DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Daisuke Sugito
Cvičiště
Gashi je vyzval, aby mu předvedli, co se naučili.
Copak neviděl mojí ohnivou kouli? Zašklebil se trošku Daisuke, ale nechal to být a znovu se soustředil.
Koncentroval co nejvíce ohnivé chakry do dlaní a provedl pár pečetí.
Dal dlaně od sebe a chakra se mu z nich vyhrnula ven a začala se soustředit mezi nimi, ve formě koule.
Pak se proměnila v oheň a Daisukemu se mezi dlaněmi vznášela ohnivá koule velká asi jako fotbalový míč.
Daisuke k ní pomalu přiblížil ruce, koule se rozpůlila na dvě menší a ty Daisuke sevřel v dlaních, jako by držel tenisáky.
Tak, tím se mu ukázal, že jsem v sobě probudil svojí podstatu a že se mi podařilo vyvinout si proti svému ohni ochranu. Pomyslel si Daisuke a rozhlédl se kolem. Pak se zastavil pohledem na hromádce zbylých špalků, které zde Gashi zanechal pro jeho a Chikin trénink podstaty.
To postačí. Pousmál se, napřáhl se a vrhl obě malé ohnivé koule proti polenům.
Jakmile koule zasáhly svůj cíl, dřevo vzplálo.
Daisuke se spokojeně usmál a zadíval se na Gashiho, co on na to.
Pak se rozpomněl, že se na ně jejich sensei pořád zlobí a tak trochu nervózně trhl hlavou a zadíval se do země.
Gashi Ikishi
Gashi si vyslechl jeho studenty, věřil jim, ale chtěl vědět jak dobře to zvládli. Ještě chvíli si je přeměřoval a pak se pousmál "dobrá tak mi ukažte co jste se tedy naučili a snad vám bude dobrou motivací to, že se naučíte jutsu s vaší podstatou" řekl Gashi a čekal co mu předvedou.
Sayuri Sugito
"Dobrá, tak zase příště," řekla a zvedla se k odchodu. Když však byla ve dveřích informátor na ni promluvil a řekl něco, co bylo buď zajímavé, a nebo znepokojující.
Sayuri nedávno Daviena sledovala až na hřbitov a našla tam hrob jeho ženy, ale teď Sayuri přesně nevěděla, jak si má informátorova slova vyložit.
"Sledují mě snad jeho lidé, a nebo je tam něco, co jsem minule přehlédla?" pomyslela si, její znepokojení však nedala znát místo toho se zeptala.
"Tahle informace je jako slevový balíček k mému nákupu, a nebo je to zcela zdarma?" neodpustila si otázku. Ani nečekala na odpověď, pouze se usmála, rozloučila a odešla.
Domů se dostala pozdě v noci, vůbec se na kyselé tváře strážných nedívala, byla hrozně unavená, jelikož se do postele dostala až nad ránem. Byla to dlouhá noc. Ani se neobtěžovala s vysvlékáním, do postele padla v šatech a usnula okamžitě.
Sayurin Informátor
"Nikoliv. Tedy, alespoň ne dnes. Budeme pracovat jak jen to jde."
Oba šálky čaje byly prázdné. Oba je tedy sebral a odnesl do kuchyňky. Poté se vrátil.
"Na vašeho kolegu jsme nasadili člověka na sledování, jak jste chtěla. Příště, až vás opět vyzveme k setkání budeme vědět více."
Tím ji v podstatě vyzval k odchodu. Jednání s klientem skončilo. Když byla Sayuri ve dveřích, ještě poznamenal. "Možné odpovědi ohledně Daviena bych hledal na hřbitově..."
Sám nevěděl, proč to řekl. Bylo to jen malé vodítko, které jí možná ani nepomůže, nebo si uvědomí ony souvislosti. Pokud nějaké existují.
Sayuri Sugito
"Pokud Davien tedy nemá nic s mým případem společného, není pro mě důležitý," řekla klidně. Pokud by to bylo nutné, mohla by si informace v budoucnu najít o něm i sama, tedy snad, teď skutečně nebyl tolik žhavým tématem.
