptal se a najednou se usklíbl
,,Teda jestli mužeš odejít," dodal rýpavě
Sayuri Sugito
Nad jeho poznámkou se musela usmát. "Dneska v noci budu muset odejít ještě určitě, tak doufám, že s tím problémy nebudou, jestli jo, je to tvoje vina." Pak se ale vrátila k Davienovi. "Za Davienem jít nesmíš rozhodně, vedení ho nyní podezřívá a dokonce nás Akemi na něj nasadí, chce nás rozdělit na dva týmy, jeden bude Daviena sledovat na jeho dovolené, kterou si vzal po Kazekageho narozeninách, druhá prohledá jeho dům. Teď se s ním nesmíme moc ukazovat. Což mi také připomíná, máš nového senseie, ta shinobi, co dneska byla na tréninku je tvůj nový sensei." řekla klidně Sayuri jako by mluvila o počasí.
Richi Tyoshi
Poslouchal Sayuri najednou její veta ho celkem znepokojila.
,,Cože Daviena"zeptal se znepokojeně.
,,No tak aspon budu mít k němu ted přístum a stejně mam do odvolaní zakaz sváma trenovat"dodal
Však když začala mluvit o jeho novím sensei tak se jen nuděně podíval.
,,Upřímně je mi jedno kdo to je,ted jdu na svuj krk"řekl a otočil se smerem k oknu kterým přišel a pomalu otevíral okno
Vyskočil na jeho ram.
,,Zkus udržet ty dva mimo hru.Já pujdu za Davienem naučit se to jutsu a pak to z nich dostanem"dodal a podíval se jestě jednou na ní pres rameno
Sayuri Sugito
"Stůj, neslyšel si, co jsem řekla, půjdu s tebou, provedu tě přes bránu a pak si musím někam skočit," řekla a vylezla za ním. V tu chvíli ji napadlo, že by mohla zrušit hlavní dveře a jako vchod používat jen okno. Vzala jej skrz bránu, všichni strážní si je měřili pohledem a bylo vidět, že přesto jsou stále připraveni zaútočit. Za branou se s ním rozloučila: "O ty dva se postarám a dávej pozor ať tě nikdo s Davienem neuvidí a už vůbec ať tě nenapadne jej varovat, byla by to sebevražda," upozornila jej Sayuri.
Joben Kazeshini
"Tvá zvědavost tě jednou zabije Katsui. V podstatě je to jen drobnůstka, malý medailon, který ale bude mnohé dokazovat."
Medailon měl totiž v sobě vyryt číslo 7 a měl zeleno-bílé barvy, což byl znak Sedmého.
Když se Katsui vydala k odchodu a byla již ve dveřích, tak na ni ještě zavolal. "Katsui!...My věříme tobě, věř tedy ty nám."
Pak opět zůstal v místnosti sám a mohl přemítat nad tím, co se do teď událo...
Axen Jigoku - Čierne piesky
Trochu ho sklamalo že Akemi ešte nemala rozdelené tými. Nevedel tým pádom že na koho sa má pripraviť. Akemi to potom celé rozpustila a každý sa vybral domov. Axen tiež.
Keď prišiel domov, všetci tam už boli. Ďalej to bol už obyčajný deň. Všetci sa stretli u spoločnej večeri kde sa rozprávali. Yuzu chcela ísť trénovať no Axen ju odmietol s tým že je unavený. Ona ho síce presviedčala ale nevyšlo jej to. Axen išiel do svojej izby kde čakal až ostatný zaspia.
Axen sa vykradol z domu celkom neskoro. Dobre vedel že vedúca ešte v obchode bude. To bolo aj jeho zámerom. Sám by „rituál“, ktorý hľadal, určite nenašiel. Musí mu ho dať samotná majiteľka. Axen si zo sebou nezobral nič neobvyklé. Oblečenie mal normálne a výstroj tiež. Jednoducho ako vždy.
Axen po ceste uvažoval do čoho ide. Aj keď sa tváril že si je všetkým istý, nebolo to tak. Celú cestu mal v sebe pochybnosti a výčitky ktorých sa nedokázal zbaviť. „Mám to naozaj urobiť? Mám inú možnosť?“ tieto otázky a mnohé ďalšie sa mu stále opakovali v hlave. Napriek tomu že mu cesta trvala asi len 10 minút, jemu sa to zdalo ako večnosť, no bola to večnosť, ktorú nechcel ukončiť....
Konečne prišiel k obchodu. Stál pred ním asi 5 minút. Aj napriek tomu že vonku už bolo celkom chladno, on sa začal mierne potiť. Bol naozaj vystresovaný. Vedel že Ona je mocná a že keby chcela tak ho bez problémov zabije. Vedel však aj to že je pre ňu dôležitý a že by ho nedokázala nenávidieť. Ale aj napriek tomu sa Axen bál. No nakoniec svoj strach oklepal, aspoň si to myslel a odhodlal sa ísť dnu.
Obchod bol zavretý. Axen však dobre vedel že Ona je vo vnútri. Sama by mu však určite neotvorila. Axen prešiel rukou po ráme dverí kde sa nachádza jedna priehlbinka, do ktorej je ukrytý náhradný kľúč. Ešte naposledy prehltol a odomkol si. Neochotne vošiel do vnútra. Za sebou zamkol a kľúč položil na poličku pri dverách. Jeho príchod začala oznamovať zvonkohra do ktorej Axen pri otvorení dverí buchol.
Celý obchod ovial studený prievan a svetlá sa rozsvietili. Medzi dverami do zadnej časti stála majiteľka obchodu, pred ktorou má Axen väčší rešpekt a strach ako pred hocikým iným. Axen sa uklonil. „Prepáčte že vás ruším v túto neskorú hodinu, Paní Akira.“ preniesol.
„Ako to že ma oslovuješ tak formálne a navyše aj menom?“ začudovala sa. „Určite si ale neprišiel len tak, v túto nočnú hodinu. Ja som ťa tu očakávala.“ začala sa k nemu pomaly blížiť. „Ty si myslíš že ja o ničom neviem. Ja ti niečo prezradím. Viem o tebe úplne všetko. Viem o tvojich schopnostiach, o tom čo každý deň robíš, viem o tvojich spoločníkoch, viem o tvojich tímových kolegoch, viem o tvojej sensei. Dokonca aj viem kam patríš a prečo si sem prišiel.“ prerušila reč keď konečne došla k nemu a mierne mu dvoma prstami zdvihla hlavu aby sa jej pozeral priamo do očí. Axen nevedel čo má povedať alebo čo by len mal urobiť. Nemohol uveriť tomu, čo pred chvíľou počul. „Žeby to naozaj všetko vedela?! Ale ako je to možné?!?!?!“ začudoval sa v mysli.
„Ty, takzvaný kultista. Spolu s tvojím kolegom Iryzom. Ja viem o všetkom....“ opäť nedokončila, poriadne ho chytila pod krkom. Axena oblial studený pot. Toto bol pocit ktorý moc krát nezažil. Triasli sa mu kolená aj prsty na rukách.
„Bojíš sa však?“ preniesla Akira s miernym úsmevom. Ten sa však o chvíľu zmenil na rozzúrený výraz. Vyletela jej ruka a Axen dostal poriadnu facku ktorá ho zvalila na zem.
„Tak sa PREBER!!!! Bojíš sa ma ako keby si sa pozeral na smrť. Myslíš že by som s tebou strácala ten čas keby že si len obyčajný zbabelec?!?! Si Axen Jigoku! Chlapec, ktorý ide za svojím cieľom! Tak sa preber a povedz mi prečo si dnes prišiel! Chcem to počuť! Priamo z tvojich ÚST!!!!“ vykričala naň. Až tento krik Axena naozaj prebral. Axen sa konečne spamätal. Otriasol sa a postavil sa na nohy. Rukou si prešiel po udretom líci a druhou rukou si zotrel pot z čela. Axen nasadil odhodlaný pohľad.
„Chcem vedieť spôsob, akým by som mohol priviesť niekoho k životu. Nechcem však Edo Tensie. Musí to byť niečo, lepšie.“ dopovedal Axen rozhodnuto. Nasledovala ďalšia, silnejšia facka, no Axen tentoraz zostal na nohách.
„Uvedomuješ si vôbec? Čo odo mňa požaduješ?“ spýtala sa pokojne.
„Áno viem to. Ale keď o mne všetko viete, musíte aj poznať moje dôvody takže...“
„Takže nič!“ prerušila ho. „Axen, porozprávaj mi tvoje dôvody. Ja ti na oplátku zase zodpoviem na všetky tvoje otázky. Ja viem že si asi čakal že ťa budem chcieť zabiť a ver mi že by som mohla ale smola pre mňa, mám ťa už moc rada ako svojho poskoka...“ pousmiala sa a chytila Axena za líce do ktorého ho už dvakrát udrela. Začala mu ho liečiť pomocou svojej čakry.
„Vieš Axen, ty si strašná trúba...“ oznámila mu keď doliečila jeho modrinu. „Poď so mnou do zadnej časti, urobíme si čaj, niečo si musíme vydiskutovať.“ povedala jeho smerom a spoločne sa vybrali dozadu. Axen nevedel čo sa stalo, no jeho strach a panika jednoducho zmizli. „Ona...“ prebehlo mu v hlave.
Keď už bol čaj hotový a obaja boli usadený, Axen mlčal a čakal s čím Akira začne.
Ona sa tvárila úplne pokojne ako keby o nič nešlo, odpila si z čaju a spustila: „Takže Axen, než začneme. Pamätáš si deň nášho prvého stretnutia?“
„No, áno …... Jedného dňa ma Hiroki poslal do mesta niečo kúpiť a po ceste som zazrel tento obchod. Nikdy pred tým som si ho nevšimol a tak som sa cestou z obchodu rozhodol u vás zastaviť a....“
„Vtedy si vošiel,“ prerušila ho a potom pokračovala. „Hneď ako si vkročil do obchodu si ma zaujal. No bolo na tebe vidieť že si sa ma zľakol keď som k tebe podišla. Celého ťa oblial pot a ja som sa nedokázala na teba prestať dívať. Bolo to presne ako teraz pred chvíľou. Bál si sa. Opäť som v tebe videla ten výraz strachu ako vtedy. Celého som si ťa musela prezrieť. Vieš prečo? Pretože si mi pripomenul môjho priateľa z detstva. Bol mi ako brat a vyzeral podobne ako ty. Preto som si ťa prezerala nič viac. Teraz sa asi chceš spýtať čo sa s ním stalo, nemám pravdu? Popravde zomrel pri jednej nehode. Od vtedy som sa začala zaujímať o okultizmus a snažila som sa ho priviesť späť. Asi preto že som ho v hĺbke srdca milovala. Keď som mala asi 17, použila som Edo Tensie aby som ho priviedla späť. Určite vieš čo som musela pred tým urobiť. Vykopala som jeho ostatky aby som ho mohla privolať. Musela som taktiež aj niekoho obetovať. To bolo asi to najľahšie. Na ulici som zobrala nejakého ožrana ktorého som obetovala. V momente ako sa predo mnou môj priateľ z detstva zjavil, bola som nadšená. Bol úplne zmetený a nechápal čo sa stalo. Ja som sa mu to pokúšala vysvetliť no naštval sa na mňa že som ho privolala. To ma dorazilo, pretože som si niečo uvedomila. Čo mám z toho že je na svete keď ma nenávidí, je medzi nami taký vekový rozdiel a čo je podstatné už na tomto svete nemal byť. Celú tú dobu som pátrala po tom ako ho priviesť, no to bolo sebecké. Myslela som totiž iba na seba a nie na neho. Mala som mať na pamäti že preňho je najlepšie aby zostal v tom čistom svete kde má pokoj a mier. Až keď mi vynadal a povedal ako ma nenávidí som si to konečne uvedomila. Rozplakala som sa a začala som sa ospravedlňovať. Poriadne som ho schmatla a objala. Stále som sa ospravedlňovala. Hneď ako som sa upokojila som použila pečatiacu techniku ktorú som sa naučila aby som ho zapečatila a aby som ho už ja a ani nikto iný nemohli privolať. Tesne pred tým ako bol opäť preč, mi povedal toto. „Ja sa na teba nehnevám, vlastne som rád že som ťa videl takúto. Pretože si naozaj krásna a asi aj silná a ja som ťa ľúbil. Myslím že teraz naozaj môžem odpočívať v pokoji, keď viem že žiješ.“ Tieto slová ma dojali. Aj keď sme mali asi 9 rokov, on ma ľúbil a povedal mi tú vetu tak vyspelo a inteligentne..... Naozaj to bol úžasný človek a aj by ním zostal keby žil. Tým som si istá.“ Akira po svojom prejave pozrela na poličku, na tejto poličke bola fotka nej a jej priateľa z detstva.