"Máte pro mě dnes ještě něco?"
Už nečekala žádné důležité a zásadní informace, připadalo jí, že to co chtěl říci, to už udělal, i když se mohla mýlit.
"Bastard jeden, ten ze mě potom stáhne kůži," pomyslela si, věděla přesně na co myslí, jistě si nejednou představoval, co to Sayuri bude stát. Od začátku věděla, že služby této organizace nejsou levné, důkazem byla i minulá cena, kterou platila Akemi za informace pouze o poloze dotyčného. Sayuri toho chtěla mnohem víc, ale na následky byla připravena, jen ty informace musí dostat.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
"Ty svý bl*ý kecy si laskavě nech! Chtěla jsem ti říct,že od Kazekageho narozenin jsi pod velením Katsui, nic víc. To už ale stejně víš. Dávej si pozor na to, co před ní říkáš. Až příliš dobře vychází s Kazekagem. Mohlo by dojít k úniku informací."
Opřela se o stěnu budovy a založila ruce na prsou.
"Ani nejsem překvapená, že máš ještě odvahu lézt mi na oči, když mě v jednom kuse se*eš. Co chceš?"
Richi Tyoshi
Seděl tam a koukal na měsíc.Pochvíli se Akemi tam oběvila.Richi na ní zaměřil svuj pohled.Ta mu však hnedka vynadala.
Richi se tvařil jako vzdy.Taky prakticky mu to bylo jedno chtěl něco vědět.
,,No to je hezký ale Yona jsme nezbudil takže to je bez starostí"řekl klidným hlasem a svím normalním pohledem.
,,No při treninku jste řekla,že mi neco chcete říct.Tak by mě zajmalo co to bylo"dodal a čekal co mu řekne nechtěl jí říct zatím co ví on něž bude mít své informace kopletní
Sayurin Informátor
"Nevím o ničem, co by Vrchního velitele nějak spojovalo s vaším případem. Tedy až na samotnou známost s rádcem Šestého. Máme o něm spoustu informací, ale převážně z jeho minulosti. Nejsem si jist, zda by vám to k něčemu bylo."
Chtěla vědět více a více. A jejich služby rozhodně nebyly levné.
Ještě pár takovýchto návštěv, a bude muset zaplatit nejvyšší cenu.
Slečna Sayuri neměla ani ň, co se financí týkalo, což nebylo dobré pro obchod, ale on si byl jist, že na tom stejně vydělají až se jim dostane oné protislužby.
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Zas ten blb! Ona se toho kluka prostě nezbaví. I kdyby mu na páteři udělala uzel, stejně by byl schopen jí pořád otravovat. Dokonce i v takovýchto hodinách.
Vylezla ze dveří domu a zasyčela naštvaně: "Co sakra chceš v tuhle hodinu?! Máš štěstí, že jsi nevzbudil Yona, ten by tě dokopal na druhou stranu vesnice! A kdyby jste u toho vzbudili mě, tak bych ti dala ránu z milosti!"
Richi Tyoshi
Stal pod oknem a hazel kamínky do okna aby si ho Akemi všimla.
Po chvíli však konečně vylezla do okna a však jen zatahla žaluzie.
Pak Richi cítil pomocí chakry,že někam běžela ale zas přibehla.
Začala svítit baterkou,Richi se problesknul.
Nohama byl pripevnený ke zdi přímo pod oknem.Když na něj zasvítio světlo ukazal prstem na střechu a probliknul tam.
Tam se posadil a čekal až Akemi příjde
Sayuri Sugito
Trochu se uklidnila a věcně odpověděla: "Trpělivost není jedna z mých vlastností, jak jste možná již zaregistroval. A jak jsem říkala, pokud se vyrovnáme službami, tak cena není problém, udělám cokoli, ty informace jsou pro mě velice důležité!"