Axen nevedel čo má povedať. Začal premýšľať o svojej vlastnej rodine, ktorú stratil.
„Vieš Axen, videla som v tebe jeho, preto som si ťa zobrala pod svoje krídla. Ty si mnou bol asi tiež zaujatý a tak si sa ma spýtal či by si nemohol dojsť aj nabudúce. Začal si za nou chodiť a po čase si mi začal aj vypomáhať v obchode. Ja som ťa na oplátku učila o okultizme a taktiež som ťa nechala prezerať si množstvo zakázaných jutsu o ktorých tu mám knihy a informácie. Postupom času som ťa začala brať ako jeho samotného. No jedného dňa si urobil TO! Bola som tým hrozne sklamaná. Nevedela som čo robiť. Bola som naštvaná, sklamaná, cítila som sa využito. Naozaj ma to ranilo ale nejako som to prekonala. ALE dobre vieš čo som potom spravila. Vyryla som ti na ruku ten symbol, ktorý tak stále zakrývaš rukavicou. To zakázané jutsu ktoré si použil ti síce viac ako zdvojnásobilo zásoby čakry ale pozri sa na to zlé čo to prinieslo. To jutsu sa ti nepodarilo pretože si bol neskúsený a slabý. Spôsobilo ti to tvoju smrť. Postupne umieraš a ty to dobre vieš. Vykašliavaš krv, mávaš závrate a občas si zoslabnutý, taktiež ti niekedy kolísa hladina čakry. Urobil si chybu a ten symbol som ti do ruky vyryla aby ti to každý deň pripomínal. To čo si urobil som ti odpustila, pretože mi tak pripomínaš jeho, no a on mi nakoniec odpustil....“
Axenovi začali stekať drobné slzy po lícach. „Zahodil som tým svoj život. Premýšľam nad tým každý deň a rozmýšľam ako to vrátiť no to už nieje možné. Viem že som sa odsúdil na smrť a že je to len otázka času. No som odhodlaný zostať živý, dokiaľ nesplním to čo plánujem.“
„No a s tou vecou čo plánuješ súvisí oživenie Siedmeho. Mám pravdu?“ doplnila ho Akira.
„Povedala si že všetko vieš čo znamená že...“
„IDIOT!!!“ opäť ho prerušila. „Povedala som ti aj že chcem všetko počuť z tvojich úst. Chcem tie dôvody počuť od teba.“ povzdychla si. „Prečo ma nepočúvaš.“ ťukla sa do čela.
Axen sa poškriabal vzadu na hlave. „No dobre teda. Kedysi dávno som sa zoznámil s..........
O 10 minút
„Chápem.“ prikývla Akira. „Takže takéto sú tvoje dôvody. Ale! Uvedomuješ si ako je to moc sebecké a čo všetko to môže spôsobiť? Toľkú bolesť, skazu, utrpenie, smrti. Toľko smrti a toľko utrpenia ktorým tým spôsobíš je nepredstaviteľné. Naozaj to chceš všetko urobiť len kvôli jednému životu?“
„Áno uvedomujem si to veľmi dobre ale musím to urobiť. Preto chcem poznať to jutsu či rituál na oživenie. Chcem to spraviť a som ochotný poniesť všetky následky. Ja to jednoducho musím spraviť aj keby ma potom mali všetci nenávidieť. Preto potrebujem zosilnieť a chcem aby ste mi v tom pomohli aj vy. Potrebujem aby ste ma pripravili na boj proti nemu a aby som ho dokázal zničiť úplne.“ odpovedal jej rozhodnuto zo zaťatými päsťami. „Ja viem že ej to nesprávne no bojím sa aj o vás. Keď cúvnem oni vás zabijú ak im to neprezradíte.“
„Chceš obetovať celú dedinu kvôli jednej osobe a strachu o mňa? Naozaj sa mi nechce do toho ísť ale chápem že sa o mňa bojíš. No aj tak je to nesprávne. Axen, uvedomuješ si to?! Si si tým naozaj istý?! Uvažuj o tom.“ po týchto slovách sa Akira no veľmi dlhú dobu odmlčala. Axen sedel oproti nej a premýšľal nad jej slovami. Mlčal a len popíjal svoj čaj. Aj keď v miestnosti neboli hodiny, Axen vedel že musela prejsť už aspoň polhodina. Nevedel čo sa Akire odohráva v hlave. Stále sa len dívala na tú fotku so svojím priateľom.
Akira sa konečne vytrhla z premýšľania a obrátila sa smerom na Axena. „Urobím to. Poviem ti ako ho oživiť. No mám dve podmienky.“
„Aké?! Splním čokoľvek?!“ odpovedá jej pohotovo Axen a zdvihne sa zo stoličky.
„Až to skončí a ty dosiahneš svojho cieľa,“ tu spravila pauzu aby zdôraznila jej ďalšie slova. „vzdáš sa svojho života ninju. Čas, ktorý ti zostane stráviš pokojným životom. Už žiadne ďalšie boje, jednoducho nič, už nepoužiješ ani jedno po*rané jutsu. Budeš ako ten najobyčajnejší človek....“
„Prečo mi dávaš práve takú debilnú podmienku?!“ odpovedal pobúrene.
„SKLAPNI!!!! Ja som svoje povedala. Ak nesúhlasíš vypadni.“ ukázala smerom na dvere. „No a za druhé, nepovieš o rituály absolútne nikomu, dokiaľ ti to osobne nepovolím.“
Axen odklonil svoj pohľad a zahryzol si do pery. Prudko vytiahol z batôžteka na opasku kunai, a bodol sa s ním priamo do dlane ľavej ruky. „Prisahám na svoj život, že až dosiahnem svoj cieľ, vzdám sa svojho života ninju a budem žiť ako obyčajný človek. Taktiež súhlasím že o rituáli nikomu nepoviem.“ prehlásil rozhodne. Krv z dlane mu začala kvapkať na podlahu. Akira pristúpila ku Axenovi a vzala si od neho kunai. Rovnako ako on, aj ona si ho bodla do ľavej ruky. Krv z ruky jej začala padať na malú kaluž Axenovej krvi. Akira potom zobrala z poličky kus papiera ktorým krvavú kaluž prikryla. Na papier položila obe ruky. „Tajná technika okultizmu: Krvavá zmluva.“ riekla. Vyzeralo to že sa nič nestalo no keď Akira zodvihla papier zo zeme, nebola na nej žiadna krv. Akira ukázala Axenovi papier na ktorom bola kaluž ich krvi vsiaknutá. Nad krvavou škvrnou bola krvou napísaná podmienka Akiri, a pod škvrnou bola prísaha Axena.
„Čo si to spravila?“ spýtal sa nechápavo Axen.
„To pochopíš až nastane čas.“ odpovedala a vložila mu papier s kunaiom do pravej ruky. „Nechaj si to a hlavne to nestrať. Pamätaj že nikto to nesmie vidieť. Je to len čisto naša záležitosť.“ začala mu liečiť jeho ruku. Potom ako ju doliečila, urobila to isté aj zo svojou.
„Teraz ma pozorne počúvaj, ale pred tým mi polož tú otázku čo si mi chcel položiť pred tým.“ povedala mu zvláštnym spôsobom.
„Ako to že o mne a o tom čo sa deje všetko vieš. O mojich partneroch a kulte, proste o všetkom. Ako to?“ spýtal sa.
„No pretože.......som čarodejnica.“ zasmiala sa.
Táto odpoveď Axena „zložila“ a sklamane sklonil hlavu.
„Chcela som len odľahčiť atmosféru.“ pousmiala sa ale v zápätí sa jej výraz premenil na ten najvážnejší čo Axen u nej kedy videl.
„Teraz ti poviem čo potrebuješ na to oživenie. Nieje to nikde zapísané a nosím to v hlave od vtedy čo mi ho povedala moja učiteľka. Poviem to iba raz tak pozorne počúvaj. Vysvetlím ti ohľadom toho úplne všetko....“
Z obchodu Axen odchádzal asi okolo jednej ráno. Všetko si zapamätal. Už vedel čo musí urobiť a ako to urobiť. Na pamäti však mal slová ktoré mu Akira povedala keď odchádzal:
„Dávaj na seba pozor Axen. Niekto ťa sleduje. Musíš si dávať pozor na to čo hovoríš pred ostatnými.....“
„Naozaj je to čarodejnica.“ pomyslel si s malým úsmevom.
Došiel domov celý vyčerpaný. Do svojej izby vošiel cez okno. Ich "zmluvu" si odložil do šuplíka, aspoň zatiaľ.
Okamžite tvrdo zaspal ešte oblečený.
Katsui
Skutečně by málem zapomněla, že kdysi sama byla dítě. Na tu dobu má vzpomínky, ale je to jakoby měla v hlavně vzpomínky někoho cizího, vzpomínky, které si neprožila.
"Víš moc dobře, že já zbraně nepotřebuji." řekla vyrovnaně a také si na chvíli představila, co si asi na tu slavnost obleče.
Balíček přijala a schovala si jej do vnitřní kapsy pláště.
"Co je v tom balíčku?" zeptala se jen tak mimochodem.
Joben Kazeshini
Pobaveně se zasmál nad Katsuinými komentáři o dětech. "Také jsi byla dítě, pamatuješ? Teď k věci. Pozvánku dostává každý důležitější člověk v Suně. Bude tam spousta lidí. Nikdo si ani nevšimne, že jsi přišla o něco později. Navíc Davien jistě půjde o něco dříve. Přeci jen je to tělesný strážce. Takže si nezapomeň nějaké krásné šaty a trochu se namaluj. Pořád je to velká událost, tak by jsi měla trochu vypadat. Zbraně jsou tušímže zakázané, takže neriskuj a nic takového sebou neber. Dobří shinobi je stejně nepotřebují."
Na chvilku si představil chladnou Katsui ve společenských šatech jak stojí uprostřed toho davu jako prkno. Zábavná představa. rychle se ale vrátil do reality. Na levém opěradle byl malý balíček.
"Tohle tam dáš, až nastane čas." Řekl a balíček jí podal.
Prozatím pro ni neměl žádné jiné úkoly, takže bylo poněkud zbytečné, aby zde marnila svůj drahocený čas.
"Máš nějaké otázky či připomínky, než tě pustím?"
Yon Ki
Totálně ingnoroval všechny city jeho studentky.
"Takže náhrada..." odkašlal si.
"Jeden ze členů 2. divize nahradí Nadaie" řekl a zabušil na dveře. Zachvíli přiběhl poslíček.
"Najdi mi..." naklonil se k němu a pošeptal mu jméno.
"Okamžitě ho pošli sem..." přikázal mu a poslíček zmizel v kouři.
Chvíli na to se posel obejvil u Kemuriho.
"Je čas jít k Yonu-sama" řekl a bez okolků zase zmizel.
Katsui
"Dnes žádnou mimořádnou inteligenci nepředvedl ani jeden z těch zázraků," řekla Katsui klidně a dále ještě pokračovala, "to, že naši akci ohrožuje nějaká malá hloupá holka jen dokazuje fakt, jak je tahle akce nejistá."
Celý jejich osud ležel v rukou malých usmrkanců, horší to snad být ani nemohlo. Katsui se až trochu uklidnila o zmínce akce u Daviena.