Pravdou bylo, že na to měl pouhý den a chtěla po něm toho mnoho, měla by být potěšena, že na jejímu problému se pracuje, ale bohužel to Sayuri nestačilo, nyní opravdu nebyla v situaci, kdy děkujete alespoň za snahu.
"Davien nebyl předmětem naší dohody a to je právě to, co mě znepokojuje! Děje se kolem něj spousta divných věcí a vy najednou, aniž bych o něm chtěla nějaké informace, tak se do vašeho výkladu stejně zapletl, což je až moc divné, ve vesnici žije spousta a spousta lidí a já z vašich úst slyším zrovna jméno Davien. Nečekejte, že mě to nechá úplně chladnou. Jen jsem chtěla vědět, jestli jste při svém průzkumu na něj ještě náhodou někde nenarazil ve spojitosti s mým případem," objasnila Sayuri a znovu se napila trochy čaje, musela uznat, že to byl velice chytrý nápad podávat ten čaj, jelikož klienti nejspíš aspoň nějaké uklidnění mít musí.
Sayurin informátor
"Ano, je to pravděpodobné."Odpověděl klidně. Sayuri ho pak ihned zasypala otázkami.
"Pochopte slečno, tohle vše jsme zjistili během jednoho dne. Navíc, pokud bych nasadil více agentů. Stálo by vás to opravdu draho." Nastala chvíle ticha, kterou přerušil opět on.
"Zdá se mi, že se o Vrchního velitele dosti zajímáte, nejsem si ale jist, zda Velitel byl zahrnut v naší menší dohodě..."
Yasu Akemi
Velitelka Černých
Opět ji trápily noční můry a proto raději už zůstala vzhůru.
Skončila tedy dole v suterénu, kde obvykle jako téměř každou noc trestala boxovací pytel.
Vy svých zuřivých úderech zaslechla i něco jiného. Na chvíli přestala a zaposlouchala se. Přicházelo to ze shora.
Vyběhla tedy shody a přikrčila se u okna. V domě byla tma, takže následující manévr by nemohl být spatřen. Akemi měla na okně zatáhlé žaluzie. Strčila ukazováček mezi ně a udělala tak mezeru, kterou se podívala do tmy. Byla tam nějaká postava a cosi házela na okno. Nejspíše kamínky. Vypadalo to jako nějaké upozornění. Skrčená přeběhla k ledničce a sundala z ní baterku. Následně se vrátila zpěk k oknu. Žaluzie mírně povytáhla a zablikala na osobu baterkou. Napjatá čekala na jakoukoliv reakci.
Kira Sugito
Její tvář zůstávala stále zamračená, Yon už jí doslova a dopísmene s*al. Takhle se nikdy nechoval, tak bezcitně a s naprostým nezájem. Už to nebyl sensei, kterého znala. Možná, že tohle je jeho pravé já, třeba se v něm spletla. Škoda.
„Nesnáším vás,“ sykla potichu, pak prudce otočila hlavu k tomu klukovi. Klukovi, co měl nahradit Nadaie. Ale jak by mohl, nemá ani špetku, ani kousíček z toho, co Nadai měl. Proti němu byl nula, ne-li nějaké záporné číslo.
„A ty!“ Její zamračený výraz nabral na síle. „Jo, jsem Kira a jsem tvoje týmová… Ne, my nejsme tým! A nikdy nebudem!“ Zařvala a z očí jí začaly téct slzy. Ze všeho, co se tu dělo, se jí zvedal žaludek. Jako by se celý svět obrátil.
S nějakým svitkem v ruce vyběhla ven a mířila domu, nakonec ale změnila trasu a doběhla k jedné menší hospůdce. Užuž tam chtěla vlézt, ale nechtěla skončit jako jeden z jejích bratrů, a proto se nakonec vydala na jedno prázdné místečko v Suně. Sedla si a přitáhla kolena k tělu. Chvíli jen posmutněle hleděla do dálky, pak se ale dala do pláče.