"Napadlo mě, že budeš chtít něco takového provést. Ovšem musí to být rychlá akce. Na narozeninách Isamu musím stát v první řadě, už tak mě vedení podezřívá bůhví z čeho, jestli nebudu přítomna moc dlouho, bude kladeno spoustu otázek."
Dnešní večer byl až příliš zvláštní, většinou takto hovorná nebyla, ale nejspíš nastalá situace vyžadovala dostatečný komentář.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, Druhá divize
Zdálo se, že se jí ten nápad líbí a dokonce se to snažila dosti amatérským způsobem vyzkoušet. Ale stejně jako Hirotado ani ona neměla sebemenší ponětí jak to udělat.
"Musíme do Archivu! Určitě musí existovat kniha, ve které je to popsané!"
Začal Lenne popohánět směrem k archivu.
Pracovníci archvivu ale nevěděli přesně, kde je nějaká taková kniha uklizena. Nakonec je odkázali do jedné z části knihovny. Řekli jim. "O takové knize máme záznam, ale ten je přes 70 let starý. Pokud tu ta kniha ještě je, musí to být v této části Archivu."
Hirotado se rozhlýžel po masivních policích plných svitků a knih.
"A sakra, vypadá to, že budeme muset opravdu hledat."
Joben Kazeshini
Zvedl vyrovně prst. "Právě že ne. Žádní malí spratci. Nevěřila bys, jak tahle děcka jsou inteligentní. Tedy...alespoň většina z nich. A jedno jisté děvče nám může pořádně zatopit, pokud ji necháme dělat si co chce! O ni ale bude postaráno. Pro tebe Katsui mám jiný úkol."
Schválně se odmlčel, aby nechal Katsui v napětí ze zvědavosti. Teprve asi po minutě pokračoval.
"Davien bude během Kazekageho narozenin mimo svůj domov. Celou noc. Ty má drahá se dostaneš do jeho domu a podstrčíš tam jistý předmět. Náš Davien je možná vychytralý jako had, ale pořád je to slepý muž a ničeho si nevšimne. A poté...až po Kazekageho narozeninách odjede na dovolenou. Jeho dům bude 100% prohledán, kvůli podezření, které jsme tak trochu pomohli vyvolat. Ty zajistíš, aby již zmiňovaný předmět byl nalezen. A až se Davien vrátí, bude ho čekat uvítací výbor a pak...spadne klec. Na něj, i na celé Zlaté písky! Což nás posune zase o krok dál."
Katsui
Vůbec nereagovala při slovech o víře, spíš zpozorněla, když se zmínil o Davienovi a především o Axenovi. V papírech si všimla toho jména, Axen musí být jeden z žáků Akemi, nechápala však, jak může celý plán ležet na malém děcku, tuhle informaci zrovna ráda neslyšela.
Na chvíli se ještě podívala na obraz, pak však pohled odvrátila a věnovala jej čistě jen Kazeshinimu.
"Jen malí spratci. Proč se ptáš? Jsou snad nějak důležití?" zeptala se klidně Katsui.
Hitoshi Lenne
2. divize, Zlaté písky
Lenne sa mierne zamračila, keď premýšľala o tom, čo povedal Hirotado. "Hej, to mám," pokývala hlavou.
"To by sa dalo využiť," poznamenala, keď si spomenula, ako si od nich Hinote držala odstup. Teraz, keď mala čas o tom premýšľať, prišla by aj na veci, ktoré by ju inak nenapadli a ľutovala, že jej to nenapadlo práve v tej chvíli.
"Hm, jednou rukou?" Zopakovala. Zdvihla svoju voľnú ruku pred seba a zamyslene sa zahľadela na svoje prsty. Len tak z dlhej chvíle skúsila vyčarovať prstami nejaký ten znak, ale nakoniec sa len zamračila.
"Neviem, či to bude fungovať," pokrčila plecami. "Ale skúsiť to môžeme. Hlavne ak to bude stačiť na to, aby nás oslobodila z tohto väzenia..."
Joben Kazeshini
Kazeshini nehnul ani brvou a počkal, až Katsui skončí.
"Víra má drahá, víra. Nepropadej zoufalství a beznaději, měj víru a ujišťuji tě, že dosáhneme cíle, nebo zemřeme při pokusu o jeho naplnění."
Obešel svůj trůn a posadil se. Nohu přehodil přez nohu a hlavu podepřel rukou.
"Jsme blíže než si myslíš. Bohužel vše se nyní točí kolem Vrchního velitele Zlatých a Axena. Není to nic, co by se mi líbilo, ale přiznejme si. Jedině Axen nám může pomoci získat informace o obřadu. A Davien díky nám na sebe upoutal více pozornosti, než by chtěl. Musíme si dát opravdu pozor. Někteří lidé začínají strkat nos tam, kam nemají...Dnes jsi se setkala s Yasu Akemi." Akemino jméno řekl s velkou nechutí. U Sedmého, jak on tu ženu nenáviděl!
"Co její žáci, zaujali tě?"
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Velice ti děkuji. Uklonil se Sayuri než zmizela. Znovu si protočil prsten na ruce a rozhodl se, že do archivu půjde rovnou, neměl tolik času, aby si mohl dovolit otálet, stejně ho máloco byvilo tak, jako tréning. Brzy dorazil ke vchodu do archivu, nejdříve ho posílali pryč, teprve po důkladném prozkoumání prstenu a několika doplňujících otázkách byl Senji vpuštěn dovnitř, odveden k jednomu z regálů a obdarován nepříliž obsáhlým učebním svitkem. Tedy podle váhy nepříliž obsáhlým, když byl ponechán o samotě, zjistil, že je nejen obsáhlý, ale dosti složitý. Tedy jeho druhá část.
První část pojednávala o tom, jak dokázat, aby chakra měnila barvu podle pozadí, nebylo to vůbec složité, a to dokonce ani u velmi barevného a velmi členitého prostředí. Dokázal odhadnout, že to zvládne za pár hodin.
Zato druhá část svitku obsahovala podstatu jutsu. Způsob, jak tuto barevnou změnu udržet i když se bod, ze kterého vás pozorují, začne pohybovat. Například, když půjde někdo okolo vás, nebo bude měnit polohu hlavy. Už samotné pojištění toho, aby člověk s použitím obou očí neodhalil toto jutsu je geniální, druhá část však tuto myšlenku ještě umocnila. Sbalil svitek, rozhodl se, že půjde domů a bude trénovat první část, měl by to do večera zvládnout.
Katsui
Chvíli se na obraz mlčky dívala, aniž by si přestala prohlížet velkolepý portrét, reagovala na jednu část Kazeshiniho proslovu.
Je dosti nadnesené tvrdit, že to tady vede Isamu, nemyslíš? To Mayu je ta v pozadí, která manipuluje jím a tak ovládá celou vesnici." řekla a teprve teď spustila své jantarové oko z obrazu.
"Za celou tu dobu jsme vůbec nepostoupili, stále nevíme, jak Sedmého přivést k životu a nejsme ani blíže. Jsou ti tví svěřenci vůbec nějak užiteční?!" pronesla poněkud hrubším hlasem než chtěla, ani nevěděla, kde se to v ní vzalo, možná se v ní jen vzedmul vztek nad tím, že se skutečně k cíli prozatím neblížili, bylo to spíše jakoby se neustále vzdalovali.
Joben Kazeshini
Na tváři se mu objevil úsměv ďábla. Zatáhl na provaz visící na zdi. Černá opona zakrývající zeď se nyní zvedla vzhůru a odhalila obří obraz Sedmého. Poodstoupil a obraz si prohlížel.
"Něco jsem musel celá ta léta dělat...Ten obraz má jedinou chybu víš? Ten muž na obraze, náš pán, není na tomto světě. Čeká, až mu my, jeho věrní otevřeme bránu zpět, aby mohl naplnit svůj osud.
Bez něj jsme všichni ztraceni. Bez našeho nejsilnějšího Kazekageho nedokážeme porazit naše nepřátele, sjednotit kontinent a vytvořit impérium míru, lásky a pochopení. Ne bez Něj! Ne, dokud bude ve vedení Jeho bratr, který ani není jeho bratrem! Proto tu jsem my, abychom zařídili a vše připravili na Jeho příchod!"
Když skončil, tázavě se na Katsui podíval.
Katsui
Ani nemusela dlouho čekat a Kazeshini se vynořil ze stínu. Jako obvykle bledý jako smrt.
"Jsem ráda, že tě má přítomnost těší." reagovala na Kazeshiniho poznámku. "Jsem tu, protože sis nás zavolal, nechtěla jsem však přijít s ostatními, nechci, aby tví mladí svěřenci věděli, že i já jsem v kultu," řekla tiše. Bylo by skutečně nevhodné a nemilé, aby někdo o jejích aktivitách věděl, především kvůli nynější podezřívavosti vedení, dokonce Davien, věrný pejsek Kazekageho, je středem zájmu a je na něj pořádám hon.
Joben Kazeshini,Zástupce Vůdce kultu
Kazeshini skryt v temnotě přemítal nad dalším krokem, který Kult podnikne a co jeho ovečky budou muset v nejbližší době vykonat.
Jako na zavolanou za ním přišla Katsui.
Vyšel ze stínu na světlo pochodní. Osvětlen ohněm připomínal spíše démona než člověka. A možná to tak bylo...
Pomalu se otočil a procházkovým krokem se vydal ke svému trůnu na konci sálu. Svůj trůn však obešel a zastavil se u zdi za ním.
"Je potěšující vidět svou nejvěrnější ovečku. Že, můj malý trumfe?"
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Akemi mi dala kľúče od kumbalu kde si mám zobrať figurinu a trénovať to na nej. „Tak ja idem.“ Poviem a vydám ku kumbálu v hlavnej hale. Zoberiem si figurínu a umiesnim ju na stojan. „Tak ide sa na to.“ Poviem si pre seba a vytasím jeden scimitar. Cúvnem od figurini asi na desať metrov zhlboka sa nadýchnem a rozbehnem sa oproti figuríne. Pár metrov pre ňou vyskočím spravím premet. Už idem natoahnuť ruku že ju seknem ale skočil som príliž neskoro a ruku som natiahol asi dva metre za ňou. Dopadnem na zem „Sakra odskok treba spraviť presne. Dva tri pokusi a pôde to“ hovorím si pre seba. A pripravím sa znova pred figurínu keď Akemi-sensej a ostatní došli do hlavnej hali pridal som sa k ným.
Akemi začala niečo o Davieno. O rozdelení na dva tými *Joben mal pravdu* pomyslel som si a počuvam ďalej. Po Akemininom preslove sa ozvalo pár otázok ja som iba počúval. Nakoniec nás rozpustila.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Iryzo Yoris - Čierne piesky
Príprava a odchod na individualnu misiu
Sedím a odpočívam na strechce domu a pozerám smerom na záhradu. „Ako tráviť volní čas keď nie tréningom?“ položím si rečnickú otazku. Keď tu pre do mnou sa zjaví posol predá mi zvitok. Ja si ho prečítam a vzdychnem si. „No teda dobre poďme sa pripraviť “ poviem si sám sebe a vodem dnu vytiahnem velký batoh kde si vezmem všetko potrebné od jedla, kresadiel,deky až po veci ktoré využijem v boji. Batoh si dám na chrbát. Ku pasu si pripnem dva scimitare. Do kapsičky si hodím pár kunayov, vybušních lístkov a dymovnice. Napokon na seba hodím čierný plášt. V ruke mám ešte čiernu kuklu. Zajdem za rodičmi „Pár dni tu nebudem mám misiu.“ Oznámim im a dám si na seba kuklu a vydem z domu smerom k bráne.
Pred bránov sa zastavím a zhlboka sa nadýchnem. „Tak a ide sa na vec“ šepnem si pod kuklou a vyrazím smerom ku zemi čaju
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Sayuri Sugito
Vyslechla si krátký proslov Akemi. Nebyla ráda, že Akemi ještě nerozdělila týmy, takhle opět neví na čem je a to není nejlepší pozice.