Nadai. Jméno, které jí pořád znělo v hlavě, jméno, které v ní vyvolávalo tolik vzpomínek a přitom ho znala jen chvíli. Chyběl jí. Ale už jí ho nikdo nevrátí. A to jí trápilo nejvíce, už ho nikdy neuvidí. Nikdy.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Sayuri Sugito
Takže se nikdy nepotvrdilo, že by Kazeshini byl po smrti. "Je možné, aby byl tento muž stále naživu a vedl Kult?" pomyslela si Sayuri.
"Při vašem pátrání, objevil se třeba jen náznak něčeho, co by ukazovalo, že je ten Kazeshini stále naživu? Co sledování Iryza, přineslo něco? Pochopte mě, jsem celkem netrpělivá, ale nyní se objevují čím dál větší problémy, navíc jste zmínil i Daviena při svém průzkumu, máte informace o všem, určitě víte, co se děje kolem Daviena," skutečnost byla taková, že měla nyní problémy na všech frontách a ona nutně potřebovala nějaké informace.
Richi Tyoshi
Richi stal a poslouchal Davienova slova.
,,Kruci tak kdo by mě to naučil"řekl si a pomalu se odvratil pryč od domu.
Měl jestě jednu osobu s kterou si musel popovídat a tak mířil přímo k ní.
Po několika minutách probýhaní ulicemi se obevil před domem Akemi.
Začal se soutředit a skontroloval jestli Akemi je v domě.Našel si pomocí její chakry kde přímo je.
Ohnul se a sebral do dlaně pár malích kamínků.Vzal jeden do druhé ruky a hodil ho do okna a čekal na to jestli to Akemi slyšela.
Byl oblíknut uplně jinak tak ho nemusela na první pohled poznat.Mel černý dlouhý plášt a na sobě neměl ani ninja čelenku ani svou vestu kterou nosíval a místo ní mel svazanou hrut obvazy které měl také na rukou.
Kemuri Banghaku
Bez jakékoli emoce ve tváři si vyslechl Yona. Hm, nahradit jednoho z první divize. Pche. No, jestli se podle nich k tomu hodil, proč ne..
Lehoulince se pousmál. ,,Dobrá.'' odpověděl stroze. Tón, s jakým s ním jeho nový sensei mluvil, mu nijak nevadil.. Začínal si zvykat.
Teďka přesunul pohled na tu holku, kterou jímala hysterie. Trochu se zamračil, ale jen trochu. Zíral na ni skoro až provokativně (jak někdy zírá Sasuke xD), roce měl založené na hrudi. ,,Nó, takže s tebou mám jako být v týmu, hm?'' zašeptal, neboť Yon nevypadal, že má chuť poslouchat jejich kecy. Jen se potřeboval ujistit..
,,Je to všechno, co jste mi chtěl, sensei?''
Yon Ki - Klon v labinách
Konečně dorazil onen chlapec, který měl nahradit Nadaie.
"Nevím jak si silný, co jste s Hinote udělali, ale prostě nám jeden exnul, nezvládnul to tu takže ho nahradíš, jednoduché primitivní prostě snadné, nesnaž se mě přemlouvat nebo ti rozbiju blatník a to je asi tak vše, co ti chci říct" odbyl ho absolutně nevhodným způsobem, tak se nikdy nechoval, ale ztráta Nadaie ho štvala, byl to excelentní bojovník v jeho řadách, ale už tu prostě nebyl.
"Budeš furt řvát nebo hodláš něco dělat? Měla by ses snažit, už tu není Nadai aby ti pokaždé zachránil p***l a všechno za tebe udělal, máš práci ne? Tak se jí věnuj" sykl na už tak vystresovanou dívku, což ho ale vůbec nezajímalo. Otočil se na židličce a začal pracovat na svém výzkumu.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Mírně zavrtěl hlavou. "A co tě vede k tomu, že něco takového umím? Já přeci nepatřím do žádné výzvědné jednotky. Jsem Kazekageho stráž. To ty tu patříš do výzvědné jednotky, nikoliv já."
Navíc se ani nevyjádřil o jakou techniku vůbec jde, takže mu stejně nemohl nijak pomoci.