Když se otáčela, že už půjde domů, tak na ni promluvil Senji. Nevěděl, kde Richi bydlí a popravdě to nevěděla ani ona, proč taky, když se nesnášeli a byli jako oheň a voda, přesto však teď nastala situace, kdy Richi i Sayuri museli zapomenout na své odlišnosti a začít si věřit. Pro Sayuri to byl až nadlidský výkon.
"Vím kde bydlí, dneska budu mít cestu kolem jeho domu, tak mu vzkaz předám za tebe, nemusíš se bát." řekla Senjimu a odešla z tréninku jakoby nic. Měla toho dnes ještě moc, potřebovala nakoupit pár věcí ve městě, a aby toho nebylo málo ještě musela skočit pro nějaké svitky do knihovny.
Všechny nákupy a pochůzky jí zabraly celý zbytek dne, ve skutečnosti už byla pozdní noc. V posledním krámku, kde si nakoupila už jen jídlo, protože její lednička byla naprosto prázdná, si všimla hodin. Bylo už 22:30.
"Jdu mírně pozdě, chtěla jsem být doma tedy dřív." pomyslela si naštvaně. Rychle se rozběhla do sídla Sugito, které bylo na opačném konci Suny. Musela si pospíšit, nevěděla, kdy Richi dorazí, mohl dorazit klidně dřív, ale také mohl dorazit později, což by se nyní více než hodilo. Cesta Sayuri trvala věčnost. Do sídla přišla přesně 22:55. Byla celkem zadýchaná. Jako obvykle u vstupu byli stráže a i uvnitř stáli různě rozestavění členové Sugito, kteří si ji měřili strohými pohledy. Pohled jim oplatila a vyšla směrem ke svému domu, který patřil jejímu nevlastnímu otci. Všechny věci naskládala na stůl a vyběhla schody do svého pokoje. Chtěla se podívat z okna, jestli náhodou Richiho někde neuvidí. Bylo přesně 23:00, ale neviděla ho nikde. Chtěla vyjít Richimu naproti a odlákat nějak pozornost stráží, náhle si však všimla, že malý šuplík u jejího stolu není úplně zavřený.
"Někdo tu byl." problesklo jí hlavou a okamžitě ke stolu přistoupila a šuplík otevřela. Byl v něm vzkaz od informátora.
V tu chvíli se Sayuri ulevilo, ale úlevu okamžitě vystřídaly obavy. Pravdou je, že když uviděla mírně pootevřený šuplík, okamžitě si myslela, že vůdci klanu nechali Sayurin dům prohledat, ostatně už jednou se to stalo, nebyla pravý Sugito, její otec ji pouze adoptoval, navíc odmalička projevovala nejen velký talent, ale také jistou zvídavost a zájem o Sasoriho, nukenina Suny a nejlepšího loutkáře všech dob. Od té doby, co její otec byla pod dohledem, jelikož se vůdci klanu obávají o její loajalitu. Naštěstí se však jednalo o pouhý vzkaz, což bylo dobré, ale bohužel sejít se s ním měla dnes v noci a za chvíli má dorazit Richi. "No tak Sayuri, jak to teď uděláš?" pomyslela si a papírek znovu a znovu přejížděla očima. Dostala se do velmi nepříjemné situace a musela se z ní rychle dostat.
Katsui
Celý trénink byl jen jedno velké divadlo, které ale Katsui vůbec nebavilo, poté co odešel její budoucí svěřenec, již nemělo cenu se na tréninku zdržovat, a proto budovu beze slova opustila. Přece jen měla na práci i jiné věci. Celý den proseděla v jedné putice nad horkým saké, čekala až padne tma.
Jakmile se setmělo, vydala se až na samotný okraj vesnice. Byl tam tajný vstup do vesnických katakomb. Vědělo o něm jen pár lidí. Se svými schopnostmi si byla jistá, že ji nikdo nesleduje, a proto tiše vstoupila do chodeb, aniž by se rozhlížela po okolí. Cesta byla spletitá, ale ona přesně znala cestu. Po pár minutách procházky bludištěm se dostala do místa, kde se chodba najednou rozšířila, byla to obrovská místnost, kde na stěnách v pravidelných rozestupech plály pochodně. Stoupla si přesně doprostřed oné místnosti a čekala, věděla, že Kazeshini už dávno ví, že má návštěvu.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Mám najít Richiho? a kde asi když ani neznám jeho adresu? Mírně se ušklíbl, nikoli však směrem k Akemi, nasadil si její prsten, byl mu větší, což ho sice překvapilo, ale sevřel ruku v pěst a byl odhodlán se ho nevzdat. Když je sensei propustila, rychle se přitočil k Sayuri a zeptal se. Zdravím, omlouvám se, že obtěžuji, ale nevíš kde bydlí Richi? Doneslo se ke mně, že jste spolu kdysi tvořili tým. Po pravdě nevím, kde bych ho jinak hledal. Doufal, že mu Sayuri pomůže, i když kdyby to tak nebylo, vždy se mohl poptat ve vesnici, někdo ho jistě znal, ale byla by to práce navíc, zabrala by čas, a musel by jí dělat v přeměně, aby nenastala nějaká pochybnost. Samosebou by mohl najít informace i jinde, ale k tomu se necítil oprávněn....
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"Složení týmů a podobně si zatím nechám na později. Do Kazekageho narozenin budete informováni. Ještě pár věcí...tady Katsui, bude mít na starosti nově vznikou část Černých. Senji, protože jsem toho hňupa(Richiho) musela vyhodit, tak jej ještě dnes najdeš a oznámíš mu, že od Kazekageho narozenin bude spadat pod Katsuino velení a nikoliv moje."
Pak si stáhla prstýnek z prstu a hodila ho zaúkolovanému Senjimu.
"Tohle ukaž Archivářovi a on tě pustí dovnitř Černého archivu, kde najdeš svoji techniku. Tímto ukončuji trénink. Jděte si po svých."
S těmito slovy se všichni zvedli a opustili tělocvičnu. Akemi mířila domů, měla nad čím přemýšlet...
Sayuri Sugito
Akemi je svolala a řekla jim dost věcí, většina se Sayuri vůbec nelíbila.