"Mýlíš se vě mě Richi. Já nejsem senzibil jako jsi třeba ty. U mě je to jiné...Přeji ti dobrou noc." S těmito slovy zavřel pomalu dveře a šel se věnovat druhé kapitole svého spánku.
Richi Tyoshi
,,No omlouvám se,ale dřív jste tu nebyl tak jsem to chtěl zkusit ted ale netušil jsme že budete spát"řekl na jeho vetu
,,No blbbě jsme se vyjadřil spíše jí často používají shinobi na ziskaní informací.Rád bych se naučil jutsu který používají výzvedný jednotky.Dosti by se mi hodilo k mé praci a proto bych se to rád naučil"dodal ke své řeči a zas se utišil
Sayurin informátor
"Šokující že? Pan Shinozuka už je samozřejmě po smrti, ale Joben Kazeshini...ten je opravdu záhadný. Nikdo nemůže potvrdit, zda za šílenství Sedmého může on, nebo to způsobilo něco jiného.
Každopádně on seskupil ty nejvěrnější příznivce a tak vznikl Kult Sedmého. Jak to celé dopadlo to víte, ale...přestože byl Sedmý zabit a Kazeshini poražen, jeho tělo se nikdy nenašlo. Je tu tedy určitá šance, že je pořád naživu.
Yasu-san by mohla vyprávět. Právě při čelním útoku na palác se střetla s jednotkami vedenými právě oním Kazeshinim, na jehož fotografii se teď díváte."
Sayuri Sugito
Teprve teď to začalo být zajímavé. Oba to byli cizáci kdoví odkud a oba se dostali na vysoké pozice, kam se jen tak někdo nedostane. "Počkat má něco ten Shinji společného s problémy, které má nyní Davien? Je to důvod, proč všichni pořádají hon na Daviena?" tohle bylo více než zajímavé, ale poněkud znervózněla, když se do podávaných informací zapletl i Davien. "Copak je všechno pravda? Zradil Davien vesnici?" tyhle otázky Sayuri vířily v hlavě.
Sayurin informátor
"Tak to vážně nevím. Nějaká spojitost tam může a i nemusí být. To jsme nezjistili ani my. Rodokmen jako takový moc informací nepřinese, ale druhý dokument už ano..."
Sáhl po dalším papíru na stole. Byl to menší seznam lidí a k nim přiřazeny fotografie.
"Šestý a Sedmý měli velmi zajímavé společníky, nebo spíše rádce.
Poradce Šestého, Shinji Shinozuka, to je tento starý pán, byl mentorem nynějšího velitele Zlatých písků.
Okolo Sedmého se zase neustále pohyboval Joben Kazeshini, to je tento nepříliš pohledný muž.
Víte, co mají oba společného? Samozřejmě kromě svého vlivu na hlavy této vesnice? Oba přišli v podstatě odnikud. Prostě si jen tak přišli kdoví odkud. Což mi přijde dosti...záhadné."
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Davien zívnul. "A to mě otravuješ jen kvůli nějaké technice? Pozdě v noci bylo i před dvěma hodinami!"
Na chvilku se zarazil a srovnával si myšlenky. "Tvrdíš, že jak senzibil bych měl umět nějakou techniku, nejsem si jist, co tím myslíš."
Vůbec netušil, co ten chlapec myslí. Techniky přeci nemají se senzibilitou co dělat.
Richi Tyoshi
Stal a čekal jestli tentrokrát nekdo zareguje.Po chvíli ucítil Davienovu chakru a také po chvíli se otevřeli dveře.
Vypadal jako že ho Richi zbudil a také se jeho myslení potvrdilo.
Richi dal dlaně k sobě a uklonil se.
,,Mockrát se omlouvám Davien-sama byl jsme tu asi pred hodinou až dvouma a nebyl jste doma.Mam volno od treninku tak jsme vás chtěl požádat jestli by jste mě nenaučil jutsu.Teda myslím že jako sensibil by ste je mohl umět"řekl a koukal na Daviena.