"Takže vedení jde po Davienovi a od nás se nyní očekává, že my budeme ti, kdo budou očima a ušima." pomyslela si Sayuri.
Davienovi věřila, bylo jí proti srsti něco podnikat zrovna proti němu, ale pokud má něco ovlivnit, musí se zapojit do jednoho z těchto dvou týmů. Už padla dokonce otázka na složení týmů, ji však zajímalo především jejich vedení.
"Velitel bývá většinou největší problém." pomyslela si.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Byl propuštěn, ale ihned poté opět svolán k nějaké poradě, nebo jen k oznámení. Když si Senji vyslech, o co jde, nebyl příliž překvapený; skutečně bylo pravdou, že mnoho věcí tomu naznačovali. Spíše ho zarazilo, že mají Daviena sledovat a ještě mu prohledávat dům. Druhý úkol by, pokud bude mimo vesnici, neměl být příliž složitý, ale ten první? Davien nepatří mezi nováčky a není to ani slaboch, to vědí všichni. Pokud by pronásledovatele odhalil, hrozilo by jim zcela určitě velmi vážné nebezpečí, možná dokonce smrtelné, pokud by to bylo mimo vesnici a daleko od civilizace, která by s tím mohla něco dělat. Samosebou to k životu ninjů patřilo, ale přesto něco takového nebylo vůbec obvyklé. Akemi vyrušil Axen poněkud obligátní otázkou se záhadným pousmátím, asi se těšil na misi, kterou by jistě Akemi brzy zodpověděla sama. Ale upřímně, i Senjiho odpověď více než jen zajímala.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axena vyrušil z meditácie až Akemin hlas. Zvolala všetkých do hlavnej haly kde im povedala aby sa usadili. Keď všetci sedeli, Akemi spustila podozrenia týkajúce sa Daviena a jeho údajných zločinoch.
"Hmmm, no hej Davien bude mať nejaké zásoby a informácie týkajúce sa zakázaných techník. Tie mam aj ja len z rozdielmi že jemu na to prišli a mne nie. Pravdou je aj to že ja k nim mám obmedzený prístup." pomyslel si a trochu sa pousmial.
Akemi potom začala rozprávať o tom že v čase Davienovej dovolenky sa budú musieť rozdeliť na dve skupiny.
"Takže jedna budu špehovať Daviena a tá druhá si pravdepodobne prezrie jeho dom spolu s vami však?" spýtal sa priamo Akemi. "Viete už ako nás rozdelíte?" dodal ďalšiu otázku.
Yasu Akemi
Vrchní velitel Černých
"Jasně,jasně. Vím, že se učíš rychle. Průměrné lidi nebereme."
Trénink byl u konce. Teď přišla na řadu to horší část. Část horší pro ni samotnou, než pro její podřízené. Byl čas říci jim pravdu.
"Tak jo. Všichni běžte do hlavní haly, musím vám něco říci."
Všichni se přesunuli a Akemi je vyzvala ať se posadí.
Dala ruce za záda a začala. "Někteří z vás si to nejspíše už uvědomili...Vrchní velitel Zlatých písků, Davien, je podezřelý z vlastizrady a z nemorálních aktivit týkajících se zakázaných technik. A na nás bude zjistit pravdu..."
Nastala dlouhá odmlka, než se Akemi donutila pokračovat. Říkalo se jí to velmi těžce.
"Blíží se Kazekageho narozeniny. Po této události si bere Davien dovolenou. Ví se jen, že opustí vesnici. Nicméně stále není jasné, co má v plánu. Proto musíme vytvořit dva týmy. Jeden bude sledovat každý Davienův krok během jeho dovolené a druhý tým prohledá jeho dům, zatímco bude pryč. Upozorňuji, že je to pouze bezpečnostní opatření. Vrchní velitel je nevinen, pokud se neprokáže opak."
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Samosebou, že skrýt se ve stínu umím, i když i v této technice se musím zlepšovat. Ale jsou místa, kde stíny nejsou, například dobře osvětlené místnosti. Když někdy dostanu úkol zjistit informace, může se taková technika více než hodit. A také nesmím zapomínat na poušť, tam také není mnoho stínů k nalezení. Velice vám děkuji za ochotu, sensei-sama, a také za důvěru, do archivu se dostane málo lidí. Byl spokojený, i když techniky které měl v plánu, bude muset vytvořit jinak. Většina technik stejně byla podobná jiným technikám, jen se použil jiný element, doufal, že mu buď brzy někdo poradí, nebo narazí na takovou techniku, kterou by postupnou prací mohl přetvořit. Samosebou na technice začnu pracovat, myslím, že v ovládání chakry zas takový problém nebude.... už od mala jsem, jak asi víte, dokázal s chakrou různé věci, navíc si vždy pamatuji, jaké množství chakry jsem použil s jakým výsledkem, což urychluje učení se technikám, které přesné množství chakry vyžadují.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Ten kluk ji přivedl v úžas. Chtěl po ní něco, co bylo nad její síly. O Suitonu něvěděla snad vůbec nic. Na genjutsu byla zase levá. Ale skrývání, to už bylo jiné kafe.
"Jednu techniku už ovládáš. Burendo no kage - Stínové splynutí, což umíme my všichni. Kdybys to neuměl, tak tu nejsi. Bohužel jsme při této technice limitováni stíny. Na druhou stranu můžeme uniknout senzibilům. Znám ale jednu techniku, která ti dovolí skrýt se všude. Jmenuje se Meisaigakure no Jutsu. Prý byla vytvořena ve Skryté Kamenné, ta už ale neexistuje a většinu jejich tajemství si ostatní vesnice rozdělily mezi sebe. Nicméně to není technika, kterou zvládneš za den. Tuto techniku neovládám, takže ani neznám pečetě, ale znám princip. Musíš své tělo obalit chakrou a ta se zbarví podle tvého okolí. Budeš něco jako chameleon pokud to zvládneš. Když se nehýbeš, tak to není prý až takový problém, mnohem složitější je udržovat chakru kolem sebe a barvy za pohybu. Svitek této techniky najdeš v našem Černém archivu. Dám ti povolení pro vstup."