,,No ale koukam že jsme přišel nevhod tak se zastavím asi jindy"řekl sklamaným hlasem.
Sayuri Sugito
Pozorně poslouchala slova informátora a zároveň sledovala rodokmen. Když informátor domluvil, na chvíli se odmlčela, pak rodokmen položila na stůl, napila se trošky čaje a promluvila.
"Jediná informace, kterou jsem nevěděla je to, že otec Sedmého za záhadných okolností odešel z vesnice, což nejspíš moc užitečné není. Sedmý a Osmý jsou nevlastní bratři, to se ví, dokonce i to, že Šestý zemřel za záhadných okolností, přece jen to není překvapivé, byl to náš Kage až dodnes se o tom mluví, mluví se ale z povětšiny o nějaké nehodě, zaslechla jsem i infark. Někdo přemýšlí i o vraždě, ale kdyby ano, nikdy nebyl viník dopaden. Má snad smrt Šestého něco společného se jeho nevlastním synem?"
Sayurin informátor
"Dobrá. Tak tedy...zde vidíte manželku Šestého, u ní to celé začíná. Z prvního manželství má Michia, budoucího Sedmého a z toho druhého (Se Šestým) má Isamu, Osmého. Z toho vyplývá, že naši slavní bratři jsou vlastně nevlastní bratři.
To se tak nějak celkem ví. O čem se ale neví jsou osudy jejich otců. Otec Michia vesnici opustil, podle záznamů však nikoliv jako nukenin. No a Šestý je kapitola sama o sobě. Ten byl nalezen ve svých komnatách mrtev. Nikdy se neobjasnilo, jak vlastně zemřel a jestli tomu někdo napomohl a pokud ano, tak proč.
Následně se strhly boje o titul Kazekageho a Michio z toho vzešel jako vítěz na úkor svého mladšího bratra. Toto jsou historická fakta, co se dělo potom už víte..."
Zaslechl pískat konvici a připravil dva šálky zeleného čaje. Poté došel do kuchyňky a vrátil se i s konvicí. Oba šálky zalil a konvici postavil na stůl.
Zatím mlčel, protože to bylo velké množství informací a jeho klientka mohla mít nějaké dotazy.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Ze spánku ho vyrušilo klepání na dveře. Kdyby měl horší sluch, mohl by dále spát jako obyčejný člověk. Pomalu vstal z postele a přehodil přez sebe deku. Dal si opravdu na čas, než ke dveřím došel. Už v chodbě poznal, kdo je za dveřmi.
"Rozhodně máš zvláštní metody pro výběr návštěvních hodin, Richi. A budit lidi uprostřed noci...doufám, že máš pořádný důvod, proč mne obtěžuješ takovýmto způsobem."
Richi Tyoshi
Po tom co velitel se zvednul a odešel straže šli doprovodit Richiho ven.Ten za branou trhnul rukama aby ho pustili a bez ohlednutí šel pryč.Pomotal se uličkama přes celí město zase zpět k Davienovi.
Po nějaký době však dorazil k jeho domu.Stoupl si před dveře a zatukal na ně.
Čekal jestli někdo otevře
Sayuri Sugito
Vešla do malého příbytku a zavřela za sebou dveře, na stole ležela spousta dokumentů a Sayuri byla až překvapená, kolik toho tito lidé jsou schopni vypátrat, ale zatím nechtěla být příliš nadšená, co se za chvíli dozví mohla být také snůška blbostí, které jí nepomohou, ale měla stále naději. S díky přijala čas a sedla si za stůl. Informátor jí ukázal rodokmen a nabídl se, že jí něco k tomu řekne.
"Prosím..." vybídla jej Sayuri, aby řekl vše co ví.
Kira Sugito
„Vy jste…!“ Chtěla na něj zařvat něco velmi nepěkného, ale nakonec jen sklonila hlavu a setřela si slzy. „Umřel váš student, váš nejlepší student! A můj přítel. Umřel kvůli vám. A vy jdete dál jakoby nic! To vás to ani trochu nezajímá?!“
Zamračila se. Yon se jí ze začátku nelíbil, neměla na něj dobrý názor, ale to se zlepšilo a teď… Hnusil se jí. Nechápala, jak se může někdo takhle chovat, bylo to odporné.
„Ale počkat, ano, zajímá vás to. Jen tak ho nahradíte prvním pískletem, co uvidíte! “ Zařvala a bylo jí jedno, jaké bude nést následky, pokud to zase úspěšně neodignoruje. Což bylo dost možné. Yon byl teď pro Kiru největší sv*ně, s kterou kdy měla tu čest. Nesnášela ho.
Nadechla se, aby spustila další proslov, ale chtěla počkat, jak na to Yon zareaguje.
A pak tam přišel ten kluk. Měla, co dělat, aby opravdu ten proslov nespustila. Tohle bylo děsné! A nejenže nenáviděla Yona, i ten kluk se jí hnusil. Tohleto že je náhrada za Nadaie!? Tohle!? Tak to je moc.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Kemuri Banghaku
Zlaté písky
He, kde se vzal, tu se vzal, zjevil se u něho poslíček. Kemuri se ho změřil váhavým pohledem, ale nakonec jen protočil oči, když posel zmizel, a vyrazil k Yonovi.
,,Áno, pane?'' optal se, hnedka, co k němu dorazil. Né moc nadšeným pohledem přejel i tu holku, co byla vedle něj.. Nevypadala zrovna moc nadšeně.
Sayurin informátor
Zaslechl klepání na dveře. Šel tedy otevřít a byla to přeně ta osoba, kterou čekal. "Ah, slečna Sayuri, pojďte honem dál!"
Tentokráte už se ani neptal a začal vařit vodu na čaj. Když se vrátil z maličké kuchyňky, pokynul Sayuri, aby se posadila ke stolu. Sám vzal svoji židli a přisunul ji hned vedle té její.
Bylo to trochu neprofesionální, ale muselo to tak být.
Natáhl ruku a rozprostřel dokumenty po stole.
"Zatím nemám vše, o co jste žádala, ale musíte pochopit, že naši agenti jsou v nebezpečí, pokud ze zajímají o takovýto druh informací."
Jeden z dokumentů položil blíže k ní, aby si ho mohla řádně prohlédnout. Na první pohled bylo jasné, že je to rodokmen.
"Začal jsem s tímhle, aby bylo jasno, o koho se to vlastně zajímáme. Tenhle rodokmen je poněkud zkrácený, zobrazuje jen lidi, kteří jsou pro vás důležití. Chcete si ho prohlédnout sama, nebo vám k tomu mám něco říci?"
Stráž Sugito
Stráže se už připravovali, že ukončí život tohoto nezdvořáka, konec konců by je za to nikdo nemohl obvinit, byl to vetřelec, který je napadl. Jejich vůdce však zvedl ruku a zastavil je.
"Sayuri trest nemine, o to se postarám sám osobně. Ty si však uvědom, že jí svým chováním jen zhoršuješ její pozici? Pamatuješ si, co řekla? - ""Přebírám za jeho činy plnou zodpovědnost..."", přesně to řekla, tak jako tak by ji trest neminul za vměšování se do záležitostí stráže, tím, co řekla si jen přihoršila, ale ty si měl štěstí, že si z toho vyvázl tak snadno, kdybych měl sebemenší důvod si myslet, že si dnes v noci přišel nějak poškodit klan, už by si zde nebyl, ty trestu unikneš, ale ona ne, ať už v budoucnu nebo hned zítra, za dnešní činy její i tvé bude pykat. Teď už odejdi, ztrácím s tebou trpělivost, mrháš mým časem a uvědom si, že jestli budeš působit další problémy, nepůjde to na tvou hlavu, ale především na hlavu Sayuri, jelikož to ona se za tebe zaručila!" tímto skončil svůj dlouhý monolog a nyní pokynul strážím, aby jej konečně vyvedli a on se mohl plně věnovat svým povinnostem.